6 As 171/2024 — Nejvyšší správní soud

6 As 171/2024- 46 - text  6 As 171/2024 - 49 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Juřičkové a soudkyň Martiny Küchlerové (soudkyně zpravodajka) a Jiřiny Chmelové ve věci žalobkyně: PÍSEK OSTRAVA s.r.o., sídlem Slavíkova 1744/22, Ostrava, zastoupená advokátem Mgr. Ladislavem Popkem, sídlem Sokolská třída 966/22, Ostrava, proti žalovanému: Český báňský úřad, sídlem Kozí 748/4, Praha 1, za účasti: I) P. M., II) H. Š., III) statutární město Ostrava, sídlem Prokešovo náměstí 8, Ostrava, IV) CEE INVEST ENERGY a.s., sídlem 28. října 1727/108, Ostrava, zastoupená advokátem JUDr. Matějem Zachvejou, sídlem 28. října 1727/105, Ostrava, V) P. U., VI) Mgr. V. T., VII) Mgr. J. D., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2022, č. j. SBS 02328/2022/ČBÚ21, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 5. 2024, č. j. 22 A 27/202295, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2022, č. j. SBS 02328/2022/ČBÚ21. [2] Žalovaný uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (dále jen „obvodní báňský úřad“) ze dne 11. 11. 2021, č. j. SBS 20655/2020/OBÚ05/69, jímž bylo zastaveno řízení ve věci změny plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska v dobývacím prostoru Polanka nad Odrou (ev. č. 6/0184). [3] Proti rozhodnutí žalovaného podala stěžovatelka žalobu, kterou krajský soud dle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), rozsudkem označeným v záhlaví jako nedůvodnou zamítl. [4] Stěžovatelka žádala o změnu hornické činnosti ve smyslu § 10 odst. 9 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě hornické činnosti (dále jen „zákon o hornické činnosti“) a § 8 odst. 4 vyhlášky č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen „vyhláška č. 104/1988 Sb.“), a to v dobývacím prostoru výhradního ložiska písku a štěrkopísku v Polance nad Odrou. Pro celý tento dobývací prostor byl již dříve schválen plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, a to rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Ostravě ze dne 13. 7. 1970, č. j. 4213/1970. [5] Obvodní báňský úřad měl za to, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky § 8 odst. 4 vyhlášky č. 104/1988 Sb. (nebudou dotčeny objekty a zájmy právnických a fyzických osob chráněné podle zvláštních právních předpisů nad rozsah uvedený v rozhodnutí o povolení hornické činnosti) pro změnu plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. Zákon o hornické činnosti ale neobsahuje ucelenou úpravu řízení o změně hornické činnosti (srov. § 10 odst. 9 zákona o hornické činnosti), proto analogicky postupoval podle právní úpravy regulující povolení hornické činnosti (§ 17 až § 18a zákona o hornické činnosti). Žalovaný zdůraznil, že předmět řízení o změně hornické činnosti a předmět řízení o povolení hornické činnosti spolu velmi úzce souvisejí. Zároveň dospěl k závěru, že ve správním řízení bude nutné ověřit, zda jsou vyřešeny střety zájmů se soukromými osobami  vlastníky zatížených pozemků  ve smyslu § 33 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (dále jen „horní zákon“). Jelikož stěžovatelka k výzvě obvodního báňského úřadu vyřešení střetů zájmů dostatečně nedoložila, obvodní báňský úřad řízení zastavil. [6] Krajský soud výše uvedený procesní postup báňských úřadů aproboval a nepřisvědčil žalobní námitce, že orgány státní báňské správy překročily svou pravomoc. Stěžovatelka v žalobě tvrdila, že orgány státní báňské správy při posuzování žádosti o změnu hornické činnosti, která byla již dříve schválena, neoprávněně přezkoumávaly otázku vyřešení střetů zájmů s vlastníky pozemků v dobývacím prostoru dle § 33 odst. 1 horního zákona a vyžadovaly jejich opětovné doložení. Hornická činnost byla povolena v celém dobývacím prostoru již v roce 1970. Při žádosti o změnu hornické činnosti by dle stěžovatelky měl správní orgán postupovat v mezích ustanovení § 10 odst. 9 zákona o hornické činnosti a § 8 odst. 4 vyhlášky č. 104/1988 Sb., tj. zkoumat toliko objekty a zájmy fyzických a právnických osob chráněné podle zvláštních předpisů, nikoliv soukromoprávní zájmy těchto osob chráněné obecnými právními předpisy. Stěžovatelka namítala, že žalovaný je vázán závazným stanoviskem Severomoravského krajského národního výboru v Ostravě ze dne 15. 5. 1970, který schválil dohody o vyřešení střetů zájmů ze dne 4. 12. 1969. Posledně uvedené dohody o vyřešení střetu zájmů báňské úřady obou stupňů a následně i krajský soud považovaly za nedostatečné, nedopadající na všechny pozemky dotčené horní činností. II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení [7] Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že se svým podáním ze dne 31. 5. 2020 domáhala změny plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska podle § 10 odst. 9 zákona o hornické činnosti a § 8 odst. 4 vyhlášky č. 104/1988 Sb. Toto podání bylo ze strany orgánů státní báňské správy, ale i krajského soudu, nesprávně posouzeno jako žádost o povolení hornické činnosti. Vzhledem k tomu, že podání stěžovatelky bylo posouzeno jako žádost o povolení hornické činnosti, byla nezákonně vyzvána k doložení tzv. vyřešení střetů zájmů s vlastníky pozemků v dobývacím prostoru podle § 33 odst. 1 horního zákona. Stěžovatelkou požadovaná změna v technické dokumentaci se týkala pouze změny členění plochy dobývacího prostoru, přičemž jak původní úseky (I. etapa), tak i úsek nyní naplánovaný (II. etapa) se nachází na ploše, na které byla hornická činnost povolena v roce 1970. Nebylo tak namístě řešit soukromoprávní vztahy stěžovatelky a osob zúčastněných na řízení, ale jen technické a bezpečnostní parametry těžby a objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, nikoliv zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na obsah rozsudku krajského soudu, dále na obsah svého rozhodnutí a rozhodnutí obvodního báňského úřadu. Žalovaný navrhl kasační stížnost jako nedůvodnou zamítnout. [9] K vyjádření žalovaného se připojila III) osoba zúčastněná na řízení. Ke kasační stížnosti stěžovatelky se připojila V) osoba zúčastněná na řízení s tím, že došlo k zablokování již povolené hornické činnosti a hrozí nedostatek štěrkopísku. Další osoby zúčastněné na řízení se nevyjádřily. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná. [11] Podle § 10 odst. 1 zákona o hornické činnosti platí, že otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny. [12] Podle § 10 odst. 9 zákona o hornické činnosti platí, že při změně plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu zajištění nebo likvidace je účastníkem řízení pouze žadatel, pokud nejsou ohrožena práva a plnění povinností jiných osob a nezmění se okruh osob dotčených nebo ohrožených hornickou činností. K plánu otvírky nebo jeho změně vydávají dotčené orgány závazné stanovisko. [13] Podle § 33 odst. 1 horního zákona platí, že jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů. [14] Podle § 8 vyhlášky č. 104/1988 Sb. platí, že (1) Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů, c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. (2) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení. (3) Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace. (4) Změny v plánech a dokumentaci, kterým