7 Azs 312/2024

Kasační stížností ze dne 28. 11. 2024 se žalobce ( „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze („městský soud“) ze dne 14. 11. 2024, č. j. 13 A 47/202426.

Vzhledem k tomu, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], a stěžovatel tuto povinnost současně s podáním kasační stížnosti nesplnil, Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 29. 11. 2024, č. j. 7 Azs 312/20249, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč.

Ke splnění poplatkové povinnosti byla stěžovateli stanovena lhůta patnácti dnů ode dne doručení uvedeného usnesení s tím, že byl poučen o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 12. 2024. Stěžovatel byl tudíž povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč nejpozději do dne 17. 12. 2024. Stěžovatel však soudní poplatek zaplatil až dne 18. 12. 2024, tj. po uplynutí stanovené lhůty.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebylli poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, stanovíli tak tento nebo zvláštní zákon.

Jak již bylo výše naznačeno, stěžovatel soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě nezaplatil. Učinil tak až po jejím uplynutí. K zaplacení po marném uplynutí lhůty se však dle § 9 odst. 1 věty třetí zákona o soudních poplatcích nepřihlíží (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/201719, či ze dne 20. 11. 2024, č. j. 7 As 251/202426). Nemožnost doplatit soudní poplatek dodatečně po lhůtě akceptoval jako ústavně konformní i Ústavní soud (viz usnesení ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. III. ÚS 1730/08, ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. II. ÚS 26/09, ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1156/09, ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. I. ÚS 1831/12, ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. I. ÚS 3931/12, ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 2865/15, či ze dne 26. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 414/21).

Z uvedených důvodů soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) s. ř. s.].

Výrok II o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno.

Výrokem III pak soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2023, č. j. 10 As 270/202318, ze dne 6. 9. 2023, č. j. 6 Azs 198/202323, ze dne 29. 11. 2017, č. j. 7 Afs 327/201718, či ze dne 20. 11. 2024, č. j. 7 As 251/202426). Částka ve výši 5 000 Kč bude vyplacena k rukám zástupce stěžovatelky JUDr. Matěje Šedivého, advokáta, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým soud o vrácení poplatku rozhodl (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).