8 As 134/2025 – Nejvyšší správní soud

8 As 134/2025- 133 - text  8 As 134/2025-138 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Jiřiny Chmelové v právní věci žalobců: a) doc. Ing. R. V., zast. Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, b) MUDr. I. V., zast. JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 23, Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) R. J. a II) V. J., oba zast. JUDr. Vojtěchem Sedláčkem, LL.M., advokátem se sídlem Italská 2581/67, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2024, č. j. MHMP 2030540/2024, sp. zn. S-MHMP 2078046/2021/STR, v řízení o kasačních stížnostech žalobce a) a žalobkyně b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 6 A 7/2025-337, takto: I. Kasační stížnosti žalobce a) a kasační stížnosti žalobkyně b) se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že se až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 6 A 7/2025-337, a účinky rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2024, č. j. MHMP 2030540/2024, sp. zn. S-MHMP 2078046/2021/STR. II. Žalobci a) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalobkyni b) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Úřad městské části Praha 6 (dále jen „stavební úřad“) vydal dne 17. 6. 2021 společné rozhodnutí v režimu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kterým na základě žádosti osob zúčastněných na řízení I) a II) [dále jen „OZNŘ“] schválil stavební záměr označený jako „Rodinný dům na místě stávajícího domu č. p. X v křížení ulic N. a N., na pozemcích parc. č. XA a XB v k. ú. N., P.“ (dále jen „stavební záměr“). Žalobce a) [dále „stěžovatel“] a žalobkyně b) [dále „stěžovatelka“] jsou spoluvlastníky pozemků, které přímo sousedí s pozemky OZNŘ, na nichž má být uskutečněn stavební záměr. Oba napadli rozhodnutí stavebního úřadu odvoláním. Žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil rozhodnutím ze dne 9. 10. 2023. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) následně rozsudkem ze dne 19. 4. 2023, č. j. 3 A 115/2023-303, částečně vyhověl žalobám stěžovatele a stěžovatelky a zrušil rozhodnutí žalovaného. [2] Žalovaný pokračoval v odvolacím řízení. Rozhodnutí stavebního úřadu částečně změnil a ve zbytku potvrdil v záhlaví označeným rozhodnutím. Stěžovatel a stěžovatelka podali proti druhému rozhodnutí žalovaného samostatné žaloby. Městský soud obě věci spojil ke společnému projednání. Napadeným rozsudkem poté obě žaloby zamítl. Oba stěžovatelé nyní podávají proti napadenému rozsudku každý vlastní kasační stížnost a oba následně podali též samostatné návrhy na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. II. Stěžovatelův návrh na přiznání odkladného účinku a další vyjádření [3] Stěžovatel předně uvádí, že městský soud přiznal odkladný účinek žalobě v obou předchozích soudních řízeních týkajících se posuzované věci. Je přesvědčen, že stavební záměr je v rozporu s § 20 odst. 1 nařízení č. 10/2016 Sb., hlavního města Prahy, stanovujícího požadavky na využívání území a technické požadavky staveb v Praze. Žalovaný měl při umisťování stavebního záměru přihlížet zejména k charakteru území, ke vztahu zástavby k veřejným prostranstvím a výškovému uspořádání zástavby. Stavební záměr není dle stěžovatele v souladu s územně plánovací dokumentací. Neodpovídá požadavkům na situování ve stabilizovaném území. Rozhodnutí správních orgánů a městského soudu zasahují do stěžovatelova vlastnického práva. Uskutečněním stavebního záměru dojde k narušení pohody bydlení mimo jiné z důvodu nadměrnosti stavebního záměru nad míru přiměřenou místním poměrům a pohledovým imisím. [4] Dle stěžovatele dojde rovněž k podstatnému snížení hodnoty jeho nemovitosti. Ze znaleckého posudku PRO-PLANS s.r.o. plyne, že zastavěná plocha stavebního záměru převyšuje běžnou zastavěnost okolních objektů. Dopady stavebního záměru představují nepoměrně větší újmu, než která by vznikla přiznáním odkladného účinku. Přiznání odkladného účinku není rozporné s žádným veřejným zájmem. Stěžovatel shledává veřejný zájem v tom, aby byly stavby povolovány v souladu s právními předpisy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti může Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) předejít negativním důsledkům možného následného odstranění stavebního záměru, pokud by došlo k jeho uskutečnění a NSS by současně dospěl k závěru o nezákonnosti správních rozhodnutí a rozsudku městského soudu. [5] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že stěžovatelův návrh považuje za nedostatečný. Stěžovatel ničím nedokládá vznik újmy, která by byla nepoměrně větší, než jaká může vzniknout nepřiznáním odkladného účinku. Poukázal na to, že městský soud v prvním kole zrušil rozhodnutí žalovaného pouze na podkladě tvrzené nadměrné zastavěnosti pozemků a nepřesnosti v určení vzdálenosti stavebního záměru od hranice pozemku a od domu stěžovatelů. Ostatní námitky shledal nedůvodnými. Žalovaný dále uvádí, že znalecký posudek PRO-PLANS s.r.o. byl zpracován tendenčně a nešlo ho považovat za relevantní důkaz. Rovněž uvedl, že v napadeném rozhodnutí dostatečně zdůvodnil, že stavební záměr není nadměrnou stavbou. Nepřisvědčil ani stěžovatelově argumentaci ohledně nesouladu záměru s územně plánovací dokumentací. Odkázal přitom konkrétně na bod 123 napadeného rozsudku. [6] Dle žalovaného neobstojí ani tvrzené narušení pohody bydlení kvůli pohledovým imisím. S touto námitkou se vypořádal již městský soud v obou předešlých rozsudcích. Dodal, že vzniku těchto nepříjemností má zabránit vzrostlá zeleň mezi pozemky. Není důvod domnívat se, že by byli stěžovatelé obtěžováni kvůli poloze umístění terasy stavebního záměru. Nehrozí soustavné a závažné narušování soukromí nepřiměřené místním poměrům. Požadavky na míru soukromí musejí odpovídat hustotě zastavěnosti oblasti, v níž stěžovatelé žijí. Stavební záměr je navíc v souladu s veřejným zájmem. Jeho vliv na množství zeleně v území nezpůsobí zhoršení kvality prostředí pro sousední nemovitosti. Žalovaný poukazuje na to, že uskutečněním stavebního záměru nedojde ani ke zhoršení světelných podmínek z hlediska zastínění nemovitosti stěžovatelů. [7] Dále není jasné, z čeho stěžovatel dovozuje celkové zhoršení životního prostředí v místě stavebního záměru. Ten je zasazen do vysoce urbanizovaného prostředí. Žalovaný připustil, že pohoda bydlení může být ovlivněna v průběhu stavby záměru. Podstatné je, aby byla zachována, nikoliv, aby nebyla jakkoliv narušena. Žalovaný tvrdí, že stavební záměr je šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků. K tvrzenému poklesu hodnoty nemovitosti stěžovatel nepředložil žádný důkaz. Přiznáním odkladného účinku mohou OZNŘ, jakožto stavebníkům, vzniknout značné škody a tím nepoměrně větší újma. Jednalo by se o zásah do průběhu výstavby, což by se nepřiměřeným způsobem dotklo práv OZNŘ nabytých v dobré víře. Žalovaný uzavřel, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání odkladného účinku. Navrhuje proto, aby NSS odkladný účinek nepřiznal. [8] Stěžovatelka se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku nevyjádřila. [9] Rovněž ani OZNŘ nevyužily své možnosti vyjádřit se k tomuto návrhu. III. Stěžovatelčin návrh na přiznání odkladného účinku a další vyjádření [10] Stěžovatelka tvrdí, že zahájením a dokončením stavebního záměru jí vznikne újma na jejím vlastnickém právu. Dále dojde k podstatnému zhoršení kvality prostředí, světelných podmínek, úbytku zeleně a následnému snížení hodnoty obytného území v daném místě. Tvrdí, že zejména v důsledku nadměrnosti stavebního záměru bude narušeno soukromí a pohoda bydlení. Místo, na němž se má nacházet stavební záměr, neumožňuje zástavbu takové velikosti. Stavba navíc nedodržuje nezbytné odstupové vzdálenosti. Dle stěžovatelky nevyhnutelně dojde ke změně charakteru nejbližšího okolí. Dále shledává újmu v navýšení dopravní zátěže, což bude mít za následek zvýšení hluku, prašnosti, znečišťujících emisí a vibrací. Zvýšený hluk bude způsobovat již samotný provoz stavby, resp. provoz umístěného tepelného čerpadla. Nebezpečí hrozí rovněž v důsledku neprokázaného bezpečného zajištění stavební jámy a negativních vlivů dopravy na staveništi. [11] Stěžovatelka svou argumentaci podložila znaleckými posudky zaměřujícími se zejména na provoz tepelného čerpadla a negativní zdroje technické seizmicity na sousední zástavbu. Z posudku vypracovaného Ing. Pavlem Rubášem, Ph.D. plyne, že bez stanovení „přípustných limitů vibrací kmitání a provedení potřebných antivibračních opatření může dojít k nevratným poruchám a