8 As 72/2025 — Nejvyšší správní soud

8 As 72/2025- 39 - text  8 As 72/2025-42 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Pavla Molka a Kateřiny Kopečkové v právní věci žalobkyně: Mgr. J. Z., zast. JUDr. Kamilem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno, proti žalované: Justiční akademie, se sídlem Masarykovo náměstí 183/15, Kroměříž, proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2023, č. j. 8/2023-RED-HLV/8, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 3. 2025, č. j. 31 A 84/2023-103, takto: I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že se až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 3. 2025, č. j. 31 A 84/2023-103. II. Návrh žalované na vydání předběžného opatření se zamítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně požádala dne 12. 10. 2022 žalovanou o poskytnutí informací, a to konkrétně o zadání písemného testu v rámci výběrového řízení na funkci soudce zadávaného dne 3. 5. 2022 a dne 20. 7. 2022 v sídle žalované (test aplikace práva vyšší úrovně obtížnosti, 30 otázek). Žalovaná její žádost opakovaně odmítla, naposledy v záhlaví označeným rozhodnutím. [2] Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka u Krajského soudu v Brně žalobu, který ji rozsudkem ze dne 20. 3. 2024, č. j. 31 A 84/2023-58, odmítl jako nepřípustnou z důvodu nevyčerpání řádného opravného prostředku (odvolání). Tento rozsudek krajského soudu následně zrušil NSS rozsudkem ze dne 18. 12. 2024, č. j. 8 As 103/2024-52. Dospěl totiž k závěru, že žalobkyně mohla podat žalobu přímo proti rozhodnutí žalované, která po předchozích dvou zrušujících rozhodnutích odvolacího orgánu žádost žalobkyně odmítla potřetí. [3] Krajský soud proto rozhodoval znovu a v záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodnutí žalované zrušil a uložil jí, aby žalobkyni poskytla požadované informace do 15 dnů od právní moci jeho rozsudku. Dospěl totiž k závěru, že byť není vhodné, aby byly testové otázky poskytnuty veřejnosti, respektive budoucím uchazečům výběrového řízení, tak tato nevhodnost sama o sobě nepředstavuje zákonný důvod pro odmítnutí žádosti. [4] Proti tomuto rozsudku podala žalovaná (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku. Tento návrh následně doplnila a zároveň požádala i o vydání předběžného opatření. II. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně [5] Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že žalobkyně požadovala poskytnutí celkem 60 otázek připravených pro písemnou část výběrového řízení na funkci soudce, které jsou velmi komplexní a jejich příprava je časově náročná. Navíc se jedná o otázky, které jsou v testech aplikace práva stále používány. Pokud by je nyní vydala, následným rozhodnutím NSS o věci samé už by nemohl být takový stav zvrácen, což podepřela odkazem na judikaturu. Současně by tím poskytla otázky k písemné části výběrového řízení na obsazení funkce soudce, která se koná 24. 4. 2025. Shodný test aplikace práva bude použit i pro písemnou část výběrového řízení na pozici justičního kandidáta, která se koná tentýž den. S ohledem na zákonem uloženou povinnost zveřejnit poskytnuté informace způsobem umožňujícím dálkový přístup by byly testové otázky zveřejněny komukoliv, a tedy i budoucím účastníkům výběrových řízení. Tímto by mohl být zcela zmařen účel písemné části výběrových řízení, kterým je zejména prověření schopnosti zájemce o funkci soudce nebo pozici justičního kandidáta aplikovat právo, nikoliv schopnost zapamatovat si testové otázky. [6] Stěžovatelka nepředpokládala uložení povinnosti vydat požadované informace, neboť Městský soud v Praze v obdobné věci rozsudkem ze dne 14. 11. 2023, č. j. 14 A 43/2022-28, žalobu zamítl. Vydané rozhodnutí, kterým byla stěžovatelce uložena povinnost testové otázky vydat, tak bylo pro stěžovatelku překvapivé. [7] V doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka zdůraznila náročnost přípravy a komplexnost testových otázek, což jsou okolnosti, které téměř znemožňují přípravu celé nové sady testových otázek. Dodala, že po podání kasační stížnosti obdržela již dvě žádosti o informace požadující poskytnutí zadání písemných testů, které byly použity při výběrových řízeních na pozice justičních kandidátů i soudců v posledních dvou letech, s poukazem právě na napadený rozsudek. V případě, že by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, stěžovatelka by byla vázána napadeným rozsudkem a byla by povinna na základě těchto žádostí vydat velké množství otázek připravených pro písemnou část výběrových řízení. Tyto otázky přitom tvoří naprostou většinu otázek připravených pro písemnou část výběrového řízení na pozici justičního kandidáta a na funkci soudce. S ohledem na složitost testových otázek používaných v testu aplikace práva a odbornou a časovou náročnost jejich přípravy by tak bylo významně ohroženo konání výběrových řízení na funkci soudce. [8] Uvedené dle stěžovatelky dokládá výrazné ohrožení veřejného zájmu na výběru soudců a justičních kandidátů způsobem stanoveným zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (zákon o soudech a soudcích). Výkonem rozhodnutí by tak vznikla újma, která by byla nepoměrně větší než potenciální újma žalobkyně – žadatelky o informaci, která v současné době ani není přihlášena do vyhlášených výběrových řízení a testu aplikace práva se tak neúčastní a ani se jej nikdy v minulosti neúčastnila. [9] Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že argumentace stěžovatelky, že v případě poskytnutí testových otázek by byl zmařen účel testu aplikace práva, neboť by byla prověřována spíše schopnost zapamatovat si testové otázky, směřuje především do merita věci, nikoli k otázce přiznání odkladného účinku. Obdobně je tomu i v případě argumentace, že s uložením povinnosti vydat požadované informace nepočítala, a napadený rozsudek pro ni proto byl překvapivý. [10] Podle žalobkyně jí nelze k tíži klást, že stěžovatelka opakovaně používá shodnou sadu testových otázek. Od roku 2022, kdy žalobkyně o informace požádala, proběhlo mnoho dalších výběrových řízení. Stěžovatelka by tak měla být schopna poskládat test aplikace práva, který by nezahrnoval otázky z termínů, o které žádala žalobkyně. Pokud by tomu tak nebylo, tak by osoby, které se testu zúčastní a neuspějí, získávaly díky opakovanému testování zásadní výhodu před ostatními. Dále má žalobkyně za to, že jí nelze klást k tíži ani časové okolnosti, kdy byla stěžovatelce povinnost poskytnout informace uložena. [11] Současně žalobkyně poukázala na nevěrohodnost tvrzení stěžovatelky, že by mělo být ohroženo i konání výběrových řízení na pozici justičních kandidátů. Žalobkyně připomíná, že svou žádostí žádala o zadání písemných testů v rámci výběrového řízení na funkci soudce, zadávaných ve dnech 3. 5. 2022 a 20. 7. 2022, přičemž šlo o test aplikace práva vyšší úrovně obtížnosti. Změnou právní úpravy s účinností od 1. 7. 2023 došlo ke sjednocení obtížnosti testů aplikace práva jak pro uchazeče o pozici justičního kandidáta, tak i pro uchazeče o funkci soudce. Není proto pravděpodobné, že by byly otázky z dřívější kategorie testu aplikace práva vyšší úrovně obtížnosti nyní užívány v rámci výběrových řízení na pozici justičních kandidátů, kde byly dříve využívány otázky z testu aplikace práva základní úrovně obtížnosti. [12] Dále žalobkyně uvedla, že přiznání odkladného účinku nemůže mít vliv na rozhodování o jiných žádostech o informace, které stěžovatelka dostává. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by byly odloženy účinky napadeného rozsudku pouze v této konkrétní věci. Žalovaná není vázána závěry napadeného rozsudku při rozhodování o žádostech jiných žadatelů. Kvaziprecedenční charakter soudních rozhodnutí bývá zpravidla dovozován jen u rozhodnutí vyšších soudů. [13] Žalobkyně nesouhlasila ani s tvrzením stěžovatelky, že pokud by požadované informace vydala, následným rozhodnutím NSS ve věci samé už by nemohl být takový stav zvrácen. Žalobkyně se nebrání, že by stěžovatelce poskytnuté informace následně vrátila, případně že by jí bylo umožněno pouze nahlédnutí do části spisového materiálu, ve které se zadání písemných testů nachází. Podmínky pro přiznání odkladného účinku proto podle ní nejsou splněny. Pro případný výkon napadeného rozsudku však hodlá vyčkat až do pravomocného skončení řízení před soudy, a proto ponechává otázku přiznání odkladného účinku na uvážení NSS. III. Návrh na vydání předběžného opatření a vyjádření žalobkyně [14] Stěžovatelka následně požádala i o vydání předběžného opatření. Měla za to, že je jeho vydání potřeba za účelem prozatímní úpravy poměrů účastníků řízení tak, aby žalobkyni bylo zamezeno domáhat se vydání informací, které jsou předmětem řízení o kasační stížností. Hrozí totiž vznik vážné újmy s ohledem na skutečnost, že další písemná část výběrových řízení s