— Nejvyšší správní soud

Vol 18/2025- 20 - text  Vol 18/2025 - 22 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila ve věci navrhovatele: MUDr. P. V., DiS., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, náměstí Hrdinů 4, Praha 4, 2) Ing. Jana Bačíková, MBA, 3) Mgr. Lenka Dražilová, MBA, 4) Mgr. Irena Ferčíková Konečná, Ph.D., 5) prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., 6) Ing. Jana Filipovičová, 7) Mgr. Josef Flek, 8) Mgr. Petr Hladík, 9) Mgr. Libor Hoppe, 10) PhDr. Jiří Horák, Ph.D., 11) MUDr. Miloslav Janulík, 12) Bc. Jakub Krainer, 13) Ing. Jana Krutáková, 14) Mgr. Petr Macinka, 15) Mgr. Ing. Taťána Malá, 16) Mgr. Pavel Outrata, 17) Mgr. Patrik Pařil, 18) Bc. Lucie Šafránková, 19) JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., 20) doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc., 21) David Štolpa, 22) RNDr. Vendula Svobodová, 23) MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., 24) prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, 25) Mgr. Ing. Lubomír Wenzl, v řízení o podání navrhovatele ze dne 14. 10. 2025 označeném jako „návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování“ takto: I. Návrh na neplatnost volby kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji se zamítá. II. Ve zbytku se návrh odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Navrhovatel podal „návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování“, kterým se domáhal toho, aby soud vyloučil z výsledků voleb všechny korespondenční hlasy a aby zrušil volby do Poslanecké sněmovny a nařídil vyhlášení nových voleb. Tvrdil, že: - Generál Karel Řehka, náčelník generálního štábu Armády ČR, se zapojil do volební kampaně ve prospěch hnutí STAN. To jako zadavatel a zpracovatel umístilo jeho fotografie během volební kampaně na sociální sítě Ing. Michaely Opltové, kandidátky v Plzeňském kraji. Obrazová (a k tomu doplněná textová) sdělení měla ovlivnit potenciální voliče. Zapojení generála Řehky do volební kampaně je významné i proto, že – podle informací místopředsedy poslaneckého výboru pro obranu – údajně během armádních akcí získával přístup k soukromým informacím občanů ČR, včetně informací o politických konkurentech hnutí STAN. - Ministryně spravedlnosti během volební kampaně zkreslovala informace o činnosti ministerstva při vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Rozumně lze přitom předpokládat, že uvedení pravdivých informací by zásadně ovlivnilo výsledky voleb. - Tzv. princip odstupňované rovnosti, uplatňovaný při posuzování přiměřeného zastoupení politických subjektů v médiích, uzavírá novým politickým subjektům možnost ovlivnit politické dění a zužuje voličům možnost výběru. Při uplatňování tohoto principu se přitom vychází z předvolebních průzkumů, které naprosto nemusejí odrážet realitu (jak se v těchto volbách ukázalo v případě hnutí Stačilo!). Volby jsou tak zásadně ovlivňovány agenturami, jejichž cílem je jen zisk. - Možnost hlasovat korespondenčně porušuje ústavní princip tajného hlasování. Nijak totiž nelze doložit, že zaslané hlasy jsou svobodným projevem vůle hlasujících, ani to, že jsou vůbec projevem jejich vůle (od voliče lze odkoupit hlasovací lístky i obálky a volit místo něj). Současně není způsob, jak doložit a přezkoumat neporušenost řetězce úschovy hlasů na území cizích států. - Způsob rozdělení poslaneckých mandátů porušuje ústavní princip poměrného zastoupení a rovnosti volebního práva. Motoristé potřebovali na jeden poslanecký mandát získat o téměř 20 % více hlasů než hnutí ANO. Hlasy voličů tedy mají rozdílnou váhu. [2] Po výzvě soudu k odstranění vad doplnil navrhovatel svůj návrh tak, že za kandidáty, jejichž volbu napadá, označil všechny kandidáty zvolené v Jihomoravském kraji. Dále rozvinul některá svá tvrzení (zejména zpochybnil průběh voleb na Ukrajině) a formuloval několik výroků rozhodnutí, jejichž vydání se domáhá (zrušení „korespondenčních voleb“ do Poslanecké sněmovny v celé ČR a současně v Jihomoravském kraji; zrušení voleb do Poslanecké sněmovny v celé ČR a současně v Jihomoravském kraji; zrušení volby kandidátů označených v doplnění návrhu). Kriticky se vyjádřil také k samotné výzvě k odstranění vad návrhu. [3] Státní volební komise reagovala na všechna návrhová tvrzení, u kterých to z povahy věci bylo účelné. Podle ní by soud měl návrh zamítnout. [4] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu. [5] Navrhovatel v doplnění svého návrhu tvrdí, že soud vyloučil jeho právo napadnout platnost voleb jako celku. Podle § 87 odst. 1 volebního zákona (č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky) platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována. V případě voleb do Poslanecké sněmovny tedy občané, případně kandidující strany, hnutí či koalice, mohou podat jen návrh na neplatnost volby kandidáta (zatímco v případě voleb do Senátu je – podle § 87 odst. 2 – možné navrhnout nejen neplatnost volby kandidáta, ale i neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb). Úprava v § 87 odst. 3 až 5, kde se uvádějí důvody jednotlivých typů návrhů, není samostatná, ale navazuje na odstavce 1 a 2, které stanoví, jaký typ návrhu je možné u jednotlivých voleb podat (usnesení NSS ze dne 26. 6. 2006, čj. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS). [6] Soud tedy nijak nevyloučil navrhovatelovo právo napadnout platnost voleb jako celku (což navrhovatel tvrdí právě s oporou v § 87 odst. 3 a 4 volebního zákona). Takové právo mu totiž vůbec nepřiznává už samotný zákon. Soud pak ani při přezkumu voleb, jejichž řádný průběh je (jak uvádí navrhovatel) zásadní pro důvěru občanů ve stát, a tak i pro demokracii jako takovou, není povinen ani oprávněn posoudit všechna „smysluplná“ podání, ale jen takové návrhy, k nimž zákon jejich podatele opravňuje. Směřují-li snad navrhovatelovy argumenty (vycházející z toho, že volební právo je všeobecné, a tak má každý občan právo zpochybnit volby jako celek; jiný přístup prý není demokratický) k tomu, že samotný § 87 odst. 1 volebního zákona je v rozporu s Ústavou, soud tento názor nesdílí. Ani v minulosti na této úpravě, která efektivní přezkum výsledků voleb na území celého státu svěřuje především do rukou kandidujících stran a hnutí, neshledal nic neústavního (usnesení ze dne 4. 7. 2006, čj. Vol 51/2006-40). Na tom setrval i při přezkumu předcházejících voleb do Poslanecké sněmovny (usnesení ze dne 5. 11. 2021, čj. Vol 23/2021-21, body 20 a 21). [7] Protože navrhovatel přesto dva z výroků formuloval tak, že se domáhá „zrušení“ voleb (v celé ČR a současně v Jihomoravském kraji), soud návrh ve vztahu k těmto výrokům odmítl. Stejně tak soud návrh odmítl ve vztahu k výrokům, kterými navrhovatel požaduje „zrušit“ korespondenční volby. Ani takové rozhodnutí (kterým by soud v podstatě vyloučil všechny korespondenční hlasy z volebních výsledků, čehož se navrhovatel domáhal původně) není v pravomoci soudu vydat. [8] Jinak je návrh věcně projednatelný, neboť se navrhovatel domáhá i vyslovení neplatnosti kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji, kde je zapsán do stálého seznamu voličů. Právě k tomu jej § 87 odst. 1 volebního zákona jako občana opravňuje. [9] Návrhu ovšem nelze vyhovět. Z jeho obsahu je totiž zřejmé, že tvrzené důvody neplatnosti se netýkají průběhu voleb v Jihomoravském kraji, ale voleb jako takových, a to v celostátním měřítku. Z judikatury NSS přitom plyne, že takovými důvody se soud v řízení o návrhu občana na neplatnost volby kandidátů nemůže zabývat [už citované usnesení Vol 5/2006, na které NSS navázal jak při přezkumu předcházejících voleb do Poslanecké sněmovny (např. usnesení ze dne 3. 11. 2021, čj. Vol 105/2021-17 a čj. Vol 190/2021-16), tak při přezkumu voleb právě proběhlých (usnesení ze dne 22. 10. 2025, čj. Vol 6/2025-18, bod 16 a násl.)]. [10] V případě voleb do Poslanecké sněmovny je možné podat jen návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), jak už soud vysvětlil. Volební zákon přiznává právo podat návrh na neplatnost volby kandidáta každému občanovi zapsanému do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každé straně, hnutí či koalici, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována. Občan proto může návrh podat jen ve vztahu ke kandidátům zvoleným ve volebním kraji, kde mohl vykonat svoje aktivní volební právo. Naopak strana (hnutí, koalice) je aktivně legitimována k podání návrhu vůči všem kandidátům zvoleným v krajích, kde také kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění všech zvolených kandidátů v celé