10 As 219/2025 – Nejvyšší správní soud

10 As 219/2025- 32 - text  10 As 219/2025 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: P. P., zastoupeného advokátem JUDr. Emilem Flegelem, K Chaloupkám, 3170/2, Praha 10, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2023, čj. KUJI 102092/2023, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2025, čj. 32 A 1/202421, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2025, čj. 32 A 1/202421, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Městský úřad Moravské Budějovice uznal žalobce rozhodnutím ze dne 10. 10. 2023 vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 7. 8. 2023 jako řidič motorového vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 29 km/h. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. [2] Proti rozhodnutí městského úřadu podal žalobce odvolání. V odvolacím řízení mj. namítal, že v době změření rychlosti vozidlo neřídil a policejní hlídka se za ním nerozjela bezprostředně po změření rychlosti, ale zastihla jej až cca 10 minut od změření rychlosti u zaparkovaného vozidla. Krajský úřad odvolání zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. [3] Žalobce se proti rozhodnutí krajského úřadu bránil žalobou. Krajský soud v Brně posoudil jako důvodnou námitku žalobce, podle níž se žalovaný nedostatečně vypořádal s tvrzením žalobce, že není pachatelem. Krajský soud shledal, že žalovaný nedostatečně prokázal skutkový stav, když učinil závěr o tom, že je žalobce pachatelem, pouze na základě oznámení přestupku, úředního záznamu, záznamu z měřicího zařízení, ověřovacího listu měřicího zařízení a výpisu z evidenční karty řidiče. Za rozhodující pokládal skutečnost, že žalobce předestřel odlišnou verzi skutkového děje, která nekorespondovala s verzí vyplývající z úředního záznamu. Tím žalobce založil rozumnou pochybnost, že se přestupku nedopustil, a proto nebylo možné v souladu se zásadou in dubio pro reo rozhodnout o jeho vině, aniž by krajský úřad potvrdil verzi skutkového děje vyplývající z úředního záznamu dalším dokazováním. Krajský soud proto rozhodnutí krajského úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení za účelem doplnění dokazování. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce [4] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení a pro nepřezkoumatelnost, a navrhl, aby NSS napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [5] Nezákonnost stěžovatel spatřuje v chybném posouzení otázky, zda dostatečně prokázal skutkový stav k tomu, aby na jeho základě mohl dovodit, že se žalobce dopustil přestupku. Ničím nepodložené tvrzení žalobce, že vozidlo v rozhodnou dobu neřídil, navíc poprvé namítnuté až v doplnění odvolání, dle stěžovatele nezaložilo rozumnou pochybnost o skutkové verzi vyplývající ze shromážděných důkazů. O účelovosti námitky svědčí i to, že vzdálenost mezi změřením a zastavením vozidla byla pouze 1 km a z úředního záznamu vyplývá, že policejní hlídka měla vozidlo po celou dobu na dohled. Je tedy technicky nemožné, aby údajný jiný řidič stihl daný úsek ujet, zastavit a z auta odejít, aniž by si toho policejní hlídka všimla. Napadeným rozsudkem krajský soud podle stěžovatele nastoluje stav, kdy správní orgán musí ověřovat každou, i zjevně smyšlenou námitku žalobce. V důsledku toho je však porušována zásada hospodárnosti a rychlosti řízení, na níž je správní řízení založeno. [6] Ze spisového materiálu navíc nevyplývá, že by zasahující policisté porušili své služební povinnosti; k tomu stěžovatel podotýká, že není s to nahrazovat činnost kontrolních orgánů policie. [7] Přijatelnost kasační stížnosti spatřuje stěžovatel v zásadním právním pochybení krajského soudu při hodnocení skutkového stavu a v odchýlení se od dosavadní judikatury týkající se obdobných případů. [8] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [9] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Neníli tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/200639, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/202128). Kasační stížnost podaná správním orgánem je přijatelná, dotýkáli se právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS; týkáli se právních otázek, které dosavadní judikatura řeší rozdílně; vyvoláváli potřebu učinit tzv. judikatorní odklon; nebo svědčíli o zásadním pochybení krajského soudu – o nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury či o hrubém pochybení při výkladu hmotného či procesního práva (rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2007, čj. 2 Azs 21/200659). [10] NSS shledal, že je kasační stížnost přijatelná. Krajský soud zásadně pochybil při výkladu práva a nesprávně aplikoval judikaturu při posuzování otázky, zda skutkový stav, který vzal stěžovatel za základ napadeného rozhodnutí, je dostačující k závěru o tom, že se žalobce dopustil přestupku. [11] Kasační stížnost je důvodná. [12] Nejprve se ovšem NSS musel zabývat namítanou nepřezkoumatelností napadeného rozsudku, ke které musí přihlédnout i bez námitky (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). [13] Stěžovatel nespecifikoval, v čem namítanou nepřezkoumatelnost spatřuje. Nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí může dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. spočívat v nesrozumitelnosti, nedostatku důvodů rozhodnutí nebo v jiné vadě řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. [14] Napadený rozsudek je přezkoumatelný. Krajský soud vysvětlil, z jakého skutkového stavu a právní úpravy při posouzení věci vycházel, vypořádal stěžejní námitky žalobce, v odůvodnění zohlednil vyjádření žalovaného a řádně a srozumitelně vyložil důvody svého rozhodnutí. To, že je napadený rozsudek přezkoumatelný, ovšem neznamená, že je také zákonný. [15] Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu zejména právě pro jeho nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení otázky, zda se žalobce přestupku dopustil, resp. zda tato skutečnost byla ve správním řízení dostatečně prokázána. [16] NSS setrvale judikuje, že pro prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti tak, aby o zjištěném stavu nebyly důvodné pochybnosti v souladu s požadavky § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je zpravidla dostatečné vycházet z oznámení přestupku, záznamu o přestupku obsahujícího fotografii měřeného vozidla a údaje o provedeném měření a ověřovacího listu silničního radarového rychloměru (např. rozsudky ze dne 22. 5. 2014, čj. 2 As 39/201430, ze dne 19. 8. 2016, čj. 6 As 144/201636, či ze dne 14. 3. 2019, čj. 1 As 391/2018  23). Obdobný názor vyslovil rovněž Ústavní soud v usnesení ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. III. ÚS 1838/14, dle nějž je tento postup ústavně konformní a: „Další dokazování je pak potřeba provádět pouze v případech, kdy z účastníkem řízení uplatněných námitek vyplývají důvodné pochybnosti o správnosti výroku o vině či trestu.“ [17] Správní orgány v posuzované věci vycházely z oznámení přestupku ze dne 7. 8. 2023, úředního záznamu PČR ze dne 7. 8. 2023, záznamu o přestupku ze dne 7. 8. 2023 (výstup z měřicího zařízení s fotografií), ověřovacího listu k měřicímu zařízení ze dne 29. 3. 2023, formuláře oznámení přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti ze dne 7. 8. 2023, jenž byl přílohou oznámení přestupku, a z výpisu z evidenční karty řidiče. Z uvedených listin vyplývá, že překročení rychlosti u vozidla MercedesBenz Sprinter, blíže specifikované RZ, bylo změřeno dne 7. 8. 2023 v 12:49 hod. na pozemní komunikaci č. I/38 v 211,6 km. V úředním záznamu je pak popsán průběh postupu policejní hlídky, která se za vozidlem vydala bezprostředně po změření rychlosti a vyzvala jej k zastavení, čehož řidič vozidla uposlechl a zastavil ihned, jakmile to bylo možné, v obci Litohoř. Zde byl řidič ztotožněn jako žalobce a bylo mu sděleno, že se v místě měření dopustil přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti. S tím žalobce nejprve souhlasil, pak si to ale rozmyslel a odmítl vyřešení přestupku v příkazním řízení na místě. Policejní hlídka tedy sepsala oznámení přestupku, s nímž byl žalobce seznámen a bylo mu umožněno se k věci vyjádřit. Toho však nevyužil a oznámení odmítl podepsat. [18] Následně byla věc postou