10 As 30/2026 — Nejvyšší správní soud

10 As 30/2026- 73 - text  10 As 30/2026 - 80 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatele: V. F., zastoupený advokátem doc. JUDr. Michaelem Kohajdou, Ph.D., tř. Kosmonautů 1288/1, Olomouc, proti odpůrkyni: obec Horní Bludovice, Horní Bludovice 434, zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou, Údolní 567/33, Brno, o zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2021 – Změny č. 3 Územního plánu Horní Bludovice, v řízení o kasační stížnosti odpůrkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2026, čj. 76 A 2/2022157, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 9 474,30 Kč k rukám advokáta doc. JUDr. Michaela Kohajdy, Ph.D., do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Zastupitelstvo odpůrkyně schválilo dne 14. 4. 2021 opatření obecné povahy č. 1/2021 – změnu č. 3 Územního plánu obce Horní Bludovice (dále jen změna ÚP č. 3). Navrhovatel podal u krajského soudu návrh na zrušení změny ÚP č. 3 v části týkající se plochy P1 (je vlastníkem pozemků v této ploše). [2] Rozsudkem ze dne 20. 3. 2025, čj. 76 A 2/2022120, krajský soud zrušil napadenou část změny ÚP č. 3, neboť shledal důvodnou námitku týkající se nekonání opakovaného veřejného projednání návrhu změny ÚP č. 3. Dalšími návrhovými body se krajský soud nezabýval, protože by jejich vypořádání nemohlo nic změnit na výsledném posouzení. [3] Proti uvedenému rozsudku krajského soudu podala odpůrkyně kasační stížnost. Rozsudkem ze dne 4. 9. 2025, čj. 10 As 109/202551, NSS zrušil napadený rozsudek a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Zjistil totiž vadu, k níž musel přihlédnout z úřední povinnosti. Krajským soudem nevypořádané návrhové body považoval za úzce provázané a přinejmenším srovnatelně závažné, a proto nebylo možné vypořádat odděleně jediný návrhový bod a ostatními se nezabývat. [4] Krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem opětovně zrušil napadenou část změny ÚP č. 3. Podle krajského soudu odpůrkyně porušila zákon tím, že nerespektovala odborné stanovisko tzv. létající pořizovatelky (vyjádřené v jejím návrhu vypořádání námitek proti návrhu změny ÚP č. 3) a současně neuvědomila zastupitelstvo o stanovisku létající pořizovatelky k alternativnímu vypořádání námitek, které vypracoval určený zastupitel. Za podstatné porušení právních předpisů krajský soud označil neprovedení opakovaného veřejného projednání, přestože návrh změny ÚP č. 3 byl po veřejném projednání podstatně upraven. Důvodnými shledal také námitky nedostatečného odůvodnění změny ÚP č. 3 a nedostatečného vypořádání námitek navrhovatele. 2. Kasační stížnost a vyjádření odpůrkyně [5] Odpůrkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Krajský soud podle ní učinil nesprávné a částečně nepřezkoumatelné závěry. 2.1 Stěžovatelka dostatečně respektovala roli létající pořizovatelky [6] Podle krajského soudu nebylo respektováno odborné stanovisko létající pořizovatelky, vyjádřené v návrhu na vypořádání námitek, a zastupitelstvo o něm nebylo uvědoměno. Takový závěr je neslučitelný s tím, že i podle názoru krajského soudu může zastupitelstvo nakonec celý proces pořizování změny ÚP zvrátit. Krajský soud také vyšel ze zavádějícího popisu postupu pořizování změny ÚP č. 3 a není zřejmé, která zákonná ustanovení měla být porušena. [7] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinný do 31. 12. 2023, nijak nespecifikuje, jak má vypadat spolupráce mezi určeným zastupitelem a létajícím pořizovatelem, ani neukládá, aby bylo zastupitelstvo informováno o tom, jaký proces mezi uvedenými osobami proběhl. Podstatné je, že nějak spolupracují a je zpracován návrh, o němž nakonec hlasuje zastupitelstvo. Stěžovatelka tedy neporušila zákon. [8] Určený zastupitel pouze korigoval návrh rozhodnutí o námitkách. Létající pořizovatelka ve spolupráci se zpracovatelem navíc připravila už návrh pro veřejné projednání, který zahrnoval změnu zařazení plochy P1, a tedy odpovídal pozdějším zásahům určeného zastupitele. Úprava návrhu rozhodnutí o námitkách byla potřebná z důvodu dodržení vůle zastupitelstva stěžovatelky. Létající pořizovatelka upravený návrh přijala a pořizování změny ÚP č. 3 pokračovalo. Zastupitelům byl předložen ke schválení návrh v konečné podobě, jak do ní dospěl spoluprací předvídanou stavebním zákonem. [9] Krajský soud nepřesně rekapituluje spis, neboť uvádí, že do něj byl založen pouze návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek, který vypracoval určený zastupitel. Do spisu však byl vložen také návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek létající pořizovatelky. Podstatné je též to, že konečnou podobu materiálů, které byly předloženy zastupitelstvu ke schválení, připravovala právě létající pořizovatelka. Pokud měla za to, že v procesu pořizování změny č. 3 nastala hrubá nezákonnost, měla navrhnout zamítnutí návrhu ve smyslu § 53 odst. 6 stavebního zákona. Nic takového se nestalo. Návrh předložený zastupitelstvu byl tedy i podle hodnocení létající pořizovatelky v souladu se zákonem. 2.2 Krajský soud nesprávně vyhodnotil obsah změny ÚP č. 3 [10] Krajský soud nesprávně vyhodnotil podstatu změny ÚP č. 3. Ta byla pořizována zkráceným postupem, a tedy obsah pořizované změny je součástí usnesení zastupitelstva o jejím pořízení. Jednalo se o celou řadu různých úkolů a témat k řešení, nikoliv pouze o otázku ploch VS. Vyhodnocení splnění požadavků je obsaženo v odůvodnění změny č. 3 ÚP. [11] Změna ÚP č. 3 nepředstavovala změnu koncepce územního plánu jako takového (přeměna na „bezvýrobní“ obci), ale její snahou bylo prověřit stávající regulaci s ohledem na potenciální problematické jevy a případně upravit regulaci tak, aby se předešlo negativním důsledkům nedostatečné regulace. Tam, kde bylo výsledkem prověření zjištění, že stávající regulace je dostatečná, nebylo třeba měnit vymezení ploch a jejich regulaci. [12] V odůvodnění změny ÚP č. 3 se uvádí charakteristika obce, která má ve své struktuře osídlení jednoznačně obytnou funkci, ve které není rozvoj výroby vhodný kvůli zajištění podmínek pro kvalitní bydlení. Do plochy VS se pozemky navrhovatele dostaly až na základě jeho připomínky k tehdejšímu návrhu územního plánu a plocha umožňovala využití i jako občanské vybavení. Stěžovatelka se vždy profilovala jako obec s převažující obytnou funkcí, ve které je doplňkově přípustná nerušící výroba. Krajský soud popsanou koncepci nepochopil. 2.3 Krajský soud nesprávně vyhodnotil podstatu úprav po veřejném projednání [13] Krajský soud porovnává úpravy návrhu změny ÚP č. 3 po veřejném projednání s návrhem změny ÚP č. 3 pro veřejné projednání. Vychází přitom z nesprávného skutkového zjištění, že obsahem změny č. 3 ÚP byla zásadní koncepční změna rozvoje obce, spočívající v kompletním odstranění ploch VS. Změnou se ovšem neměnila koncepce obce. Krajský soud měl při posouzení významu úprav srovnat, co vše si změna ÚP č. 3 od počátku kladla za cíl. Krajský soud zohlednil jen jeden segment z celého spektra témat a následně chybně posoudil důležitost úprav po veřejném projednání. Stěžovatelka tak nesouhlasí s hodnocením krajského soudu, podle něhož ponecháním jedné ze tří ploch VS beze změny byla popřena deklarovaná koncepce změny ÚP č. 3. [14] Je nadbytečné konat opakované veřejné projednání, jen aby byla vlastníkům dána možnost domáhat se odůvodnění, proč jejich námitce vyhověno nebylo a jiným vlastníkům vyhověno bylo. Argumentace je již v odůvodnění námitek a promítá se do dalších pasáží odůvodnění změny ÚP č. 3. Opakované veřejné projednání by na výsledku nemohlo nic změnit. Krajský soud nesprávně aplikoval závěry judikatury. [15] Navrhovatel sice vnímá změnu úkorně, avšak z celkového pohledu se o podstatnou změnu nejedná. Ponechání jedné ze tří ploch VS v návrhu po veřejném projednání nemůže znamenat podstatnou úpravu návrhu. Jde pouze o dílčí položku, která navíc ani nemá potenciál na postavení navrhovatele cokoliv změnit. 2.4 Stěžovatelka náležitě odůvodnila nepodstatnost úprav návrhu po veřejném projednání [16] Podle stěžovatelky bylo ve změně ÚP č. 3 náležitě zdůvodněno, proč bylo přistoupeno k úpravám po veřejném projednání a že jsou nepodstatné. Byla doplněna podkapitola Vyhodnocení požadavků na drobné úpravy návrhu, z jejíhož názvu plyne, že úpravy byly hodnoceny jako drobné. Odůvodněno je i ponechání plochy VS v lokalitě „Amerika“. Krajský soud klade přehnané požadavky. 2.5 Stěžovatelka dostatečně zdůvodnila změnu ÚP č. 3 a vypořádala námitky [17] Stěžovatelka namítá, že odůvodnění krajského soudu je v bodě 36 napadeného rozsudku nesrozumitelné. Z textu není zřejmé, zda krajský soud shledal odůvodnění změny ÚP č. 3 nedostatečným, anebo se vyjadřuje k hypotetické situaci, pokud by se konalo opako