21 As 181/2025 — Nejvyšší správní soud

21 As 181/2025- 44 - text  21 As 181/2025 - 47 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: MJM agro, a.s., se sídlem Cholinská 1048/19, Litovel, zastoupená Mgr. Markem Prchlíkem, advokátem se sídlem Revoluční 764/17, Praha 1, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 504/15, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 7. 2025, č. j. 65 A 4/2024  52, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Olomouci (dále jen „správní orgán I. stupně“), rozhodnutím ze dne 14. 8. 2023, č. j. SZPI/BG81025/2023, shledal žalobkyni vinnou z porušení právní povinnosti dle § 3 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“), kterého se měla dopustit tím, že uváděla na trh potravinu Mák modrý, šarže: 10122000420, země původu: Slovensko, dodavatel: Poľnohospodárske družstvo Štefanov (dále jen „PD Štefanov“), v celkovém množství 12,85 tun, která nevyhovovala jakostnímu požadavku stanovenému prováděcím právním předpisem, čímž porušila povinnost stanovenou v § 3 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o potravinách a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 17 odst. 1 písm. r) téhož zákona. Konkrétně mák žalobkyně obsahoval dle laboratorního rozboru vzorku 39,3 mg/kg morfinových alkaloidů, přestože dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena (dále jen „vyhláška č. 329/1997“), je maximální možný obsah morfinových alkaloidů u máku použitého v potravinářství 25 mg/kg. Za tento přestupek uložil správní orgán I. stupně žalobkyni pokutu ve výši 100 000 Kč. [2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023, č. j. SZPI/BG81031/2023, k odvolání žalobkyně změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že do skutkové věty doplnil rozhodné období (od 21. 9. 2022 do 4. 1. 2023), odstranil specifikaci celkového množství máku dle tzv. „big bagů“ a z hlediska sankce vypustil větu o úhrnné pokutě. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. [3] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem ze dne 22. 7. 2025, č. j. 65 A 4/2024  52, zamítl jako nedůvodnou. [4] Krajský soud se předně zabýval žalobní námitkou, že žalobkyně mák nikdy neuvedla na trh jako potravinu a že uváděním na trh není pouhý nákup zboží a jeho uskladnění. Uvedl, že žalobkyně dle správního spisu nakoupila toto zboží dne 21. 9. 2022 od slovenského dodavatele a dále jej skladovala ve svých skladových prostorech ve velkoobjemových baleních bez jakéhokoliv označení. Poté uvedl, že pojem potravina definuje čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení č. 178/2002“), jako jakoukoliv látku nebo výrobek zpracovaný, částečně zpracovaný či nezpracovaný, který je určen ke konzumaci člověkem nebo u něhož lze důvodně předpokládat, že člověkem bude konzumován. Podle krajského soudu tedy k tomu, aby byl žalobkyní skladovaný mák považován za potravinu, postačí existence důvodného předpokladu, že bude určen ke konzumaci. [5] Pokud žalobkyně sama oznámila správnímu orgánu I. stupně plánovaný dovoz máku ze Slovenska, přičemž tato povinnost se stanovuje pouze pro provozovatele potravinářských podniků a pro vymezené potraviny ve smyslu vyhlášky č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení (dále jen „vyhláška č. 172/2015“), bylo dle krajského soudu důvodné předpokládat, že tento mák bude konzumován jako potravina. Žádný jiný důvod uskutečněného oznámení dle krajského soudu ze správního spisu nevyplývá a žalobkyně jej v řízení před krajským soudem ani neuvedla. [6] Krajský soud dále odkázal na čl. 3 bod 8 nařízení č. 178/2002, dle kterého se uváděním na trh rozumí držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové. Z této definice podle krajského soudu vyplývá, že uváděním na trh se rozumí prakticky jakékoliv držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje. I pouhé skladování máku tedy bylo dle krajského soudu uváděním na trh, byloli prováděno za účelem dalšího prodeje. [7] Žalovaná se podle krajského soudu sice výslovně nezabývala otázkou, zda byl mák žalobkyně uváděn na trh. Za situace, kdy žalobkyně tento závěr ve správním řízení ani v podaném odvolání nerozporovala, v tom však neshledal pochybení, jelikož tento závěr žalovaná učinila implicitně. Dle krajského soudu totiž již závěr o tom, že mák žalobkyně naplňuje definici pojmu potravina, implicitně obsahuje předpoklad o jeho držení za účelem prodeje. Tento předpoklad se pak podle krajského soudu zakládal na několika dílčích skutečnostech. Předně krajský soud zdůraznil, že žalobkyně je obchodní korporací podnikající za účelem dosažení zisku. Žalobkyně také ve vztahu k danému máku splnila vůči správnímu orgánu I. stupně informační povinnost dle vyhlášky č. 172/2015, vztahující se na dovezené potraviny. Jako další krajský soud považoval za důležité, že žalobkyně mák neskladovala odděleně a neoznačila jej tak, aby bylo zřejmé, že se nejedná o potravinu určenou k dalšímu prodeji. V průběhu kontroly a celého správního řízení žalobkyně také nenamítala, že by mák neskladovala za účelem jeho dalšího prodeje, nýbrž za jiným účelem. [8] Krajský soud také zdůraznil, že žalobkyně sama dne 22. 9. 2022 informovala správní orgán I. stupně o celkové váze očištěného a nakoupeného máku, čímž reagovala na jeho žádost, aby mu sdělila „neprodleně po uvedení máku z dovozu od PD Štefanov (šarže 10122000420 a 10122000433), nejpozději však do 3 pracovních dnů informaci, v jakém množství a jakému odběrateli byl tento mák dodán, případně neprodleně sdělit informaci, pokud by byl mák vrácen dodavateli PD Štefanov na Slovensko“. [9] Po správních orgánech nelze dle krajského soudu v každém případě požadovat prokázání účelu dalšího prodeje u skladované potraviny s dostatečnou jistotou. Postačí, pokud závěr o účelu dalšího prodeje potraviny vyplývá implicitně ze souboru „nepřímých skutečností“. Kontrolovaná osoba pak naopak dle krajského soudu musí prokázat jiný účel skladování potraviny. Žalobkyně sice jiné možné účely skladování dotčeného máku tvrdila, žádné z těchto tvrzení však neprokázala. [10] K žalobní námitce, že správní orgány nezohlednily důkaz v podobě protokolu o zkouškách ML: 113/23, číslo tisku 71/23, vystaveného Metrologickou a zkušební laboratoří VŠCHT, který měl prokazovat splnění požadavků na jakost makových semen, krajský soud odkázal na § 16 odst. 7 zákona o potravinách. Dle tohoto ustanovení musí kontrolovaná osoba předložit druhé odborné stanovisko správnímu orgánu do 30 dnů ode dne sdělení výsledku zkoušky vzorku určeného pro úřední kontrolu, jinak se k němu nepřihlíží. Žalobkyně přitom byla s výsledkem zkoušky odebraného vzorku seznámena dne 4. 1. 2023. Výše uvedený protokol ML: 113/23 však předložila správnímu orgánu I. stupně až dne 19. 5. 2023. [11] Krajský soud nepřisvědčil také námitce, že správní orgány neprovedly zkoušku požadavků na jakost makových semen uváděných na trh dle nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. 12. 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (dále jen „nařízení č. 1881/2006“), a že v této souvislosti nepřihlédly k posudku žalobkyně, dle něhož její mák splňoval limity stanovené tímto nařízením. Nařízení č. 1881/2006 se dle krajského soudu na mák modrý vztahuje jen v omezené míře ve vztahu k obsahu těžkých kovů a neobsahuje limity pro morfinové alkaloidy v máku. Tato regulace je dle krajského soudu ponechána vnitrostátnímu právu, tedy konkrétně vyhlášce č. 329/1997. Pokud přestupek žalobkyně spočíval v porušení právních předpisů ve vztahu k limitu maximálního množství morfinových alkaloidů, je dle krajského soudu nerozhodné, že jiné jakostní požadavky stanovené jiným právním předpisem její mák splňuje. [12] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, jejíž důvody lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [13] Stě