4 As 169/2025 – Nejvyšší správní soud

4 As 169/2025- 26 - text  4 As 169/2025-29 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci navrhovatelky: Ing. E. P., zast. Mgr. Lindou Havránkovou, advokátkou, se sídlem Dlouhá 101/13, Hradec Králové, proti odpůrci: město Trutnov, se sídlem Slovanské náměstí 165, Trutnov, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy  Změny č. 4 Územního plánu města Trutnov, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 22. 4. 2024, č. ZM_202460/2, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2025, č. j. 30 A 35/2025153, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovatelce náklady řízení o kasační stížnosti ve výši 5.070 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně advokátky Mgr. Lindy Havránkové. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Navrhovatelka se v řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „s. ř. s.), domáhala zrušení části opatření obecné povahy  Změny č. 4 Územního plánu města Trutnov (dále jen „opatření obecné povahy“ nebo „Změna č. 4“), vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 22. 4. 2024, č. ZM_202460/2, neboť touto změnou územního plánu došlo k omezení funkčního využití jejích pozemků p. č. XA v k. ú. T. a p. č. XB v k. ú. B. u T., a tím i k dotčení jejího vlastnického práva a k zásahu do jejího legitimního očekávání, aniž by takové omezení bylo výslovně schváleno a relevantně odůvodněno. [2] Krajský soud rozsudkem ze dne 22. 7. 2025, č. j. 30 A 35/2025153, zrušil ke dni jeho právní moci opatření obecné povahy v této části: „v kapitole 6. podkapitole 6.1 v podmínkách pro „Plochy výroby a skladování  lehký průmysl (VL)“ v odstavci „Hlavní využití“ v první odrážce se za textem „výroba a“ ruší text „související“, v odstavci „Přípustné využití“ první odrážce se za textem „řemesla a“ ruší text „související“, ve druhé odrážce se za slovem „administrativu“ ruší text „související s hlavním využitím“, ve třetí odrážce se za slovem „prodej“ ruší text „související s hlavním využitím.“ Zároveň uložil odpůrci povinnost nahradit navrhovatelce náklady řízení o návrhu. [3] Krajský soud se v odůvodnění tohoto rozsudku nejprve neztotožnil s prvním návrhovým bodem, ve kterém navrhovatelka namítla chybný procesní postup odpůrce a z toho vyplývající nesoulad Změny č. 4 zejména s ustanovením § 55a a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Přisvědčil však druhému návrhovému bodu a na jeho základě dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti napadené části opatření obecné povahy pro nedostatek důvodů. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření navrhovatelky [4] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal odpůrce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost z důvodů jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, které jsou uvedeny v ustanoveních § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. [5] Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že se krajský soud nezabýval podstatou a smyslem změny regulativů, ze kterých vyplývá, že služby, administrativa a obchodní prodej musí mít bližší vztah k průmyslové výrobě lehkého průmyslu. Zároveň pominul, že opatřením obecné povahy došlo jen k zpřesnění regulativů, neuložila se jím žádná nová povinnost ani se jím neomezilo stávající právo a navrhovatelka jím nebyla nějak zkrácena na svých právech. Navíc podle ustálené judikatury platí, že pokud vlastník pozemku není aktivní při pořizování změny územního plánu, nemusí být její odůvodnění rozsáhlé či podrobné. Odůvodnění opatření obecné povahy je sice strohé, avšak z důvodu nepodstatnosti provedené změny dostatečné. Uvedené kasační námitky stěžovatel argumentačně rozvinul následujícím způsobem: [6] Podle bodu 271 na stránce 35, bodu 18 na stránce 88 a stránek 160 až 161 Změny č. 4 byla změna regulativů spočívající v požadavku, aby činnosti vykonávané na funkční ploše „VL  Plochy výroby a skladování  lehký průmysl“ navzájem souvisely, provedena za účelem zpřesnění podmínek využití v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití v návaznosti na platnou legislativu a judikaturu. Navíc i v případě, že by Změna č. 4 nepředstavovala pouhé zpřesnění regulativů, ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), by stále sloužilo jako interpretační vodítko při výkladu regulativů, neboť se nelze řídit pouze jazykovým výkladem. [7] Na základě znění § 11 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. byly jako hlavní způsob využití určeny „průmyslová výroba lehkého průmyslu, řemeslná výroba a související služby“, kdy činnost „průmyslová výroba lehkého průmyslu“ představuje výrobu lehkou podle písmena c) tohoto ustanovení a činnost „řemeslná výroba a služby“ představuje výrobu drobnou a služby podle písmena d) stejného ustanovení. To platí obdobně pro text v přípustném využití „řemesla a související služby“. Z uvedeného je patrné, že se nemůže jednat o jakékoliv služby, nýbrž jen o služby, které spadají pod funkční plochy výroby a skladování  drobné výroby a služeb, tedy jsou obdobného charakteru jako drobná výroba. Pouze u drobné výroby bylo již předtím specifikováno, že se má jednat o řemesla. Vložením slova „související“ mezi slova „řemesla a“ a „služeb“ tak nedošlo k uložení nové povinnosti nebo omezení práva, nýbrž o nepodstatnou změnu textace (zpřesnění) dávající najevo vyklad regulativu územního plánu odpovídajícího vyhlášce č. 501/2006 Sb., neboť pojmem služby v textu „výroby drobné a služeb“ se myslí služby na úrovni drobné výroby. [8] Administrativa, obchodní prodej i služby by ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. měly doplňovat a nekolidovat s lehkým průmyslem, a to zejména z důvodu omezení střetů vzájemně neslučitelných funkcí. Podle tohoto podzákonného právního předpisu jde zejména o to, aby zde nebyly vykonávány činnosti, na které by měly výrazný dopad negativní vlivy (emise hluku, prachu apod.) vznikající v lehkém průmyslu, tedy aby administrativa, obchodní prodej a služby měly užší nekolidující vztah k lehkému průmyslu. Vložením slov „souvisejícím s hlavním využitím“ a „související“ nedošlo k uložení nové povinnosti nebo omezení stávajícího práva. I zde se tedy jedná o nepodstatnou změnu textace (zpřesnění) dávající najevo výklad regulativu územního plánu odpovídajícího vyhlášce č. 501/2006 Sb. To, že se jedná o nepodstatnou změnu, vyplývá i ze srovnávacího textu s vyznačením změn na stránkách 160 a 161 Změny č. 4, kterou bylo vypuštěno znění „a nesouvisející s tímto využitím“ určující, že nemají být vykonávány činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Namísto toho bylo pozitivním způsobem specifikováno, že činnosti musí mít související vztah s povoleným způsobem využití ve funkčních plochách výroby a skladování  lehký průmysl. Přestože územní plán byl Změnou č. 4 v této části fakticky pouze zpřesněn, byla taková změna vhodná z hlediska předvídatelnosti. Pojmy služby a obchodní prodej jsou totiž obecné a je důležité, aby byly použity takovým způsobem, s jakým s nimi pracuje vyhláška č. 501/2006 Sb. u jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Jde o to, aby v případě „výroby drobné a služeb“ pod to nebyly záměrně zahrnovány „zdravotní služby“ či „sociální služby“, které spadají pod „plochy občanského vybavení“ ve smyslu § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. I rozsah „obchodního prodeje“ bude jiný v „plochách občanského vybavení“ než je předpokládán v „plochách výroby a skladování“. [9] Právě skutečnosti, že se nejedná o podstatnou změnu územního plánu, kterou by se zaváděly nové povinnosti, odpovídá i odůvodnění opatření obecné povahy, které uvádí, že se jedná o „zpřesnění podmínek využití“. Nezavedení nové povinnosti vyplývá i z textu odůvodnění Změny č. 4, v němž se zmiňuje, že „tato úprava nemá žádný vliv na koncepce rozvoje území stanoveného ÚP Trutnov ani na ochranu jeho hodnot“. Kromě toho u takto nepodstatné změny textace důvody změny vyplývají i ze samotného znění Změny č. 4 spočívající ve vložení slov „související“ a „související s hlavním využitím“, tedy že se tam nemají provádět rozdílné činnosti bez užšího vztahu, což předtím bylo vyjádřeno zákazem nesouvisejících činností. Ze Změny č. 4 spočívající v požadavku na souvislost je tak seznatelné, že jejím důvodem není vyčerpanost plochy, nýbrž jen uvedení do souladu s příslušnou legislativou a judikaturou. [10] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [11] Navrhovatelka ve vyjádření ke kasační stížnosti souhlasila se závěrem napadeného rozsud