5 As 66/2025 — Nejvyšší správní soud

5 As 66/2025- 49 - text  5 As 66/2025 - 56 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobců: a) Energetický a průmyslový holding a. s., b) EP Power Europe, a. s., c) EP Energy, a. s., d) EP Infrastructure, a. s., všichni se sídlem Pařížská 130/26, Praha 1, všichni zastoupeni JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem se sídlem Olivova 2096/4, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobců a), b), c), d) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 3. 2025, č. j. 31 A 73/202487, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Kasační stížností se všichni žalobci domáhali zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jejich žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. [2] Žalovaný provedl dne 24. 9. 2024 v obchodních prostorách žalobců na adrese Pařížská 130/26, Praha 1, místní šetření na základě pověření předsedy žalovaného ze dne 23. 9. 2024, č. j. ÚOHS35578/2024/852 (dále také jen ,,pověření‘‘), za účelem prověření možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“). Protisoutěžní jednání žalobců mělo spočívat v dohodě a/nebo jednání ve vzájemné shodě žalobců a dalších soutěžitelů v souvislosti s podporou výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále „KVET“), která byla schválena Evropskou komisí rozhodnutím State Aid SA.108368 (2023/N) – Czechia – Support for elektricity from highefficiency combined heat and power generation (dále „podpora výroby elektřiny z KVET“). Dohoda a/nebo jednání ve vzájemné shodě žalobců mohla spočívat v koordinaci účasti a/nebo nabídek do aukce na podporu výroby elektřiny z KVET, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu dne 2. 7. 2024, a do aukcí, které budou na podporu výroby elektřiny z KVET vyhlášeny. Cílem nebo výsledkem tohoto jednání mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti teplárenství a/nebo energetiky. [3] Důvodnými indiciemi pro provedení místního šetření byla tři anonymní podání, která žalovaný postupně obdržel. [4] Žalobci se proti provedení místního šetření bránili, každý samostatně, žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Krajský soud usnesením ze dne 3. 12. 2024 žaloby spojil ke společnému projednání. [5] Žalobci navrhli, aby soud určil, že provedení místního šetření v obchodních prostorách žalobců dne 24. 9. 2024 a zadržování veškerých kopií dokumentů, které žalovaný zajistil při provádění místního šetření, bylo, resp. je nezákonným zásahem. Žalobci dále požadovali, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se používání kopií dokumentů získaných při místním šetření. [6] V prvním okruhu námitek žalobci poukazovali na to, že žalovaný provedl šetření na místě na základě podezření ze spáchání protisoutěžního jednání, které plynulo pouze ze tří anonymních podnětů, které mohly být psány jediným autorem, a to navíc konkurentem žalobců. Podle žalobců žalovaný neprovedl vyhodnocení důvěryhodnosti těchto anonymních podání, respektive je provedl nesprávně. Druhý okruh žalobních námitek směřoval k nezákonnosti pověření z důvodu absence vymezení věcného relevantního trhu a přibližného vymezení časového období a dále z důvodu jeho nejasnosti. [7] Krajský soud žalobu považoval za nedůvodnou, a proto ji podle § 81 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadeným rozsudkem zamítl. [8] Krajský soud předně uvedl, že anonymní podání i podání činěná konkurenty šetřeného soutěžitele obecně mohou být podkladem pro provedení šetření na místě. Odkázal přitom na judikaturu, podle níž případné využití podnětu jako prostředku konkurenčního boje neznamená, že by se nemohlo jednat o podnět relevantní a věrohodný. Podněty k šetření protisoutěžního jednání podávají zcela běžně právě konkurenti a právě oni jsou také schopni získat relevantní informace „zevnitř“ určitého tržního prostředí. [9] Podle krajského soudu žalovaný rovněž vyhodnotil relevanci a věrohodnost informací obsažených v podnětech dostatečným způsobem. Jedním z aspektů tohoto hodnocení byla i skutečnost, že se informace z jednotlivých podnětů vzájemně potvrzují. Krajský soud se neztotožnil s hodnocením žalobců, že ve skutečnosti je autorem všech tří podnětů jediná osoba. Indicie, z nichž žalobci tento závěr dovozují, soud hodnotil jako velmi slabé. Dva podněty jsou psány v první osobě mužského rodu, jeden v první osobě ženského rodu. Každý z podnětů je psán jiným fontem a ani použitá stylistika nepůsobí dojmem, že by podání byla psána jedinou osobou. Některé informace mohly pocházet z jediného původního pramene, nicméně šíře a hloubka informací uváděných v jednotlivých podnětech se liší do takové míry, že je pravděpodobnější, že původních pramenů informací bylo více. Jakkoliv dle krajského soudu nelze ani zcela vyloučit, že všechna tři podání mohla být výsledkem koordinované činnosti, rozhodně nelze mít takovou variantu za prokázanou. [10] Soud zdůraznil, že kromě uvedeného žalovaný přistoupil také k dalším krokům směřujícím k ověření relevance a věrohodnosti informací obsažených ve všech třech podnětech. Po přijetí podnětů postupně zakládal listiny k ověření některých skutečností uvedených v podnětech; celkem takových listin bylo zhruba sto. Zjištění učiněná k těmto okruhům skutečností žalovaný shrnul v úředním záznamu ze dne 13. 9. 2024, č. j. ÚOHS35094/2024/852. Krajský soud nespatřoval pochybení žalovaného v tom, že se zaměřil na ověřování faktických informací o podpoře elektřiny z KVET a o osobách uvedených v podnětech. Krajský soud považoval za logické, že se žalovaný v prvé řadě zaměřuje na relativně snadno ověřitelné informace, a nikoliv samotnou existenci kartelového jednání, které se standardně jeho aktéři snaží všemi možnými způsoby zakrýt; žalovaný zároveň musí při prověřování podnětu postupovat obezřetně tak, aby nedošlo k vyzrazení jeho aktivit a zmaření nejen případného šetření na místě, ale také případného přestupkového řízení. Krajský soud proto neshledal pochybení žalovaného v tom, že nepřistoupil k ověřování prostřednictvím dotazů na Ministerstvo průmyslu a obchodu či Evropskou komisi. Pravdivost dílčích tvrzení týkajících se kontextu tvrzeného protisoutěžního jednání dle krajského soudu žalovaný prověřil dostatečně a je velmi nepravděpodobné, že by dotazy ověřil samotné spáchání protisoutěžního jednání; navíc je nutno vzít v úvahu, že podle autorů podnětů mohli pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu v protisoutěžním jednání hrát určitou roli, není přitom podstatné, zda tato role spočívala v aktivním zapojení do protisoutěžního jednání nebo v tom, že tito pracovníci byli spíše objektem lobbingu ze strany soutěžitelů. Krajský soud uzavřel, že v každém případě byla obava žalovaného z možného vyzrazení šetření v případě prověřování protisoutěžního jednání dotazy na další subjekty na místě. [11] Krajský soud k prvnímu okruhu námitek shrnul, že žalovaný provedl základní ověření věrohodnosti a relevance informací obsažených v podnětech. Soud zároveň označil dosud shromážděné informace za postačující pro závěr o důvodném podezření z páchání protisoutěžního jednání. [12] K druhé části žaloby, v níž žalobci namítali nezákonnost samotného pověření z důvodu absence vymezení věcného relevantního trhu a přibližného vymezení časového období a dále z důvodu jeho nejasnosti, krajský soud konstatoval, že zákon nijak nespecifikuje, jak podrobně by měl být předmět šetření vymezen. Z pověření by měl soutěžitel zjistit základní informace o tom, v čem by mělo protisoutěžní jednání spočívat, aby mohl v průběhu šetření na místě u jednotlivých kroků ověřit, zda žalovaný jedná ještě v mezích pověření a v mezích důvodného podezření. Pro tyto účely je potřebné dostatečně určitě popsat samotné protisoutěžní jednání, z něhož je soutěžitel podezřelý. To však neznamená, že by měl žalovaný jasně popsat konkrétní skutek. Právě šetření na místě má posloužit k tomu, aby žalovaný všechny konkrétní informace o skutku získal a aby je mohl následně v konkrétní podobě v přestupkovém řízení prokázat a poté i vtělit do konkrétní skutkové věty odsuzujícího rozhodnutí. [13] Podle krajského soudu nelze považovat ze nezbytnou náležitost pověření ani vymezení relevantního trhu, ani časové vymezení protisoutěžního jednání. I bez uvedení těchto údajů obsahuje posuzované pověření dostatečně konkrétní popis protisoutěžního jednání, aby mohli žalobci uplatňovat svá práva a účinně se hájit. Pověření uvádí, že žalobci měli koordinovat aktivity směřující k ovlivnění podmínek pro poskytnutí podpory výroby elektřiny z KVET a dále koordin