6 As 69/2026 — Nejvyšší správní soud

6 As 69/2026- 58 - text  6 As 69/2026 - 61 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Štěpána Výborného v právní věci žalobkyně: TMobile Czech Republic, a. s., sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4, zastoupená Mgr. Ing. Karlem Anderlem, advokátem, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 17. 2. 2026, č. j. ÚOHS06340/2026/161, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2026, č. j. 29 Af 8/202661, takto: Kasační stížnost se zamítá. Odůvodnění: I. Vymezení případu a usnesení krajského soudu [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 12. 2025, č. j. ÚOHS 47860/2025/500, zamítl návrh žalobkyně na přezkoumání úkonů zadavatele (osoby zúčastněné na řízení) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Mobilní telefonie VZP ČR 2026 – 2029“ v otevřeném řízení. Předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 17. 2. 2026, č. j. ÚOHS06340/2026/161, zamítl rozklad žalobkyně podaný proti prvostupňovému rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [2] Proti rozhodnutí předsedy žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Současně žalobkyně podala též návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem (společností Vodafone Czech Republic, a. s.), eventuálně zákaz tuto smlouvu plnit. Krajský soud zadavateli napadeným usnesením uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. [3] V napadeném usnesení krajský soud uvedl, že z ničeho nevyplývá, že by zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku již uzavřel. Je proto namístě rozhodovat o zákazu jejího uzavření, a nikoliv zákazu plnění této smlouvy. Podmínka existence potřeby zatímně upravit poměry pro hrozící vážnou újmu je dle krajského soudu dána hrozbou uzavření a plnění smlouvy na veřejnou zakázku, což by zcela zmařilo dosavadní snahu žalobkyně o zvrácení průběhu zadávacího řízení. Pokud by již došlo k uzavření smlouvy, žalovaný by po případném zrušení správních rozhodnutí řízení zastavil podle § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Na uložení zákazu uzavřít smlouvu je veřejný zájem na korektnosti zadávacích postupů a jejich efektivní kontrole. Současně jím není narušen žádný jiný veřejný zájem nebo oprávněné zájmy zadavatele. Krajský soud z veřejně dostupných zdrojů osvědčil, že zadavatel má poskytování plnění, jichž se posuzovaná věc týká, zajištěno ze smluv uzavřených v minulosti. Není tak dána zvláště naléhavá potřeba smlouvu uzavřít. Zájem na plnění veřejné zakázky tedy v souhrnu nepřevažuje nad zájmem dočasně zabránit takovému plnění. Pro vydání předběžného opatření proto postačí, že krajský soud nedospěl při předběžném hodnocení důvodnosti žalobních bodů k závěru, že by žaloba měla být téměř jistě či vysoce pravděpodobně zamítnuta. I přes mimořádný charakter předběžného opatření krajský soud (se znalostí problémů zadavatelské praxe) považoval vydání předběžného opatření za spravedlivý a rozumný postup. II. Kasační stížnosti a další vyjádření ve věci [4] Osoba zúčastněná na řízení (dále též „stěžovatelka“ nebo „zadavatel“) podala proti napadenému usnesení kasační stížnost. Namítá, že se krajský soud nezabýval závažností a důvodností žalobních bodů ani zákonností předchozího řízení u žalovaného. Krajský soud dále nevážil veřejný zájem na plnění veřejné zakázky se zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění. Veřejný zájem na plnění veřejné zakázky totiž nebyl soudem vůbec identifikován. Stěžovatelce bylo zakázáno uzavřít smlouvu, na jejímž základě mají být s účinky od 1. 6. 2026 realizovány dodávky mobilních hlasových a datových služeb pro všechny zaměstnance stěžovatelky. Bez zajištění telekomunikačních služeb bude výkon činností, zákonem svěřených stěžovatelce, paralyzován, což je zjevně v rozporu s veřejným zájmem. Krajský soud neposoudil, zda a na jaké období má stěžovatelka poskytování mobilních hlasových a datových služeb zajištěno. Není zřejmé, jaké skutečnosti krajský soud zjistil z veřejně dostupných zdrojů, na které odkázal. Krajský soud neuvedl, že telekomunikační služby má stěžovatelka na základě stávající smlouvy zajištěny pouze do 30. 5. 2026. Krajský soud v soudním spise nezachytil obsah webové stránky smlouvy.gov.cz, řádně s ním nepracoval v odůvodnění napadeného rozsudku a informace tam uvedené řádně nevyhodnotil. [5] Žalobkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že z kasační stížnosti vyplývá záměr stěžovatelky uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku bezprostředně po zrušení předběžného opatření, a tím zmařit účinnost soudního přezkumu efektivnosti, spravedlivosti a regulárnosti hospodářské soutěže. Stěžovatelka neuvedla, v čem konkrétně má zrovna poskytování služeb mobilní telefonie nezastupitelnou roli, když veškeré činnosti stěžovatelky lze zajistit pomocí ostatních služeb elektronických komunikací, které má stěžovatelka zajištěny od širšího spektra dodavatelů. Uplynutím doby platnosti stávajících smluv nedojde k přerušení poskytování služeb. Není zřejmé, jaký vliv má poskytování služeb mobilní telefonie stěžovatelce na poskytování zdravotních služeb třetími subjekty. Doba platnosti stávající smlouvy byla již jednou prodloužena, stěžovatelce nic nebrání v tom, aby dobu platnosti v součinnosti se žalobkyní opět prodloužila. K prodloužení platnosti stávající smlouvy až do doby konečného rozhodnutí ve věci nedošlo na základě výslovného požadavku stěžovatelky. Stěžovatelka se tak dovolává zrušení předběžného opatření z důvodu blížícího se konce platnosti smluvního vztahu, který sama způsobila. Tento postup je v rozporu nejen s principem transparentnosti a přiměřenosti, ale rovněž se zásadou poctivosti. Pokud by stěžovatelka neměla zájem na prodloužení smluvního vztahu s žalobkyní, má možnost zajistit poskytování služeb mobilní telefonie v nezbytném rozsahu veřejnou zakázkou malého rozsahu, případně i jednacím řízením bez uveřejnění. Při přenosu telefonních čísel nesmí doba nedostupnosti služeb na konkrétním čísle ze zákona přesáhnout dobu 1 pracovního dne. Po uplynutí platnosti stávající smlouvy nedojde k blokaci SIM karet. Bez existence platné písemné smlouvy budou poskytované služby představovat bezdůvodné obohacení, za které bude žalobkyně požadovat náhradu ve výši ceny obvyklé. Krajský soud se důvodností žalobních bodů a veřejným zájmem na uzavření smlouvy na veřejnou zakázku zabýval dostatečně v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí o vydání předběžného opatření. Odkaz stěžovatelky na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2026, č. j. 6 As 154/2025247, je nepřípadný. Na přezkoumatelnost odůvodnění usnesení o vydání předběžného opatření nelze klást přehnané nároky. [6] Stěžovatelka v replice k vyjádření žalobkyně doplnila, že nikdy nepostupovala v rozporu se zásadou poctivosti. Plošný výpadek v zajištění mobilních hlasových a datových služeb představuje kritické riziko pro kontinuitu provozu, kybernetickou bezpečnost a reputaci stěžovatelky (a to zejména s ohledem na rozsah a citlivost dat spravovaných stěžovatelkou). Stěžovatelka uvedla konkrétní následky výpadku dodávek mobilních služeb, mezi něž patří znemožnění mobilní komunikace zaměstnanců, omezení vzdáleného přístupu do vnitřní sítě, znemožnění provozu call center a telefonické podpory nebo znemožnění přístupu do aplikace Moje VZP. Výpadek mobilních služeb nelze zcela nahradit ostatními telekomunikačními službami, které pro stěžovatelku zajišťují jiní dodavatelé. Stěžovatelka již nemůže dosavadní smlouvu dále prodloužit postupem podle § 222 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť hodnota změny již dosáhla 30 % původní hodnoty závazku. Stěžovatelka je subjektem spravujícím veřejné finanční prostředky, je proto vyloučeno, aby k odběru služeb docházelo bez existence platné písemné smlouvy (natož za cenu obvyklou). [7] Žalobkyně ve vyjádření k replice opět zdůraznila, že žádný z žalobkyní tvrzených dopadů předběžného opatření se nedotýká poskytování zdravotních služeb pojištěncům stěžovatelky. Žalobkyně souhlasí, že odběr služeb mobilní telefonie bez platné smlouvy je nežádoucí, nelze však tvrdit, že by po konci platnosti smlouvy došlo k přerušení dodávek služeb. Stěžovatelka má nástroje, jak operativně zajistit platnost smlouvy do doby vydání rozhodnutí soudu. Není pravdou, že by již nebylo možné prodloužit platnost smlouvy dle § 222 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek. [8] Stěžovatelka ve vyjádření ze dne 30. 4. 2026 uvedla, že namítanou nezákonnost usnesení krajského soudu nespatřuje v nových skutečnostech, ale ve vadném postupu krajského soudu. Opětovně zdůraznila, že se její provoz neobejde bez dodávek služeb mobilní telefonie. [9] Žalovaný práva vyjádřit se ve věci nevyužil. III. Posouzení N