1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

57 Af 1/2018- 43 - text  11 57 Af 1/2018 č. j. 57 Af 1/2018 - 43 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: DOMI JH s.r.o. sídlem Křížovnická 86/6, Staré Město, Praha 1 zastoupeného Mgr. Petrem Řehákem, advokátem sídlem Domažlická1256/1, Praha proti žalovanému: Ministerstvo financí ČR sídlem Letenská 15, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2017, č. j. MF-34341/2014/1204-10, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti platebnímu výměru č. 1/2014 ze dne 13. 1. 2014 na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 3 379 523 Kč tak, že částka 3 379 523 Kč uložená na porušení rozpočtové kázně byla snížena na částku 2 568 437 Kč. 2. Žalobce v žalobě uvádí, že namítal nezákonnost platebního výměru č. 1/2014 Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad pod č. j. RRRSJ 1150/2014, přičemž z výroku vyplývá, že žalovaný platební výměr ku prospěchu žalobce částečně změnil, nicméně z výroku rozhodnutí není znatelné, jakým způsobem rozhodl o platebním výměru v jeho zbytku. Až z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že byl citovaný výměr ve zbytku potvrzen a odvolání žalobce bylo zamítnuto. Proto je napadené rozhodnutí nezákonné. 3. Podle žalobce se žalovaný v rozhodnutí chybně vypořádal s argumenty žalobce vznesenými v odvolání. Má za to, že v daném případě není namístě aplikovat princip proporcionality, ale princip racionality a posoudit prvostupňové rozhodnutí jako celek ve vztahu ke všem odvolacím námitkám. Podle žalobce nebyly vypořádány všechny odvolací důvody. 4. Žalovaný přisvědčil žalobci, že platební výměr nesplňuje formální náležitosti rozhodnutí podle § 102 odst. 1 písm. g) daňového řádu, neboť podpis osoby, která rozhodnutí podepsala, neodpovídá jménu osoby, která platební výměr údajně vydala. Žalovaný tuto vadu zhojil dodatečným založením zmocnění do spisu, což žalobce považuje za nesprávné. Uvedené pochybení má za následek nezákonnosti daného řízení a vydání nezákonného platebního výměru. Podle žalobce měl žalovaný proto platební výměr v celém rozsahu zrušit a nikoliv se pokoušet zhojit vadu uvedenou shora. 5. Žalovaný přisvědčil žalobci, že v napadeném rozhodnutí není určeno o jaké konkrétní porušení zákona o rozpočtových pravidlech územní rozpočtů se jednalo, tedy, že nebylo stanoveno konkrétně písmeno § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., které bylo jednáním žalobce porušeno. V daném případě žalovaný se pokusil tuto vadu zhojit, ovšem dle žalobce toto možné není, neboť nelze suplovat nekvalitní práci prvostupňového správního orgánu. Bylo proto povinností žalovaného platební výměr zrušit. 6. Žalobce v odvolání namítal, že jeho porušení nebylo závažné a zpochybnil tak, že k porušení z jeho strany vůbec došlo. Žalovaný však tuto odvolací námitku přešel bez povšimnutí. Prvostupňový správní orgán uložení sankce odůvodnil porušením ustanovení kapitoly 3.11 Příručky pro příjemce ROP NUTS II Jihozápad, která stanovuje tzv. pravidla udržitelnosti projektu. Žalobci bylo vytýkáno, že v rozporu s projektem nezajistil patřičný počet nově vytvořených pracovních míst. Z dokladů však vyplývá, že žalobce uzavřel se společností DOMY JH se sídlem Černá Pošumaví smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zajištění služeb recepční, služeb úklidových, údržbářských a kuchařských prací v Penzionu Prelát. Ze smlouvy je zřejmé, že práce byly prováděny přímo v prostorách penzionu. Žalobce má za to, že takový způsob tvorby pracovních míst příručka nevylučuje a úřad se s touto okolností relevantně nevypořádal. Žalovaný nesprávně uzavřel, že žalobce nemohl tyto zaměstnance vykázat při tvorbě nových pracovních míst a že pochybil tím, že nevytvořil odpovídající počet pracovních míst do 1 roku od data ukončení projektu, tj. do 28. 6. 2011. Žalobce má za to, že způsob tvorby pracovních míst způsobem, který aplikoval, citovaná příručka nevylučuje. Právním zaměstnavatelem byla firma DOMY JH s.r.o. a ekonomickým zaměstnavatelem se stala při zahájení činnosti Penzionu Prelát společnost DOMI JH s.r.o., a to v souladu s § 43a zákoníku práce. 7. Žalovaný v rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce jednal v rozporu s článkem III odst. 2 Dodatku č. 1 ke Smlouvě tím, že zajistil certifikaci ubytovacího zařízení až dva a půl roku po ukončení projektu. Tímto jednáním tak porušil ustanovení článku XII odst. 1 Smlouvy. S tímto závěrem, však žalobce nesouhlasí. Tento indikátor byl dle Dodatku č. 1 ke Smlouvě o podmínkách o poskytnutí dotace povinen žalobce splnit do 1 roku od ukončení projektu. Projekt byl ukončen ke dni 28. 6. 2011 a žalobce v tomto měsíci podal žádost o udělení potřebné certifikace, přičemž certifikace mu byla udělena dne 4. 12. 2013. Žalobce má za to, že je podstatné, že žádost o udělení potřebné certifikace podal v dané lhůtě a nelze klást k tíži žalobce, že obdržel certifikaci ubytovacího zařízení později. 8. Žalovaný nesprávně dospěl k závěru, že žalobcem došlo k porušení rozpočtové kázně, kdy v souvislosti s tím vytvořil čtyři monitorovací indikátory a ke každému ze čtyř monitorovaných indikátorů vztáhl finanční částku odpovídající ¼ poskytnuté dotace. Žalobce rozpočtovou kázeň neporušil, a proto zvolený postup není namístě. 9. Žalovaný dospěl k dospěl k závěru, že žalobce tím, že neodevzdal Monitorovací zprávu ZUP v řádném termínu, porušil ustanovení článku III odst. 1 Smlouvy, článku III odst. 1 a 2 Dodatku ke smlouvě a článek 4.4 Příručky. Žalovaný pak uložil odvod za pozdní předložení monitorovací zprávy ve výši 1 % z celkové výše všech poskytnutých finančních prostředků, tzn. 33 795 Kč. Žalobce však má za to, že tento postup je nezákonný, neboť nemá oporu v právním řádu. Proto se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 10. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. 11. Žalovaný má za to, že v souladu se zákonem změnil platební výměr částečně ku prospěchu žalobce, když v souvislosti s tím bylo jím odkázáno na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009 č. j. 4 Ads 86/2008 – 198, dle něhož řízení před správním orgánem a odvolací řízení se pojímají dohromady ve svém komplexu a pojímají se komplexně i rozhodnutí povstalá v řízeních, proto bylo možno upravit nesrovnalosti a případné nepřesnosti prvostupňového rozhodnutí. Žalovaný proto pochybení správního orgánu napravil, a proto se k platebnímu výměru v napadeném rozhodnutí dále nevyjadřoval. 12. Žalobce konstatuje, že žalovaný chybně v napadeném rozhodnutí vyhodnotil argumenty žalobce a nevypořádal se se všemi odvolacími důvody, ovšem žalobce tyto argumenty nekonkretizuje, a to ani na jediném příkladu, neuvádí o jaké chybné posouzení či nevyřízené odvolací důvody se jednalo. Tato jeho námitka pak zůstává ve zcela obecné rovině a není podpořena žádným argumentem. Dále je žalovaným odkázáno na § 116 odst. 1 daňového řádu, dle něhož odvolací orgán může rozhodnutí změnit nebo zrušit a řízení zastavit nebo odvolání zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit. Proto v daném případě nemohla být ze strany žalovaného věc vrácena správci daně I. stupně, neboť nebyla naplněna ani jedna z podmínek uvedených v § 113 odst. 1 daňového řádu. Žalovaný změnil odvod z důvodu aplikace zásady proporcionality, přičemž skutečnosti zakládající uložení odvodu i nadále přetrvávaly. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by nereagoval na námitku žalobce týkající se závažnosti porušení rozpočtové kázně. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil, že porušení rozpočtové kázně bylo závažné, a to slovy: „monitorovací indikátory jsou základním hodnotícím kritériem splnění účelu dotace“. Pokud tedy žalobce nesplnil tři ze čtyř monitorovacích indikátorů, má žalovaný za prokázané, že porušení rozpočtové kázně ze strany žalobce bylo podstatné, a to i bez toho, aby bylo nutné tuto žalobcovu námitku o zpochybnění faktu, že k porušení rozpočtové kázně vůbec došlo, výslovně uvádět. Žalovaný má za to, že závěry o závažnosti o porušení rozpočtové kázně plně zdůvodnil v bodu IV a č. V. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobce, že neodůvodnil pochybení, kterého se žalobce měl dopustit při tvorbě pracovních míst, neboť v bodě č. IV výslovně konstatuje, že v oddíle 3.11 Příručky jsou určena pravidla pro zajištění udržitelnosti projektu, přičemž postup vykazování nových pracovních míst je stanoven ve zmíněné kapitole příručky následovně: „Příjemce uvede v první monitorovací zprávě přepočtený stav svých zaměstnanců k datu registrace žádosti o poskytnutí dotace za předcházející období šesti kalendářních měsíců. V dalších monitorovacích zprávách, pak uvádí příjemce nárůst pracovních míst ve své organizaci prostřednictvím aktualizovaného stavu zaměstnanců vždy šest měsíců před předložením“. Žalovaný poukázal na to, že společnost DOMI JH s.r.