1 Afs 70/2010 — Nejvyšší správní soud

10 Af 74/2014- 79 - text  9 10 Af 74/2014 10Af 74/2014 - 79 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: Šumava a.s., IČ 25183982 sídlem Nišovice 55, 387 01 Nišovice zastoupená JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou sídlem Třída Míru 146, 381 01 Český Krumlov žalovaný: Odvolací finanční ředitelství Brno sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24. 9. 2014 č. j. 25193/14/5000-14306-711513, takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně ze dne 24. 9. 2014 č. j. 25193/14/5000-14306-711513 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení o kasační stížnosti a o žalobě v celkové výši 29 743 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Mileny Novákové. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 24. 9. 2014, č. j. 25193/14/5000-14306-711513 (dále jen „napadené rozhodnutí“), vydaným podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 5. 3. 2014, č. j. 525515/14/2211-24802-302541, na daň z přidané hodnoty, kterým byla žalobci za zdaňovací období březen 2011 doměřena daň ve výši 193 788 Kč a současně vznikla podle § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 20%, tj. v částce 38 757 Kč. 2. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 28. 11. 2014 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 3. Žalobce v žalobě uvedl, že nesouhlasí s tím, že prodej obilí, který byl uskutečněn v březnu 2011 jako přezimující porost ve fázi odnožování, je prodejem služeb. Podle žalobce je nutné vnímat, že předmětem prodeje byly rostliny, nikoliv konkrétní práce. Z definice služeb je zřejmé, že se jedná o činnost. Převod vzrostlých rostlin je převodem zboží, nikoliv službou definovanou jako činnost. 4. Žalobce k žalobě přiložil kopii závazného posouzení z hlediska sazby daně podle § 47a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“). Jedná se o závazné stanovisko z roku 2011, které sice bylo vydáno jinému subjektu, ale v němž je stanoveno zařazení rostlin do snížené sazby daně z přidané hodnoty (číselný kód 07-12 a slovní popis Rostliny a semena). Dále je v něm uvedeno, že nelze zohledňovat účel, k jakému je daná komodita použita, a že není rozhodující stav rostliny, v jakém se nachází. Podle všeobecného výkladu se bralo zařazení rostlinné výroby do snížené sazby daně z přidané hodnoty. Žalobce odkázal na definice rostliny na www.wikipedia.org a považoval za zřejmé, že rostlina je organismus a jako taková může být jako zboží předmětem obchodu, i když není oddělena od půdy. 5. Podle žalobce odkazy žalovaného na právní teorii nejsou příhodné pro rostliny jako takové. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4526/2007 (všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), trvalé travní porosty, použitá osiva, sadba, hnojiva a chemikálie, zasetí, pohnojení či postřiky se stávají součástí pozemku, resp. osivo, sadba, hnojiva a chemikálie zanikají jako věc v právním smyslu, jakmile jsou použity k osetí, pohnojení a postřiku pozemku. V případě prodeje nedokončené rostlinné výroby došlo již k zániku osiva, sadby, hnojiva a chemikálií, neboť výsledkem této činnosti již byly vzrostlé rostliny. Podle žalobce se tedy nemohlo jednat o prodej služeb, které v té době již v právním smyslu neexistovaly. Služby spojené s orbou, setím a hnojením již byly dávno ukončeny a nemohly být proto právně prodány. Podle žalobce daný judikát nehovoří pro závěry správce daně, že vzrostlé rostliny jsou neoddělitelnou součástí pozemku a nejsou samostatným zbožím. Žalobce z judikátu dovozuje, že použitím osiv, sadby, hnojiv a chemikálií se tyto druhové věci stávají součástí pozemku. Pokud tedy dojde k zániku druhově určených věcí, nemohou být prodány jako služba. 6. Podle žalobce není dále v žádném případě pravdou, že oddělením rostliny od půdy dojde k jejímu znehodnocení, ba právě naopak. Rostlina oddělením přestává být součástí půdy, stává se samostatnou věcí použitelnou k různým účelům, a to již v různém stádiu jejího vzrůstu. V době převodu vlastnictví těchto rostlin (na stojato) se jednalo již o rostliny ve fázi odnožování. Podle žalobce v době uskutečnění prodeje zboží existovalo, a to v podobě rostlin rostoucích na pronajaté půdě. Rostliny byly podle žalobce ve stádiu, kdy již bylo možné odhadnout kvalitu a množství úrody. 7. Žalobce uvedl, že je pravdou, že nechal za účelem prodeje ocenit nedokončenou rostlinnou výrobu (konkrétně vzrostlé obilí) znaleckým posudkem. Ze znaleckého posudku vyplývá, že se oceňují zásoby a výrobky. Z metodiky oceňování vyplývá, že v ceně výrobků a zásob jsou především náklady na jejich pořízení. Neznamená to však, že se oceňují hnojiva, chemické přípravky, osiva a rozpracovanost půdy, které již ani právně neexistují. Cena hnojiv, chemikálií, osiva a rozpracovanosti půdy je pouze podkladem pro stanovení ceny rozpracované rostlinné výroby, tj. zásob v podobě vzrostlého obilí. 8. Žalobce uvádí, že v dobré víře v názor na to, co je rostlina, a v souladu s účetními předpisy uplatnil při prodeji vzrostlého obilí jako nedokončené rostlinné výroby sníženou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 10%. V době vystavení daňového dokladu se v žádné literatuře, ani na stránkách Ministerstva financí nepublikovalo nic, co by určovalo sazbu jinou. Nebyl důvod z nějakých spekulativních důvodů prosazovat nižší sazbu daně, protože šlo o transakci dvou spojených společností a co jedna strana odvedla, druhá vyčerpala. Žalobce neměl pochyb, že v případě výrobků rostlinné výroby jde již o rostlinu v určitém stádiu vývoje. Tato položka je v účetnictví vedena na zásobách a je možné ji v různých stadiích použít třeba na zrno, zelené krmení i jinak. Stále je to rostlina. Žalobce zdůrazňuje, že se jednalo o výrobu na propachtované půdě. 9. Podle žalobce není možné, aby vzhledem k úzkému propojení zákona o účetnictví a daňových zákonů tyto základní normy pro stanovení daně vykládaly rozdílně jednotlivé pojmy. Pokud má být o rostlinné výrobě účtováno na zásobách jako o zboží, nelze ji zařazovat pod služby. Pojem „nedokončená výroba“ definují předpisy o účetnictví. Ty řadí nedokončenou výrobu mezi hmotný majetek, a to mezi zásoby (§ 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., položka C1.2., Český účetní standart č. 015 – Zásoby). Pokud by byla nedokončená výroba považována za právo (službu) byla by v účetních předpisech zařazena do nehmotného majetku. Tak tomu však není. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ohledně stanovení sazby daně z přidané hodnoty posoudil samotnou podstatu plnění. V případě žalobce se jednalo o nedokončenou rostlinnou výrobu, tj. rostliny, které jsou teprve v určité fázi růstu. V případě nedokončené rostlinné výroby se podle žalovaného nemůže jednat o prodej zboží jako prodej samostatné movité věci, neboť nedokončená rostlinná výroba je neoddělitelnou součástí pozemku, od kterého nemůže být oddělena, aniž by se znehodnotila. Nejedná se o samostatnou movitou věc, ale o součást pozemku. Nedokončenou rostlinnou výrobu lze proto buď prodat společně s pozemkem, nebo lze poskytnout právo ke sklizni této nedokončené rostlinné výroby. Žalovaný zdůraznil, že v daném případě se jednalo o rostliny zasazené, již rostoucí, avšak dosud nedorostlé a nezralé. Žalovaný je přesvědčen, že pokud je dle judikatury Nejvyššího soudu součástí pozemku trvalý travní porost, pak jsou jí i do určité míry vzrostlé (avšak dosud nedorostlé) rostliny, které dosud nemají zamýšlenou hospodářskou užitnost. Žalovaný konstatuje, že rozhodnou skutečností pro určení, zda se jedná o samostatnou věc či součást jiné věci, je to, zda lze věc oddělit tak, aby zároveň zůstala zachována její hodnota a možnost využití k příslušnému účelu. Nedorostlá rostlina oddělená od pozemku je znehodnocená, neboť nemůže být dopěstována. Žalovaný shrnul, že podstata jeho hodnocení spočívala v tom, že nemohlo dojít k prodeji nedokončené výroby, ale pouze k převodu práva na její dokončení. Žalovaný též uvedl, že nelze ztotožňovat režim účetní a režim daňový. 11. Ze správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Dne 21. 6. 2013 byla u žalobce zahájena daňová kontrola mimo jiné na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2011 (protokol č. j. 1417820/13/2211-05401-306368). Správci daně vznikly pochybnosti, zda přiznaná snížená sazba daně v souvislosti s daňovým dokladem č. 2011067 (datum zdanitelného plnění dne 31. 3. 2011) za nedokončenou rostlinnou výrobu byla uplatněna správně a v souladu se zákonem o da