2 Afs 210/2004 — Nejvyšší správní soud

50 Af 4/2017- 25 - text Pokračování - 7 - 50Af 4/2017 50Af 4/2017 - 25 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Kateřiny Bednaříkové v právní věci žalobce R. H., zastoupeného Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem se sídlem Praha 6, U Hadovky 564/3, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem Masarykova 427/31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2017 čj. 2555/17/5100-31462-711180, t a k t o : Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně ze dne 18. 1. 2017 čj. 2555/17/5100-31462-711180 se z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti platebnímu výměru na daň z nabytí nemovitých věcí vydaným Finančním úřadem pro Jihočeský kraj dne 4. 7. 2016, kterým byla podle zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí žalobci vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 1.040 Kč. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 4. 7. 2016 bylo potvrzeno. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že ujednání v kupní smlouvě ve znění „prodávající a kupující se dohodli, že daň z nabytí nemovitých věcí uhradí kupující“ nelze považovat za ujednání o změně osoby poplatníka ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., jestliže následně předložené souhlasné prohlášení nebylo opatřeno úředně ověřenými podpisy smluvních stran. Ke stanovení základu daně žalovaný nesprávně uvedl, že sjednaná cena zahrnuje jakékoli protiplnění, které je nebo které má být na základě ujednání mezi smluvními stranami poskytnuto za nabytí vlastnického práva k nemovité věci, a to buď nabyvatelem nebo jinou osobou, buď ve prospěch převodce, nebo třetí osoby, a protože nedošlo ke změně osoby poplatníka, kterým je nadále převodce, byla částka 1.000 Kč připočtena ke kupní ceně. Celkem tedy sjednaná cena činí 26.000 Kč. Při aplikaci 4 % sazby dle § 26 zákonného opatření senátu pak daň z nabytých věcí činí 1.040 Kč. Žalobce v žalobě uvádí, že jako převodce v kupní smlouvě se dohodl s nabyvatelem, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí bude nabyvatel Bc. A. K., který následně dle dohody podal daňové přiznání a zaplatil daň z nabytí nemovitých věcí. I kdyby žalobce připustil, že formulaci obsaženou v kupní smlouvě uvedenou shora nelze při nahlížení optikou přísného formalismu označit na naprosto pregnantní, přesto z této formulace použité v kupní smlouvě a následného podání daňového přiznání a zaplacení daně ze strany nabyvatele nemohlo být o vůli účastníků, a tedy o obsahu jejich dohody pochyb. Jestliže následně žalobce s nabyvatelem předložili finančnímu úřadu souhlasné prohlášení, ve kterém uvedli, že ujednání dle smlouvy o tom, že strana kupující uhradí daň bylo shodně myšleno, že za poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí považují účastníci právního jednání nabyvatele, byla pochybnost naprosto vyloučena. K výhradě správních orgánů ohledně absence úředně ověřených podpisů na souhlasném prohlášení žalobce uvádí, že zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí nestanoví povinnost dokládat smlouvu ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) uvedeného zákonného opatření s úředně ověřenými podpisy, proto nemá takovýto požadavek zákonnou oporu. Zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí je právní normou veřejného práva kde je jakýkoli extenzivní výklad, který by zakládal povinnosti nad rámec zákona, nepřípustný. K výpočtu daně žalobce uvedl, že daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 1.000 Kč není protiplněním, které je poskytnuto za nabytí vlastnického práva k nemovité věci a v žádném případě ho za to nelze ani považovat. Jestliže zákonné opatření upravuje možnost, aby poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí byl nabyvatel a tuto daň je v takovém případě povinen zaplatit nabyvatel, tak se zcela explicitně jedná o tuto daň hrazenou na základě zákonného opatření nabyvatelem a žádné protiplnění prodávajícímu. Proto žalobce navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, včetně platebního výměru vydaného Finančním úřadem pro Jihočeský kraj, územního pracoviště v Písku ze dne 4. 7. 2016. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a poukázal na § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření s tím, že formulace: „prodávající a kupující se dohodli, že daň z nabytí nemovitých věcí uhradí kupující“, není způsobilé vyvolat změnu osoby poplatníka daně ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb. Žalovaný setrval na stanovisku, že formulace „prodávající a kupující se dohodli, že daň z nabytí nemovitých věcí uhradí kupující“, není způsobilá vyvolat změnu osoby poplatníka daně. Žalovaný proto vyzval nabyvatele, aby zhojil vady formulace ujednání v kupní smlouvě, kdy byly mu sděleny formální nároky na souhlasné prohlášení s tím, že souhlasné prohlášení musí být opatřeno úředně ověřenými podpisy. Souhlasné prohlášení, kde by byly podpisy ověřeny, však předloženo nebylo, proto nedošlo ke změně osoby poplatníka ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření, a proto je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí žalobce jakožto převodce. Základem daně byla sjednaná cena ve výši 26.000 Kč. Sjednaná cena ve smyslu § 13 zákonného opatření zahrnuje jakékoli protiplnění za nabytí vlastnického práva, tedy v konkrétním případě protiplnění sjednané mezi stranami kupní smlouvy v článku III. kupní smlouvy ve výši 25.000 Kč a ve výši 1.000 Kč. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti: Ze správního spisu bylo zjištěno, že mezi žalobcem a Bc. A. K. byla uzavřena dne 10. 5. 2015 kupní smlouva o převodu nemovitých věcí, a to pozemků uvedených v odstavci II. předmětné kupní smlouvy, kdy za uvedené pozemky byla sjednána kupní cena ve výši 25.000 Kč, přičemž v bodě IV. se prodávající a kupující dohodli, že daň z nabytí nemovitých věcí uhradí kupující a rovněž se dohodli, že kupující uhradí náklady za sepsání kupní smlouvy advokátem, náklady spojené se sepsáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a správní poplatky za vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dne 3. 7. 2015 Bc. A. K. (kupující – nabyvatel) podal přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, současně doložil kopii kupní smlouvy a vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí. Správce daně dne 14. 7. 2015 sdělil Bc. A. K., že vzhledem k formulaci uvedené v článku IV. kupní smlouvy není poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí s tím, že toto ujednání lze napravit souhlasným prohlášením s ověřenými podpisy obou stran kupní smlouvy. Dne 3. 9. 2015 bylo doručeno správci daně souhlasné prohlášení, ve kterém je uvedeno, že ujednáním ve smlouvě o tom, že strana kupující uhradí daň z nabytí nemovitých věcí, bylo shodně myšleno, že za poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí považují účastníci právního jednání nabyvatele. Tato písemnost je podepsána jak prodávajícím tak i nabyvatelem, podpisy ovšem nejsou úředně ověřeny. Správce daně telefonicky seznámil Bc. A. K. s tím, že nejsou na uvedené písemnosti úředně ověřeny podpisy. Na to reagoval Bc. A. K. tak, že si nepřeje být zbytečně zatěžován. Správce daně dne 29. 6. 2016 řízení ohledně přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, které obdržel dne 3. 7. 2015 od Bc. A. K., zastavil. Dne 19. 10. 2015 správce daně vyzval převodce R. H., aby do 15 dnů ode dne doručení uvedené výzvy podal daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Dne 29. 10. 2015 žalobce podal přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, ve kterém žalobce si nezvolil, zda-li chce pro určení srovnávací hodnoty použít směrnou hodnotu anebo zjištěnou. Dne 9. 11. 2015 žalobce správci daně sdělil, že daňové přiznání v této věci bylo již řádně podáno nabyvatelem Bc. A. K., neboť takto se účastníci kupní smlouvy dohodli ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření v kupní smlouvě. V písemnosti je rovněž uvedeno, že žalobce i nabyvatel akceptovali požadavek na zaslání souhlasného prohlášení ke kupní smlouvě, přestože se jedná o přepjatý formalismus, ovšem neakceptují požadavek správce daně ohledně úředního ověření podpisů na souhlasném prohlášení, neboť zákonné opatření nestanoví povinnost dokládat smlouvu s úředně ověřenými podpisy. Proto požadavek správce daně nemá zákonnou oporu. Dne 4. 7. 2016 byla žalobci vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 1.040 Kč. Proti tomuto platebnímu výměru si podal žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím žalovaného jako nedůvodné zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, že v kupní smlouvě není výslovně uvedeno, že pop