Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č. j. OAM-3805-24/ZR-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
54 A 3/2025- 67 - text
6 54 A 3/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci
žalobce: V. K.
zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Dvořákem
sídlem Radniční 133/1, 370 01 České Budějovice
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 1. 2025, č. j. OAM-3805-24/ZR-2024
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č. j. OAM-3805-24/ZR-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 404 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil platnost povolení k trvalému pobytu žalobce postupem dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Současně dle ustanovení § 77 odst. 3 téhož zákona žalobci stanovil lhůtu 30 dnů k vycestování z území České republiky.
2. Žalovaný při svém rozhodování vycházel ze celkem 4 rozhodnutí trestních soudů vydaných v období od 11. 7. 2023 do 11. 9. 2024 - přečin ohrožení pod vlivem návykové látky (amfetamin/metanfetamin) dle § 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“), maření výkonu rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) TZ (řízení motorového vozidla přes uložený zákaz řízení); přečin zatajení věci dle ustanovení § 219 odst. 1 TZ (neoprávněné ponechání finančních prostředků zaslaných bezhotovostním převodem); přečin neoprávněného užívání cizí věci dle § 207 odst. 1 TZ (nevrácení vozidla na leasing po nehrazení splátek); pokračující přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) TZ (řízení motorového vozidla přes uložený zákaz řízení). Žalovaný zjistil, že žalobce žije na území České republiky s manželkou a třemi nezletilými dětmi, na území se nachází i jeho otec. Dále zjistil, že žalobce podniká ve stavebnictví. Žalobce se v řízení před žalovaným nevyjádřil a zjištěné skutečnosti nevedly žalovaného k závěru i nepřiměřenosti dopadů rozhodnutí do osobního a rodinného života žalobce.
II. Stručný obsah žaloby
3. Podanou žalobou namítá žalobce na prvním místě nedostatečné hodnocení ekonomických dopadů rozhodnutí do rodinného a soukromého života žalobce.
4. Žalobce popisuje, že v České republice bydlí od roku 2004. České státní občanství mu uděleno nebylo. V České republice má manželku, která pracuje jako učitelka v mateřské škole a její čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč. O žalobcovy děti ve věku 6 let, 12 let a 17 let pečuje ve společné domácnosti s manželkou. Své nadprůměrné roční příjmy žalobce dokládá i důkazem v podobě přiznání k dani z příjmů fyzické osoby za roky 2021, 2022 a 2024. V České republice je plátcem sociálního a zdravotního pojištění, což si mohl žalovaný sám zjistit stejně jako skutečnost, že žalobce podniká ve stavebnictví. Žalobce nesouhlasí se závěry žalovaného ohledně absence ekonomických dopadů – žalovaný nesprávně vycházel ze skutečnosti, že žalobce není zaměstnán. Žalobce uvádí, že v případě zrušení jeho trvalého pobytu v České republice nebude moci uvedenou živnost provozovat a zároveň jeho celá rodina přijde o primární příjem rodiny, na kterém je existenčně závislá. Jen měsíční nájemné činí 18 500 Kč. Uvedené rozhodnutí by tak zásadním až likvidačním způsobem ekonomicky postihlo jeho celou rodinu.
5. Žalobce rovněž nebude schopen dostát svým podnikatelským závazkům.
6. Žalobce má za to, že rozhodnutí nepřiměřeně zasahuje i do jeho osobních a rodinných poměrů. Žalobce rozporuje tvrzení žalovaného, ve kterém uvádí, že i po zrušení jeho trvalého pobytu může žalobce dále své rodinné příslušníky navštěvovat a být s nimi v kontaktu, aniž by jejich vazba byla narušena. Žalobce zde žije dlouhodobě, manželka zde pracuje, děti zde chodí do školy. Veškeré jeho příjmy jsou z podnikání. Žalobce si zde vytvořil obchodní kontakty, má zde všechny přátele a otce. Dochází zde do kostela. Žalobce by ztratil možnost každodenně se podílet na výchově svých dětí.
7. Žalobce však dále brojí proti nezohlednění principu ne bis in idem. Žalovaný podle něj zakládá celé rozhodnutí jen na protiprávních jednáních, za které byl již žalobce pravomocně odsouzen a za které mu byl uložen trest. Namítá, že přijetí napadeného rozhodnutí je rozhodnutím, které je vydané v rozporu s uvedenou zásadou a tím i v rozporu s principy trestání.
8. Žalobce závěrem uvádí, že došlo k chybnému vyhodnocení skutkového stavu a následnému správnímu uvážení, což má za následek i nezákonnost žalovaného rozhodnutí. Zároveň byl žalobce nezákonně duplicitně potrestán pro týž skutek.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě, replika žalobce
9. Žalovaný ve svém rozhodnutí ze dne 27. 2. 2025 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
10. Tak, jako v napadeném rozhodnutí, žalovaný vychází z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2022, č. j. 3 Azs 235/2022-27, dle něhož správní orgány v tomto případě nemusí hodnotit, zda je cizinec aktuální hrozbou pro veřejný pořádek, pokud rozhodují o zrušení pobytu z důvodu opakovaného závažného narušení veřejného pořádku v minulosti. Tak tomu je i v případě žalobce.
11. S odkazem na rozličnou judikaturu správních soudů má dále žalovaný za to, že se dostatečným způsobem zabýval dopadem svého rozhodnutí do ekonomické, osobní a rodinné sféry žalobce. Samotné zhoršení ekonomické situace žalobce nemůže převážit nad zájmem společnosti na ochraně veřejného pořádku; žalobce a jeho rodinní příslušníci budou muset nalézt patřičnou formu rodinného soužití, když původcem tohoto stavu je sám žalobce, který svým jednáním ztratil nejvyšší pobytový status. Žalovaný poukazuje na skutečnost, že žalobce v průběhu řízení zůstal zcela nečinný a ke své ekonomické a rodinné situaci nic neuvedl. Žalovaný proto hodnotil pouze to, co sám z vlastní činnosti zjistil. Zvláštním důvodem není ani cca 20 letý pobyt žalobce na území České republiky.
12. Nedůvodnou shledává žalovaný i námitku porušení zásady ne bis in idem, neboť se nejedná o nový trest za prohřešky žalobce, nýbrž o projev vůle státu, aby se určitý cizinec na území státu s ohledem na svoji činnost nezdržoval. Nejedná se primárně o sankci, ale o individuální preventivní opatření, jak popisuje i judikatura Ústavního soudu.
13. Žalobci nebyl vysloven zákaz pobytu; žalobce může požádat o jiné pobytové oprávnění. Je-li žalobce držitelem biometrického pasu, může své blízké navštěvovat v rámci bezvízového styku. Pokud by žalobce prokázal, že není možné, aby vycestoval do země původu, může podat žádost o speciální pobytový status, případně si zajistit přijetí v jiné bezpečné zemi.
14. Žalobce v replice ze dne 27. 3. 2025 poukázal na nepřiléhavost judikatury, o kterou žalovaný opírá své rozhodnut (rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 Azs 312/2016), neboť ten vychází ze situace, za které osoba neměla žádný příjem nebo měla příjem minimální a neměla ani rodinu, tudíž pro takovou osobu nemělo zrušení trvalého pobytu žádný ekonomický dopad. Žalobce upozorňuje, že naopak on má nadprůměrný příjem, rodinu a řádně také přiznával a platil v České republice daně. Aplikace výše uvedeného rozsudku NSS dle něj proto není na místě.
15. Měl-li by žalobce svoji rodinu uživit, musel by ukončit podnikání (nedostát tak svým závazkům a vystavit se možným sankcím) a nalézt si práci v zahraničí, což by vedlo ke zhoršení jeho styku s rodinou, stejně jako dodatečné náklady (dvojí ubytování). Žalobce rovněž ovládá pouze český a ukrajinský jazyk, což jeho výdělečné možnosti limituje. Žalobce se tak nachází v zoufalé situaci.
16. Žalobce má za to, že není „aktuální hrozbou pro veřejný pořádek“, když žalovaný pouze odkazuje na žalobcovo jednání v minulosti. Uložené peněžité tresty žalobce nahradil, nahradil i náhrady škody. Trestní soudy k uložení trestu zákazu pobytu apod. nepřistoupily.
IV. Posouzení věci krajským soudem
17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl bez jednání.
18. Žaloba je důvodná.
19. Dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců platí, že ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu.
20. Žalobce na prvním místě namítá nenaplnění předpokladů tohoto ustanovení. V rámci žaloby samotné se však dále zaměřuje na otázku přiměřenosti dopadů rozhodnutí do jeho rodinného a soukromého života. V rámci své repliky ze dne 27. 3. 2025 žalobce tuto svoji námitku přípustně rozhojnil, když doplnil, že není naplněn požadavek „aktuální hrozb