Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a …
66 Ad 4/2024- 32 - text
8 66 Ad 4/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci
žalobce: J. K.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 10. 2024, čj. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované
1. Rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 6. 2024, čj. R-27.6.2024 – 426/X, kterým byla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žalobcova žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.
2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobce uvádí, že mu byl zamítnut invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. K tomu namítá, že nebyl přizván ke zdravotnímu posouzení k Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též jako „Institut“), kde byl dne 16. 9. 2024 zpracován posudek pro účely námitkového řízení. Posudkový lékař si tak podle žalobce nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním stavu. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. K žalobě přiložil lékařskou zprávu z neurologie ze dne 29. 11. 2016.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že navrhuje pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“).
II. Podstatný obsah správních spisů
4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce má dlouhou historii posuzování zdravotního stavu pro účely řízení o přiznání invalidního důchodu. V minulosti byl uznán jako částečně invalidní pro různě stanovenou rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (nejprve pro poruchu osobnosti v roce 1998, poté pro nervové výpady, poškození ulnárního nervu). V době od 1. 1. 2010 byl žalobce hodnocen jako invalidní pro invaliditu prvního stupně pro postižení periferních nervů se středně těžkým funkčním postižením podle kapitoly VI., položky 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), a to s poklesem pracovní schopnosti o 40 %. V té době byl ve výkonu trestu odnětí svobody, a proto mu nevznikl nárok na výplatu invalidního důchodu. Při následujících zjišťovacích prohlídkách v letech 2022 a 2024 byl žalobce hodnocen podle stejných kritérií se stejným poklesem pracovní schopnosti o 40 %.
5. Žalobce naposledy dne 22. 5. 2024 požádal o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Podle posudku Institutu ze dne 26. 6. 2024 byl žalobce shledán nadále invalidním pro invaliditu prvního stupně pro zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, s poklesem pracovní schopnosti o 40 %.
6. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 27. 6. 2024 rozhodnutí, kterým byla žádost o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta, přičemž bylo uvedeno, že žalobce je nadále poživatelem invalidního důchodu prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky.
7. Dne 16. 9. 2024 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu II. stupně. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce byl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %. Jde nadále o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, s poklesem pracovní schopnosti o 40 %. Žalobce byl hodnocen pro středně těžké funkční postižení. Pro další navýšení poklesu pracovní schopnosti nebyl shledán důvod. Při hodnocení horní hranice taxace již bylo přihlédnuto k závažnosti zdravotního postižení, jeho komplikacím, charakteru profese i dalším onemocněním.
8. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku o tom, proč v případě žalobce nelze indikovat vyšší než první stupeň invalidity.
III. Posudek posudkové komise MPSV
9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 8. 4. 2025 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale.
10. Žalobce byl hodnocen jako zedník. Pracoval v oboru, opakovaně byl uchazečem o zaměstnání a opakovaně byl ve výkonu trestu odnětí svobody.
11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, přičemž bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je léze ulnárního nervu dominantní pravé horní končetiny.
12. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 až 40 %. Posudková komise tento pokles pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 40 %, tj. na horní hranici, a to s ohledem na dominanci končetiny. Posudková komise konstatovala, že se shoduje ve stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s předchozími posouzeními, neboť je užito identické posudkové kritérium, a to postižení periferních nervů se středně těžkým funkčním postižením. Dle komise je tak zohledněn rozsah postižení, tíže a lokalizace postižení i nález z EMG vyšetření (provedeno v minulosti), je tak zohledněna i schopnost manipulace a přenášení předmětů a funkční schopnosti ruky. Položka pro středně těžké funkční postižení je určena pro závažnou poruchu motorických funkcí, podstatné omezení pohyblivosti jedné končetiny.
13. Bylo zhodnoceno, že zdravotní postižení žalobce není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Není indikováno hodnocení položkou pro těžké funkční postižení, neboť to je položka určená pro těžké poruchy motorických funkcí jedné končetiny. Míra rozsahu postižení, jeho tíže a lokalizace uvedenému neodpovídá. Pravá horní končetina není postižena jako celá končetina, je postižena jen motorika ruky, přičemž nejde o úplnou ztrátu úchopové funkce, postižení funkce ruky není na úrovni úplného funkčního výpadku.
14. Dle posudkové komise ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál žalobce limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v minimální míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které by odpovídalo invaliditě nějakého stupně.
15. Žalobce po úrazu hlavy v dětství trpěl sekundární epilepsií, v anamnéze je i přechodná léčba antiepileptiky. Nyní je žalobce dlouhodobě bez léčby. I tak mu neurolog doporučil omezení platná u záchvatovitých onemocnění. Žalobce při jednání komise sdělil, že záchvaty má zcela sporadicky (cca 1x za 10 let). Posudková komise zhodnotila omezení stran pracovního zařazení (nevhodnost práce ve výškác