1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

57 A 5/2025- 34 - text  5 57 A 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: M. W.v. S. bytem zastoupeného JUDr. Ing. Zbyňkem Kiesewetterem, advokátem se sídlem Nad Šárkou 766/58, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2025 č.j. KUJCK 11443/2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Třeboň, odboru životního prostředí č.j. METR 1757/2024 JaPe, sp. zn. METR S 4608/2023 ze dne 29. 1. 2024, kterým byla J. H. prodloužena platnost povolení k nakládání s vodami, tedy k odběru podzemních vod z vrtu HV -1 na parcele č. XA v k. ú. XA, které bylo vydané Okresním úřadem Jindřichův Hradec dne 14. 6. 1993 a jehož platnost byla prodloužena do 24. 3. 2024 rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení ze dne 18. 3.2009, přičemž povolení bylo prodlouženo do dne 24. 3. 2039. 2. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, neboť má za to, že bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a je nezákonné. 3. Žalovaný odmítl odvolání žalobce jako nepřípustné, neboť žalobce podle § 115 odst. 16 vodního zákona není žadatelem, obcí a ani občanským sdružením, a proto není účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody. Odvolání může podat dle § 81 odst. 1 správního řádu jen účastník, a proto je odvolání žalobce proti napadenému rozhodnutí, kterým byla dle § 12 odst. 4 vodního zákona prodloužena platnost povolení k nakládání s vodami k odběru podzemních vod, nepřípustné. 4. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť se žalovaný řádně nevyrovnal s okruhem účastníků řízení, kde v § 115 odst. 16 vodního zákona platí, že účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatele a osoby dle odst. 4 a 7 téhož ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., tedy obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutí vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů a dále občanské sdružení. Žalovaný se nevyrovnal s tím, že odběr podzemní vody byl povolen jen na základě žádosti žadatele, který není vlastníkem pozemku, ze kterého se podzemní voda čerpá. Souhlas s podstatným zvýšením odběru podzemní vody žalobce nikdy nedal. 5. Dále žalobce poukázal na § 11 odst. 1 vodního zákona, který ukládá povinnost správního orgánu reflektovat vzájemné vztahy mezi vlastníkem a uživatelem, a proto je nepřípustné, aby se v rámci rozhodování správní orgán nezabýval stanoviskem vlastníka. Tím, pak došlo k porušení procesních práv žalobce garantovaných Listinou základních práv a svobod. 6. Dále žalobce namítá, že žalovaný nehodnotil důkazy a nepřihlédl ke všemu co vyšlo v řízení najevo. Konkrétně opomenul posouzení předpokládaného zvýšení odběru podzemní vody, o které žadatel žádá, kdy žadatel účelovým jednáním se snaží prodloužit bez vůle vlastníka pozemku dobu na čerpání vody a následně požádat o podstatné zvýšení odběru podzemní vody bez ohledu na životní prostředí. 7. Dále žalobce namítá, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, kdy žalobce namítal vady řízení před správním orgánem prvního stupně a žalovaný se s těmito námitkami nevypořádal. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze vyvodit jaké skutečnosti vzal žalovaný za prokázané a jakými úvahami se řídil, proto je žalobcem navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Setrval na závěru, že žalobce není účastníkem řízení, a proto bylo správně odvolání jako nepřípustné zamítnuto. Na tento závěr nemá vliv skutečnost, že žadatel není vlastníkem pozemku, ze kterého se podzemní voda čerpá, neboť podzemní voda není dle § 3 odst. 1 vodního zákona předmětem vlastnictví. 9. K námitce, že žalobce žadateli nedal nikdy souhlas s podstatným zvýšením odběru podzemní vody, neboť dojde k podstatnému zhoršení stavu nemovitých věcí, kterými je zemědělská půda žalobce, žalovaný uvedl, že to, co má být obligatorním podkladem žádosti je stanoveno v příloze 2 vyhl. č. 183/2018 Sb., kde je v bodu 6 uvedeno, že má být doložen pouze doklad o vlastnickém právu nebo jiném právu žadatele. V daném případě se nejedná o povolení k nakládání s vodami, ale pouze o prodloužení platnosti povolení k odběru podzemních vod, (nikoli o zvýšení odběru), proto tato námitka není předmětem rozhodnutí žalovaného. Dále poznamenal žalovaný, že ustanovení § 11 vodního zákona nemá vliv na stanovení okruhu účastníků řízení o žádosti o prodloužení odběru podzemních vod. Okruh účastníků řízení je u odběru podzemních vod stanoven ustanovením § 115 odst. 16 vodního zákona (viz usnesení Ústavního soudu č.j. IV ÚS 1139/24–1 ze dne 7. 5. 2024. 10. K námitce žalobce, že opomenul posouzení předpokládaného zvýšení odběru podzemní vody, žalovaný uvedl, že pouze byl řešen okruh účastníků řízení, o tom bylo rozhodováno, bylo proto pro žalovaného rozhodné pouze označení žadatele, obce, k jiným skutečnostem nemohl přihlížet. 11. K porušení § 50 odst. 3 správního řádu rovněž nedošlo. Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, neboť bylo řádně zdůvodněno, z jakého důvodu žalobce není účastníkem tohoto řízení. Skutečnost, že žalovaný nezohlednil § 11 vodního zákona při stanovení okruhu účastníků řízení, nezpůsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. II. Právní posouzení krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodní. 13. Úvodem krajský soud konstatuje, že předmětem řízení je otázka účastenství žalobce v předmětném vodoprávním řízení. 14. Správní řád rozlišuje tři skupiny účastníků řízení, účastníky hlavní dle § 27 odst. 1 správního řádu, účastníky vedlejší dle § 27 odst. 2 správního řádu a účastníky dle § 27 odst. 3 správního řádu, tedy ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon, tito pak mohou mít postavení jak účastníků hlavních, tak účastníků vedlejších. Rozlišení hlavního a vedlejšího má význam zejména z hlediska procesních práv a povinností, které jsou jim v řízení přiznány. Odkaz na účastníky dle § 27 odst. 3 správního řádu vyjadřuje, že správní řád je předpisem obecným, přičemž v § 1 odst. 2 správního řádu se stanoví, že tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se používají v případě, nestanoví-li jiný zákon jinak. V souladu se zásadou lex specialis derogat generalis, je nutné předně posuzovat vymezení okruhu účastníků správního řízení, dle zvláštních zákonů, zde podle § 115 vodního zákona, který stanovuje některé odlišnosti účastníků vodoprávního řízení od klasického řízení správního. 15. Vodoprávní řízení je upraveno v ustanovení § 115 vodního zákona. Podle tohoto ustanovení odst. 1, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady, při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářský úprav. 16. Dle § 115 odst. 4 vodního zákona jsou účastníkem vodoprávního řízení též obce, v jejíž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, dle odst. 7 je účastníkem řízení za tam vymezených podmínek občanské sdružení a odst. 16 citovaného ustanovení vymezuje účastníky řízení o povolení k odběru podzemní vody, což je tento případ. 17. V daném případě bylo proto nutno vyjít z úpravy účastenství tak, jak jej vymezuje § 115 odst. 4 a 7 vodního zákona, dle něhož účastníkem řízení o povolení k nakládání s vodami – odběrem podzemní vody je žadatel, v daném případě J.H., a Městys Chlum u Třeboně (občanské sdružení o postavení účastníka řízení nepožádalo). Z těchto ustanovení tedy vyplývá, že žalobce není účastníkem tohoto řízení, a proto jeho odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí bylo nepřípustné, neboť proti rozhodnutí, kterým byla dle § 12 odst. 4 vodního zákona prodloužena platnost povolení k nakládání s vodami k odběru podzemích vod z vrtu HV-1 na parcele č. XA v k.ú. XA bylo odvolání podané žalobcem nepřípustné. Soud proto uzavřel, že podle ustanovení § 115 odst. 16 vodního zákona, že žalobce není účastníkem řízení, jestliže dle § 115 odst. 4 a 7 je tímto účastníkem je pouze žadatel a obec. Z § 81 odst. 1 správního řádu vyplývá, že může odvolání podat pouze účastník řízení, proto žalobce, který není účastníkem správního řízení, které k vydání rozhodnutí vodoprávního úřadu vedlo, neměl právo odvolání podat. Jeho odvolání tak bylo žalovaným správně posouzeno jako nepřípustné. 18. Zcela nedůvodná je pak námitka žalobce, že žadatel J. H. není vlastníkem pozemku, ze