5 Ads 202/2016 – Nejvyšší správní soud

54 Ad 12/2024- 70 - text  10 54 Ad 12/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobkyně: G. V. zastoupena obecným zmocněncem A. V. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 7. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě 1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 20. 5. 2024, č. j. X, rozhodla podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), o odnětí invalidního důchodu žalobkyni. rozhodnutí vycházelo z posudku posudkového lékaře ze dne 30. 4. 2024 v jehož rámci byl stav žalobkyně hodnocen dle kap. II., odd. A, položky 1 přílohy vyhlášky 3č. 59/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), když zjištěný pokles pracovních schopností žalobkyně činil 10 %. V případě žalobkyně se tak nejednalo o invaliditu. 2. V rámci námitkového řízení bylo provedeno další posouzení stavu žalobkyně. Žalovaná vycházela z posudku posudkového lékaře ze dne 17. 7. 2024, dle něhož byl stav žalobkyně hodnocen dle kap. II, odd. A, položky 1b vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovních schopností žalobkyně o 25 %. Na základě toho byly námitky žalobkyně zamítnuty a prvostupňové správní rozhodnutí potvrzeno. 3. Žalobou ze dne 8. 9. 2024 žalobkyně brojí primárně vůči nesprávně zjištěnému skutkovému stavu – nesprávnému hodnocení jejího zdravotního stavu a míry poklesu jejích pracovních schopností. Závěry správních orgánů a posudkových lékařů nepovažuje žalobkyně v souladu s jí prezentovanou judikaturou správních soudů, namítá neúplnost, nepřesvědčivost popisuje chyby a nesprávné hodnocení, nelogičnost jednotlivých posudků ve vztahu k průběžným změnám hodnocení jejího stavu. 4. Žalobkyně vychází z toho, že její stav se nezměnil a byl-li v rámci rozsudku zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2018, č. j. 55 Ad 1/2018-30, její stav posudkovou komisí MPSV její stav hodnocen dle kapitoly II., odd. A, položka 1 písm. c) vyhlášky, pak při nezměněném stavu nemohou nynější závěry posudkových lékařů a správních orgánů obstát. 5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 30. 9. 2024 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 6. Žalobkyně se dále v navazujících podáních vymezila jak proti posudkové komisi MPSV v Českých Budějovicích, tak vůči správnosti a úplnosti jednotlivých posudků (podrobněji viz níže). II. Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). 8. Žaloba není důvodná. Průběh jednání, posudky, průběžná vyjádření žalobkyně 9. Dne 9. 6. 2025 proběhlo ve věci ústní jednání. Při jednání byl jako důkaz proveden protokol o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jako „posudková komise“ či „komise“) a posudek posudkové komise ze dne 4. 12. 2024, včetně doplnění ze dne 18. 3. 2025. Žalobkyně navrhla doplnění dokazování, které bylo pro nadbytečnost zamítnuto (viz níže). 10. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 4. 12. 2024 plyne, že ta daného dne zasedala v řádném složení z předsedkyně komise, odborné lékařky (interní lékařství) a tajemnice. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a při jednání komise byla vyšetřena. Z protokolu o jednání plyne běžný průběh jednání posudkové komise. 11. Dle posudku posudkové komise z téhož dne se v případě žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který posudková komise hodnotila dle kap. II, oddíl A, položky 1b vyhlášky s poklesem pracovních schopností o 25 %. Jedná se o položku onkologie, zhoubné novotvary, lehké postižení - stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované nebo menší výkony z důvodů zhoubného novotvaru, resekce nebo amputace zvenčí přímo neviditelné, amputace částí, kde je možná protetická náhrada (např. mastektomie, parciální amputační ztráty končetin, resekce částí střeva, hysterektomie, enukleace bulbu oka při dobré funkci jediného oka) nebo stavy s lehkým funkčním postižením některých orgánů nebo systémů, výkon některých denních aktivit s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků. Rozmezí poklesu pracovních schopností je zde dáno od 15 do 25 %. Komise zvolila horní taxaci. Pro postup dle § 3 vyhlášky nebyly shledány předpoklady. 12. Posudková komise uvedla podklady, ze kterých vycházela (lékařské zprávy), shrnula předchozí posudková řízení, přednesla posudkové zhodnocení. Komise vycházela z toho, že v případě žalobkyně tvoří nejvýznamnější dopad na pokles pracovních schopností „odléčený karcinom štítné žlázy, trvalá remise od r. 2016, kde byla odstraněna štítná žláza. Protože je nutná trvalá suprese a substituce hormonů štítné žlázy je stav považována za lehké funkční postižení. Příznaky hyperparatyreózy nejsou, jen laboratorně hodnoty parathormonu trvale lehce nad normou.“ Komise vyložila, z jakého důvodu nelze postupovat dle položky 1c – středně těžké postižení, neboť „zdravotní porucha nemá rozsah do poloviny úplné poruchy funkčních schopností jako je stomie, penektomie, kolektomie, enukleace bulby s omezeným viděným druhého oka, ztráta končetiny, parciální laryngektomie, neproběhla alogenní transplantace. Není podávána biologická léčba a substituce hormonů štítné žlázy nezpůsobuje žádnou funkční poruchu.“ Posudek ze dne 30. 4. 2024 dle komise podhodnotil stav žalobkyně, neboť došlo k odnětí štítné žlázy s nutností trvalé hormonální substituce. 13. Posudková komise dále k žalobě samotné popsala, že vychází ze samotného nádorového postižení, tak i z onkologické terapie a jejich důsledků. Žalobkyně je od roku 2016 v plné remisi, nebyla nutná onkologická léčba, přičemž odnětí štítné žlázy vyžaduje trvalou supresivní substituční terapii hormony štítné žlázy, která je v poslední době optimální a stav žalobkyně je proto považován za lehké funkční postižení. Odnětí štítné žlázy u žalobkyně nezpůsobuje mechanické obtíže polykací, dýchací, nejsou poškozeny hlasivky a jizva na krku je kosmetická. Supresivní terapii nelze považovat za onkologickou léčbu, stejně jako nevede k závažnému funkčnímu postižení. Stav žalobkyně od roku 2016 i při posouzení posudkovou komisí v roce 2018 nebyl zcela ustálení, jak laboratorně, tak klinicky, substituce nebyla vyhovující, byly zaznamenány i obtíže z toho plynoucí. Nyní je však žalobkyně bez klinických příznaků a kompenzace je považována za optimální. Stav žalobkyně je tedy plně stabilizovaný. 14. Žalobkyně se závěry posudkové komise nesouhlasila. Přípisem ze dne 6. 12. 2024 se žalobkyně vymezila proti průběhu jednání posudkové komise. Namítla systémovou podjatost posudkové komise, neboť ministerstvo je přímým účastníkem soudního řízení jako žalovaná strana. Komise proto nemůže být považována za nestranný a nezávislý orgán. Dále namítla procesní pochybení při jednání komise, neboť byl zamezen přístup na jednání jejímu doprovodu, přestože žalobkyně je osobou se zdravotním postižením; při jednání na ni byl vyvíjen nátlak, její slova byla překrucována, její stížnosti byly ignorovány. Celkově měla být omezena její práva – právo na spravedlivý proces a právo na důstojné zacházení. K tomu bylo navrhováno doplnění dokazování (nestranné zhodnocení, znalecké zkoumání). 15. K žádosti soudu se přípisem ze dne 18. 12. 2024 posudková komise vyjádřila tak, že jednání probíhalo běžným způsobem a ač žalobkyni rozladil výsledek jednání, k otevřenému konfliktu nedošlo. Žalobkyně je svéprávnou, inteligentní osobou schopnou dorozumívat se a přítomnost další osoby u jednání nebyla nutná, byla-li by však požadována, bylo by požadavku vyhověno. Protokol o jednání komise byl žalobkyní podepsán. 16. Po seznámení se s posudkem posudkové komise žalobkyně ve svém podání ze dne 3. 2. 2025 namítla jeho vady. Popisuje-li posudek stav žalobkyně jako stabilizovaný a že substituční terapie je optimální, není tomu tak, substituce nevede k plnohodnotné náhradě a pacient trpí různými obtížemi. Namítá, že posudek uvádí, že ztráta štítné žlázy nezpůsobuje žádné mechanické obtíže, avšak po totální tyreoidektomii dochází k poruchám hlasivek a dlouhodobé užívání substituční terapie ovlivňuje metabolismus vápníku, což vede k dalším potížím. Posudek dle žalobkyně neodůvodňuje rozdíly oproti posudku z roku 2018, ve kterém byl pokles pracovních schopností žalobkyně stanoven na 40 %. Diagnóza žalobkyně TZ2NOMO nemůže být hodnocena jako m