6 Ads 299/2014 – Nejvyšší správní soud

ECLI: nss:id:745971
Datum: 2025-09-09
Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 05. 2025, č. j. MPSV-2025/107073-913, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
54 Ad 10/2025- 19 - text  8 54 Ad 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: B. K. bytem zastoupen advokátem JUDr. Robertem Jehnem sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 05. 2025, č. j. MPSV-2025/107073-913, sp. zn. SZ/MPSV-2025/60504-913 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 05. 2025, č. j. MPSV-2025/107073-913, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 269 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce dne 8. 10. 2024 podal v pořadí již třetí žádost o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“). U žalobce bylo provedeno sociální šetření a jeho stav byl podroben zkoumání Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“). Posudkem ze dne 6. 2. 2025 IPZS dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady § 9 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Jihlavě, kontaktní pracoviště Pelhřimov, rozhodnutím ze dne 26. 2. 2025, č. j. 19132/25/PE, sp. zn. 19132/25/PE, žádost žalobce zamítl. 3. V rámci odvolání žalobce poukazoval mimo jiné na to, že v roce 2008 a 2018 bylo jeho žádostem vyhověno; v červnu roku 2024 měl dopravní nehodu a popsal svůj zdravotní stav. 4. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Stručný obsah žaloby 5. Žalobce v podané žalobě ze dne 16. 7. 2025 nejprve shrnul dosavadní procesní vývoj věci. Dále namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro strohost odůvodnění žalovaného, v němž bez jakéhokoli vysvětlení pouze přejímá zákonnou právní úpravu s konstatováním, že žalobce osobou splňující podmínky zákona pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku není. Žalobci proto není zřejmé, z jakého důvodu k uvedenému závěru prvostupňový orgán a žalovaný dospěly, když v letech 2008 a 2018 bylo jeho žádosti ohledně příspěvku na zvláštní pomůcku vyhověno. Žalobce konstatuje, že správní orgány měly jeho neúspěšnou žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku dostatečně vysvětlit. Hledisko žalovaného ohledně nesplnění zákonných podmínek pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku žalobce rozporuje tím spíše, když v červnu roku 2024 měl autonehodu, po které se jeho zdravotní stav rapidně zhoršil. 6. Popisuje, že v odvolání poukázal i na to, že od května 2024 nebyl u své ošetřující lékařky a ta proto nemohla mít k dispozici aktuální zpráva; dne 16. 5. 2024 došlo u žalobce k transplantaci jater. 7. Stran úplnosti a přesvědčivosti odůvodnění posudku posudkové komise žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 6. 2022, č. j. 15 Ad 2/2022-24, bod 19, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2024, č. j. 20 Ad 1/2023-28, bod 37. 8. Žalobce je přesvědčen, že jeho zdravotní stav nebyl v rámci provedeného sociálního šetření prvostupňovým orgánem ani v rámci jednání posudkové komise žalovaným zjištěn řádně a úplně, tím spíše, když osobní prohlídka žalobce učiněná posudkovou komisí, na základě které učinil žalovaný závěr, trvala necelých 5 minut. Uvedené považuje žalobce za zcela nedostatečné pro relevantní závěr o jeho zdravotním stavu a navrhuje, aby soud ustanovil znalce z oboru zdravotnictví. 9. V závěru žaloby žalobce navrhuje, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu posouzení a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 10. Žalovaný ve vyjádření ze dne 19. 8. 2025 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Stav žalobce považuje za řádně zjištěný. 11. K otázce opakovaného přiznání příspěvku žalobci v minulosti žalovaný uvedl, že v roce 2018 byl zdravotní stav žalobce v rámci prvostupňového řízení hodnocen dle písm. f) bodu 1. části I. přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., tj. ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin. Dle objektivního ortopedického vyšetření při jednání posudkové komise ze dne 24. 4. 2025 však uvedené postižení (ani žádné z dalších těžkých zdravotních postižení odůvodňujících přiznání výše uvedeného příspěvku) prokázáno nebylo. IV. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud rozhodl bez jednání. 13. Žaloba je důvodná. 14. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. 15. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. 16. Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 5 se za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, považují: a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i), a l), b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu. 17. Podle přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., části I bodu 1 se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považuje: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování, m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla, n) těžká demence s neschopností chůze a odkázaností na mechanický vozík, pokud byl vozík osobě předepsán příslušným lékařem a schválen revizním lékařem zdravotní pojišťovny, nebo těžká demence provázená těžkým syndromem geriatrické křehkosti a imobility prokázané geriatrickým vyšetřením. 18. K tomu, aby mohl být žalobci přiznán příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo je v jeho případě zapotřebí, aby měl těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí (psych. důvody nejsou namítány) a aby tato vada byla podřaditelná v rámci shora uvedeno taxativního výčtu. Za účelem posouzení povahy zdravotního postižení žalobce byl pro žalovaného stěžejním důkazem posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jako komise). „Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, č. j. 10 Ads 360/2020-63, bod 22). K požadavkům kladeným na posudek též

Citovaná ustanovení

§ 25 (108/2006 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 9 (329/2011 Sb.)