Z rozhodnutí: 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 7. 2024, čj. X, podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítla žalobcovu žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Vycházela přitom z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) České Budějovice ze dne 9. 7. 2024, dle něhož j…
60 Ad 16/2024- 83 - text
6 60 Ad 16/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobce: P. Č., narozen dne
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2024, čj. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2024, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 7. 2024, čj. X, podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítla žalobcovu žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Vycházela přitom z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) České Budějovice ze dne 9. 7. 2024, dle něhož je žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35 %.
2. Žalovaná námitky žalobce zpochybňující posouzení jeho zdravotního stavu zamítla a závěry uvedeného rozhodnutí potvrdila. Vycházela přitom z posudku o invaliditě ze dne 4. 10. 2024 (který je opravným posudkem k posudku invaliditě ze dne 23. 9. 2024), dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobcova pracovní schopnost o 35 %.
II. Shrnutí žaloby
3. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 27. 12. 2024 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.
4. V rámci žaloby obsáhle popisuje svůj zdravotní, zejména psychický stav, kdy poukazuje na diagnostikovanou depresivní poruchu.
5. Uvádí zejména, že trpí každodenními krizemi v dopoledních hodinách, které se naučil zmírňovat krátkým spánkem po čtyřech hodinách od probuzení. Pociťuje úpadek, celkové otupění, včetně svalů, pocity viny či nemožnost zvládat věci, které mu večer připadají banální. V práci přestal chodit na obědy, v čase polední pauzy zkoušel chodit spát na toaletu či do sklepa. Tento postup však nebyl udržitelný. Večer se jeho stav lepší, má pocit, že vše zvládne, ráno se však opět stav zhorší. Chtěl by proto pracovat až po zaspání dopolední krize. Uvedené stavy pociťuje každý den, a to v práci i doma. Popisuje rozdílné hodnocení svého zdravotního stavu různými lékaři a jimi předepisovanou medikaci. Zmiňuje rovněž občasné sebevražedné myšlenky. Žije sám, oporou je mu však jeho matka. S ohledem na svůj zdravotní stav bude zřejmě muset změnit zaměstnání a tím i svůj vystudovaný obor. Depresemi trpí 24 let. Poprvé měl větší krize v 17 letech. Musí dodržovat pravidelný spánek, jinak se jeho stav zhoršuje. Ze své situace je bezradný, popsané stavy značně omezují jeho každodenní život, resp. běžné aktivity.
6. Ač to žalobce výslovně nenavrhuje, z obsahu podané žaloby plyne, že se domáhá, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalované zrušil.
III. Shrnutí vyjádření žalované
7. Žalovaná nejprve shrnula relevantní právní úpravu a dosavadní průběh řízení s tím, že napadené rozhodnutí se opírá o posudek o invaliditě ze dne 4. 10. 2024, kterým je žalovaná vázána. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení v podobě depresivní smíšené úzkostné poruchy u disponované osobnosti v ambulantní psychiatrické péči, tedy onemocnění uvedené v kapitole V. položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25-35 %. S ohledem na objektivní doložené nálezy zvolil posuzující lékař horní hranici 35 %, jedná se o středně těžké funkční postižení.
8. Upozornila, že důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity a úvahy žadatele, vlastní vyhodnocení zdravotních potíží a svého zdravotního stavu, nýbrž jedině posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři dle platné vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Dle žalované přitom byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobce a jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Oddělení soudní neshledalo proběhlé řízení za nesprávné, posudkové řízení za neobjektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku, který splňuje dle žalované náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti vyžadované vyhláškou. Nebyla zjištěna ani žádná vada řízení.
9. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná důkaz posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
10. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV. Průběh jednání
11. Žalovaná se z jednání konaného dne 15. 9. 2025 omluvila s tím, že souhlasí s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalobce při jednání setrval na svých procesních stanoviscích i shora uvedené argumentaci.
12. Krajský soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise v Českých Budějovicích spolu s protokolem o jednání ze dne 1. 4. 2025 (čl. 43-49 soudního spisu). Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialisty z oboru interní lékařství (N.) a oboru psychiatrie (D.). Žalobce byl jednání komise přítomen. Posudková komise vycházela z odborné dokumentace z předešlých jednání, zdravotní dokumentace praktického lékaře i lékařských zpráv doložených žalobcem v průběhu správního řízení, k žalobě a k vlastnímu jednání komise. Žalobce se při jednání posudkové komise podrobil též vyšetření přítomnými specialisty. Posudková komise dospěla k závěru, který je souladný s posudkovým hodnocením lékařů IPZS ve správním řízení (dne 9. 7. 2024 a 4. 10. 2024), a sice, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobce porucha řadící se mezi poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy ve formě středně těžkého funkčního postižení, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole V. položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Komise s ohledem na dlouhodobost potíží zvolila horní hranici 35 % poklesu pracovní schopnosti, odpovídající prvnímu stupni invalidity. Ostatní poruchy zdravotního stavu žalobce jeho pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdůvodnila použití posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě nějakého stupně. I pokud by bylo použito navýšení pro další poškození zdravotního stavu dle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky, odpovídal by stav žalobce invaliditě prvního stupně.
13. Krajský soud dále provedl důkaz revizním posudkem posudkové komise v Plzni včetně protokolu o jednání ze dne 6. 8. 2025. Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialisty z oboru psychiatrie (F.). Žalobce nebyl jednání komise přítomen. Žalobce byl posuzován jako projektant/konstruktér. Posudková komise vycházela jednak z dokumentace první instance, dále z dokumentace doložené k řízení o námitkách, z dokumentace doložené v soudním spise a rovněž z dokumentace doložené k nynějšímu jednání posudkové komise. Dle doložené dokumentace byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce s negativním dopadem na pracovní schopnost, jehož rozhodující příčinou je anxiozně depresivní porucha, chronifikovaná, s postupně vyvíjejícími se symptomy a progredující tíží. Toho času zhoršena depresivní složka, která je v současné době z funkčního hlediska závažná až těžká. Posudková komise není v souladu s předchozími posudkovými hodnoceními a konstatuje, že se srovnatelně jedná o afektivní poruchy s těžkým funkčním postižením, depresivní epizody těžké bez psychotických příznaků, chronické, léčebně rezistentní, vedoucí k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném ústavu, výkon většiny denních aktivit podstatně omezen. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 60 % dle kapitoly V. položky 4d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. K volbě daného posudkového kritéria komise dospěla vzhledem k tomu, že v položce 5, která by lépe klinicky korelovala s dosavadním průběhem psychického onemocnění posuzovaného, nelze zvolit taxační rozmezí, jež by odpovídalo druhému stupni invalidity, tedy z posudkového hlediska funkčně středně těžce závažné až těžké tíži postižení. Zároveň nebylo možno hodnotit dle stejné kapitoly, položky 4e, neboť se nejedná o zvláště těžké funkční postižení s psychotickými příznaky. Z doložených lékařských nálezů nelze prokázat u ostatních uvedených onemocnění takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka pro použití § 3 odst. 1,