Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a …
66 Ad 5/2025- 49 - text
11 66 Ad 5/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci
žalobce: P. P.
bytem
zast. Mgr. Petrem Švrčkem, advokátem
se sídlem Žižkova tř. 183/33, České Budějovice
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 1. 2025, čj. ,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované
1. Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 10. 2024, čj. X kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí vychází z vadných podkladů, že skutkový stav nebyl dostatečně objasněn a posudek Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) nezohlednil celkovou závažnost jeho zdravotních obtíží a nepřihlédl ke kombinaci jednotlivých diagnóz. Stanovený pokles pracovní schopnosti pouze o 20 % neodpovídá dle žalobce reálnému dopadu kombinace nemocí na jeho uplatnění na pracovním trhu.
3. Dle žalobce nelze posuzovat jednotlivé diagnózy samostatně, nýbrž v jejich vzájemné kombinaci (jako celek), což dohromady způsobuje faktickou nemožnost zaměstnání. Žalobce zdůrazňuje, že trpí výraznými poruchami zraku (nikoliv lehkou formou) v kombinaci s chronickým onemocněním ledvin a psychickými potížemi. Dle žalobce nebyly řádně zhodnoceny důsledky jeho obtíží na reálné možnosti nalezení zaměstnání. Konstatování, že se žalobce může „obecně“ uplatnit bez konkretizování pracovních pozic, které by byl žalobce schopen vykonávat, považuje žalobce za nedostatečné. Dle žalobce mělo být specifikováno jaké konkrétní práce s podstatně nižšími nároky na tělesné schopnosti by mohl vykonávat, příp. na jakou profesi by se mohl překvalifikovat.
4. Dle žalobce byly lékařské zprávy selektovány v jeho neprospěch. Některé žalobcem poukazované lékařské zprávy nebyly dostatečně reflektovány. Dle žalobce není napadené rozhodnutí přesvědčivě odůvodněno. Nebylo vypořádáno žalobcovo tvrzení, že nemůže vykonávat venkovní ani vnitřní zaměstnání s ohledem na kombinaci zrakových, ledvinových a psychických obtíží. Dle žalobce je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
5. Podle žalobce měl být komplex jeho obtíží posouzen důsledně a s respektem. Potom by nemohlo být konstatováno, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je jen lehké oční postižení. Žalobce má za to, že jeho zdravotní stav byl bagatelizován. Žalobce shrnuje, že není schopen si reálně najít žádnou vhodnou práci. I z příslušné zprávy úřadu práce (a bilanční diagnostiky) má vyplývat, že uplatnitelnost žalobce je velice ztížená vzhledem ke komplexu zdravotních omezení. Posudek Institutu však toto nebral v potaz. Žalobce proto navrhl, aby byl krajským soudem opatřen posudek znalce. Žalobce uvádí, že je připraven doložit na výzvu soudu další důkazy o poklesu jeho pracovní schopnosti (výslech osob a další jiné důkazy).
6. Žalobce je toho názoru, že posudek Institutu je v přímém rozporu s čl. 6 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Žalobce je nezpůsobilý k práci a bylo mu odňato právo na hmotné zabezpečení. Žalobce má za to, že je mu v důsledku posudku odebráno právo na důstojný život. Žalobce namítá, že vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) neumožňuje faktické zhodnocení zdravotního stav posuzované osoby a nutí posudkové lékaře kategorizovat pacienta na základě jeho „hlavního“ onemocnění, přestože reálná práceschopnost může být úplně jiná. Systém hodnocení zdravotního stavu podle příslušné vyhlášky považuje žalobce za zjednodušující a neodpovídající realitě. Korekce navýšení poklesu pracovní schopnosti až o 10 % (§ 3 odst. 3 vyhlášky) je podle žalobce nepřiléhavá a neumožnuje dostatečně zohlednit skutečný zdravotní stav. Žalobce odmítá posuzování podle tabulek a žádá o posouzení individuálního rozměru každého případu. Dále má být vyhláška dle jeho názoru již zastaralá. Žalobce poukazuje na rekodifikaci občanského zákoníku a zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Žalobce neshledává opodstatnění v odlišném přístupu v soukromém a veřejném právu. Žalobce uzavírá, že stanovení tabulkových hodnot určujících snížení pracovní schopnosti není souladné s ústavně zaručenými právy. Určitá sjednocující metodika má své místo, ovšem má mít pouze doporučující charakter (jako např. metodika Nejvyššího soudu pro určování výše nemajetkové újmy při snížení společenského uplatnění).
7. Žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR předložil tuto věc Ústavnímu soudu, resp. aby podle čl. 10 podal Ústavnímu soudu návrh, aby vyhlášku nebo některá její ustanovení zrušil.
8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že navrhuje pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“).
II. Podstatný obsah správních spisů
9. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu dne 24. 7. 2024. Posudkem Institutu ze dne 1. 10. 2024 byl u žalobce shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak žalobce nebyl uznán invalidním. Bylo uvedeno, že pokles pracovní schopnosti činí 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení dle kapitoly VII., položky 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven v rozsahu 15 % a navýšen o 5 % (pro další zdravotní postižení) na celkových 20 %. Na základě tohoto posudku bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky.
10. Dne 7. 1. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to Institutem II. stupně. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce nebyl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %. Zdravotní postižení žalobce bylo podřazeno pod kapitolu VII., položku 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (lehké vleklé formy částečně poškozující funkci oka/očí). Byla zvolena horní hranice taxace 15 %, která byla navýšena o 5 % pro další postižení, a to na celkových 20 %. Bylo vysvětleno, že nejde o položku 6c (těžké vleklé formy, léčení vzdorující, trvale poškozující funkci oka, jednostranné) ani o položku 6d (těžké vleklé formy, léčení vzdorující, trvale poškozující funkci obou očí), a to podle rozsahu omezení zrakových funkcí; základní zrakové funkce jsou u žalobce dobré – visus a zorné pole. Stav vyžaduje volbu vhodné profese a nevyžaduje invalidizaci.
11. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno.
III. Posudek posudkové komise MPSV
1. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV. Dne 6. 5. 2025 byl žalobce při jednání komise vyšetřen očním lékařem a internistou. Bylo rozhodnuto, že k objektivizaci zdravotního stavu je vhodné doplnění aktuálního psychologického vyšetření; po jeho doplnění bude posudkový závěr přijat v nepřítomnosti žalobce. Dne 23. 9. 2025 bylo po doplnění lékařské zprávy z psychologické ambulance přijato při jednání posudkové komise MPSV následující posudkové hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela.
2. Posudková komise MPSV v posudkovém z