1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

61 A 23/2025- 33 - text  17 61 A 23/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et. Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci navrhovatele: Spolek chatová osada Hrdoňov, z. s., IČO 19707410 sídlem Šumavská 84, 373 82 Boršov nad Vltavou zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Vodičkova 704/36, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Městys Frymburk sídlem Frymburk 78, 382 79 Frymburk o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny územního plánu č. 1 přijaté usnesením zastupitelstva městyse Frymburk ze dne 13. 9. 2024, č. 79/2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce vydalo usnesením ze dne 13. 9. 2024, č. 79/2024, změnu územního plánu č. 1 (dále jen „změna č. 1“). Změna č. 1 nabyla účinnosti dne 3. 10. 2024. II. Shrnutí návrhu 1. Proti změně č. 1 podal navrhovatel dne 1. 10. 2025 návrh ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích na její zrušení. 2. Navrhovatel nejprve předestřel skutečnosti, na jejichž základě dovozuje svou aktivní procesní legitimaci k podání návrhu. Účelem vzniku navrhovatele coby spolku je mimo jiné ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, památek a rozvoje oblasti Lipensko se zaměřením na osadu Hrdoňov a Hruštickou zátoku v k. ú. Frymburk. 3. Navrhovatel uvedl, že splňuje podmínku stanovenou v § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“), jelikož uplatnil níže uvedené důvody již v řízení o vydání změny územního. II.A Námitky týkající se rozporu mezi zadáním pro zpracování změny č. 1 a jejím skutečným obsahem 4. Navrhovatel namítl rozpor mezi zadáním pro zpracování změny územního plánu a skutečným obsahem změny č. 1. Zadání požadovalo prověření všech vymezených zastavitelných ploch, zvážení jejich případného navrácení do volné krajiny, pokud nejsou využívány, a úpravu podmínek pro trvale udržitelný rozvoj s ohledem na možný statut lázeňského místa. Návrh změny však ponechal rozsah zastavitelných ploch beze změny s odkazem na kontinuitu územně plánovací činnosti. 5. Navrhovatel ve svých připomínkách k rozvojové oblasti 08 - Hrdoňov upozornil, že u ploch Z.9.1a, Z.9.2 a Z.9.3a více než 5 let nenabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, a požadoval jejich vyjmutí dle § 102 odst. 3 stavebního zákona. Odpůrce ve vypořádání připomínky uvedl, že cílem změny nebylo redukovat zastavitelné plochy, aby nedošlo k zásahu do hodnoty pozemků a riziku soudních sporů, včetně nároků na náhradu podle stavebního zákona, občanského zákoníku či arbitrážního práva. Ve vypořádání námitky jiného spolku odpůrce v rozporu se skutečností uvádí, že změna č. 1 skutečně pouze přebírá již vymezené zastavitelné plochy v lokalitě Hrdoňov a nijak je nenavyšuje. 6. Navrhovatel dále namítá, že změna územního plánu nejenže neprověřila zastavitelné plochy, ale navýšila plochy pro rekreační a sportovní funkci, čímž zvýšila negativní vlivy (odpadní vody, doprava, zásah do krajinného rázu). U ploch rekreace jiná je možné umístit stavby až na 3 % rozlohy, což umožňuje objekty přes 300 m2 s jedním nadzemním podlažím, podkrovím a pravděpodobně též podzemním podlažím. Porovnání původního a změněného plánu ukazuje navýšení zastavitelných ploch o 7 873 m², aniž by navýšení bylo řádně zdůvodněno, kromě obecného odkazu na „zapojení vlakotramvaje“. II.B Námitka chybějícího posouzení vlivů na životní prostředí 7. Dle § 10i odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ukládá povinnost postupovat při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, územních plánů a dalších uvedených dokumentů podle zvláštního právního předpisu. Odůvodnění změny územního plánu Frymburk uvádí, že krajský úřad ve stanovisku podle § 55a odst. 2 písm. e) stavebního zákona nepožadoval posouzení vlivů na životní prostředí a vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast, proto nebylo provedeno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 8. Řešené území má rozlohu cca 7,4 ha a je určeno pro smíšené obytné jiné využití, umožňující výstavbu ubytovacích zařízení bez určení jejich podílu, nově podmíněnou výstavbou čistírny odpadních vod. 9. Změna územního plánu stanoví rámec pro povolení budoucích záměrů dle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, zejména kategorie II – bod 108 (rozvoj sídel nad 5 ha), bod 116 (rekreační a sportovní areály nad 1 ha a ubytovací zařízení s kapacitou nad 100 lůžek) a dále výstavbu nové ČOV, která může být podlimitním záměrem dle bodu 64 (čistírny odpadních vod s objemem vypouštěných vod od 600 tis. m³/rok). II.C Námitky týkající se nakládání s odpadními vodami 10. Změna č. 1 stanoví, že výstavbu v plochách Z.9.1a, Z.9.2 a Z.9.3a lze realizovat až po vybudování a zprovoznění čistírny odpadních vod (dále jen „ČOV“) pro sídlo Hrdoňov včetně související infrastruktury. 11. Navrhovatel namítal, že stávající ČOV, vypouštějící přečištěné vody do Lužního potoka v I. zóně chráněné krajinné oblasti Šumava (dále jen „CHKO Šumava“), je provozována soukromým subjektem neodborně a bez technologie na odbourávání fosforu, což dokládá zhoršující se kvalita vody v Hruštické zátoce a častá správní řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí. Upozornil na nedostatečné zázemí pro likvidaci splašků u kotviště jachet a hausbótů, a na riziko, že v budoucnu budou do téhož potoka zaústěny až čtyři ČOV provozované soukromými subjekty. Požadoval připojení nové výstavby na centrální ČOV, případně modernizaci stávající ČOV Hrdoňov s technologií na odstraňování fosforu, a převedení vodohospodářských zařízení do správy odborného subjektu. Argumentoval nutností dodržení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 12. Povodí Vltavy ve stanovisku ze dne 20. 12. 2024 požadovalo centrální zneškodňování splaškových vod s účinným odstraňováním fosforu, aby byla zajištěna ochrana kvality vody v nádrži Lipno a koupacích oblastech. 13. Odpůrce ve vypořádání námitek uvedl, že změna č. 1 měla za cíl standardizaci, nikoli zásadní změnu koncepce odkanalizování. Požadavek na centrální ČOV s technologií na odstraňování fosforu pořizovatel věcně podporuje, avšak jeho zapracování by znamenalo podstatnou úpravu dokumentace a výrazné zatížení vlastníků i investorů, proto jej nelze nyní realizovat; je nutné jej řešit samostatnou změnou územního plánu. 14. Navrhovatel zdůrazňuje význam ochrany Lipenské nádrže jako vodohospodářského prvku a rekreační lokality. Poukazuje též na aktuální odborné podklady: zprávy Povodí Vltavy o jakosti vody (fosfor, chlorofyl-a), plán dílčího povodí Horní Vltavy 2021-2027 (opatření HVL30700121 – omezení fosforu), koupací profily Ministerstva zemědělství a krajské hygienické stanice (riziko fosforu hodnoceno jako extrémní), sezónní hodnocení koupání 2025 (výskyt sinic), probíhající krajskou studii odkanalizování (2023-2026) a výzkum Akademie věd České republiky (2024-2025). Tyto podklady potvrzují přetrvávající eutrofizační tlak a nutnost snižování vstupů fosforu z bodových zdrojů. 15. Novější data z let 2024-2025 potvrzují pokračující eutrofizaci Lipenské nádrže, zejména v koupacích lokalitách, což je v souladu s dřívějšími závěry odborné literatury (Hejzlar et al.). Fosfor zůstává hlavním limitujícím faktorem, jak uvádějí koupací profily Ministerstva zemědělství i programové dokumenty Povodí Vltavy. Plán dílčího povodí Horní Vltavy 2021-2027 obsahuje samostatná opatření ke snižování fosforu z bodových zdrojů (ČOV) i plošných přínosů. Od roku 2024 probíhá podrobná studie zaměřená na zlepšení jakosti vody v Lipně, jejíž analytická část měla být dokončena v 1. polovině 2025; zatím není veřejně dostupná souhrnná zpráva s novým hodnocením. 16. Pro Hruštickou zátoku byla zpracována dokumentace EIA k projektu ČOV (kapacita až 900 EO) s recipientem Lipno. Podklady uvádějí vnos fosforu cca 82 kg/rok při účinnosti 90 % (výstup 2 mg/l); i při 95 % účinnosti by šlo o nárůst celkového fosforu z odpadních vod o zhruba 3 %. Dokumentace varuje před kumulací vlivů dalších záměrů v povodí Lipna, protože i malé navýšení fosforu zvyšuje riziko eutrofizace. Hruštická zátoka nemá vlastní koupací profil ani veřejný monitoring, nejbližší relevantní body jsou pláže Horní Planá, Černá v Pošumaví a Lipno nad Vltavou, kde hygienici v létě 2025 opakovaně hlásili zhoršení jakosti vody (stupeň 3) kvůli sinicím a chlorofylu-a. 17. Pracovní verze Studie příčin znečištění Lipna uvádí, že nádrž Lipno je eutrofní vodní těleso, které nesplňuje požadavky na dobrý ekologický potenciál podle rámc