3 As 126/2016 — Nejvyšší správní soud

61 A 28/2025- 53 - text  17 61 A 28/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et. Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci navrhovatelů: a) Spolek chatařů a majitelů loděnic Radslavská zátoka, z. s., IČO 14094185 sídlem Šumavská 84, 373 82 Boršov nad Vltavou b) Spolek chatařů Radslav, z. s., IČO 11707518 sídlem Jizerská 1083/1, 370 11 České Budějovice oba zastoupení advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Vodičkova 704/36, 110 00 Praha 1 proti odpůrkyni: Obec Černá v Pošumaví sídlem Černá v Pošumaví 46, 382 23 Černá v Pošumaví za účasti: LANDIFER, a. s., IČO 28191510 sídlem Nemanická 2722, 370 10 České Budějovice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – regulačního plánu „RADSLAV (RP.6) Z.27 – SU“ schváleném usnesením zastupitelstva obce Černá v Pošumaví ze dne 16. 9. 2024, č. 22/1/2024, takto: I. Regulační plán „RADSLAV (RP.6) Z.27 – SU“ schválený usnesením zastupitelstva obce Černá v Pošumaví ze dne 16. 9. 2024, č. 22/1/2024, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrkyně je povinna zaplatit každému z navrhovatelů jednotlivě na náhradě nákladů řízení částku 13 292 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupkyně. III. Odpůrkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrkyně vydalo usnesením ze dne 16. 9. 2024, č. 22/1/2024, regulační plán „RADSLAV (RP.6) Z.27 – SU“ (dále jen „regulační plán RP.6“). Regulační plán RP.6 nabyl účinnosti dne 18. 12. 2024. Pro názornost krajský soud přikládá výřez z výkresu širších vztahů. [OBRÁZEK] 2. Plocha Z.27 má být dle koordinačního výkresu regulačního plánu RP.6 členěna takto: [OBRÁZEK] II. Shrnutí návrhu 3. Proti regulačnímu plánu RP.6 podali navrhovatelé dne 7. 11. 2025 návrh ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích na jeho zrušení. 4. Navrhovatelé se nejprve vyjádřili k otázce splnění podmínek přípustnosti návrhu včetně své aktivní procesní legitimace. Uvedli, že uplatnili námitky již v průběhu přijímání regulačního plánu RP.6, a splňují tak podmínku stanovenou v § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“). II.A Námitka chybějícího posouzení vlivů na životní prostředí 5. Navrhovatelé tvrdí, že napadený regulační plán RP.6 nebyl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, ačkoliv taková povinnost vyplývá ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). V této souvislosti poukázali na dikci § 10a odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 téhož zákona. 6. Tyto záměry spadají pod přílohu č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, konkrétně pod kategorii II bod 108 (záměry rozvoje sídel s rozlohou záměru od stanoveného limitu 5 ha), bod 116 (rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí na ploše od stanoveného limitu 1 ha a ubytovací zařízení vně sídelních oblastí s kapacitou od stanoveného limitu 100 lůžek) a bod 64 (ostatní čistírny odpadních vod s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu 600 tis. m³/rok). 7. Navrhovatelé odkazují na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 6. 2018, C671/16, Inter-Environnement Bruxelles ASBL a další, ECLI:EU:C:2018:403, který vykládá pojmy plány a programy a dovodil povinnost posoudit nařízení v tehdejší věci v procesu SEA (strategic environmental assessment). Jelikož nařízení, které Soudní dvůr posuzoval, je velmi podobné české úpravě regulačního plánu, je zapotřebí provést posouzení SEA i u něj. 8. K tomu navrhovatelé dále odkazují na odbornou literaturu: Vomáčka, V. Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) – rozsah a integrace. České právo životního prostředí, 2019, č. 1, s. 136-156, Malá, Z., Černý, P. Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v novém stavebním zákoně. Správní právo, 2025, č. 3-4, s. 224-231, Bahýľová, L., Kocourek, T., Vomáčka, V. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 166-167, a Dvořák, L. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2024, cit. dle ASPI. 9. Navrhovatelé argumentují, že regulační plán je koncepcí, protože stanoví podmínky pro rozsáhlou výstavbu rekreačního areálu na ploše přibližně 18,38 ha, s kapacitou 2100-2300 ekvivalentních obyvatel a s povinností vybudovat čistírnu odpadních vod pro 3000 ekvivalentních obyvatel. 10. Navrhovatelé zdůrazňují, že zadání regulačního plánu RP.6 i jeho textová část výslovně uvádějí, že odpůrkyně nepředpokládá nutnost posouzení vlivů na životní prostředí, protože nejsou navrhovány žádné záměry vyžadující zpracování dokumentace EIA (environmental impact assessment). Odpůrkyně tak vlivy na životní prostředí bez řádného zdůvodnění nehodnotila. Podrobnější hodnocení vlivů záměru (EIA) již v budoucnu velmi pravděpodobně neproběhne, protože stavby jednotlivých rekreačních objektů posuzování nepodléhají. II.B Námitka týkající se nakládání s odpadními vodami 11. Navrhovatelé namítají, že napadený regulační plán neřeší dostatečně otázku nakládání s odpadními vodami, a tím porušuje právní předpisy na úseku ochrany vod a územního plánování. 12. Regulační plán RP.6 stanoví, že před zahájením jakékoli výstavby musí být vybudována nová čistírna odpadních vod (dále jen „ČOV“). Ta má být umístěna jihovýchodně od plochy řešené regulačním plánem RP.6. Tato ČOV má mít kapacitu pro 2300 ekvivalentních obyvatel s možností rozšíření na 3000 ekvivalentních obyvatel a musí být doplněna technologií na odstranění fosforu. Stavby mají být napojeny na veřejnou kanalizaci svedenou gravitačně do této ČOV, přičemž individuální odkanalizování nových objektů nebude připuštěno. 13. Navrhovatelé upozorňují, že záměr představuje rozsáhlou novou výstavbu v bezprostřední blízkosti Lipenské nádrže, která je významným vodohospodářským prvkem a územím s vysokou rekreační, krajinářskou a ekologickou hodnotou. 14. Studie příčin znečištění Lipna uvádí, že nádrž Lipno je eutrofním vodním tělesem, jehož kvalita vody ani vodní ekosystém nesplňují požadavky na dobrý ekologický potenciál podle rámcové vodní směrnice EU. Důvodem je vysoká koncentrace fosforu, která je zhruba dvojnásobná oproti limitu pro nádrže příslušné typologické kategorie. Tento stav vede k nadměrné úživnosti nádrže, rozvoji fytoplanktonu a sinic a k nepříznivé druhové struktuře rybí obsádky. Představa tisíců nových ekvivalentních obyvatel vypouštějících odpadní vody přes desítky nových lokálních ČOV je alarmující, protože takové řešení může vést ke kolapsu vnitřního systému nádrže. Udržitelný stav nádrže musí zahrnovat maximální centralizaci odpadních vod na jednu nebo několik ČOV se špičkovou technologickou výbavou a odborným provozem, ideálně s vypouštěním odpadních vod až pod nádrž. 15. Adaptační strategie Jihočeského kraje na klimatickou změnu upozorňuje, že stávající ČOV nebyly dimenzovány na takové množství odpadních vod a menší ČOV nemusí splňovat limity pro dusík a fosfor podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, což vede ke zhoršování kvality vody v Lipenské nádrži. 16. Navrhovatelé poukazují též na další studie, které dokládají špatný stav vody v Lipenské nádrži, přičemž nejnovější data ukazují, že kvalita vody se v přehradě kontinuálně zhoršuje. Jelikož pro eutrofizaci Lipna je zcela zásadní přísun fosforu v odpadních vodách, kontinuální zhoršování kvality vody je tedy s vysokou mírou jistoty důsledkem rozvoje zástavby a rekreačního využívání přehradní nádrže a jejího povodí. 17. Nesouhlasné stanovisko Povodí Vltavy ze dne 10. 1. 2024 požaduje minimalizaci počtu bodových znečištění. Vodní ekosystém nádrže Lipno již nyní není dobrý a každý další nárůst produkce odpadních vod, byť při dodržení běžné vodoprávní legislativy, zvyšuje vnos živin do nádrže. Významným rizikovým faktorem je roztříštěné nakládání s odpadními vodami v celé oblasti Lipna. Změna územního plánu přispívá ke kumulativní zátěži živinami a její problematičnost spočívá v synergii s dopady dalších záměrů v území. 18. Řešené území se nachází v III. zóně Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále jen „CHKO Šumava“), v evropsky významné lokalitě Natura 2000 a v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava. Plocha řešená regulačním plánem RP.6 zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně. 19. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanoví, že u vodních nádrží s rekreačním potenciálem je nutné dbát na vhodnost vymezování zastavitelných ploch a dalších podmínek využití s cílem eliminovat riziko zhoršení kvality vod. Pro oblast Šumavy požadují citlivé využití rekreačního potenciálu s ohledem na ochranu přírod