Z rozhodnutí: 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 4. 2025, č. j. X, snížila podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“), žalobkyni od 6. 6. 2025 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu („Institut“) ze d…
55 Ad 8/2025- 88 - text
8 55 Ad 8/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci
žalobkyně: B. Š., narozena dne X
bytem X
zastoupena advokátem Mgr. Petrem Švrčkem
sídlem Žižkova tř. 183/33, 370 01 České Budějovice
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 6. 2025, č. j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 4. 2025, č. j. X, snížila podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“), žalobkyni od 6. 6. 2025 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu („Institut“) ze dne 17. 3. 2025 činí pokles její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze 35 %.
2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
II. Argumentace účastníků řízení
3. Napadené rozhodnutí dle žalobkyně vychází z nesprávných skutkových zjištění. Nesouhlasí zejména s hodnocením posudkové lékařky, která vyhotovovala posudek v rámci námitkového řízení. Posudková lékařka v něm pouze mechanicky zopakovala závěry a hodnocení obsažené v předchozím posudku. Neobjasnila, proč míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí pouze v rozsahu 35 %, ačkoliv žalobkyně předložila rozsáhlou dokumentaci nasvědčující významnému a trvalému omezení schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Nevypořádala námitkovou argumentaci žalobkyně, nezhodnotila dopad zdravotních obtíží na schopnost výdělečné činnosti a zcela opomněla nové zprávy a odborné nálezy, které žalobkyně doložila až po vydání předchozích posudkových závěrů. V těch lékařka či jiní odborníci diagnostikují mimo jiné těžkou afektivní poruchu odolávající psychiatrickým postupům, zvyšující se intenzitu depresivních fází, výrazné symptomy úzkosně-depresivního spektra, hypobulii, anhedonii, poruchy koncentrace, emoční labilitu, přetrvávající symptomy posttraumatické stresové poruchy, těžké deprese s psychotickými příznaky, agarofobie, generalizované úzkostné poruchy. Zmiňují také vyloučení pracovního uplatnění žalobkyně v běžném režimu. Posudková lékařka nevysvětlila své hodnocení stran snížení invalidity na I. stupeň s přihlédnutím ke skutečnosti, že dříve byla žalobkyně na základě stejných nebo i méně závažných obtíží hodnocena jako invalidní ve II. stupni. Tvrzení posudkové lékařky o tom, že žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost, je v rozporu s předloženými odbornými zprávami. K tomu žalobkyně citovala z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 4 Ads 83/2013-35, dle něhož je ze strany posudkových lékařů zapotřebí vymezit, jaké konkrétní práce je posuzovaný v rámci své kvalifikace schopen vykonávat a na jaký druh činnosti může být eventuálně rekvalifikován. Posudkoví lékaři tímto způsobem nepostupovali. Posudek vypracovaný v námitkovém řízení nijak nekonkretizuje, jaké činnosti by byla žalobkyně schopna vykonávat, v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Posudková lékařka sice tvrdí, že žalobkyně je schopna výdělečnou činnost vykonávat, nicméně nevysvětluje rozpor s doloženými lékařskými zprávami. S odkazem na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4160/16 žalobkyně navrhla doplnit dokazování znaleckým posudkem.
4. Vedle toho žalobkyně namítá rozpor napadeného rozhodnutí s čl. 6 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť jím bylo žalobkyni odňato právo na hmotné zabezpečení a právo na důstojný život. Hlavní příčinou tohoto pochybení je koncepce vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity („vyhláška o posuzování invalidity“), která neumožňuje faktické zhodnocení zdravotního stavu posuzovaných osob a nutí lékaře pacienty kategorizovat na základě hlavního onemocnění bez ohledu na reálnou práceschopnost těchto osob. Zhodnocení přidružených onemocnění ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity nepovažuje žalobkyně za přiléhavé. Vyhlášku hodnotí jako zastaralou a poukazuje na to, že v souvislosti s rekodifikací soukromého práva byla zrušena obdobná vyhláška týkající se odškodnění bolesti a snížení společenského uplatnění. Není důvod, proč by měl být zdravotní stav subjektů posuzován odlišně ve vztahu k soukromým a veřejným subjektům. Vyhláška by měla mít pouze doporučující charakter metodického pokynu a neměla by být závazným předpisem. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla předložení této věci Ústavnímu soudu ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR, resp. podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení vyhlášky o posuzování invalidity nebo některých jejích ustanovení.
5. Napadené rozhodnutí považuje žalobkyně s ohledem na vše výše uvedené za zcela nepřesvědčivé, resp. nepřezkoumatelné. Proto jej navrhuje zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení.
Shoda s prvopisem potvrzuje J.M.
6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě obsáhle shrnula průběh správního řízení jakož i pro věc relevantní právní úpravu a s ohledem na obsah žalobních námitek navrhla, aby krajský soud provedl důkaz odborným lékařským posouzením Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí („posudková komise“). S ohledem na svou vázanost odbornými znaleckými posudky vypracovanými v rámci správního řízení za nezměněného skutkového stavu trvá na napadeném rozhodnutí.
III. Podstatný obsah spisu
7. Rozhodnutí ze dne 2. 4. 2025, č. j. X, kterým žalovaná od 6. 6. 2025 snížila invalidní důchod žalobkyně pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, vychází z posudku o invaliditě lékaře Institutu ze dne 17. 3. 2025, v němž lékař uzavřel, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je zdravotní postižení uvedené pod kapitolou V., položku 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 35 %. Stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti lékař Institutu dále nezměnil ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity.
8. V řízení o námitkách proti uvedenému prvostupňovému rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 29. 5. 2025, jehož závěry do zamítavého odůvodnění převzala. Lékařka Institutu jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu shodně označila zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Shodně též stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 35 %. Hodnocení lékaře Institutu v prvním stupni shledala validním. Uvedla, že z posudkového hlediska se jedná o středně těžké postižení, trvá značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit je omezen bez dokladovaných akutních zhoršení či nových hospitalizací. Zvolila tedy hodnocení ve středu stanoveného procentního rozmezí, a to vzhledem k tíži stavu, s přihlédnutím k profesi žalobkyně a také k dalším souběžným diagnózám. Aktuální závažnost nemocí dle lékařky nedosahuje horní hranice rozmezí a ani ji nepřevyšuje. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity nemění. Zdravotní stav žalobkyně vyhodnotila jako stabilizovaný na nastaveném sledování a léčbě, žalobkyni shledala plně a dlouhodobě adaptovanou na chronické potíže a nutnou léčbu bez prokázané posudkově významné progrese.
9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 9. 12. 2025 jsou založeny na č. l. 74–80 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 9. 12. 2025 nezúčastnila. Omluvila se pro zhoršení psychického stavu. Posudková komise konstatovala, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její psychické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Jako jeho rozhodující příčinu určila neurotickou dysfunkci ve smyslu úzkostně depresivní poruchy, generalizované poruchy a agarofobie. Takové zdravotní postižení komise podřadila pod kapitolu V., položku 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, určenou pro středně těžké funkční postižení. Ta je určena pro stavy, kdy je značně snížená úroveň sociálního fungování a výkon některých denních aktivit je značně omezen. S ohledem na rozsah a tíži psychických příznaků, na dobu trvání poruchy, stejně jako somatických příznaků posudková komise zvolila horní hranici taxačního rozmezí, tj. míru poklesu pracovní schopnosti určila ve výši 35 %, kterou vzhledem k dopadu zdravotní problematiky na možnost dalšího pracovního zařazení navýšila na celkovou hodnotu 45 %. Zdravotní postižení neshledala takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Přestože b