6 Ads 99/2011 – Nejvyšší správní soud

66 Ad 20/2025- 36 - text  8 66 Ad 20/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: J. T. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2025, čj. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované 1. Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 4. 2025, čj. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). 2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobce uvedl, že již před pěti lety musel opustit celoživotní zaměstnání pracovníka ve stavebnictví, a to ze zdravotních důvodů. Od roku 2020 je zaměstnán v méně klimaticky a fyzicky náročné profesi zaměstnance bezpečnostní agentury. Již i tato méně náročná práce (a současně i méně hodnocená práce) mu činí zásadní problémy, které se v posledním roce stupňují. Žalobce nesouhlasí s tím, jak byl jeho zdravotní stav hodnocen posudkovými lékaři. Uvádí, že ve skutečnosti již po krátké době soustavné pracovní činnosti mu jeho zdravotní potíže působí problémy s fungováním celého pohybového aparátu a často se stává, že ani nemůže bez obtíží dokončit pracovní směnu. 3. K výzvě krajského soudu k doplnění žaloby žalobce doplnil žalobní body. Uvedl, že se cítí napadeným rozhodnutí zkrácen na svých právech; namítá porušení jeho práva na invalidní důchod. 4. Žalobce oponuje závěrům posudkových lékařů a namítá, že je vyloučeno, aby pokles jeho pracovní schopnosti činil pouze 30 %. Žalobce namítá, že posudkoví lékaři jej osobně nezhlédli a posudky vypracovali pouze na základě podkladů založených ve spise. Posudkoví lékaři zdravotní stav žalobce správně komplexně neposoudili. Posudky považuje žalobce za neodpovídající judikaturním požadavkům na úplnost, přesvědčivost a správnost. Dle žalobce nebylo přihlédnuto ke všem jím tvrzeným a zcela zjevným zdravotním obtížím. Hodnocení jeho zdravotního stavu jako středně těžkého funkční postižení je dle něj v rozporu s jeho objektivně zjištěným zdravotním stavem a postižením. Dle žalobce měl být pokles pracovní schopnosti hodnocen alespoň taxací 35 %. 5. Žalobce navrhl vypracování znaleckého posudku, resp. aby byl jeho zdravotní stav posouzen místně příslušnou posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. 6. Žalovaná ve svém vyjádření konstatovala, že posudek, z něhož vycházela, považuje za dostatečný podklad o zjištěném skutkovém stavu, a pokud v průběhu soudního řízení nedojde ke změně posouzení žalobcova zdravotního stavu, navrhuje žalobu zamítnout. II. Podstatný obsah správních spisů 7. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu dne 5. 3. 2025. Posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 11. 4. 2025 byl u žalobce shledán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak žalobce nebyl uznán invalidním. Bylo uvedeno, že pokles pracovní schopnosti činí 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Na základě tohoto posudku bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno žalobcově žádosti o přiznání invalidního důchodu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. 8. Dne 8. 7. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to Institutem pro námitkové řízení. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobce nebyl k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 30 %. Zdravotní postižení žalobce bylo podřazeno pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Byla zvolena dolní hranice taxace 30 %, a to vzhledem ke stupni zdravotního postižení. 9. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. III. Posudek posudkové komise MPSV 10. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala Posudková komise MPSV České Budějovice (dále jen „posudková komise MPSV“) dne 25. 2. 2026 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v přítomnosti žalobce. V průběhu jednání byl žalobce vyšetřen odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela. 11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobce. Bylo konstatováno, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí chronický bolestivý syndrom krční páteře s cervikobrachiálním syndromem vpravo s iritací po C8, bez motorického deficitu, jen s lehkou neurogenní aktivitou. 12. Ostatní onemocnění uvedená v diagnostickém souhrnu byla dle posudkové komise bez podstatného posudkového dopadu. 13. Bylo shledáno, že žalobce je schopen pracovního zařazení s využitím své středoškolské kvalifikace, s vyloučením především přetěžování páteře a práce kladoucí nadměrné nároky na pravou horní končetinu. Nevhodná se jevila práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucených polohách. Žalobce byl schopen práce lehčího charakteru s možností střídání pracovních poloh. 14. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly XIII., oddíl E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 až 20 %. Posudková komise tento pokles pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 20 %, tj. na horní hranici, a to s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení. Vzhledem k dalším zdravotním postižením byla míra poklesu pracovní schopnosti navýšena o 5 % na celkovou hodnotu 25 %. 15. Posudková komise MPSV vysvětlila, proč podřadila zdravotní postižení žalobce na rozdíl od posudkových lékařů Institutu pod položku 1b, a to z toho důvodu, že v žádném případě nebyl objektivizován funkčně významný neurologický nález s motorickým poškozením nervu. Vyšetřením nebylo prokázáno závažné postižení jednoho či více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení s omezením některých denních aktivit. Bylo konstatováno, že žalobce byl schopen dle svého vyjádření v komisi absolvovat práci na směny, a to delší než osm hodin, a současně dojíždět cca jednu hodinu do práce a zpět. IV. Právní hodnocení krajského soudu 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 17. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 9. 4. 2026. Žalobce i žalovaná se předem omluvili. Krajský soud provedl dokazování protokolem o jednání ze dne 25. 2. 2026 a posudkem posudkové komise MPSV ze dne 25. 2. 2026. Návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem krajský soud zamítl. 18. Žaloba není důvodná. 19. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu