5 Ads 202/2016 – Nejvyšší správní soud

54 Ad 4/2025- 67 - text  5 54 Ad 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: P. K. zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Lehečkou sídlem Plzeňská 232/4, Praha 5 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2025, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 404,10 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, č. j. X, postupem dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) odňala žalobci ode dne 8. 11. 2024 invalidní důchod, neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 3. 10. 2024 již žalobce není invalidní. Stav žalobce byl hodnocen dle kap. II, položky 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) s mírou poklesu pracovní schopnosti 25 %, neboť stav žalobce byl stabilizovaný bez recidivy onemocnění. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a uvedené rozhodnutí potvrdila. Žalovaná vyšla z posudku IPZS ze dne 6. 1. 2025, dle něhož žalobce není nadále invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 25 %. Posudkový lékař hodnotil stav žalobce dle kapitoly II., oddíl A, položka 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. 3. Námitky žalobce nebyly shledány jako důvodné a v návaznosti na posouzení žalobce v rámci námitkového řízení – posudkem posudkového lékaře ze dne 3. 10. 2024 již žalobce nebyl hodnocen jako invalidní. II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované 4. Žalobou ze dne 4. 4. 2025 žalobce namítá, že posudkový lékař vydal uvedené rozhodnutí bez podrobnějšího posouzení jeho zdravotního stavu – nevzal v úvahu následky léčby (ozařování), poradiační změny, které jej omezují v denních činnostech. Uvedl, že je nucen brát silné léky proti bolesti, po kterých zřídka kdy dochází k úlevě od bolesti a následuje únava. 5. V doplnění žaloby ze dne 10. 9. 2025 žalobce uvádí, že hodnocení nebylo provedeno podle platných právních předpisů a v souladu se zdravotnickou dokumentací. Je přesvědčen, že je jeho zdravotní stav více omezující. V kontextu konkrétních lékařských zpráv rozporuje správnost vypracovaných posudků. 6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 5. 5. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou. III. Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“). 8. Dne 20. 11. 2025 proběhlo ve věci jednání za účasti zástupce žalobce, který setrval na podané žalobě. Při jednání soud jako důkaz provedl obstaraný posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 9. 2025 a protokol o jejím jednání z téhož dne. Žalobce se vymezil proti obstaranému posudku co do otázky existence bolestí. Krajský soud proto nechal zpracovat doplnění posudku. 9. Další jednání ve věci proběhlo dne 23. 3. 2026. Při jednání soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise ze dne 20. 1. 2026 a posudek z téhož dne. Žalobce se z jednání omluvil a bez věcné oponentury posudku navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí. 10. Žaloba je důvodná. 11. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. 14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší. 15. Z posudku posudkové komise MPSV a protokolu o jejím jednání plyne, že dne 15. 9. 2025 zasedla posudková komise ve složení předsedkyně komise – posudkové lékařky a odborného lékaře – interní lékařství, tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a při jednání posudkové komise byl vyšetřen. Posudková komise uvedla diagnostický souhrn, popsala podklady pro své posouzení a popsala svůj posudkový závěr, včetně pracovní anamnézy žalobce. Za zásadní považovala komise trvající remisi onkologického onemocnění, k němuž se vztahovala dřívější invalidita žalobce III. stupně. Byla provedena resekce části střeva, nebylo nutno vytvořit stomii, anastomóza je funkční, na sliznici střeva nejsou popsány žádné závažné postradiační změny. To komise hodnotí jako stav dle kapitoly II, odd. A položky 1b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity – Onkologie, Zhoubné novotvary, lehké postižení s taxací 15 – 25 % - stavy v remisi, stabilizované, stavy s lehkým funkčním postižením, výkon některých denních aktivit s obtížemi. S ohledem na rektální diskomfort zvolila komise míru poklesu schopnosti žalobce o 25 %, s ohledem na pracovní kvalifikaci navyšuje postupem dle § 3 vyhlášky na 35 %. Komise popisuje, z jakého důvodu nelze hodnotit stav žalobce dle vyšších položek a proč není posudkové kritérium – kolitida (kapitola XI, oddíl C, položka 5 s taxací 30 % až 40 %) pro žalobce výhodnější (stav v tomto směru komise hodnotí rovněž poklesem pracovní schopnosti žalobce ve výši 35 %). 16. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, jak je popsán shora. Se závěry dosavadních posudků se neshodla. Důvodem pro samotné snížení stupně invalidity je dostatečně dlouhá doba remise onkologického onemocnění. 17. Komise dále reagovala na vznesené námitky, zohledňuje důsledky radiační léčby (nejedná se však o těžké postižení). Hodnotí bolestivé stavy, které však nejsou rozhodující skutečností, tou je míra funkčního postižení funkce zažívacího systému. Hodnocení dle kapitoly VI., položka 12c přílohy vyhlášky (25 % - 40 %) není dle komise přiléhavé – jedná se o položku pro těžkou formu neuralgie; u žalobce však není podrobný neurologický nález – pouze suspekce neuropatické složky bolesti. 18. Dle protokolu o jednání posudkové komise ze dne 20. 1. 2026 zasedala komise ve složení předsedkyně komise (posudková lékařka), tajemnice a odborné lékařky – neuroložky. Žalobce nebyl jednání komise přítomen. Komise nově popsala, že bolestivé ataky jsou subjektivním údajem; intenzita a frekvence potíží je zpochybněna tím, že až do oduznání invalidity nebyl žalobce pro tyto obtíže léčen. Možnost neuropatické složky bolesti je jen podezřením, které nebylo cíleně vyšetřováno, objektivizováno. Komise sama nemá možnost tuto problematiku zkoumat. 19. Krajský soud vyšel z uvedeného posudku posudkové komise a jeho doplnění. Komise přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení, opakovaně se zabývala namítanými bolestmi za přítomnosti lékařky další odbornosti. Po