6 Ads 99/2011 – Nejvyšší správní soud

66 Ad 22/2025- 42 - text  7 66 Ad 22/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobkyně: Mgr. H. B. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2025, čj. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 9. 2025, čj. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby, vyjádření žalované 1. Rozhodnutím ze dne 19. 9. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 6. 2025, čj. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. 2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně včasnou žalobu ke zdejšímu soudu. Žalobkyně uvedla, že je dlouhodobě nemocná pro Parkinsonovu chorobu, která jí byla diagnostikována před šestnácti lety (2009). Až donedávna byla schopna i přes diagnózu vykonávat zaměstnání učitelky. V poslední době však došlo k zásadnímu zhoršení zdravotního stavu, který jí již neumožňuje nadále pracovat, ani běžně fungovat v každodenním životě. Žalobkyně podrobně popsala své závažné obtíže. Žalobkyně shrnula, že již není reálné její navrácení na trh práce, a to ani v rámci chráněných pozic. Žalobkyně je toho názoru, že její stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Posudkoví lékaři dle jejího názoru neposoudili její zdravotní stav komplexně a s přehlédnutím k jeho progresivnímu vývoji. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě druhého stupně s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. Žalovaná navrhla pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“). II. Podstatný obsah správních spisů 4. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně byla od roku 2014 poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně z důvodu poklesu její pracovní schopnosti o 35 % [kapitola VI., položka 3b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity); dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“]. Od roku 2015 byla poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně z důvodu poklesu její pracovní schopnosti o 50 % (kapitola VI., položka 3c přílohy vyhlášky). Dne 3. 2. 2025 požádala žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. 5. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 2. 3. 2025 byla žalobkyně shledána nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně pro zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. 6. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 9. 6. 2025 rozhodnutí, kterým byla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta s tím, že je nadále poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 7. Dne 16. 9. 2025 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě, a to posudkovým lékařem Institutu pro námitkové řízení. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně byla k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50 %. Jde o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 50 % bez dalšího navýšení. 8. Na základě tohoto posudku bylo žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. III. Posudek posudkové komise MPSV 9. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 17. 3. 2026 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo v přítomnosti žalobkyně, která byla zhlédnuta odborným lékařem z oboru neurologie. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela, přičemž zhodnotila i lékařské zprávy přiložené k žalobě. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Datum změny stupně invalidity bylo stanoveno ke dni 25. 8. 2025. 10. Žalobkyně byla hodnocena jako učitelka. 11. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru popsala zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přičemž bylo konstatováno, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí Parkinsonova choroba ve stádiu výrazných pozdních hybných komplikací, s těžkým hypertonicko-hypokinetickým syndromem a opakovanými pády při základní chorobě. 12. Posudková komise MPSV zhodnotila zdravotní postižení žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí jako zdravotní postižení podle kapitoly VI., položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 50 až 60 %. Byla zvolena horní hranice taxace 60 % s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení. Vzhledem k profesi přistoupila posudková komise ke zvýšení poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzovaní invalidity o 10 % na celkových 70 %. 13. Žalobkyně není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 14. Vznik invalidity třetího stupně byl posudkovou komisí stanoven od 25. 8. 2025, což je den, od kdy je žalobkyně v pracovní neschopnosti. IV. Právní hodnocení krajského soudu 15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 16. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání konaném dne 27. 4. 2026. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV a protokolem o jednání ze dne 17. 3. 2026. Žalobkyně i žalovaná se z jednání omluvily. Krajský soud neprováděl k důkazu lékařské zprávy ze dne 7. 4. 2025, ze dne 4. 8. 2025 a ze dne 6. 11. 2025, které byly přiloženy k žalobě, neboť je měla k dispozici posudková komise a posoudila je. Krajský soud provedl k důkazu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně ke dni 25. 8. 2025. 17. Žaloba je důvodná. 18. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se