ÚOHS EET017/23 – Provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných sl

Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen Úřad), příslušný k výkonu státní správy ve

věcech drah a provádění testu hospodářské vyváženosti podle § 54 odst. 1 věty druhé a § 34d

zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, regulační subjekt určený pro podávání žádostí o test

hospodářské vyváženosti podle čl. 5 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU)

2018/1795 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanoví postup a kritéria pro provedení testu

hospodářské vyváženosti podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU,

v řízení o žádosti objednatele, Ministerstva dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka

Svobody 1222/12, Nové Město, 110 00 Praha 1, doručené Úřadu dne 20. 7. 2023, o test

hospodářské vyváženosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní

osobní dopravou k zajištění dopravní obslužnosti vlaky celostátní dopravy na lince R19 Praha –

Pardubice – Brno, č. j. 23/2019-190-EKO/1, uzavřené dne 29. 11. 2019 a platné do konce jízdního

řádu pro období 2028/2029,

ve věci nové služby oznamovatelky, dopravkyně Leo Express s.r.o., IČO 06661572, se sídlem

Řehořova 908/4, Žižkov, 130 00 Praha 3,

rozhodl takto:

právo na přístup k železniční infrastruktuře pro provozování nové služby na trase Praha –

Pardubice – Brno, oznámené Úřadu dne 14. 6. 2023.

parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského

železničního prostoru, stanoví, že objednatel, dopravce, který plní smlouvu o veřejných

službách na dotčené dráze, provozovatel této dráhy a oznamovatelka nové služby mohou ve

lhůtě jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí požádat Úřad o opětovné

posouzení tohoto rozhodnutí, a to za podmínky, že žadatel o opětovné posouzení prokáže

skutečnosti nebo důkazy, které existovaly již v době tohoto řízení o žádosti o provedení testu

hospodářské vyváženosti, a které nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy

ukázaly nepravdivými.

Stránka 1 z 9

Elektronický podpis - 10.11.2023

Certifikát autora podpisu :

Jméno : Mgr. Bronislav Procházka

Vydal : PostSignum Qualified CA 4

Platnost do : 3.6.2024 12:08:28-000 +02:00

Provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na trase Praha – Pardubice – Brno s plánovaným začátkem provozu dne 15. 12. 2024

Úřad upozorňuje na rozdílnou terminologii nařízení Komise (EU) 2018/1795, které v čl. 1 stanoví

podrobný postup a kritéria, jež je nutno dodržovat při rozhodování, zda je novou službou v osobní

železniční dopravě ohrožena hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách

v železniční dopravě. Zákon o dráhách naproti tomu v § 34d odst. 2 upravuje ohrožení

hospodářské vyváženosti osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných

službách v přepravě cestujících osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy.

Vzhledem k tomu, že nařízení je přímo právně závazné a použitelné v celém svém rozsahu v celé

Evropské unii a platí tedy bez dalšího i v České republice, je nutné nařízení Komise (EU)

2018/1795 aplikovat přednostně před zákonem o dráhách. Proto Úřad v tomto řízení posuzuje

ohrožení hospodářské vyváženosti smlouvy o veřejných službách v železniční dopravě.

Zákon o dráhách také v § 34d odst. 2 písm. a) používá pro jednu ze stran smlouvy o veřejných

službách v železniční dopravě označení „dopravce“, zatímco v nařízení Komise (EU) 2018/1795 je

použit termín „železniční podnik, který plní smlouvu o veřejných službách“. V obou případech se

jedná o stejný subjekt.

Oznamovatelka zaslala Úřadu dne 14. 6. 2023 oznámení o plánované nové službě. Úřad toto

oznámení v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení Komise (EU) 2018/1795 zveřejnil na úřední desce

a informoval o něm příslušné subjekty, konkrétně objednatele a dále Hlavní město Praha,

Pardubický kraj a Jihomoravský kraj. Dále informoval provozovatelku infrastruktury a současně

přídělkyni kapacity dráhy, státní organizaci Správa železnic, IČO 70994234, Dlážděná 1003/7,

Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen Správa železnic), a železniční podnik, který plní smlouvy

o veřejných službách, České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody

1222/12, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen České dráhy).

Úřad obdržel dne 20. 7. 2023 včasnou žádost objednatele o provedení testu hospodářské

vyváženosti. Ostatní subjekty se k nové službě nevyjádřily. Dnem doručení žádosti o provedení

testu bylo zahájeno řízení, které je vedeno Úřadem pod sp. zn. EET017/23. To Úřad oznámil

dopisem č. j. UPDI-2492/23/PP2 ze dne 25. 7. 2023 účastníkům řízení a Drážnímu úřadu jakožto

dotčenému orgánu. Správa železnic a České dráhy jsou účastníky řízení podle § 27 odst. 2 zákona

č. 500/2004 Sb., správní řád.

Úřad dne 13. 10. 2023 oznámil účastníkům řízení dopisem č. j. UPDI-3479/23/PP2 ukončení

dokazování a stanovil lhůtu, ve které měli možnost se k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit. Této

možnosti žádný z účastníků nevyužil. – lhůta vyprší 18. 10. 2023

Objednatel

Objednatel k žádosti o test hospodářské vyváženosti přiložil dokumenty označené Žádost

o provedení testu ekonomické vyváženosti pro novou službu v osobní drážní dopravě Praha –

Pardubice - Brno s plánovaným zahájením provozu dne 15. prosince 2024, č. j. EET017/23, Plán

dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy – zásady objednávky dálkové dopravy pro období

Stránka 2 z 9

2022-2026, Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou

k zajištění dopravní obslužnosti vlaky celostátní dopravy na linkách Ex1, Ex3-Ex7, R9-R12, R14B,

R15-R17, R19, R20, R23 a R27, č. j. 23/2019-190-EKO/1, uzavřená dne 29. 11. 2019, platná do

konce jízdního řádu 2028/2029, vč. dvou dodatků (dále jen dotčená smlouva), a Předpokládaný

ekonomický dopad zavedení nové služby.

Úřad požádal objednatele výzvou č. j. UPDI-2542/23/PP2 ze dne 28. 7. 2023 v souladu s čl. 7 odst.

1 a odst. 2 písm. a) nařízení Komise (EU) 2018/1795 k doložení potřebných podkladů ve vztahu

k uvedené trase a v souladu s čl. 8 odst. 2 větou první nařízení Komise (EU) 2018/1795

k odůvodnění navrhovaného nezveřejnění obchodně citlivých informací.

Odpověď Úřad obdržel dne 9. 8. 2023 sdělením č. j. MD-24539/2023-190/7. V něm se objednatel

vyjádřil k obsahu výzvy a přiložil dokumenty označené Způsob výpočtu ovlivnění cestujících pro

linku R19, třetí dodatek dotčené smlouvy a dále výkazy skutečných nákladů a výnosů na lince R19

za vybrané roky.

Oznamovatelka

Úřad požádal oznamovatelku výzvou č. j. UPDI-2499/23/PP2 ze dne 28. 7. 2023 v souladu s čl. 7

odst. 2 písm. c) nařízení Komise (EU) 2018/1795 k doložení potřebných podkladů ve vztahu

k uvedené trase. Odpověď Úřad obdržel dne 14. 8. 2023. Oznamovatelka doložila obchodní plán

nové služby, odhad objemu cestujících a příjmů včetně metodiky, obchodní strategii, systém

prodeje přepravních dokladů, specifikaci kolejových vozidel a marketingovou strategii.

Správa železnic

Úřad požádal Správu železnic výzvou č. j. UPDI-2537/23/PP2 ze dne 28. 7. 2023 v souladu s čl. 7

odst. 2 písm. d) nařízení Komise (EU) 2018/1795 k doložení potřebných podkladů ve vztahu

k uvedené trase. Odpověď Úřad obdržel dne 11. 8. 2023 sdělením č. j. 54503/2023-SŽ-GŘ-O16.

V příloze této odpovědi Správa železnic zaslala Přehled staveb na rameni Praha – Česká Třebová –

Brno po 15. 12. 2024.

České dráhy

Úřad požádal České dráhy výzvou č. j. UPDI-2502/23/PP2 ze dne 28. 7. 2023 v souladu s čl. 7 odst.

2 písm. b) nařízení Komise (EU) 2018/1795 k doložení potřebných podkladů ve vztahu k uvedené

trase. Dne 31. 7. 2023 obdržel Úřad žádost č. j. 320/2023-O16 o prodloužení lhůty pro zaslání

těchto podkladů. Této žádosti Úřad vyhověl (č. j. UPDI-2570/23/MT ze dne 1. 8. 2023). Doplnění

podkladů Úřad obdržel dne 30. 8. 2023 sdělením č. j. 365/2023-O16. V něm se České dráhy

vyjádřily k obsahu výzvy a přiložily dokumenty obsahující jízdní řád linky R19 a nové služby

oznamovatelky pro jízdní řád 2022/2023, plán řazení vlaků linky R19 v jízdním řádu 2022/2023

a dokument označený Podklady ekonomického charakteru.

Postup posouzení ohrožení hospodářské vyváženosti

Žadatel o test hospodářské vyváženosti v žádosti uvádí, že nová služba může mít negativní dopad

jak na ziskovost služeb, tak i na jeho čisté náklady. Jeho výpočet je založen na předpokládaných

Stránka 3 z 9

tržbách z jízdních dokladů během jízdního řádu 2024/25. Žadatel předpokládá přesun cestujících na

novou službu, který způsobí snížení jejich počtu a tím i tržeb.

Podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2018/1795 regulační subjekt při provádění testu hospodářské

vyváženosti posoudí, zda by navrhovanou novou službou mohla být ohrožena hospodářská

vyváženost smlouvy o veřejných službách. Prověří, zda by nová služba měla podstatný negativní

dopad alespoň na ziskovost služeb provozovaných na základě smlouvy o veřejných službách, nebo

na čisté náklady vzniklé objednateli.

Aby mohl Úřad posoudit čistý finanční dopad nové služby na smlouvu o veřejných službách,

provede analýzu v celém rozsahu smlouvy. Ta zahrnuje posouzení finančních dopadů, rozdílů

v nákladech a příjmech vzniklých železničnímu podniku provozujícímu veřejné služby, včetně

případných úspor, možné konkurenční reakce, dopad na relevantní investice tohoto železničního

podniku nebo příslušných orgánů, například v oblasti kolejových vozidel, nebo hodnotu všech

existujících výlučných práv.

Regulační subjekt posoudí významnost tohoto dopadu, přičemž zohlední zejména smluvní ujednání

mezi příslušným orgánem a železničním podnikem provozujícím veřejné služby, případně včetně

úrovně kompenzace. Regulační subjekt rovněž posoudí čisté přínosy pro zákazníky vyplývající

z nové služby v krátkodobém a střednědobém horizontu, její dopad na výkonnost a kvalitu

železničních služeb a na plánování jízdních řádů železničních služeb.

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2018/1795 se hospodářská vyváženost smlouvy považuje

za ohroženou, pokud by nová služba v osobní železniční dopravě měla podstatný negativní dopad

na ziskovost služeb, které železniční podnik provozuje na základě smlouvy o veřejných službách,

nebo na čisté náklady vzniklé příslušnému orgánu, který udělil smlouvu o veřejných službách.

Regulační subjekt podle čl. 10 odst. 2 až 5 téhož nařízení vypracuje analýzu, která se má vztahovat

na smlouvu o veřejných službách v celém rozsahu, nikoli na jednotlivé služby provozované na jejím

základě, po celou dobu jejího trvání.

Čistý finanční dopad nové služby v osobní železniční dopravě na smlouvu o veřejných službách

Objednatel uvedl, že nová služba ohrožuje hospodářskou vyváženost dotčené smlouvy, přičemž

pokládá za potřebné posoudit ekonomický dopad na linku R19 (dále jen stávající služba).

V zaslaných podkladech objednatel vyčíslil předpokládaný ekonomický dopad zavedení nové

služby za jízdní řád 2024/25, tedy první rok nové služby. Při svých výpočtech vychází jak

z údajů, které České dráhy dokládají ve výkazech skutečných nákladů a výnosů, tak z finančního

modelu pro následující období uvedeného ve smlouvách. Objednatel takto vyčíslil předpokládanou

výši nerealizovaných tržeb za jízdy vlaků v jízdním řádu 2024/25 na dotčené lince.

Výpočet je založen na předpokládaných tržbách z jízdních dokladů během jízdního řádu 2024/2025,

které jsou upraveny o navýšený rozsah dopravy v předmětných relacích o oznámenou novou službu.

Vycházel z finančního modelu v dotčené smlouvě, konkrétně z řádku č. 17 přílohy č. 3A-I (dále jen

celkové tržby z jízdného).

U stávající služby byl na jízdní řád 2024/2025 objednatelem odhadnut počet cestujících na základě

dat ze sčítacích kampaní z března, srpna a října roku 2019, kdy nebyl provoz na dotčené dráze

ovlivněn významnou výlukovou činností nebo pandemií koronaviru. Vzhledem k rozdílné

Stránka 4 z 9

zastavovací politice byl počet cestujících upraven o ty cestující, kteří využívají tarifní body, jež

nová služba neobsluhuje. Oznámená nová služba podle tvrzení objednatele může ovlivnit 54,5 %

cestujících linky R19 (dále jen procento ovlivnění). Procenta ovlivnění objednatel následně využil,

aby z celkových tržeb z jízdného stávající služby vypočítal předpokládané tržby dotčených úseků.

Výše nerealizovaných tržeb byla stanovena rozšířením nabídky počtu spojů dotčených linek

o novou službu. Tento poměr nové služby k celkovému počtu spojů po začátku fungování nové

služby následně objednatel využil k výpočtu předpokládané výše nerealizovaných tržeb z jízdného.

Výsledkem byl podíl výše nerealizovaných tržeb linky R19 ve stanicích obsloužených novou

službou ve výši 31 %. Za celou linku pak jde podle tvrzení objednatele o nerealizované tržby ve

výši 16,9 %.

Tento postup Úřad ověřil a vzhledem k dostupným údajům považuje postup za přijatelný. Takovýto

výpočet ovšem předpokládá naprosto rovnoměrný odliv všech platících cestujících na nově

provozovanou službu oznamovatelky. Zároveň je výsledek odpovídající pouze vzhledem k dopadu

na období jednoho ročního jízdního řádu a údaje navíc nezohledňují kompenzace za slevy

z jízdného, režijní jízdné ani vytížení spojů linky R19.

Úřad porovnal jízdní řád linky R19 uvedený v dotčené smlouvě a aktuální jízdní řád této

linky platný od 3. 9. 2023 (dále jen aktuální jízdní řád).

Oproti provozní koncepci uvedené v Příloze č. 1 dotčené smlouvy je rozdíl pouze v časech odjezdu

stávající služby po 20. hodině ve směru Praha – Brno. Počet spojů však odpovídá aktuálnímu

jízdnímu řádu. Stávající služba nabízí z Prahy v průběhu dne podle aktuálního jízdního řádu 10

spojů, přičemž všechny spoje stávající služby nezastavují vždy ve stejných stanicích a zastávkách

(což odpovídá provozní koncepci uvedené v dotčené smlouvě). Spoj ve 4:56 odjíždí až ze stanice

Česká Třebová a oproti ostatním spojům téže linky navíc zastavuje i ve stanicích Blansko město,

Adamov a Brno-Židenice. Naopak spoj odjíždějící z Prahy hl. n. podle aktuálního jízdního řádu ve

20:31 končí jízdu ve stanici Česká Třebová. Spoj z Prahy odjíždějící podle aktuálního jízdního řádu

ve 21:03 oproti ostatním spojům téže linky nestaví ve stanicích Přelouč, Choceň, Ústí nad Orlicí,

Březová nad Svitavou a Skalice nad Svitavou. Ve směru Brno – Praha stávající služba nabízí

9 spojů a všechny mají stejnou zastavovací politiku kromě spoje odjíždějícího ve 3:21 z Brna hl. n,

který oproti ostatním spojům téže linky nestaví ve Skalici nad Svitavou, Letovicích a Březové nad

Svitavou.

Úřad dále porovnal zastavovací politiku nové služby a stávající služby. Vlaky nové služby

odjíždějící z Prahy hl. n. ve srovnání se stávající službou nezastavují v Přelouči, Chocni, České

Třebové, Březové nad Svitavou, Letovicích a Skalici nad Svitavou. Navíc zastavují v BrněŽidenicích. V opačném směru je situace totožná.

Úřad považuje za nutné zohlednit časové rozložení nové služby v průběhu dne. Nová služba nabízí

8 spojů (respektive 4 páry spojů). Na trase Praha – Brno jsou odjezdy spojů nové služby z Prahy

plánovány v 7, ve 12, v 15 a ve 20 hodin. Úřad se při hodnocení dopadů nové služby zaměřil na

dopravní situaci kolem konkrétních časů odjezdů vlaků nové služby. Spoje nové služby v 7 a v 15

hodin přibližně půlí dvouhodinový interval linky R19. Konkrétně spoj v 7 hodin by měl tedy

ovlivnit spoje linky R19 v 6:03 a v 8:03 hodin a spoj v 15 hodin by měl podle objednatele ovlivnit

spoje linky R19 v 14:03 a 16:03. V těchto intervalech linky R19 se pro cestující do Brna nabízejí

Stránka 5 z 9

alternativy vlaků linky Ex3 a RegioJet, které ale mají zastavovací politiku rozdílnou od nové

služby. Linka Ex3 zastavuje na trase Praha – Brno pouze ve stanicích Pardubice hl. n. a Česká

Třebová, zatímco v dalších 6 zastávkách nové služby vlaky linky Ex3 nestaví. RegioJet zastavuje na

trase Praha – Brno v Pardubicích hl. n. a Brně-Židenicích. Oproti spojům nové služby tedy

nezastavuje v dalších 5 zastávkách. Nová služba tak nabízí alternativní spojení na úrovni linky R19

vzhledem k zastavovací politice obou služeb.

Spoje nové služby ve 12 hodin vyjíždí na trasu v obdobném čase jako spoj linky R19, s rozdílem

jízdních řádů 3 minuty. V nejbližším čase se nabízí pouze alternativa linky Ex3 s rozdílnou

zastavovací politikou.

Úřad dále ověřoval alternativy v době spoje nové služby s odjezdem ve 20 hodin. V tomto případě

se liší časová poloha dotčené trasy linky R19 uvedená v provozní koncepci, jež je přílohou dotčené

smlouvy, od aktuálního jízdního řádu. Podle aktuálního jízdního řádu odjíždí z Prahy jeden

z posledních spojů dne linky R19 ve 20:31, který však končí ve stanici Česká Třebová. Další spoj

ve 21:03 jede sice až do Brna, odjíždí však po více než hodině oproti spoji nové služby.

Na trase Brno – Praha jsou 4 odjezdy spojů nové služby z Brna plánovány v 8, v 11, v 16 a v 19

hodin. Stávající služba nabízí z Brna v průběhu dne podle aktuálního jízdního řádu 9 spojů, což

zároveň odpovídá provozní koncepci uvedené v dotčené smlouvě. Spoj nové služby jedoucí

v 8 hodin by tedy měl podle objednatele ovlivnit spoje linky R19 jedoucí v 6:56 hodin a v 8:56

hodin a spoj nové služby jedoucí v 16 hodin by měl podle objednatele ovlivnit spoje linky R19

jedoucí v 14:56 hodin a v 16:56 hodin. Spoje nové služby v 8 a v 16 hodin tedy přibližně půlí

dvouhodinový interval linky R19. U spojů nové služby odjíždějících v 11 a v 19 se odjezd oproti

spojům linky R19 liší o 4 minuty, proto by v těchto dvou případech byla nová služba

plnohodnotnou alternativou k lince R19. Ve všech výše uvedených případech se v nejbližších

časech nabízí alternativy linky Ex3 a RegioJet s rozdílnými zastavovacími politikami.

Úřad považuje za nutné zohlednit, že míra převedených cestujících, která následně ovlivňuje tržby,

závisí především na blízkosti časů odjezdů. V některých výše uvedených případech je rozdíl

v odjezdu vlaků nové služby a vlaků linky R19 téměř hodina, proto se Úřad domnívá, že spoje nové

služby, které cca půlí dvouhodinový interval linky R19, významný odliv cestujících nezpůsobí.

Objednatel ve svém výpočtu předpokládá, že 8 spojů nové služby může ovlivnit 54,5 % cestujících

linky R19. To může podle tvrzení objednatele způsobit nerealizované tržby ve výši 16,9 %. Pokud

by se však za směrodatnou považovala blízkost času odjezdů, linku R19 by ohrožovaly pouze

3 spoje nové služby. Postupem předloženým objednatelem a při započtení jen 3 spojů nové služby,

které jsou blízkými alternativami, by se pak procento úniku mohlo snížit až na 7,86 %.

Úřad v tomto řízení posuzuje celkový dopad nové služby na smlouvu v celkovém objemu a v celé

délce jejího trvání. Proto je třeba zohlednit, jakou část smlouvy nová služba ovlivní.

Smlouva R19 byla uzavřena od jízdního řádu 2019/2020 do 2028/2029, tj. na období 10 jízdních

řádů. Nová služba ovlivní druhou polovinu této smlouvy, tedy 5 období. Pokud je tedy podle

objednatele odhadovaná výše nerealizovaných tržeb z jízdného u smlouvy R19 ve výši 16,9 % za

jízdní řád 2024/2025, po přepočtení na celkovou dobu trvání smlouvy se jedná o 8,45 %.

A obdobně, pokud by procento úniku pro výše uvedené 3 spoje nové služby činilo 7,86 %, jak

odhadl Úřad, po přepočtení na celkovou dobu trvání smlouvy by se snížily nerealizované tržby

Stránka 6 z 9

z jízdného na 3,95 %. Takovou výši nárůstu nákladů pro objednatele Úřad nepovažuje

za podstatný negativní dopad na hospodářskou vyváženost dotčené smlouvy.

České dráhy sdělily Úřadu vlastní odhad předpokládané výše nerealizovaných tržeb z jízdného za

jízdní řád 2025. Jimi odhadovaná ztráta je ve srovnání s odhadem objednatele u smlouvy o 47,8 %

vyšší. Při přepočtení těchto hodnot Českých drah právě uvedeným postupem Úřadu by odhadovaná

výše nerealizovaných tržeb z jízdného za ovlivněnou dobu trvání smlouvy R19 vycházela na cca

12,49 %. Jelikož Úřad prověřil výpočet žadatele o test a považuje jej za dostatečně přesný,

hodnotu uvedenou Českými drahami Úřad pokládá za nadhodnocenou.

V případě zahájení provozování nové služby, nemusí být po vypršení smlouvy potřebné pro

zajištění dopravní obslužnosti uzavřít smlouvu ve stejném rozsahu, čímž může dojít k úspoře

finančních prostředků na straně objednatele.

Úřad vzal v úvahu také spoje linky Ex1. V podobném čase, jako spoje linky Ex1 by odjížděly vlaky

nové služby pouze v jednom případě na trase Praha – Ústí nad Orlicí a v opačném směru ve dvou

případech. Navíc linka Ex1 sdílí s novou službou pouze část tratě v úseku Praha hl. n. – Ústí nad

Orlicí.

Úřad shledal dopad nové služby na linky Ex1 a Ex3, které jsou také provozované na základě

dotčené smlouvy, zanedbatelným.

Možné konkurenční reakce železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách

Vzhledem k uzavřené smlouvě s objednatelem mají České dráhy pro konkurenční reakci poměrně

omezený prostor. Musí poskytnout objednané dopravní služby bez ohledu na snížené tržby

z jízdného způsobené novou službou. V současnosti nelze předjímat, v jakých cenových relacích

bude nová služba poskytována. Bylo by možné zvýšit kvalitu poskytovaných služeb nad

požadovaný smluvní rámec, nicméně zda by tento krok přinesl požadovaný výsledek, není jisté.

Dopad na relevantní investice železničního podniku nebo příslušných orgánů, například v oblasti

kolejových vozidel

Objednatel uvádí, že v rámci smlouvy se České dráhy zavázaly pořídit nová vozidla pro dosažení

rychlosti 160 km/h a tyto investice by mohly být zmařeny. Dle dotčené smlouvy tento závazek platí

pro vlaky expresního segmentu (tj. linky Ex1 – Ex7) při jízdě v závislé trakci, ne pro vozidla linky

R19, kde dotčená smlouva požaduje nejvyšší povolenou rychlost alespoň 140 km/h. Provedení

investic do nákupu nového vozidlového parku pro linku R19 není ze smlouvy zřejmé. Co se týče

dalších potenciálně ohrožených linek dotčené smlouvy (linky Ex1 a Ex3), dopad nové služby na

tyto linky je zanedbatelný, jak je uvedeno výše.

Hodnota výlučných práv

Podle tvrzení objednatele v tomto případě výlučná práva dopravci uložena nebyla.

Čisté přínosy pro zákazníky vyplývající z nové služby v osobní železniční dopravě v krátkodobém

a střednědobém horizontu

Cílem oznamovatelky je nabídnout cestujícím nová spojení mezi dvěma největšími městy ČR, což

může mít přesah jak do cestovního ruchu, tak do jiných oblastí ekonomiky, a přispět tak k růstu

národního hospodářství. Zároveň se dá očekávat, že nová služba nabídne přímá i nepřímá pracovní

Stránka 7 z 9

místa. Nová služba bude nabízena ve dvou třídách („Economy“ a “Business“), což může oslovit

nejen stávající uživatele drážní dopravy, ale také ty cestující, kteří doposud využívali jiný způsob

přepravy, a využití moderních dálkových vlaků by pro ně bylo zajímavé. Oznamovatelka se

zavázala novou službu poskytovat nejméně po dobu pěti let a splní také požadavky na přepravu

imobilních osob. Jako přínos pro zákazníky lze rovněž považovat zkrácení cestovní doby, jež se

vyrovná expresním vlakům, které na této trase jezdí.

Dopad nové služby v osobní železniční dopravě na výkonnost a kvalitu železničních služeb a na

plánování jízdních řádů železničních služeb.

Podle objednatele je kapacita dopravní cesty na prvním koridoru a v uzlech Praha a Brno vysoce

obsazená a další spoje by vedly ke zhoršení celkové stability jízdního řádu. I kdyby však byla

kapacita tratě přetížená, § 34a odst. 7 zákona o dráhách určí, v jakém pořadí bude kapacita dráhy

přidělena. Provozovateli drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu bude vyhověno

přednostně. Z tohoto důvodu není vytíženost trasy Praha – Brno důvodem pro odepření práva na

přístup k železniční infrastruktuře.

Podle sdělení Správy železnic je připravována v úseku využívaném novou službou řada investičních

akcí. Tyto akce se podle názoru Úřadu nijak nevymykají běžné praxi, tudíž nebudou mít na

přidělení kapacity žádný vliv.

Podle čl. 11 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2018/1795 přijme regulační subjekt na základě výsledku

testu hospodářské vyváženosti rozhodnutí podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2012/34/EU, na jehož

základě se právo na přístup k železniční infrastruktuře udělí, změní, udělí pouze za určitých

podmínek nebo odepře.

Vzhledem ke vzdálenosti časů odjezdů spojů nové služby od spojů linky R19 a odlišné zastavovací

politice nelze tvrdit, že by došlo k takovému odlivu cestujících z linek stávající služby na spoje

nové služby, jak předpokládá objednatel. Odhadovaná výše nerealizovaných tržeb z jízdného by

podle údajů objednatele po ovlivněnou dobu trvání smlouvy pro linku R19 podle názoru Úřadu

mohla činit pouze 3,95 %.

Toto odhadované ohrožení dotčené smlouvy není natolik významné, aby zakládalo nutnost odepření

nebo omezené udělení práva na přístup k železniční infrastruktuře oznamovatelce.

Proto Úřad rozhodl o udělení práva na přístup k železniční infrastruktuře oznamovatelce tak,

jak je uvedeno ve výroku č. I.

V § 34d odst. 5 zákona o dráhách se uvádí, že lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu

o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě

smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhy ohrožena osobní

drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí.

Úřad dospěl k závěru, že transpozice čl. 11 odst. 3 směrnice 2012/34/EU je nepřesná a ustanovení

§ 34d odst. 5 zákona o dráhách je nutno vykládat eurokonzistentně. S odkazem na směrnici

2012/34/EU bylo nutné vyložit toto ustanovení zákona o dráhách tak, že osoby uvedené v čl. 11

odst. 3 této směrnice mají právo podat speciální opravný prostředek v tomto ustanovení obsažený.

Stránka 8 z 9

Proto je možné podat pouze níže uvedený opravný prostředek.

Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad. Účastník řízení má právo podat speciální opravný

prostředek, kterým je žádost o opětovné posouzení tohoto rozhodnutí podle čl. 11 odst. 3 směrnice

2012/34/EU podle podmínek stanovených Úřadem ve výroku č. II. Lhůta pro podání žádosti

o opětovné posouzení se počítá ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí oznámeno.

Žádost se podává u Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, se sídlem Myslíkova 171/31, Nové

Město, 110 00 Praha 1, který o žádosti o opětovném posouzení rozhoduje.

Podle čl. 11 odst. 5 nařízení Komise (EU) 2018/1795 toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem

doručení.

Mgr. Bronislav Procházka

vedoucí oddělení cenové kontroly a přístupu ke službám

odboru přístupu k dopravní infrastruktuře

Rozdělovník:

Účastníci řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu

• Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové Město, 110 00

Praha 1

• Leo Express s.r.o., IČO 06661572, Řehořova 908/4, Žižkov, 130 00 Praha 3

Účastníci řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu

• Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, Dlážděná 1003/7, Nové Město, 110 00

Praha 1

• České dráhy, a.s., IČO 70994226, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové Město, 110 00

Praha 1

Dotčený orgán

• Drážní úřad, IČO 61379425, Wilsonova 300/8, Vinohrady, 120 00 Praha 2

Stránka 9 z 9