Zákon o dráhách

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie1a) a upravuje

a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách,

b) podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,

c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových.

(2) Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné.

(1) Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.

(2) Provozuschopností dráhy je technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování.

(3) Provozováním dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava.

(4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen „dopravce“) a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.1b)

(5) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.1c)

(6) Kombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu.

(7) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.

(8) Osobou usazenou na území České republiky je osoba oprávněná podnikat na území České republiky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo má na území České republiky odštěpný závod.

(9) Zařízením služeb se rozumí železniční stanice, zastávka, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště určena k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce.

(10) Kapacitou dráhy se rozumí její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhy v určitém období.

(11) Přidělením kapacity dráhy se rozumí jednání umožňující využití takového dílu z celkové kapacity dráhy, kterého je zapotřebí pro požadovanou trasu vlaku.

(12) Hlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhy, s přidělením kapacity dráhy a v případě dráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o dráze.

(13) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(14) Technickou specifikací pro interoperabilitu se rozumí přímo použitelný předpis Evropské unie, který upravuje konkrétní požadavky za účelem dosažení technické a provozní propojenosti drah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel a je jako technická specifikace pro interoperabilitu označen.

(15) Prvkem interoperability se rozumí součást subsystému, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a vybraných drah jiných členských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako prvek interoperability označena v technické specifikaci pro interoperabilitu.

(16) Subsystémem se rozumí součást dráhy nebo drážního vozidla, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a vybraných drah jiných členských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako subsystém označena v technické specifikaci pro interoperabilitu.

(17) Výrobcem se rozumí osoba, která vyrábí nebo nechává si navrhnout nebo vyrobit prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo a uvádí prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou.

(18) Držitelem drážního vozidla se rozumí osoba, která

a) drážní vozidlo vlastní nebo má právo jej užívat,

b) drážní vozidlo využívá nebo umožňuje využívat k provozování drážní dopravy a

c) je jako jeho držitel zapsána v evropském registru vozidel20).

(1) Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou:

a) dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena,

b) dráha regionální, jíž je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy,

c) dráha místní, jíž je dráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhy; dráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky,

d) vlečka, jíž je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky,

e) zkušební dráha, jíž je dráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury,

f) speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce.

(2) O zařazení železniční dráhy do příslušné kategorie dráhy a o změnách tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad.

Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo nákladní dopravu a kombinovanou dopravu je dráha konvenční.

(1) Obvod dráhy je území určené rozhodnutím o povolení záměru pro umístění stavby dráhy.

(2) Obvod dráhy u celostátní dráhy a u regionální dráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu.

(3) Obvod dráhy u ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci.

(1) Nikdo nesmí bez souhlas provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1d) nestanoví jinak.

(2) Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou

a) dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,

b) dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,

c) prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou,

d) veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy,

e) volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.

(3) Úrovňové přístupové cesty k nástupišti jsou veřejnosti přístupné, s výjimkou přechodu kolejí, když:

a) je dávána výstraha světelným signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí,

b) je dávána výstraha akustickým signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí,

c) se sklápí, je sklopena, či se zdvihá závora výstražného zařízení pro přechod kolejí,

d) je již bezprostředně vidět nebo slyšet přibližující se drážní vozidlo, křižující přechod kolejí, nebo

e) je přechod kolejí zakázán pokyny provozovatele dráhy.

Podobu a způsob výstrahy dávané výstražným zařízením pro přechod kolejí stanoví prováděcí předpis.

(1) Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv. Stavba dráhy není součástí pozemku. Stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhy speciální je veřejně prospěšná.

(2) Podle zákona o vyvlastnění lze k uskutečnění stavby dráhy odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě.

(3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění stavby dráhy celostátní nebo regionální omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem.

(4) Stavbou na dráze jsou všechny stavby a zařízení1e) v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží.

(5) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky2) a požadavky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví prováděcí předpis.

(6) Dráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní úřad.

(1) Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, (dále jen „sítě technického vybavení“) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.

(2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje stavební úřad zákona o vyvlastnění.

(3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhy.

(4) Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí stavebního úřadu.

(5) Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(1) Pokud se železniční dráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí předpis.

(2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů.2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis.

(3) Při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.

(1) Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před kolaudací ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví Dopravní a energetický stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru též zavedení zkušebního provozu. Podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy celostátní nebo regionální je vydání průkazu způsobilosti dráhy, je-li tento průkaz podle § 49d nebo 49f vyžadován. Zkušební provoz stavby dráhy jiné než celostátní nebo regionální může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti dráhy nebo určeného technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.

(2) V rozhodnutí o povolení záměru a v kolaudačním rozhodnutí stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhy a její ochrany. Pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty první není možné toto riziko odstranit, stavební úřad žádost o povolení záměru nebo žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítne.

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou

a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, a u dráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,

c) u dráhy místní a vlečky 30 m od osy krajní koleje,

d) u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje,

e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,

f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

(2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.

(1) V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(2) V ochranném pásmu dráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu20). Povolení se nevyžaduje pro drobné stavby podle stavebního zákona a pro stavby, které nevyžadují povolení záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Stavby podle věty druhé, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. d) až f) přílohy č. 1 ke stavebnímu zákonu, umístěné do vzdálenosti 15 m od hranic obvodu dráhy celostátní nebo dráhy regionální, a které zasahují do ochranného pásma zařízení technické infrastruktury vlastníka dráhy, lze umístit pouze s jeho písemným souhlasem. Vlastník dráhy udělí souhlas podle věty třetí na žádost stavebníka. Souhlas může obsahovat podmínky pro provedení a užívání drobné stavby. Vlastník dráhy písemný souhlas neudělí, pouze pokud by byl stavbou ohrožen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana. Neudělí-li vlastník dráhy souhlas, může se stavebník obrátit na příslušný drážní úřad k přezkoumání důvodů odmítnutí tohoto souhlasu. Drážní úřad vyzve vlastníka dráhy k vyjádření k důvodům odmítnutí souhlasu a posoudí, zda důvody odmítnutí udělení souhlasu odpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem. Drážní úřad při přezkumu souhlasu postupuje přiměřeně podle správního řádu.

(3) Vlastník dráhy vyzve stavebníka k odstranění stavby nebo stavebním úpravám stavby podle odstavce 2 a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud stavebník

a) o udělení písemného souhlasu podle odstavce 2 před zahájením stavby nepožádal,

b) nedodržel v něm stanovené podmínky, nebo

c) stavbu provedl, ačkoli mu bylo udělení souhlasu odmítnuto.

Neodstraní-li stavebník stavbu nebo neprovede stavební úpravy ve stanovené lhůtě po doručení výzvy, považuje se stavba za stavbu provedenou v rozporu s právními předpisy a vlastník dráhy může podat podnět stavebnímu úřadu na zahájení řízení o odstranění stavby.

(4) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(5) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(6) Vlastník nemovité věci přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci.

(1) Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.

(2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

(3) Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

(4) Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.

(1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhy celostátní, regionální nebo místní nebo vlečky anebo jejich části povolí přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu zrušení, nebyla-li taková dráha nebo její část po dobu 2 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita v minimálním rozsahu. Minimálním rozsahem užití dráhy nebo její části se rozumí její užití v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nebo alespoň 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí. O dobu, po kterou bylo provozování dráhy nebo její části omezeno jejím provozovatelem, se doba podle vět první a druhé prodlužuje.

(2) Vlastník dráhy nebo její části, který hodlá požádat o přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, zveřejní na svých internetových stránkách alespoň 3 měsíce před podáním žádosti údaje o rozsahu jejího užívání po dobu 2 let po sobě jdoucích před tímto zveřejněním, případně po tuto dobu prodlouženou podle odstavce 1 věty třetí. Nezveřejní-li vlastník dráhy nebo její části tyto údaje, drážní správní úřad přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování nepovolí. Zveřejněné údaje musí zahrnovat

a) označení dráhy nebo její části, jíž se tyto údaje týkají,

b) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy cestujících ve stanovené době na této dráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech a

c) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy věcí ve stanovené době na této dráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech.

(3) Žádost obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu označení dráhy nebo její části a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy nebo její části, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy nebo její části. K žádosti se přiloží doklad prokazující splnění podmínky pro povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebo, jde-li o dráhu místní nebo veřejně nepřístupnou vlečku nebo jejich část, čestné prohlášení žadatele o tom, že je tato podmínka splněna.

(4) Drážní správní úřad si v řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části vyžádá závazné stanovisko Ministerstva obrany a, jde-li o dráhu celostátní, regionální nebo místní nebo její část, rovněž závazné stanovisko kraje a obce, v jejichž územním obvodu se dráha nebo její část nachází.

(5) Nesouhlasné stanovisko Ministerstva obrany může být vydáno pouze tehdy, byla-li by přerušením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části ohrožena obrana státu.

(6) Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území platného ke dni podání žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, že kraj nebo obec na této dráze nebo její části hodlá zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících, a vyjádří-li kraj nebo obec v závazném stanovisku zájem o zajišťování dopravní obslužnosti v tomto rozsahu po dobu 5 let. Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce nemůže být vydáno, bylo-li takové stanovisko týkající se téže dráhy nebo její části vydáno tímto krajem nebo touto obcí v již ukončeném řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části a v období 3 let přede dnem podání nové žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebyla zajištěna dopravní obslužnost užitím dráhy v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nejméně po dobu 1 roku; to neplatí, uplynula-li ode dne vydání původního závazného stanoviska doba delší než 10 let.

(7) Novou žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části z důvodu vydání nesouhlasného stanoviska kraje nebo obce.

(1) Vlastník dráhy nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny,

a) zajistí, aby byly zachovány alespoň těleso, stavba a zařízení jejího železničního spodku, a

b) neplní povinnosti podle § 20 a 21.

(2) Na dráze nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nelze provozovat drážní dopravu. Jde-li o dráhu celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupnou vlečku anebo jejich část,

a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, se kapacita dráhy na ní nepřiděluje a prohlášení o dráze se ve vztahu k ní nezpracovává a

b) nastávají právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, s výjimkou účinků podle písmene a), dnem následujícím po uplynutí doby platnosti jízdního řádu, na kterou již byla kapacita dráhy přidělena.

(3) Jde-li o dráhu nebo její část, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny,

a) uděluje souhlas k výkonu činnosti v obvodu dráhy, která se považuje za podnikání, namísto jejího provozovatele její vlastník,

b) pro vstup na dráhu a na místa v obvodu dráhy se § 4a nepoužije,

c) pro stavbu dráhy a stavbu na této dráze se § 5 odst. 5 nepoužije,

d) pro postup vlastníka sítě technického vybavení při havárii sítě technického vybavení v obvodu dráhy se § 5a odst. 3 nepoužije a

e) pro křížení dráhy se § 6 nepoužije.

(4) Vlastník dráhy nebo její části zveřejní na svých internetových stránkách seznam drah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu aktualizuje.

(1) Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, může podat Ministerstvu dopravy

a) kraj, hodlá-li na ní zajišťovat dopravní obslužnost

1. sám, nebo

2. obec nacházející se v jeho územním obvodu, nebo

b) organizace sdružující dopravce, hodlá-li na ní její člen provozovat drážní dopravu.

(2) Podnět musí obsahovat

a) označení toho, kdo jej podává,

b) označení dráhy nebo její části, jíž se podnět týká, a její popis, včetně určení jejího začátku a konce, a

c) počet zamýšlených jízd ročně, uvedený zvlášť za účelem přepravy cestujících a zvlášť za účelem přepravy věcí, po dobu 5 let.

(3) Ministerstvo dopravy vyzve bez zbytečného odkladu ode dne doručení podnětu státní organizaci Správa železnic, aby mu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výzvy předložila písemné vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, které musí obsahovat alespoň

a) předpokládané přínosy a náklady s tím spojené a

b) časový rozvrh prací na zamýšleném obnovení provozuschopnosti a provozování této dráhy nebo její části.

(4) Ministerstvo dopravy do 1 měsíce ode dne obdržení písemného vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části obdržený podnět a toto vyhodnocení předloží vládě k projednání. Souhlasí-li vláda s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, uloží ministru dopravy zajistit, aby státní organizace Správa železnic podala žádost o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

(5) Nový podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne, kdy vláda vyslovila svůj nesouhlas s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části.

(1) Drážní správní úřad rozhodne na žádost vlastníka dráhy nebo její části o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování, je-li dráha nebo její část způsobilá k užívání. K žádosti se přiloží doklad o provedení technicko bezpečnostní zkoušky osvědčující splnění této podmínky.

(2) V rozhodnutí o obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části drážní správní úřad uloží vlastníku dráhy nebo její části povinnost obnovit její provozuschopnost v plném rozsahu a její provozování a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(1) Provozovat dráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení, a jedná-li se o provozování dráhy celostátní nebo regionální, i na základě osvědčení provozovatele dráhy celostátní a regionální (dále jen „osvědčení provozovatele dráhy“), je-li zapsána v obchodním rejstříku.5a)

(2) Úřední povolení a osvědčení provozovatele dráhy vydává drážní správní úřad.

Úřední povolení může být vydáno za podmínky, že:

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,

b) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý,

c) žadatel, který hodlá provozovat dráhu celostátní a dráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhy (§ 14a).

Za bezúhonného podle § 12 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s povolovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.

Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah.

(1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.

(2) Finanční způsobilost se prokazuje

a) podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy, náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,

b) objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,

c) provozním kapitálem,

d) účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost.

(3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis.

(1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat:

a) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,

b) označení vlastníka dráhy,

c) označení dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy.

(2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena:

a) výpisem z obchodního rejstříku, jde-li již o zapsanou právnickou osobu, je-li žadatelem právnická osoba, nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,

b) písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,

c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,

d) dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k dráze nebo dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k dráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem,

e) dokladem prokazujícím technickou způsobilost dráhy k jejímu provozování,

f) doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhu celostátní nebo dráhu regionální,

g) dokladem o zaplacení správního poplatku.

(1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení.

(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví podmínky provozování dráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování dráhy. Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení pro zkušební dráhu podle § 3 odst. 1 písm. e) stanoví podmínky, za jakých lze na této dráze provozovat zkušební provoz drážních vozidel nebo zkoušky pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury.

(3) Úřední povolení je nepřenosné.

(4) Na vydání úředního povolení není právní nárok.

(1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede:

a) obchodní firmu nebo název provozovatele dráhy, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,

b) vlastníka dráhy,

c) označení provozované dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy,

d) datum zahájení provozování dráhy,

e) doba, na kterou se úřední povolení vydává,

f) další podmínky provozování dráhy.

(2) Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.

(3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení. Drážní správní úřad rovněž rozhodne o změně úředního povolení vydaného provozovateli dráhy z moci úřední, pokud

a) povolil přerušení provozuschopnosti a provozování jím provozované dráhy nebo její části a

b) úřední povolení vydané tomuto provozovateli se nevztahuje pouze k dráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká.

(1) V případě, že provozovatel dráhy nechce provozovat dráhu, je povinen o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy. Současně též je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhy.

(2) Úřední povolení k provozování dráhy zaniká

a) rozhodnutím drážního správního úřadu o zrušení úředního povolení, jestliže provozovatel dráhy

1. přestal splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení,

2. porušil ustanovení tohoto zákona,

3. podal návrh na zrušení úředního povolení k provozování dráhy,

b) uplynutím doby, na kterou bylo úřední povolení vydáno,

c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem úředního povolení,

d) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem úředního povolení,

e) dnem zrušení dráhy,

f) dnem, kdy nastaly právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení provozuschopnosti a provozování této dráhy nebo její části, vztahuje-li se úřední povolení pouze k dráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká.

(1) Žádost o vydání osvědčení provozovatele dráhy se podává u drážního správního úřadu. K žádosti se přiloží doklady prokazující zavedení systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a přijetí opatření k jeho dodržování.

(2) Nelze-li o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení.

(3) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení provozovatele dráhy,

a) zavedl-li žadatel systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a

b) přijal-li žadatel opatření k dodržování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy.

(4) Při rozhodování o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy se zohlední zjištění získaná při výkonu státního dozoru, provozoval-li žadatel již před podáním žádosti dráhu celostátní nebo regionální. Drážní správní úřad v osvědčení provozovatele dráhy může stanovit podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhy. Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(5) Osvědčení provozovatele dráhy je platné po dobu 5 let.

(6) Jde-li o dráhu přesahující státní hranici České republiky, drážní správní úřad spolupracuje v řízení o vydání osvědčení provozovatele dráhy s příslušným orgánem dotčeného členského státu.

(7) Vzor osvědčení provozovatele dráhy stanoví prováděcí právní předpis.

Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení provozovatele dráhy se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení.

(1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy dostatečný z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování dráhy, uloží drážní správní úřad provozovateli dráhy povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li provozovatel dráhy ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(2) Přestal-li provozovatel dráhy splňovat podmínky pro vydání osvědčení provozovatele dráhy, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme. Proti rozhodnutí o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu, vydá nové osvědčení provozovatele dráhy se změněným rozsahem provozované dráhy a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení provozovatele dráhy a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.

(2) Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje.

(3) Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy.

(4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit provozování dráhy. Není-li vlastník dráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(2) Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je povinen nabídnout dráhu k zajištění jejího provozování:

a) státu zastoupenému Ministerstvem dopravy, jedná-li se o dráhu celostátní nebo regionální,

b) obci nebo obcím, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, jedná-li se o dráhu tramvajovou, trolejbusovou, speciální nebo lanovou.

(1) Provozovatel dráhy je povinen

a) provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení,

b) vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpis o provozování dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,

c) zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,

d) pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny,

e) označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky).

(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen

a) finančně zabezpečit řádné provozování dráhy po celou dobu platnosti úředního povolení,

b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,

c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhy,

d) zajistit, aby jím zavedený systém bezpečnosti provozovatele dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21)

1. zohledňoval rozsah a předmět jeho činnosti a činnosti různých dopravců vykonávaných na jím provozované dráze,

2. umožňoval provozování dráhy a drážní dopravy v souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitu, jinými právními předpisy a osvědčeními dopravce a

3. byl dodržován,

e) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22),

f) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21),

1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy,

2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a

3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika,

g) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene f) bodu 2 přijata,

h) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene f),

i) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika,

j) předložit do 31. května kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy za uplynulý kalendářní rok,

k) neprodleně oznámit nebo jinak zpřístupnit v elektronické podobě drážnímu správnímu úřadu údaje získané od dopravce podle § 35 odst. 2 písm. p) a uchovávat je po dobu 3 let od jejich získání.

(3) Provozovatel dráhy je oprávněn

a) udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy,

b) dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.

(4) Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.

(5) Pravidla pro provozování dráhy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy stanoví prováděcí předpis.

(1) Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud

a) je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo

b) slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob.

(2) Vlečka je veřejně přístupná, pokud

a) nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo

b) její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o dráze podle § 33 odst. 1 vztahující se na tuto vlečku.

(3) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k

a) jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných vlastníků,

b) zařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhu k zařízení služeb, nebo

c) jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky.

(4) Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou.

(5) Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla.

(1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování.

(2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy.

(3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno.

(4) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání.

(1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky je dále povinen

a) umožnit dopravcům využití přidělené kapacity dráhy, a to alespoň poskytnutím služeb souvisejících s užitím dráhy a služeb souvisejících s provozem drážních vozidel na dráze; minimální rozsah a obsah těchto služeb stanoví prováděcí právní předpis,

b) zajistit dopravcům nediskriminačním způsobem přístup k jím poskytovaným službám,

c) sjednávat cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem; to neplatí, obstarává-li tuto činnost za provozovatele dráhy jiná osoba podle § 32 odst. 3 věty čtvrté,

d) umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů,

e) umožnit dopravci užití dráhy na nezbytnou dobu pro objezdy nesjízdného úseku dráhy, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou,

f) vést seznam jím provozovaných drah a jejich součástí; seznam obsahuje alespoň technický a provozní popis dráhy a jejích součástí, údaje o technickém a provozním stavu dráhy a jejích součástí, údaje o probíhající rekonstrukci dráhy a jejích součástí a výši finančních prostředků na rekonstrukci vynaložených,

g) zpracovat způsob určování nákladů, které mu vznikají při poskytování jednotlivých služeb dopravcům, a způsob přiřazení těchto nákladů k jednotlivým službám a

h) provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhy v souladu s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhu a technickými podmínkami její provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhami.

(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky přijme plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o

a) zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění,

b) technické povaze jím provozované dráhy a její kapacitě a

c) podmínkách přístupu na jím provozovanou dráhu.

(3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky zveřejní před přijetím plánu obchodní činnosti údaje podle odstavce 2 písm. b) a c) a údaje o plánovaném rozvoji provozované dráhy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k těmto údajům uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem provozovatel dráhy stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním údajů.

(4) Smlouva o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce musí obsahovat ujednání o

a) ceně za užití dráhy,

b) sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy zapříčiněné provozovatelem dráhy nebo dopravcem,

c) způsobu vykazování vzniku, příčin a doby trvání narušení provozování drážní dopravy mezi stranami smlouvy,

d) nestranném způsobu mimosoudního řešení sporů mezi stranami smlouvy týkajících se sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy; lhůta, v níž má být řešení sporu přijato, činí 10 pracovních dnů.

(5) Byla-li dráha nebo její část prohlášena za přetíženou, zpracuje provozovatel dráhy do 6 měsíců ode dne tohoto prohlášení analýzu kapacity dotčené dráhy, ve které uvede zjištěné příčiny přetížení dráhy a navrhne opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení. Při zpracování analýzy provozovatel dráhy zohlední alespoň technické a provozní vlastnosti přetížené dráhy a druh a intenzitu provozované drážní dopravy. Opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení odpovídají zjištěným příčinám přetížení a zahrnují zejména návrhy na změnu jízdního řádu, změnu rychlosti jízdy na dráze nebo uskutečnění stavby dráhy.

(6) Provozovatel dráhy přijme do 6 měsíců ode dne zpracování analýzy kapacity dráhy na jejím základě plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhy. Návrh plánu projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na dotčené dráze a rovněž, je-li na dotčené dráze provozována drážní doprava na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, s kraji, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, a s Ministerstvem dopravy. Je-li plán přijat, není provozovatel dráhy povinen provádět další analýzu při opětovném prohlášení dotčené dráhy nebo její části za přetíženou. Provozovatel dráhy zpracuje analýzu kapacity dráhy a přijme plán na jejím základě rovněž v případě, že přetížení dráhy nebo její části bezprostředně hrozí.

(7) Provozovatel dráhy, která byla prohlášena za přetíženou, vyzve v souladu s pravidly obsaženými v prohlášení o dráze dopravce užívajícího tuto dráhu nebo její část ke vzdání se přidělené kapacity dráhy, pokud

a) v průběhu alespoň jednoho měsíce nevyužívá přidělenou kapacitu přetížené dráhy v plném rozsahu a

b) tato skutečnost je způsobena hospodařením dopravce nebo jinými důvody, které dopravce mohl ovlivnit.

(8) Kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah údajů předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce a obsahové náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhy stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel dráhy je oprávněn omezit provozování dráhy nebo její části na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu z důvodu

a) provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy,

b) provádění činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy, nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, nebo

c) narušení provozuschopnosti dráhy živelní nebo mimořádnou událostí a provádění činností spojených s obnovením provozuschopnosti.

(2) Je-li to možné s ohledem na účel činností podle odstavce 1 a na charakter dráhy, provádí provozovatel dráhy tyto činnosti takovým způsobem, aby provozování drážní dopravy na dráze

a) nebylo omezeno; za tímto účelem provozovatel dráhy přednostně využívá kapacitu dráhy vyhrazenou pro tyto činnosti v prohlášení o dráze, nebo

b) bylo omezeno jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu, nelze-li postupovat podle písmene a), a nediskriminovalo jednotlivé dopravce ani žadatele o přidělení kapacity dráhy.

(3) Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhy nebo na dráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na dráze.

(4) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části projedná provozovatel dráhy s vlastníkem dráhy a s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu. Je-li na dráze přidělována kapacita dráhy, provozovatel dráhy návrh plánu projedná rovněž s osobou, která kapacitu přiděluje, je-li odlišná od tohoto provozovatele dráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze. S krajem, na jehož území se dráha nebo její část dotčená omezením nachází, a s Ministerstvem dopravy projedná provozovatel dráhy návrh plánu s ohledem na jeho dopady na dopravu provozovanou na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Provozovatel dráhy je povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního úřadu u ostatních drah.

(5) Nepodaří-li se provozovateli dráhy při projednávání návrhu plánu omezení provozování dráhy nebo její části dohodnout se všemi dotčenými dopravci na rozsahu změn a omezení provozované drážní dopravy na dráze, navrhne rozsah změn a omezení i bez dohody provozovatel dráhy. Postupuje při tom takovým způsobem, aby nepříznivé dopady změn a omezení drážní dopravy u jednotlivých dopravců nepřesahovaly přiměřenou míru, a tento návrh odůvodní. Za tímto účelem je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.

(1) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schvaluje po jeho projednání na žádost provozovatele dráhy Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah. K žádosti provozovatel dráhy přiloží návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části, dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny.

(2) Úřad nebo drážní správní úřad návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schválí, jsou-li splněny požadavky podle § 23b. Splňuje-li návrh plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení.

(3) Omezit provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností, které nejsou zahrnuty do schváleného plánu omezení, může provozovatel pouze, jde-li o činnosti spojené s

a) obnovováním provozuschopnosti dráhy po jejím narušení živelní nebo mimořádnou událostí,

b) údržbou nebo opravou dráhy, nepřekračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin nebo nedojde-li k omezení provozování drážní dopravy na dráze, nebo

c) údržbou nebo opravou dráhy, nejsou-li splněny podmínky podle písmene b), ale provedení těchto činností nesnese odkladu.

(4) Provozovatel dráhy o omezení podle odstavce 3 bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené dopravce, vlastníka dráhy, provozovatele drah, jejichž provoz je omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah. Ve vyrozumění uvede důvody a předpokládanou dobu omezení. Nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 3, uloží správní úřad podle věty první provozovateli dráhy obnovení provozování dráhy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(5) Provozovatelé drah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhy.

(6) Na změny plánu omezení provozování dráhy nebo její části se odstavce 1 a 2 a § 23b použijí obdobně. Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani § 23b odst. 1.

(7) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupné vlečky anebo jejich části, který hodlá omezit jejich provozování, postupuje rovněž v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím podrobnosti časového rozvrhu přidělování43).

(1) Provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Cena za služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nesmí být diskriminační; jde-li o dodávky trakční elektrické energie, zohlední provozovatel zařízení služeb při návrhu ceny rovněž způsob provozování drážní dopravy, zejména rychlost jízdy a četnost zastavení drážních vozidel.

(2) Provozovatel zařízení služeb zpřístupní osobě, která na dotčené dráze přiděluje kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, alespoň 60 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze

a) cenu za poskytované služby,

b) podmínky poskytování služeb a

c) cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služeb na jinou dráhu, je-li provozovatelem této vlečky.

(3) Provozovatel zařízení služeb poskytuje tyto služby bez zbytečného odkladu a v čase odpovídajícím jejich povaze a cíli. Provozovatel zařízení služeb smí poskytnutí těchto služeb odepřít jen tehdy,

a) může-li být dopravci stejná služba poskytnuta v jiném zařízení služeb,

1. aniž by tím bylo narušeno využití kapacity dráhy přidělené tomuto dopravci nebo by s tím bylo spojeno navýšení jeho nákladů, a

2. provozovatel jiného zařízení služeb službu v požadovaném rozsahu poskytne, nebo

b) nemůže-li poskytnout tyto služby, byť jen v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase, z důvodu

1. naplnění provozního objemu zařízení služeb, nebo

2. rozporu požadavku na poskytnutí služby s technickými nebo provozními podmínkami poskytování služeb.

(4) Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služeb poskytnutí těchto služeb zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s tímto zákonem, uloží provozovateli zařízení služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, v němž bylo poskytnutí služeb odepřeno.

(5) Členění zařízení služeb a jejich provozní součásti stanoví prováděcí právní předpis.