ÚOHS R0019/2025 – Pontonová mostová souprava

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 13. 12. 2024 návrh navrhovatele – EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., IČO 64573877, sídlem U Rustonky 714/1,

Dnem obdržení předmětného návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 13. 12. 2024 (dále jen „návrh“) bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

Navrhovatel v podaném návrhu namítal, že zadávací dokumentace byla zpracována v rozporu s pravidly stanovenými zákonem, neboť dle něj obsahuje vnitřní rozpory, které mohou vést k předložení neporovnatelných předběžných nabídek. Podle navrhovatele zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek netransparentně, když rezignoval na povinnost popsat účastníkům zadávacího řízení transparentně pravidla pro jednání o předběžných nabídkách. Dále navrhovatel namítal, že vysvětlením zadávací dokumentace ze dne

Dne 7. 2. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S1074/2024/VZ, č. j. ÚOHS04866/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím Úřad zamítl navrhovatelův návrh, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil následovně. Argumentaci navrhovatele ohledně nedostatečného vypořádání navrhovatelových námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách shledal Úřad jako nedůvodnou. Úřad připustil, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal každý jeden dílčí argument navrhovatele, nicméně se vyjádřil k jednotlivým bodům námitek a postihl jejich gros. Z rozhodnutí o námitkách je rovněž zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za adekvátní a souladný se zákonem.

K námitce ohledně netransparentního (ne)stanovení průběhu jednání o předběžných nabídkách Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že u jednání o předběžných nabídkách jsou konkrétní kroky ponechány na uvážení zadavatele, který sice může, ale zároveň nemusí stanovit určitá konkrétní pravidla pro další postup v zadávacím řízení v rámci předem vymezených zadávacích podmínek. Uvážení a postup zadavatele se pak musí pohybovat v mantinelech zákonných předpokladů vedení zadávacího řízení, zejména pak v rámci základních zásad podle § 6 zákona. V řešené věci přitom zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil, že bude o podaných předběžných nabídkách jednat, a také vymezil základní rámec, jak bude jednání o předběžných nabídkách probíhat, když jednak určil, o čem lze jednat, tj. jakých podmínek se toto jednání může týkat, a taktéž rámcově stanovil, jakým způsobem, resp. na jakém principu bude toto jednání probíhat. V současné fázi zadávacího řízení přitom podle Úřadu nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel uvedeným stanovením podmínek jednání o předběžných nabídkách porušil zákon či že by jejich obecný charakter nutně zakládal netransparentní či jakkoli jinak nezákonný postup zadavatele v zadávacím řízení. Postup zadavatele v zadávacím řízení s ohledem na to, jakým způsobem stanovil podmínky pro vedení jednání o předběžných nabídkách, tak Úřad neshledal jako rozporný se zákonem.

K navrhovatelem napadenému postupu zadavatele ohledně stanovení minimálních technických podmínek v zadávací dokumentaci, respektive jejich navrhovatelem namítané změně, Úřad v napadeném rozhodnutí předně uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci důkladně odlišil, jaké technické podmínky tvoří tzv. minimální technické podmínky a které z nich již nikoli, tedy o kterých technických podmínkách lze naopak s účastníky zadávacího řízení v rámci podání předběžných nabídek jednat. Pokud zadavatel přistoupil k vyjasnění zadávací dokumentace v reakci na dotaz jednoho z dodavatelů ohledně možnosti řešení předmětu veřejné zakázky prostřednictvím podvozku s odlišným počtem náprav, pak Úřad vyslovil závěr, že odpověď zadavatele se může jevit jako poněkud matoucí, nicméně ji nelze považovat za změnu minimálních technických podmínek. I sám zadavatel přitom v reakci

Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 24. 2. 2025 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 7. 2. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, založené na nesprávném právním posouzení a vycházející z argumentů a předpokladů, které nemají oporu v doposud provedeném správním řízení a dokazování, a tudíž za nepřezkoumatelné.

Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že ač zadavatel nevypořádal každý jeden dílčí argument uvedený v námitkách, vyjádřil se k jednotlivým bodům námitek a postihl gros uvedených námitek. Navrhovatel uvádí, že k námitkám navrhovatele se zadavatel vyjádřil pouze odkazem na odbornost navrhovatele. K podstatě námitek, tedy netransparentnímu stanovení (resp. nestanovení) zadávacích podmínek ve vztahu k dalšímu průběhu zadávacího řízení se zadavatel nevyjádřil. Rovněž se podle navrhovatele zadavatel vůbec nevypořádal s argumentací ohledně diskriminačního charakteru zadávacích podmínek, které směřují ke konkrétnímu výrobci, resp. konkrétním produktům. Dále navrhovatel poukazuje na to, že nenamítal obecnost stanovených pravidel jednání o předběžných nabídkách, jak se domnívá Úřad, ale skutečnost, že pravidla dalšího jednání nebyla zadavatelem stanovena vůbec. Zadavatel tak zásadně nesouhlasí se závěry Úřadu, že není-li postup zadavatele při dalším jednání o předběžných nabídkách v rámci jednacího řízení s uveřejněním zákonem formalizován, není zadavatel povinen pravidla pro takové jednání transparentně a předem stanovit.

K otázce změny zadávací technické dokumentace navrhovatel namítá, že pokud zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že trvá na veškerých požadavcích stanovených v technické specifikaci, pak došlo k podstatné změně zadávací dokumentace v tom smyslu, že požadavky uvedené v technické specifikaci jsou minimálními technickými požadavky, o kterých není možné další jednání. S podstatnou změnu zadávacích podmínek pak mělo být spojeno prodloužení lhůty pro podání předběžných nabídek. Rozšířením minimálních technických podmínek prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace pak zadavatel podle navrhovatele stanovil minimální technické podmínky, které nemohou být předmětem jednání a které jsou diskriminační a směřující ke konkrétnímu výrobci, resp. konkrétním produktům.

V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil přípisem, který byl Úřadu doručen dne 3. 3. 2025.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

Napadené rozhodnutí je správné a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut.

Navrhovatel v podaném rozkladu napadá závěr Úřadu o dostatečném vypořádání navrhovatelových námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel měl podle navrhovatele pouze odkázat na odbornost navrhovatele, s ohledem na kterou mu má být postup zadavatele, který rozporuje, znám. Další vznesené námitky pak zadavatel podle navrhovatele pominul.

K otázce vypořádání námitek lze v prvé řadě odkázat na body 53 a 54 napadeného rozhodnutí, kde Úřad stručně shrnul, jaké nároky jsou v obecné rovině kladeny zákonem na vypořádání námitek v rozhodnutí o nich. Obecné závěry napadeného rozhodnutí jsou přitom zcela v souladu s ustálenou správní praxí Úřadu.

Co do konkrétních nedostatků rozhodnutí o námitkách uvádím následující. Navrhovatel poukazuje na to, že se zadavatel s jeho námitkou absence stanovení jasných a transparentních pravidel jednání s účastníky zadávacího řízení vypořádal pouze odkazem na odbornost

Pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na odbornost navrhovatele, respektive zkušenosti navrhovatele z jiných zadávacích řízení, pak lze s navrhovatelem souhlasit v tom, že takové vypořádání námitek by samo o sobě bylo nedostatečné. Nicméně jak bylo uvedeno výše, zadavatel se s navrhovatelovou námitkou vypořádal dostatečným způsobem, který šel nad rámec takového tvrzení. V tomto kontextu nelze takové tvrzení zadavatele považovat za problematické, když ve své podstatě pouze dokresluje celkovou argumentaci zadavatele.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách pominul vypořádání argumentace ohledně diskriminačního charakteru zadávacích podmínek obsažených v technické specifikaci. Ze znění rozhodnutí o námitkách i v případě této námitky ovšem vyplývá, že ji zadavatel (byť poměrně stručně) vypořádal. Argumentace navrhovatele v rozhodnutí o námitkách (stejně jako následně v návrhu a v podaném rozkladu) o diskriminačním charakteru požadavků zadavatele vycházela z té premisy, že zadavatel učinil v technické specifikaci vymezené požadavky minimálními technickými požadavky, o kterých nelze dále jednat. Tento argument vyplývá ze znění námitek, kde navrhovatel uvedl, že: „Současně je zřejmé, že řada z technický podmínek uvedených v příloze č. 1 návrhu Smlouvy je z důvodu jejich náhlé závaznosti diskriminační směřující ke konkrétnímu výrobci, resp. konkrétním produktům.“ Tuto argumentaci ovšem zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítnul, když uvedl: „Parametry uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy tedy nejsou neměnné a nijak se nevylučuje možnost, že pokud během jednání bude zadavatel za souhlasu uživatele na základě předložených dat a argumentů ze strany dodavatelů objektivně přesvědčen, že bude lepším řešením jiná kolová platforma, může dojít k její změně, čímž bude fakticky i naplněn smysl, proč je k zadávání zvolen tento způsob zadání, při kterém se dají ve vzájemné interakci efektivně odstranit pohybnosti a nejasnosti, ke kterým s ohledem na komplexnost a složitost předmětu a náhledu na řešení jeho provedení zpravidla dochází. Totéž platí i pro další požadavky (dimenzování automatické převodovky, LED světlomety atd.), které označuje stěžovatel v námitce jako diskriminační, ale z pohledu zadání jsou pouze preferovanou variantou, kterou lze dle potřeby měnit a rozhodně nemají účel zamezení

S ohledem na výše uvedené se tak předseda Úřadu ztotožňuje se závěrem napadeného rozhodnutí, tedy že postup zadavatele při vypořádání námitek byl souladný se zákonem.

Navrhovatel namítá netransparentnost zadávacích podmínek, kterou spatřuje v absenci stanovení pravidel pro vedení jednání o předběžných nabídkách. K otázce stanovení pravidel pro vedení jednání o předběžných nabídkách je třeba především poznamenat, že zákon bližší pravidla ve smyslu předpisu konkrétního postupu ohledně vedení jednání o předběžných nabídkách, resp. ani pro přípravu takových jednání nestanovuje, a to ani v případě speciální úpravy zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Vzhledem k tomu je konkrétní postup v zásadě ponechán na uvážení zadavatele.

Ohledně volnosti zadavatele při vedení jednání o předběžných nabídkách lze poukázat na vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj (legislativního garanta zákona) v rámci metodického stanoviska k zadávání veřejných zakázek v jednacím řízení s uveřejněním: „Samotná pravidla pro jednání v JŘSU nejsou detailně stanovena. Platí, že pro řádný průběh jednacího řízení je důležité v rámci stanovených pravidel dodržet zásady dle § 6. Zadavatel musí v průběhu jednání dodržovat základní zásady zadávání, musí transparentně poskytovat nediskriminačním způsobem informace všem účastníkům zadávacího řízení (§ 61/9).

Prakticky jediným zákonným rámcem, který vymezuje mantinely postupu zadavatele při jednání o předběžných nabídkách, tak jsou obecné zásady zadávání veřejných zakázek stanovené § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podstatou navrhovatelovy argumentace je, že tyto zásady nebyly naplněny, pokud ze zadávací dokumentace nevyplývá odpověď na takové otázky, jako v jakém předstihu bude zaslána výzva k jednání, jak bude postupováno v případě neshody o termínu, kolik osob se bude moci jednání za účastníka zúčastnit atd. Takové nároky na zadavatele, respektive zadávací podmínky ovšem ze zákona nijak nevyplývají. Zadavatel přitom v části B zadávací dokumentace obecně vymezil, jakým způsobem bude jednání o předběžných nabídkách vedeno: „Zadavatel bude o předběžných nabídkách jednat s každým účastníkem individuálně, a to buď písemnou formou, nebo na osobním jednání. Z každého osobního jednání vyhotoví zadavatel písemný protokol. Termíny jednotlivých jednání jsou stanoveny na základě písemné domluvy (postačí použití např. emailové korespondence bez ověřeného elektronického podpisu) mezi zadavatelem a dodavatelem.“ Zadavatel tedy stanovil rámec jednání, ze kterého dále vyplynou konkrétní podmínky, jejichž stanovení se navrhovatel domáhá.

Takový postup zadavatele by bylo možné považovat za rozporný se zákonnými zásadami pouze v tom případě, že by ze samotné absence stanovení detailních pravidel jednání o předběžných nabídek vyplývalo, že jednání bude vedeno v rozporu s těmito zásadami. Nic takového ovšem z navrhovatelovy argumentace nevyplývá, když ten bez dalšího spatřuje nedostatek transparentnosti pouze v samotné absenci detailních pravidel jednání. Nelze přitom rozumně a priori předpokládat, že zadavatel bude v průběhu zadávacího řízení postupovat v rozporu se zákonem, respektive se zákonem stanovenými zásadami a že vymezil postup, který mu to má umožnit. Zároveň nic nebrání tomu, aby se případný postup zadavatele v průběhu jednání o předběžných nabídkách stal předmětem přezkumu Úřadem, pokud by byl v rozporu se zákonem.

Lze tak shrnout, že absence detailního stanovení podmínek, za kterých bude vedeno jednání o předběžných nabídkách v zadávací dokumentaci, nečiní zadávací dokumentaci netransparentní a postup zadavatele nezákonný. Předseda Úřadu se tudíž ztotožňuje se závěrem, ke kterému dospěl v napadeném rozhodnutí Úřad, a argumentaci navrhovatele v podaném rozkladu považuje za nedůvodnou.

Navrhovatel namítá, že uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 zadavatel změnil zadávací dokumentaci v tom smyslu, že parametry uvedené v technické specifikaci (které měly být předmětem jednání o předběžných nabídkách) učinil minimálními technickými požadavky, o kterých již dále nebude možné jednat. V souvislosti s tímto postupem pak zadavatel podle navrhovatele pochybil, když přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání předběžných nabídek. Zároveň podle navrhovatele zadavatel porušil zákon, když ze zadávací dokumentace nebylo zjevné, co považuje za minimální technické podmínky, které vymezil až v průběhu zadávacího řízení ve vysvětlení zadávací dokumentace.

V čl. 1 části B zadávací dokumentace zadavatel uvedl že „[v] souladu s ustanovením § 89 odst.

V technické specifikaci zadavatel mj. uvedl, že je požadován tahač v konfiguraci podvozku 6x6.

Pokud jde o postup zadavatele, tak lze říci, že jeho odpověď ve vysvětlení zadávací dokumentace lze považovat za ne zcela jasně formulovanou (jak ostatně uvedl i Úřad v bodě

Jakkoliv pak nebylo vyjádření zadavatele zcela jasné, nijak z něho explicitně nevyplývá, že by popřel to, co ve vztahu k technické specifikaci uvedl v zadávací dokumentaci, tedy že parametry uvedené v technické specifikaci mohou být předmětem jednání a že technická specifikace vyjadřuje pouze preferenci zadavatele, nikoliv jedinou přípustnou variantu.

V rozhodnutí o námitkách navrhovatele se pak zadavatel výslovně vyjádřil tak, že o nabídkách v mezích parametrů uvedených v technické specifikaci má v úmyslu po obdržení předběžných nabídek jednat: „Ostatní parametry jsou uvedené v příloze č. 1 „Technická specifikace“ smlouvy s tím, že tyto parametry mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, a to v souladu s ustanovením § 61 odst. 8 a 11 zákona, a jejich změna nebude považována za změnu minimálních technických podmínek ve smyslu ustanovení § 61 odst. 11 zákona. Požadavky zadavatele uvedené v návrhu smlouvy včetně příloh představují pouze zadavatelem preferovanou variantu. Předmětem jednání

4

Lze tak shrnout, že vyjádření zadavatele ve vysvětlení zadávací dokumentace mohlo být ne úplně jasné a mohlo skýtat určitý prostor pro jeho intepretaci. Nicméně z jeho znění i z celkového postupu zadavatele nelze dovozovat, že by vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel změnil zadávací podmínky tak, že parametry uvedené v technické specifikaci představují minimální technické požadavky, o kterých nebude již možné dále jednat.

S ohledem na výše uvedené je pak nedůvodnou i námitka navrhovatele o diskriminačním charakteru dílčích technických podmínek stanovených v technické specifikaci. Tato námitka by byla relevantní v tom případě, kdy by se skutečně jednalo o zadavatelem neměnně stanovené požadavky. Nicméně z výše uvedeného vyplývá, že se jedná pouze o zadavatelem preferovanou (v podstatě příkladnou) variantu, o níž má být jednáno po podání předběžných nabídek. Nelze vyloučit, že u navrhovatelem uváděných diskriminačních požadavků nebude výstupem jednání o předběžných nabídkách právě taková varianta, kterou navrhovatel uvádí jako alternativní např. řešení s jiným počtem náprav tahače či s naftovým pohonem hnacích motorů. Zároveň nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že se s touto námitkou Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal. Touto námitkou se Úřad zabýval v bodě 91 napadeného rozhodnutí a její (jakkoliv stručné) vypořádání odpovídá výše uvedenému závěru předsedy Úřadu.

Předseda Úřadu tak uzavírá, že i v otázce namítané změny zadávací dokumentace, respektive vymezení minimálních technických požadavků se ztotožňuje se závěrem, ke kterému dospěl

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, byl učiněn závěr, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha,

EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., U Rustonky 714/1, 186 00 Praha