ÚOHS R0021/2025/VZ – Celková revitalizace veřejného osvětlení

Doručením návrhu navrhovatele bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Dle čl. 4 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem plnění dodávka včetně instalace veřejného osvětlení a činnosti s tím související a současně také výstavba nových stožárů včetně osazení svítidly. Předmět plnění je blíže specifikován v příloze č. 2, v příloze č. 5 a v příloze č. 6 zadávací dokumentace.

Dne 26. 2. 2025 vydal Úřad usnesení sp. zn.

Výrokem napadeného usnesení Úřad rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele nebyla složena kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona.

Výrok napadeného usnesení Úřad odůvodnil tím, že součástí návrhu nebyl doklad o složení kauce, přičemž z bankovních výpisů Úřadu vyplynulo, že Úřad na svůj účet od navrhovatele ve lhůtě pro podání návrhu neobdržel žádnou platbu vztahující se k návrhu. Úřad též poukázal na fakt, že nesložení kauce na účet Úřadu navrhovatel potvrdil ve vyjádření ze dne 10. 2. 2025.

Úřad v závěru odůvodnění napadeného usnesení shrnul, že pro ustanovení § 257 písm. c) zákona, kam spadá šetřený případ, zákonodárce nezakotvil možnost zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem. Úřad tak upozornil na to, že mimo jiné nemůže zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonné lhůtě nedošlo.

Dne 28. 2. 2025 navrhovatel podal proti napadenému usnesení rozklad z téhož dne.

Navrhovatel v prvé řadě v rozkladu rekapituluje, že dne 3. 2. 2025 podal k Úřadu návrh na zahájení řízení k prověření postupu zadavatele v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku. V tomto návrhu navrhovatel dle svého tvrzení detailně popsal námitky směřující proti postupu zadavatele a doložil je relevantními důkazy. Dále navrhovatel uvádí, že dne 7. 2. 2025 obdržel usnesení stanovující mu lhůtu pro doložení dokladu o složení kauce.

Navrhovatel namítá, že institut návrhu na zahájení řízení k prověření postupu zadavatele ve smyslu § 250 zákona je bezplatný, jelikož kauce je dle § 255 zákona vyžadována pouze v případě námitek směřujících proti rozhodnutí zadavatele o námitkách.

V závěru rozkladu navrhovatel shrnuje, že zastavení správního řízení z důvodu nesložení kauce

Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

Zadavatel se k podanému rozkladu navrhovatele vyjádřil tak, že není dostatečně kvalifikován právně posoudit správnost postupu Úřadu v rámci zastavení daného správního řízení, avšak s tímto postupem Úřadu coby autority v oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek se ztotožnil.

Zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené usnesení potvrdil.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Úřad napadeným usnesením rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet

Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

V tomto případě je nesporné, že poslední den lhůty pro složení kauce dle § 255 a násl. připadl na 27. 1. 2025 a do tohoto dne nebyla složena kauce na účet Úřadu.

Nedostatek podmínky řízení podle § 257 písm. c) zákona je třeba považovat za neodstranitelný, pro který Úřad správní řízení zastaví bez dalšího. To tedy znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, přičemž ve lhůtě k tomu určené nebyla na účet Úřadu připsána kauce v požadované výši podle § 255 odst. 1 zákona, je povinen zahájené správní řízení bez dalšího zastavit (tj. bez předchozí výzvy k odstranění tohoto nedostatku). Touto problematikou se zabýval již Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 81/2015-63 ze dne

S nesložením kauce v souladu s § 255 zákona je podle § 257 písm. c) zákona spojen jediný následek, kterým je zastavení řízení o návrhu navrhovatele bez dalšího.

Jelikož tedy navrhovatel prokazatelně nesložil kauci v příslušné výši, ačkoli mělo na základě výše uvedeného dojít ke složení kauce ve výši 1 % z nabídkové ceny veřejné zakázky, Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když správní řízení o návrhu ve výroku napadeného usnesení zastavil.

Stručná rozkladová argumentace spočívá v konstatování, že institut návrhu ve smyslu § 250 zákona je bezplatný, jelikož kauce je dle § 255 zákona vyžadována pouze v případě námitek směřujících proti rozhodnutí zadavatele o námitkách.

Z rozkladové argumentace lze shledat nepochopení institutů, které slouží k zahájení řízení, a proto je třeba uvést jejich stručný popis.

Námitky ve smyslu § 241 zákona jsou prvním prostředkem ochrany před nesprávným postupem zadavatele. V rámci zadávacího řízení je stěžovatel „bezplatně“ podává zadavateli.

V případě neúspěšných námitek, které zadavatel odmítne rozhodnutím o námitkách, se navrhovatel (stěžovatel) může u Úřadu bránit podáním návrhu ve smyslu § 250 zákona, kterým se zahajuje správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Nad rámec obecných náležitostí podání a návrhu zákon v § 255 stanoví také povinnost složit kauci ve lhůtě pro doručení návrhu. Navrhovatel se stává účastníkem správního řízení, z čehož mu dále vyplývají určitá procesní práva.

Správní řízení je rovněž možno zahájit z moci úřední, a to na základě vlastních zjištění Úřadu nebo na základě podaného podnětu ve smyslu § 42 správního řádu. Narozdíl od návrhu podnět nemá žádné předepsané náležitosti. Podnět je institut, který může „bezplatně“ využít kdokoli, nejen tedy pouze potenciální dodavatel či účastník zadávacího řízení, pokud předtím podal námitky. Na základě podání podnětu však nedochází automaticky k zahájení správního řízení z moci úřední (ani nevzniká nárok jeho zahájení); to je odvislé od výsledku šetření podnětu provedeného Úřadem. Podatel podnětu není účastníkem správního řízení.

K námitce navrhovatele tedy shrnuji, že institut námitek je zakotven v § 241 zákona a institut návrhu v § 250 zákona, a dodávám, že s podáním námitek není spojena povinnost složit kauci a s podáním návrhu je spojena povinnost složit kauci.

Pokud jde o rozkladové tvrzení, že kauce je dle § 255 zákona vyžadována pouze v případě námitek proti rozhodnutí zadavatele o námitkách, uvádím, že neodpovídá zákonné úpravě.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že navrhovatel ve svých podáních nepoužívá pojmy (námitky, návrh) v souladu s významem, který mají ve smyslu zákona.

Samotný návrh je nadepsaný jako „Návrh na zahájení řízení k prověření postupu zadavatele veřejné zakázky s názvem "Celková revitalizace veřejného osvětlení" vyhlášené zadavatelem 5

Rovněž je fakt, že poslední den lhůty pro podání návrhu Úřadu dle § 251 odst. 2 zákona byl

Na druhé straně navrhovatel sám označil své podání jako návrh a uvedl v něm téměř všechny náležitosti dle § 251 odst. 1 zákona (uvedl porušení zákona, újmu, čeho se domáhá [zákazu uzavřít smlouvu a zrušení zadávacího řízení] a rovněž přílohy tohoto podání evokují existenci příloh, které jsou dle zákona povinnou součástí návrhu – navrhované důkazní prostředky a doklad o doručení námitek), chyběl pouze doklad o složení kauce. Na dotaz Úřadu ve vztahu k chybějícímu dokladu o složení kauce pak navrhovatel upřesnil své podání a výslovně sdělil, že v jeho případě se „nejedná o podání námitek ve smyslu § 241 zákona 134/2016 Sb., ale o podání návrhu ve smyslu § 250 zákona 134/2016 Sb.“

Dále jsem v rámci své úřední činnosti zjistil, že zadavatel dne 28. 1. 2025 uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky, viz např. internetové stránky dostupné na https://qcm.ezak.cz/document_download_17994.html. Zadavatel tedy ještě před tím, než navrhovatel podal návrh, uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Ačkoliv by podání (návrh) navrhovatele ve smyslu § 37 správního řádu také bylo možno posoudit jako podnět k zahájení řízení před uzavřením smlouvy, nelze ignorovat naplnění uvedených náležitostí návrhu a výslovné projevení vůle navrhovatele podat návrh podle § 250 zákona. Nelze tedy Úřadu vyčítat, že podání navrhovatele posoudil jako návrh ve smyslu § 250 zákona. Postupem Úřadu se ve vztahu k navrhovateli neubrala žádná práva, spíše naopak.

Mám za to, že posouzení podání navrhovatele podle jeho obsahu může být s ohledem na okolnosti případu hraniční. Aby nebyl porušen princip oficiality, bude podání navrhovatele předáno Úřadu jako k podnět k posouzení, zda se zadavatel svým postupem nedopustil spáchání přestupku.

Mohu tedy uzavřít, že Úřad s ohledem na výše uvedené postupoval správně a v souladu se správním řádem, když správní řízení o návrhu zastavil z důvodu nesložení kauce a když tak návrh věcně neposuzoval.

Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby ji mohl posoudit. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. Napadené usnesení je tedy zákonné a věcně správné.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu

městys Svatava, ČSA 277, 357 03 Svatava

HDT impex s. r. o., Botanická 238/3, 362 63 Dalovice