ÚOHS R0023/2026/VZ – Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové

Zadavatel, jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), zahájil dne 30. 5. 2022 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky na stavbu provozního úseku I.D metra v Praze Olbrachtova –

V bodu 5.11 zadávací dokumentace1 zadavatel uvedl, že dodavatelé k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona předloží seznam osob, které se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel v tomtéž bodě zadávací dokumentace vymezil minimální požadavky na tyto osoby. Pro pozici „Hlavní manažer výstavby“, pozici „Stavbyvedoucí“ a pozici „Zástupce stavbyvedoucího“ je zde mimo jiné shodně uveden požadavek na „zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění nejméně jedné dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) musí dosahovat finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH“ (dále jen „zkušenost s řízením stavby

V bodu 10. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Jako kritéria hodnocení zadavatel stanovil kritérium „Nabídková cena“ s váhou 80 % a kritérium „Zkušenosti vybraných členů odborného personálu dodavatele“ (dále jen „kritérium zkušenosti“) s váhou 20 %.

Ve zkratce ze zadávací dokumentace vyplývá, že aby dodavatel splnil kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, musí člen jeho odborného personálu na pozici „Hlavní manažer výstavby“ disponovat zkušeností s řízením stavby NRTM. Pro přidělení bodů v rámci kritéria zkušenosti je pak rozhodné, zda tato osoba disponuje dalšími zkušenostmi (nad rámec té, která byla použita pro prokázání splnění kvalifikace), a to zkušenostmi s řízením stavby

Z protokolu z prvního jednání komise ze dne 12. 12. 2022 plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 3 nabídky, vč. nabídky navrhovatele a nabídky vybraného dodavatele.

Dne 5. 9. 2023 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru I“). Dne 13. 3. 2024 zadavatel rozhodnutí o výběru I zrušil.

Dne 6. 8. 2024 zadavatel opětovně vybral k uzavření smlouvy vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru II“). Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím

Dne 29. 9. 2025 zadavatel opětovně vybral k uzavření smlouvy vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru III“). Rozhodnutí o výběru III navrhovatel napadl námitkami, které zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovatel se s vypořádáním svých námitek neztotožnil, a tak podal dne

Úřad napadeným rozhodnutím návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K otázce prokázání zkušenosti s řízením stavby NRTM Úřad uzavřel, že vybraný dodavatel prokázal, že dotčení členové jeho odborného personálu získali požadované zkušenosti, které navrhovatel pokládal za sporné, a postup zadavatele při jejich uznání v rámci kvalifikace, resp. při jejich hodnocení, byl správný.

V souvislosti s nabídkou navrhovatele Úřad shledal, že zadavatel postupoval správně, jestliže určité zkušenosti získané dotčenými členy jeho odborného personálu neuznal pro účely prokázání splnění kvalifikace či pro účely hodnocení.

Dále se Úřad zabýval navrhovatelem namítanou nepřezkoumatelností rozhodnutí o námitkách, přičemž neshledal, že by zadavatel při vyřizování námitek postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.

Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne

Navrhovatel ve svém rozkladu tvrdí, že Úřad nesprávně zjistil skutkový stav a šetřenou věc posoudil také nesprávně. Úřad podle něj nekriticky přejal závěry zadavatele a vybraného

Dále je navrhovatel přesvědčen, že Úřad aproboval porušení zásady rovného zacházení, když nezpochybnil dvojí přístup zadavatele vůči navrhovateli a vybranému dodavateli.

Navrhovatel rovněž zpochybňuje závěry s přezkoumatelností rozhodnutí o námitkách.

Konkrétní rozkladové námitky jsou pro přehlednost uvedeny vždy v části odůvodnění níže, která se týká jejich vypořádání. napadeného rozhodnutí v souvislosti

Závěrem svého rozkladu navrhovatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil prostřednictvím přípisu ze dne

Rozporované závěry napadeného rozhodnutí podle vybraného dodavatele nevyplývají z odlišného přístupu k účastníkům zadávacího řízení, ale z odlišného skutkového stavu, který plyne z podkladů o splnění či nesplnění kvalifikace, kterými jednotliví účastníci disponují. Zásadní rozdíl podle vybraného dodavatele spočívá ve skutečnosti, že on ve vztahu ke členům svého odborného personálu doložil, že tito se na realizaci dotčených referenčních zakázek podíleli v řídicí pozici, zatímco navrhovatel ve vztahu k členům jeho odborného personálu doložil, že tito se na realizaci dotčených referenčních zakázek podíleli nanejvýš v kontrolní pozici.

Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

K rozkladu navrhovatele se vyjádřil i zadavatel, a to přípisem ze dne 3. 3. 2026, ve kterém se ohradil proti tvrzenému porušení zásady rovného zacházení z jeho strany. Uvádí, že je to naopak navrhovatel, kdo se dožaduje mírnějšího posouzení vlastní nabídky. Zadavatel je přesvědčen, že provedl bezprecedentně podrobné ověřování zkušeností uvedených v nabídkách, přičemž aplikoval stejné zásady a hodnotil naplnění stejných předpokladů pro uznání konkrétní reference.

Dále se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým rozkladovým námitkám týkajícím se konkrétních členů odborných týmů navrhovatele a vybraného dodavatele.

Zadavatel pokládá své úkony za zákonné a tvrdí, že se vždy řídil rozhodnutím Úřadu ze dne

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Dne 13. 3. 2026 navrhovatel vznesl námitku podjatosti člena rozkladové komise. V reakci na vznesenou námitku byl navrhovatel přípisem ze dne 13. 3. 2026, č. j. ÚOHS-09785/2026/162 informován, že tento člen rozkladové komise již svou podjatost oznámil předsedkyni komise.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

29.

Takový závěr z výkladu dotčené zadávací podmínky provedeného Úřadem nevyplývá.

Sousloví „zkušenost s řízením stavby NRTM“ vymezil Úřad v bodu 136 napadeného rozhodnutí jako zkratku pro požadavek zadavatele dle bodu 5.11 zadávací dokumentace týkající se splnění kvalifikace členů realizačních týmů na pozicích „Hlavní manažer výstavby“, „Stavbyvedoucí“ a „Zástupce stavbyvedoucího“.

Sousloví „zkušenost s řízením stavby NRTM/TBM“ slouží pro účely napadeného rozhodnutí v souladu s jeho bodem 141 jako zkratka pouze pro práci s vymezením dílčího hodnoticího kritéria týkajícího se zkušenosti člena odborného personálu dodavatele na pozici „Hlavní manažer výstavby“. U této pozice se požadavek zadavatele na prokázání kvalifikace a hodnocení liší právě v tom, že pro účely hodnocení bylo možné doložit zkušenost i s metodou ražení TBM (nikoli pouze NRTM),4 kdežto v případě kvalifikace této osoby se jednalo výhradně o zkušenost s řízením stavby NRTM.

Tyto skutečnosti jsou v napadeném rozhodnutí přehledně vysvětleny a ani bod 145, na který upozorňuje navrhovatel v rozkladu, není nijak zmatečný. Pouze objasňuje smysl dotčených požadavků zadavatele, které je – vyjma připuštění i druhé tunelovací metody (TBM) v případě hodnocení osoby na pozici „Hlavní manažer výstavby“ – třeba vykládat shodně.

Rovněž interpretace požadavku na zkušenost s řízením stavby NRTM v jeho části „NRTM“ je v napadeném rozhodnutí provedena zcela přezkoumatelným způsobem a s tímto požadavkem je pracováno konzistentně. Nejedná se ani o tvrzené zlehčování požadavku, jak se navrhovatel domnívá v bodu 15 svého rozkladu. Pokud Úřad v bodu 148 napadeného rozhodnutí uvedl, že se člen odborného personálu „musel při své činnosti na této stavbě nějakým způsobem s ražbou NRTM, příp. TBM, setkat“, „činnosti, které daný člen týmu na referenční zakázce vykonával, musely s ražbou metodou NRTM, příp. TBM, přímo souviset“, myslel tím právě to, že ražba požadovanou metodou „musela činnost daného člena týmu nějakým způsobem reálně ovlivnit a on ji musel při své činnosti zohlednit“.

Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na nemalou váhu dílčího hodnoticího kritéria týkajícího se zkušeností odborného personálu účastníků zadávacího řízení, která odkazuje na důležitost uvedeného požadavku. S touto okolností není třeba nijak polemizovat.

Pokud jde o náhled Úřadu na pojmy jako je „řídicí“, „kontrolní“, „poradní“ či „koordinační“ funkce, vyplývá vždy ze závěrů učiněných Úřadem u konkrétního člena odborného personálu, který se v dané pozici nacházel. Ani v této souvislosti tedy nelze shledat tvrzenou nesprávnost postupů Úřadu, jak se navrhovatel domáhá.

Navrhovatel rozporuje způsob, jakým se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádal s přílohou č. 225 a 236 jeho námitek. V této části rozkladu navrhovatel v podstatě opakuje svou návrhovou argumentaci, s níž se Úřad vypořádal v bodech 392-397 napadeného rozhodnutí. S tímto posouzením, jakož i se závěry Úřadu se lze plně ztotožnit.

Ačkoli navrhovatel nyní označuje přílohu č. 22 námitek za „detailní výpočet“, je pravdou, že právě on sám ji nazval jako „Orientační výpočet7 finančního objemu (použity odbytové ceny generálního dodavatele), u SO doložených Ing. CD“ [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. CD“). V tomto orientačním výpočtu je pak zahrnuta finanční hodnota pouze 8 stavebních podobjektů – těch, ke kterým se vztahují zápisy z výrobních výborů, které měly podle vybraného dodavatele doložit zapojení dotčeného člena jeho obdobného personálu do částí referenční zakázky ražených metodou NRTM8.

Z rozhodnutí o námitkách9 vyplývá, že zadavatel s přílohou č. 22 námitek skutečně nakládal jako s „orientačním výpočtem“ s tím, že v něm nevzbudil pochybnosti o prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele. Na námitku, s níž příloha 22 souvisí, reagoval v bodu 125 rozhodnutí o námitkách tak, že podle něj je účast dotčeného člena odborného personálu vybraného dodavatele potvrzena na stavebních objektech, které jsou uvedeny v doložených zápisech, s tím, že jednotlivé podobjekty nezkoumal, neboť taková úroveň podrobnosti podle

Pokud jde o přílohu č. 23 námitek, lze beze zbytku odkázat na závěry uvedené v bodu 397 napadeného rozhodnutí. Ačkoli navrhovatel v bodu 26 rozkladu označuje tuto přílohu za klíčovou, její vypovídací hodnota je přinejlepším podružná, neboť ve vztahu k zápisům, jimiž vybraný dodavatel prokazoval účast Ing. CD na stavebních objektech ražených metodou

Navrhovatel rozporuje zkušenost, kterou měl člen odborného personálu vybraného dodavatele Ing. AB získat na referenční zakázce s názvem „Silnice I/42, VMO,

V této souvislosti navrhovatel namítá porušení zásady rovného přístupu při posuzování jeho nabídky a nabídky vybraného dodavatele. V bodu 33 rozkladu tvrdí, že „pokud Úřad u Vybraného dodavatele považuje za irelevantní, která společnost prováděla předmětnou část stavby, tentýž přístup musí aplikovat i u navrhovatele.“ V případě členů odborného personálu navrhovatele Ing. KL [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. KL“) a Ing. MN

Dále navrhovatel tvrdí, že Úřad oslyšel jeho námitku týkající se časové kolize účasti Ing. AB na zakázce Dobrovského a na projektu „Špejchar-Pelc-Tyrolka“. Pro posouzení této otázky je dle navrhovatele zásadní správné vyhodnocení započetí ražeb tunelu I na zakázce

Jak správně navrhovatel uvádí, Úřad se touto okolností související se zakázkou Dobrovského již zabýval, a to v bodu 176 napadeného rozhodnutí. Tomuto posouzení nelze ničeho vytknout, neboť je skutečně možné, a v praxi i obvyklé, že osoba vykonávající řídicí činnost působí na více stavebních projektech současně. Zadavatel přitom nestanovil žádný konkrétní požadavek ohledně časové dotace či nepřetržitosti účasti na referenční zakázce, proto ani Úřad neviděl smyslu ve zkoumání „konkrétního rozsahu časově paralelních závazků

Z podkladů, které jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí, a ze závěrů, které z nich vyplývají, lze za zcela zásadní pokládat skutečnost, že Ing. AB byl na dotčené zakázce ustanoven do funkce závodního ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hornické činnosti“). Toto ustanovení do funkce11 znamená, že Ing. AB byl osobou odpovídající za bezpečné a odborné řízení činností prováděných hornickým způsobem „pro podzemní dílo stavba ‚Stavba silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B‘ – tunel č. 1, a to s účinností od 3. 10. 2007 do ukončení stavby“12. V tomto dokumentu je také výslovně uvedeno, že k hlavním povinnostem Ing. AB v souvislosti s jeho funkcí závodního patřilo „především zajištění bezpečného a odborného řízení činnosti prováděné hornickým způsobem (…) na svěřeném podzemním díle.“13 Na základě tohoto dokumentu lze bezpečně uzavřít, že Ing. AB měl za úkol plnit svěřenou řídicí činnost po celou dobu realizace zakázky

Z tohoto důvodu není ani nezbytné, aby zadavatel disponoval časovou osou účasti Ing. AB na zakázce Dobrovského a na „paralelní zakázce“. Jestliže Ing. AB na zakázce Dobrovského vykonával funkci závodního (tedy osoby odpovídající za bezpečné a odborné řízení všech činností na zakázce Dobrovského prováděných hornickým způsobem), musel se z povahy této funkce podílet na řízení této zakázky právě i v inkriminované době ražby metodou

Co se týče námitky uvedené v bodu 37 rozkladu, navrhovatel protiřečí své argumentaci uvedené v bodu 31 rozkladu. Jak bylo řečeno již dříve, pro posouzení věci není podstatné, která společnost (spadající do sdružení dodavatelů referenční zakázky) byla objednateli referenční zakázky smluvně zavázána provádět samotnou ražbu metodou NRTM.15 I v této souvislosti se pak projevuje zásadní povaha funkce závodního. Ze shora citovaného ustanovení do funkce závodního plyne, že Ing. AB měl za úkol zajištění bezpečného a odborného řízení činnosti prováděné hornickým způsobem na svěřeném podzemním díle, kterým byla dotčená referenční zakázka, a to po celou dobu jejího provádění. V tomto smyslu nebylo rozhodující, který dodavatel uvedené činnosti prováděné hornickým způsobem (mj. ražbu metodou NRTM) fakticky prováděl, neboť pro prokázání požadované zkušenosti byl zásadní charakter činnosti spočívající v řízení. Závodní může řídit i činnosti ostatních dodavatelů, zvláště když z okolností šetřeného případu nic jiného nevyplývá.

Jestliže navrhovatel tvrdí, že Úřad učinil své závěry „bez existence co i jen jediného dokumentu jasně prokazujícího, že tuto pozici vůbec vykonával či k ní byl jiným společníkem zmocněn či jmenován, jeho činnost byla řídicí a věcně souvisela s pracemi NRTM“, nelze s ním souhlasit. Nad závěry učiněné v této souvislosti v napadeném rozhodnutí je to právě ustanovení do funkce závodního, které lze považovat za dokument, který tyto všechny okolnosti osvědčuje. Jestliže je někdo ustanoven do určité funkce, lze předpokládat, že ji bude i vykonávat (pokud někdo nepředloží důkazy o opaku, což navrhovatel nečinil).

S existencí dvou verzí referenčního listu k zakázce Dobrovského se Úřad vypořádal v bodech

Závěrem ke zkušenosti s řízením stavby NRTM Ing. AB lze uvést, že zadavatel disponoval doklady, na jejichž základě mohl s dostatečnou jistotou uzavřít, že tento člen odborného

Navrhovatel dále v bodu 42 a násl. rozkladu rozporuje prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím zkušenosti s řízením stavby NRTM Ing. EF na referenční zakázce s názvem „Výstavba metra V.A (Dejvická-Motol)“ (dále jen „zakázka

Podle navrhovatele se měl Úřad zabývat jeho námitkou týkající se podílů společností

Jak bylo uvedeno již shora, a ostatně jak je zdůrazněno i v bodu 219 napadeného rozhodnutí, pro posouzení věci je zásadní, jaké činnosti na referenční zakázce vykonávala dotčená osoba, nikoli její zaměstnavatel. Podíly dodavatelů tvořících sdružení realizující referenční zakázku jsou tedy pro posouzení věci irelevantní. Ke konkrétnímu zapojení Ing. EF Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl všechny relevantní okolnosti, z nichž vyplývá, že tato osoba požadovanou zkušenost získala.

Navrhovatel v této souvislosti namítá, že se jméno Ing. EF nevyskytuje v dokumentu „Organizační schéma generálního dodavatele Reference Metro A“ (dále jen „Organizační schéma“), „Manuál Metro A“ (dále jen „Manuál“), ani v dokumentu s názvem „Prodloužení trasy A metra v Praze úsek Dejvická – Motol z roku 2013“ (dále jen „dokument

Skutečnost, že v Manuálu16 není Ing. EF zmíněn, resp. na pozici závodního je zde uvedena jiná osoba, nelze pokládat za relevantní vzhledem k nízké vypovídací hodnotě tohoto dokladu. Navrhovatel jej Úřadu předložil jako přílohu svého návrhu v podobě prostého dokumentu ve formátu word v režimu „sledování změn“ bez podpisů zainteresovaných stran, se kterými se podle poslední strany dokumentu počítalo. Lze tedy pochybovat, zda se jedná o finální verzi dokumentu. Osoba, která je zde v části „2.3.2.2 projektový tým

Vypovídací hodnota těchto dokumentů o tom, jaká osoba s jistotou vystupovala v jaké funkci, je tedy spíše nižší, v případě osoby Ing. EF a jeho účasti či neúčasti dokonce nulová, což ovšem

V této souvislosti nedochází k tvrzenému nerovnému přístupu vůči členovi odborného personálu navrhovatele Ing. MN, jak navrhovatel tvrdí v bodu 47 rozkladu. Jedná se o zcela odlišné situace, neboť v případě Ing. MN bylo prokazatelně doloženo, že na referenční zakázce VOBEN řídil ražbu pouze určitých tunelů a nikoli všech, čímž nedošlo ke splnění požadavku na hodnotu referenční zakázky. Dokumentace související s realizací referenční zakázky VOBEN v souvislosti s účastí Ing. MN vystupuje proti navrhovateli, neboť z ní s jistotou vyplývá, že Ing. MN určitou potřebnou část této zakázky neřídil. Úřad v napadeném rozhodnutí tyto rozdíly velice podrobně popsal a s jeho posouzením se lze plně ztotožnit.

Se závěry napadeného rozhodnutí uvedenými v bodu 222 je tedy možné souhlasit.

V bodu 49 rozkladu navrhovatel uvádí, že Úřad dostatečně neobjasnil, podle jakého klíče byl v případě Ing. EF odvozen finanční objem prací relevantních pro posouzení splnění požadavků zadavatele ohledně finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH.

Vzhledem k tomu, že Ing. EF byl jmenován závodním pro celou stavbu zakázky Metro V.A, přičemž z ničeho nevyplývá, že by rozsah jeho práce (i při účasti jiné osoby na této pozici) byl omezen pouze na konkrétní stavební objekty (a Úřad ve shodě se zadavatelem nepokládá za nezbytné prokazovat účast jednotlivých osob na stavebních podobjektech), lze mít i požadovaný finanční objem za prokázaný. Časové omezení funkce přitom není pro posouzení reference rozhodné, protože zadavatel svůj požadavek časovým působením nedefinoval. Relevantní práce na zakázce Metro V.A dosahovaly požadovaného limitu a Ing. EF na této zakázce působil v řídicí pozici, přičemž vzhledem ke shora popsané zásadní povaze funkce závodního, kterou měl Ing. EF na základě dotčené plné moci plnit pro celou stavbu, musela být tato jeho řídicí činnost se všemi relevantními pracemi spjata.

I vzhledem k osobě Ing. EF tedy zadavatel postupoval správně, pokud uznal splnění jeho kvalifikace za prokázané.

V souvislosti s rozporovanou zkušeností Ing. CD, kdy navrhovatel znovu uvádí své námitky týkající se příloh č. 22 a 23 námitek, lze odkázat na shora uvedené závěry (viz body 37-40 tohoto rozhodnutí o rozkladu).

Navrhovatel dále nesouhlasí se způsobem, jakým Úřad posoudil otázku, zda Ing. CD prokázal splnění požadavků zadavatele kladených na zkušenost s řízením stavby NRTM. Domnívá se, že Úřad místo prokázání konkrétních řídicích činností při NRTM ražbách akceptoval obecnou a vágní konstrukci „věcné souvislosti mezi TBM a NRTM“, čímž snížil význam požadavku zadavatele na prokázání řídicí činnosti při provádění stavby.

Znovu je třeba zopakovat, že způsob výkladu požadavků na zkušenost s řízením stavby NRTM je odrazem toho, jak zadavatel tyto požadavky formuloval. Zadavatel nepožadoval, aby se řídicí funkce dotčené osoby projevila při samotné ražbě NRTM, tzn. aby člen týmu fakticky řídil ražbu touto metodou. Tato metoda „pouze“ musela řídicí činnost dotčené osoby reálně ovlivnit, a tato osoba ji musela při své činnosti zohlednit.

Ing. CD na zakázce Metro V.A vystupoval v pozici stavbyvedoucího ražeb metodou TBM, což je okolnost, kterou navrhovatel nezpochybňuje, řídicí povahu funkce Ing. CD na zakázce

Z uvedeného lze mít za prokazatelně uzavřené, že metoda NRTM v rámci zakázky Metro V.A reálně ovlivnila řídicí činnost Ing. CD na této zakázce, neboť ji musel reflektovat při své účasti na výrobních výborech a také v rámci své činnosti při řešení návazností metody NRTM a TBM.

Pokud jde o tvrzení navrhovatele uvedené v bodu 67 rozkladu, tedy že při výkladu Úřadu by požadavek zadavatele „splňovala prakticky každá osoba přítomná na takových poradách“, nelze než znovu odkázat na způsob, jakým tento požadavek vymezil sám zadavatel.

Dále navrhovatel rozporuje splnění požadované hodnoty 1 mld. bez DPH relevantních prací.

Samotná příloha č. 23 námitek, na kterou navrhovatel odkazuje v bodu 73 rozkladu, je v této souvislosti irelevantní, a to z důvodů popsaných shora (blíže srov. body 37-40 tohoto rozhodnutí o rozkladu).

I v souvislosti se zakázkou Metro V.A lze v případě účasti Ing. CD uzavřít, že zadavatel postupoval správně, pokud ji uznal za vyhovující požadavkům na prokázání splnění kvalifikace. Úřad se správně zabýval všemi relevantními okolnostmi a jeho závěry jsou správné, přezkoumatelné a v souladu s podklady rozhodnutí.

Ani v případě posouzení účasti Ing. CD na referenční zakázce Metro V.A nedošlo k tvrzenému nerovnému přístupu, jak navrhovatel namítal v bodu 78 svého rozkladu. Navrhovatel srovnává řídicí pozici Ing. CD se závěry Úřadu ohledně účasti jeho člena odborného personálu v Technické radě, k tomu viz závěry uvedené níže. Co se týče tvrzení, že „kontrolní činnost není součástí řízení provádění stavby“, pak takový závěr Úřad nevyslovil. Výklad, podle kterého nemusí být činnost prokázána pro konkrétní podobjekty a nelze ji dovozovat z působení zaměstnavatele, Úřad aplikoval u všech sporných referenčních zakázek.

Navrhovatel trvá na tom, že zkušenost Ing. GH na referenční zakázce VOBEN měla být zadavatelem akceptována. Ing. GH působil v technické radě, která měla fakticky řídicí přesah, zejména pravomoc ukládat úkoly jednotlivým členům rady a konkrétním zaměstnancům

Navrhovatel nesouhlasí s tím, že u Ing. CD Úřad dovodil, že účast na projednávání realizační projektové dokumentace znamená možnost zasahovat do realizace a tím se podílet na řízení provádění stavby. Oproti tomu u Ing. GH odmítl zkušenost uznat s tím, že činnost technické rady nebyla řídicí, neboť z ničeho neplyne, že by byla doporučení technické rady pro řídicí osoby závazná.

Navrhovatel dále namítá, že u vybraného dodavatele Úřad akceptoval doklady obecné povahy, zatímco u navrhovatele vyžadoval striktní výklad všech dokumentů a odmítl jako řídicí činnost uznat i působení v exekutivním orgánu s pravomocí ukládat úkoly a vyhodnocovat postup stavby. Tento postup porušuje zásadu rovného zacházení.

K této referenční zakázce uvádím následující. Navrhovatel Ing. GH navrhl jako člena týmu na pozici zástupce stavbyvedoucího. Ohledně referenční zakázky uvedl, že na ní Ing. GH působil jako technický manažer projektu. Z doložených dokladů (příkazu k ustanovení technické

Z příkazu č. 2/2009 výrobně-technického ředitele vyplývá, že výrobně technický ředitel ustanovil 18. 6. 2009 technickou radu jako poradní orgán manažera projektu, jehož úkolem bylo přispět k realizaci projektu při použití nejmodernějších technologií, zejména při ražbách

Z dokladů předložených dále navrhovatelem k referenční zakázce VOBEN rovněž vyplývá, že na této akci působila rada výstavby, jejímiž členy byly osoby podílející se za různé subjekty na celém projektu.28 Tato rada nebyla s technickou radou provázána a Ing. GH v ní nepůsobil.

Z čestného prohlášení Ing. MN, který na zakázce VOBEN působil jako stavbyvedoucí, se podává, že technická rada na pravidelné bázi ze svého stupně řízení kontrolovala a konzultovala postupy výstavby, dbala na dodržování legislativních souvislostí především v oblasti bezpečnosti.29

Dle deklarovaného účelu, koncepce technické rady i způsobu práce, který jí byl uložen, se jeví, že technická rada byla zřízena jako kolektivní poradní orgán manažera projektu, který měl se stanovenou periodicitou kontrolovat postup stavby, vyhodnocovat jej a navrhovat případné úpravy, a to bez přímé možnosti řídit stavbu a bez odpovědnosti za takové řízení.

Tento závěr je dokládán i obsahem jednotlivých zápisů, z nichž vyplývá, že se technická rada schází jednou měsíčně, přičemž absolvuje prohlídku tunelů, nicméně bere na vědomí zprávy o průběhu ražeb a stavby, bere na vědomí i rozhodnutí a příkazy výrobně-technického ředitele a vedoucího projektu ohledně budoucího postupu.30 Jakkoliv navrhuje opatření, jedná se o opatření dílčího charakteru, nikoliv o systematický vliv na průběh ražeb a její doporučení může být odmítnuto.31 Má-li oprávnění ukládat úkoly, je tato možnost omezena „potřebami technické rady“. Obdobně je limitováno právo na informace.

Pokud zadavatel požadoval, aby osoba navržená na pozici zástupce stavbyvedoucího měla zkušenost s řízením provádění stavby, pak je nutno konstatovat, že členství v technické radě coby kolektivním poradním orgánu manažera projektu takovou zkušeností není. Kontrolní či

Navrhovatel stran této reference namítá rovněž nerovný přístup zadavatele a Úřadu při posuzování obdobných skutečností v případě Ing. GH a Ing. CD. Po posouzení důvodnosti této námitky jsem shledal, že v případě těchto dvou osob (a referencí) šlo o odlišný postup vyplývající z odlišného skutkového stavu a rovněž z odlišného vyznění dané části zadávací podmínky. U Ing. CD není sporné, že na referenční zakázce řídil provádění stavby jako stavbyvedoucí. Prováděné dokazování směřovalo toliko k tomu, zda při své činnosti řešil i části stavby ražené metodou NRTM.32 Oproti tomu u Ing. GH je prokázáno, že se na řízení vlastního provádění referenční stavby nepodílel.

Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud referenční zkušenost Ing. GH na zakázce VOBEN neuznal, neboť nebylo prokázáno, že by Ing. GH na této zakázce získal zkušenost s řízením provádění stavby.

Navrhovatel nesouhlasí s tím, že Úřad potvrdil neuznání zkušenosti Ing. GH na referenční zakázce Klimkovice s tím, že kontrolní činnost není činností řídicí. Úřad vytváří umělou dichotomii mezi řízením a kontrolou, což neodpovídá realitě stavebních projektů. Kontrola je nedílnou součástí řízení. V případě této reference šlo o technický dozor nad tunelářskými pracemi, což zahrnuje průběžné sledování postupu prací, kontrolu technologických změn při

Pokud by zadavatel disponoval pouze samotnými zápisy z výrobních výborů, patrně by nebylo možné uzavřít, že

Navrhovatel namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí nedefinuje, jak mezi kontrolou a řízením rozlišuje, jeho výklad jsou subjektivní nepřezkoumatelné úvahy. U Ing. CD byla jako řídicí činnost akceptována možnost zasahovat do ražby odvozená z účasti na poradách, u Ing.

K této referenční zakázce lze zopakovat, že navrhovatel Ing. GH navrhl jako člena týmu na pozici zástupce stavbyvedoucího. Ohledně této referenční zakázky v profesním životopisu

Jmenovaný dokument je nazván zápis o kontrole č. 01860120/02, je datován 20. 4. 2006 a je předložen ve formátu .doc. Podle obsahu jde o zápis o dílčí kontrole provádění definitivního ostění tunelu Klimkovice, konkrétně jde o kontrolu výsledku přijatých opatření při betonáži pasu A2 (odbedňovací prostředky, specifický způsob plnění formy a kontrola horní klenby).

Zápis o kontrole je jediným dokumentem, který dokládá určitý vztah Ing. GH k referenční zakázce Klimkovice. Nevyplývá z něj však, z jakého důvodu byl Ing. GH na kontrole přítomen, už vůbec z něj nevyplývá, že by to mělo být v řídicí funkci. Naopak zápis o kontrole je dokumentem, z nějž je patrno, že šlo toliko o kontrolu.

Navrhovatel však v profesním životopisu uvádí, že Ing. GH byl na referenční zakázce

Sám navrhovatel popsal náplň činnosti Ing. GH na zakázce Klimkovice v doplněném profesním životopisu takto: „Kontrola prací celého realizačního teamu z pozice výrobního inspektora při provádění ražeb i definitivního ostění; provozní kontrola požadavků na kvalitu a BOZP, dozor nad dodržováním normových a legislativních požadavků.“

I z popisu pracovní pozice, který navrhovatel předložil v profesním životopisu, vyplývá, že mělo jít o kontrolní činnost, navrhovatel v životopisu ani netvrdí, že by Ing. GH realizaci referenční zakázky řídil.

Pokud navrhovatel namítá, že Úřad mezi řídicí a kontrolní činností nerozlišuje a dostatečně je nedefinuje, není tomu tak. Např. v bodu 288 napadeného rozhodnutí se Úřad odlišením

Napadá-li navrhovatel nerovnost v posouzení kvalifikace Ing. CD a Ing. GH, pak je třeba zopakovat, že u Ing. CD je prokázáno, že jeho činnost na referenční zakázce byla řídicí a její součástí byla možnost zasáhnout do ražby či ji ovlivnit. V případě referenční zakázky

Zadavatel tedy i v tomto případě postupoval v souladu se zákonem, pokud referenční zkušenost Ing. GH na zakázce Klimkovice neuznal, neboť nebylo dostatečně prokázáno, že by se Ing. GH realizace této zakázky v deklarované pozici vůbec účastnil a získal na ní zkušenost s řízením provádění stavby.

Navrhovatel brojí proti tomu, že zadavatel neuznal zkušenosti Ing. MN na zakázce VOBEN.

Navrhovatel v nabídce navrhl Ing. MN na pozici stavbyvedoucího. Jeho kvalifikaci prokazoval mj. referenční zakázkou VOBEN, tedy zakázkou na modernizaci trati Votice-Benešov.

Sporné tak je, zda má být pro účely splnění zadávacích podmínek uvažováno s hodnotou tunelů, na nichž se Ing. MN jako stavbyvedoucí a závodní podílel, či zda má být počítáno s hodnotou všech tunelů ražených NRTM, které byly součástí referenční zakázky.

Úřad v napadeném rozhodnutí správně uvádí, že nelze objem zkušenosti fyzické osoby odvozovat od objemu prací, který realizoval na konkrétní zakázce její zaměstnavatel (bod

K tomu je nutno ještě dodat, že na rozdíl od jiných referencí, které jsou v tomto správním řízení řešeny, se v případě VOBEN nejedná o jediný tunel o vymíněné hodnotě, ale o čtyři samostatné tunely. Účast na ražbě některého tunelu nelze automaticky považovat za účast na ražbě všech, naopak účast na ražbě všech je nutno nějakým způsobem doložit, a to zvláště vyplývá-li z předložených dokumentů něco jiného. K tomu lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0011/2025/VZ, kde je obdobná problematika se stejným závěrem řešena ohledně severního a jižního vítkovského tunelu, viz jeho body 135-144.

Ve věci není tvrzeno ani prokazováno, že by se Ing. MN podílel jako řídicí pracovník na ražbě

Zadavatel tedy nepochybil, pokud konstatoval, že hodnota prací, na kterých se Ing. MN podílel, nedosahovala výše vyžadované zadávací podmínkou. Přitom neopomněl – jak je mu navrhovatelem vytýkáno – že navrhovatel předložil jak výčet a hodnotu všech čtyř ražených tunelů, tak i výčet a hodnotu tří tunelů, které řídil Ing. MN. Tato skutečnost je uvedena ve zprávě o hodnocení nabídek a zadavatel se k ní tamtéž vyjadřuje tak, že finanční hodnota nedostačuje, neboť je třeba prokázat konkrétní zapojení člena realizačního týmu vybraného dodavatele v rámci celé této zakázky na každém z tunelů. Zadavatel zjevně neměl pochybnosti o hodnotě referenční zakázky, nebylo tedy namístě, aby navrhovatele dále vyzýval k dalšímu objasnění. Zadavatel toliko vyhodnotil hodnotu referenční zakázky jinak než navrhovatel.

Pokud navrhovatel srovnává posouzení splnění kritérií u Ing. CD a Ing. MN a s tím, že u Ing. CD postačují obecnější dokumenty, je třeba říci, že u Ing. CD není pochyb o tom, že na stavbě konkrétního objemu prováděl řídicí činnosti, a dokazování pak směřovalo již jen k tomu, zda jeho činnost věcně souvisela s ražbou NRTM. U Ing. EF pak platí, že byl jmenován do funkce závodního pro celou stavbu, jejíž hodnota byla v zadávacím řízení potvrzena. U

Pokud navrhovatel namítá, že vůči němu zadavatel postupoval diskriminačně, je třeba zdůraznit, že zadavatel při hodnocení nabídek postupoval konzistentně i vůči vybranému dodavateli: Ze shodného důvodu neakceptoval referenční zakázku Ing. CD na stavbu jižního vítkovského tunelu36, jehož hodnota sama o sobě nepřesahovala požadovanou 1 mld. Kč, a nebylo prokázáno, že by se Ing. CD účastnil i řízení stavby severního vítkovského tunelu.37

Navrhovatel k návrhu připojil zápis z rady výstavby, ten však zadavatel při hodnocení nabídek nemohl vzít v úvahu, neboť mu nebyl předložen v zadávacím řízení. Úřad se tímto dokumentem zabýval a jeho význam pro kvalifikaci dodavatele posoudil, nicméně při posouzení správnosti postupu zadavatele jej nelze brát na zřetel.

Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud konstatoval, že u referenční zakázky

Navrhovatel nesouhlasí s tím, že zkušenost Ing. KL nebyla zadavatelem uznána, když dle zadavatele nešlo o řídicí funkci na zakázce, činnost Ing. KL se dle zadavatele týkala jen zajištění logistiky a injektážního centra. Úřad toto posouzení potvrdil s tím, že se jedná o řízení doplňkových a přípravných činností. Navrhovatel trvá na tom, že takové posouzení vychází z nepochopení metody ražby TBM. Při této metodě je nutné nepřetržité zásobování tubuingovými segmenty, výpadek zastavuje ražbu. Zároveň jsou třeba souběžné injektážní práce, je třeba koordinace a souhra všech materiálových toků. Nelze tvrdit, že nejde o řízení realizace stavby. Ing. KL sice neřídil přímo ražbu, ale jeho řídicí činnost s požadovanými pracemi věcně souvisela. Navrhovatel poukazuje na odlišný přístup k referenci Ing. AB,

Ing. KL byl navrhovatelem stanoven do funkce hlavního manažera stavby. Jako referenční zakázka byla předložena stavba tunelu Ejpovice. Navrhovatel v profesním životopisu definoval zkušenost Ing. KL jako stavbyvedoucího pro TBM, který řídil a kontroloval práce při zajištění materiálů, segmentů, celkové logistiky a chodu injektážního centra. Zadavatel referenční zakázky potvrdil hodnotu zakázky, metodu ražby a to, že se Ing. KL podílel na realizaci zakázky, nicméně uvedl, že Ing. KL není v hlavní dokumentaci stavby, tedy zastával patrně nižší pozici přípravy. Navrhovatel k působení Ing. KL na referenční zakázce žádný další dokument nedoložil.

K tvrzením navrhovatele se vyjádřil přípisem vybraný dodavatel (viz bod 367 napadeného rozhodnutí), který uvedl, že Ing. KL se účastnil realizace referenční zakázky nikoliv na ražbách tunelu, ale na úseku sanací. K tomu vybraný dodavatel doložil doklady, z nichž vyplývá, že

Pro posouzení věci se jeví podstatné, že i pokud by bylo prokázáno, že Ing. KL řídil logistiku, zásobování segmenty či provoz injektážního centra, jak tvrdí navrhovatel, tyto činnosti jsou tunelu. Společné řízení prací není dle Rozhodnutí ÚOHS dostatečným důkazem zapojení Ing. CD na řízení realizace

Aby byla taková zkušenost uznána, musí být tvrzeno a prokázáno, že dotčená osoba vykonávala řídicí činnost při provádění stavebních prací, tedy ve vazbě na realizaci hlavního předmětu referenční zakázky – v tomto případě stavby a ražby tunelu. Tento kvalifikační práh nebyl v případě Ing. KL naplněn, neboť dle shromážděných dokumentů nenesl odpovědnost za řízení klíčových činností. I z organizačního schématu, které předložil vybraný dodavatel,38 se podává, že Ing. KL byl jakožto jeden z pěti směnových mistrů pro sanace podřízen hlavnímu stavbyvedoucímu a ten dále vedoucímu projektu. Pokud tedy navrhovatel jeho pozici na referenční zakázce v profesním životopisu nazývá stavbyvedoucím pro TBM, jde o název pozice, který je přinejmenším zavádějící.

Lze se tak ztotožnit s Úřadem v jeho závěru, že v zadávacím řízení nebylo prokázáno, že by

Zadavateli nelze vytýkat, že nevyužil přístup k archivovaným stavebním deníkům, neboť z dokumentů, které měl k dispozici, nevyplývalo, že by Ing. KL působil na vyšší funkci než přípravář či mistr. Tuto skutečnost pak nebylo nutno ověřovat, neboť ke splnění zadávací podmínky nepostačuje.

Namítá-li navrhovatel, že byla porušena zásada rovného zacházení, pak je nutno zopakovat, že k referenčním zakázkám Ing. EF, Ing. CD či Ing. AB byly předloženy doklady prokazující jejich řídicí činnost, a naopak nebyly předloženy doklady, které by to zpochybňovaly.

Postup zadavatele při posouzení všech sporných referenčních zakázek byl správný a dle mého názoru odpovídá komplexnímu výkladu zadávací podmínky týkající se zkušeností vybraných osob při realizaci veřejné zakázky.

Ze zprávy o hodnocení nabídek, která byla přílohou č. 2 oznámení o výběru dodavatele ze dne 29. 9. 2025,39 plyne, že za kritérium nabídkové ceny obdržel navrhovatel 78,14 bodů a vybraný dodavatel 80 bodů, za kritérium zkušeností vybraných osob pak navrhovatel obdržel 15 bodů za 3 uznané reference a vybraný dodavatel 20 bodů za 4 uznané reference.

Žádná jednotlivá námitka vůči neuznání referenčních zakázek navrhovatele by sama o sobě vliv na výběr neměla, muselo by se vždy jednat o jejich kombinaci. Je tedy zjevné, že rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele nebylo v žádném případě hraničním či že by případný úspěch vybraného dodavatele záležel na posouzení jediné sporné otázky. Naopak zadavatel sledoval jednotný výklad zadávací podmínky založený mimo jiné i na předchozích rozhodnutích Úřadu. Pokud by měl akceptovat argumenty navrhovatele, musel by se od zvoleného přístupu k posouzení referencí různě nesystematicky odklonit.

Vzhledem k výše uvedenému jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit. Proto jsem rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Napadené rozhodnutí je zákonné, přezkoumatelné a obsahuje náležitosti dle správního řádu.

STRABAG a. s., Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5

JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

S u b t e r r a a. s., Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8