ÚOHS R0025/2024/VZ – Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)1, obdržel dne 13. 10. 2023 návrh navrhovatele – společnosti PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem

Dnem obdržení předmětného návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne

Návrh navrhovatele směřoval proti postupu zadavatele při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele a při hodnocení nabídek. Nabídka vybraného dodavatele neměla splnit kvalifikační požadavky a vybraný dodavatel měl předložit nepravdivé údaje a doklady. Podle navrhovatele měl být vybraný dodavatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel měl také vybranému dodavateli přidělit v rámci hodnocení nabídky více bodů, než měla nabídka získat. Zadavatel totiž uznal pro účely hodnocení nabídek několik referenčních zakázek u jednotlivých členů realizačního týmu, které ale dle navrhovatele nesplnily požadavky zadavatele, případně nebyla doložena účast člena realizačního týmu na těchto zakázkách v pozici dle požadavků zadavatele. Zadavatel měl také porušit zákon tím, že řádně neposoudil nabídku vybraného dodavatele z pohledu, zda neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Dne 15. 1. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0672/2023/VZ, č. j. ÚOHS01883/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu transparentnosti, když „Rozhodnutím o výběru dodavatele“ ze dne

Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil „Rozhodnutí o výběru dodavatele“ ze dne 5. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 5. 9. 2023 (dále jen „oznámení o výběru“) včetně všech příloh, tj. „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 25. 8. 2023 a „Posouzení splnění podmínek účasti“ a všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení vyjma „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámení o jeho vyloučení“ ze dne 5. 9. 2023 a s ním přímo souvisejících úkonů.

Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000

Dne 30. 1. 2024 Úřad obdržel rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 15. 1. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

V rozkladu zadavatel uvádí, že ve všech fázích zadávacího i správního řízení disponoval dostatečným počtem relevantních důkazů, a to ať už k finančním hodnotám referencí či účasti členů realizačního týmu na referenčních zakázkách. Zadavatel tvrdí, že mu na základě námitek nevznikly pochybnosti o údajích obsažených v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel konkrétně popisuje dokumenty, kterými měly být potvrzeny údaje v nabídce vybraného dodavatele a následně i vyvráceny námitky navrhovatele. Uvádí, že disponoval přesvědčivějšími důkazy s vyšší právní silou oproti navrhovateli.

Zadavatel rozporuje také výklad zadávací podmínky Úřadem a nemožnost sčítat hodnoty referencí členů realizačního týmu u dvou souvisejících stavebních objektů. Zadavatel nesouhlasí s tím, že členové realizačního týmu mohou ze zakázky, kterou realizoval jejich zaměstnavatel společně s více dodavateli, prokazovat zkušenost pouze v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel tento zaměstnavatel. Zadavatel navíc namítá, že § 79 odst. 4 písm. a) zákona nelze automaticky vztahovat k celému § 79 odst. 2 zákona.

Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Navrhovatel se podrobně vyjadřuje ke konkrétním bodům rozkladu zadavatele, přičemž dospívá k závěru o správnosti napadeného rozhodnutí. Navrhovatel označuje rozkladovou argumentaci jako manipulativní a rekapituluje důvody, pro které měl Úřad skutečně dospět k závěru o nezákonnosti postupu zadavatele. S těmito důvody a se zjištěními Úřadu navrhovatel souhlasí. Podle navrhovatele zadavatel nedisponoval ve všech fázích zadávacího řízení dokumenty, o kterých nebyl důvod jakkoliv pochybovat. Navrhovatel uvádí, že zadavateli objektivně vznikly pochybnosti o tvrzeních vybraného dodavatele.

Navrhovatel dále uvádí, že pokud určitý člen realizačního týmu pracoval pro konkrétního zaměstnavatele, logicky mohl vykonávat jen činnosti, které byly svěřeny tomuto zaměstnavateli, a jen k těmto činnostem mohl nabýt zkušenosti. K výkladu zadávací podmínky navrhovatel uvádí, že nedává smysl, aby byly hodnoceny zkušenosti členů realizačního týmu ze stavby, kde byl realizován tunel metodou NRTM či TBM, pokud by nemělo být relevantní, zda se právě na řízení této části stavby člen týmu podílel.

Navrhovatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Vybraný dodavatel souhlasí s rozkladem zadavatele. Podle vybraného dodavatele byl postup zadavatele v každém okamžiku zadávacího řízení zákonný. Vybraný dodavatel v nabídce doložil všechny požadované doklady, z nichž zadavateli objektivně nemohly vzniknout žádné pochybnosti. Na výzvy pak poskytl i další doklady. Námitky navrhovatele nepřinesly žádné věcné argumenty, které by toto byly schopny zpochybnit.

Podle vybraného dodavatele je napadené rozhodnutí nezákonné a předseda Úřadu by je měl zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání, případně změnit tak, že se návrh zamítá.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Podáním ze dne 13. 3. 2024 zadavatel Úřad informoval o provedených úkonech v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Konkrétně se jednalo o zprávu v elektronickém nástroji, jejímž obsahem je „Rozhodnutí o zrušení ‚Rozhodnutí o výběru dodavatele k uzavření smlouvy ze dne

V důsledku změny skutkových okolností – zrušení rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru – předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-11564/2024/163 ze dne 14. 3. 2024 vyzval účastníky správního řízení, aby se v jím stanovené lhůtě vyjádřili k novým podkladům rozhodnutí.

Dne 21. 3. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém uvádí, že se správní řízení stalo bezpředmětným, jelikož zrušil úkony, které byly Úřadem přezkoumávány. Zadavatel proto Úřad vyzývá, aby zastavil správní řízení podle § 257 písm. i) zákona. Zadavatel je přesvědčen, že rozhodnutí ve věci nemůže být důležité ani pro případný nárok na náhradu škody. Navrhovatel ani vybraný dodavatel se k novým podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Dne 3. 4. 2024 zadavatel Úřadu doručil přípis ze dne 2. 4. 2024, ze kterého vyplývá, že proti výše označeným úkonům zadavatele nebyly podány námitky.

Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Jelikož bylo v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. i) zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, je třeba bez dalšího napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

Podle § 257 písm. i) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě.

Ke smyslu § 257 písm. i) zákona lze uvést, že účelem správního řízení zahájeného dle § 250 zákona na návrh navrhovatele, který nesouhlasí s postupem zadavatele, je přezkoumání návrhem napadených úkonů zadavatele a případné uložení nápravného opatření podle § 263 nebo § 264 zákona. Pokud však přestane existovat úkon, který navrhovatel návrhem napadá, anebo zadavatel svůj nezákonný postup napraví, Úřad v důsledku této skutečnosti pozbyde možnosti uložit nápravné opatření (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As

Z výše citovaných ustanovení správního řádu vyplývá, že v případě, kdy je v řízení o rozkladu zjištěno, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení [kromě jiného i skutečnost vymezená v § 257 písm. i) zákona], je třeba bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení zastavit. Zrušením napadeného rozhodnutí „bez dalšího“ se rozumí jeho zrušení bez toho, aniž by předseda Úřadu podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy nebo správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu či rozkladech.

Shodně uvádí i odborná literatura k § 257 písm. i) zákona: „Předmětné ustanovení souvisí s možností, resp. právem zadavatele učinit autoremeduru, tedy sám přijmout opatření k nápravě či zrušit úkon, který učinil v rozporu se zákonem, případně jehož zákonnost napadá navrhovatel. Jedná se kromě jiného o výraz procesní ekonomie, přičemž zadavatel k takovému kroku může přistoupit kdykoliv, tedy i po podání návrhu k ÚOHS. Hranicí mu v tomto bude pouze okamžik uzavření smlouvy, případně pravomocné rozhodnutí, kterým dotčený úkon zrušil ÚOHS. Pokud zadavatel ruší jakýkoliv svůj úkon, pak – obdobně jako ÚOHS – musí současně zrušit všechny úkony, které na rušený úkon navazovaly.“ (srov. Flaškár, Martin;

V průběhu správního řízení o rozkladu zadavatele bylo zjištěno, že zadavatel dne 13. 3. 2024 rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru, tedy úkonů, proti kterým směřoval návrh navrhovatele.

Skutečnost, že zadavatel zrušil přezkoumávané úkony, resp. přijal požadované opatření k nápravě, je zákonem předpokládaný procesní důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. i) zákona. Zrušením rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru již tedy ve svém důsledku zadavatel přijal požadované opatření k nápravě.

Nastaly tedy skutečnosti, pro které by již nebylo účelné dále pokračovat ve správním řízení, jehož základní smysl, tj. přezkoumání úkonů zadavatele ve správním řízení a eventuální uložení nápravného opatření, již nemůže být naplněn (v tomto případě potvrzení či zrušení napadeného rozhodnutí, kterým bylo uloženo nápravné opatření).

Pro úplnost dodávám, že zadavatel dne 3. 4. 2024 zaslal Úřadu sdělení, ve kterém jej informoval o tom, že proti jeho úkonům nebyly v zákonné lhůtě podány námitky. Není tedy účelné pokračovat ve správním řízení ani z tohoto důvodu.

Co se týče námitek uvedených v rozkladu zadavatele k meritu věci, je třeba konstatovat, že není namístě se jimi zabývat, protože není naplněn procesní rámec pro věcný přezkum v předmětné věci a takový postup by nebyl ani v souladu se zásadou procesní ekonomie. Dále lze dodat, že žádný z účastníků neuvedl ve vyjádření k podkladům rozhodnutí skutečnosti, které by mohly mít vliv na jiné rozhodnutí ve věci.

Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků tohoto správního řízení ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v řízení o rozkladech ani netvrdil a neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladech mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, i když účastníci tohoto řízení byli obeznámeni s tím, že v daném případě nastaly skutečnosti, které dle zákona odůvodňují zastavení řízení, nezbývá než podle § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. i) zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, je třeba uzavřít, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

JUDr. Vilém Podešva, LL.M., advokát, Na Pankráci, 1683/127, 140 00 Praha 4

Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1

S u b t e r r a a.s., Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8