ÚOHS R0032/2026/VZ – Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomuni

Úřad obdržel dne 27. 1. 2026 žádost žadatele o přiznání postavení účastníka řízení, eventuálně o přiznání postavení vedlejšího účastníka podle § 141 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“). Podle žadatele mu svědčí postavení účastníka správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0011/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele T-Mobile

Žádost o přiznání postavení účastníka správního řízení žadatel odůvodňuje tím, že jako centrální zadavatel odpovídá za zákonnost nastavení zadávacích podmínek a průběh zadávacího postupu, a výsledek řízení tedy přímo zasahuje do jeho práv a povinností, jelikož mu v případě úspěchu navrhovatele hrozí přímý postih za přestupek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“).1 Žadatel uvádí, že pokud by jej Úřad účastníkem řízení neshledal, pak žádá o přiznání postavení vedlejšího účastníka podle § 141 odst. 3 věta druhá správního řádu, neboť má zájem na výsledku řízení. Žadatel rovněž odkazuje na judikaturu správního soudu, podle které se návrhové řízení u Úřadu svou povahou blíží spornému řízení podle § 141 správního řádu.

Dne 13. 2. 2026 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-06124/2026/500, sp. zn. ÚOHS-V0030/2026/PV, rozhodl tak, že žadatel není účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení.

Odkázal přitom na průběh správního řízení, kdy dne 23. 12. 2025 obdržel Úřad návrh navrhovatele, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku, jehož účastníky jsou podle § 256 ZZVZ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel. Navrhovatel v návrhu brojí proti postupu žadatele jakožto centrálního zadavatele s odůvodněním, že ten porušil pravidla

Vzhledem k tomu, že § 256 ZZVZ představuje zvláštní právní úpravu účastenství ve správním řízení vůči obecné právní úpravě podle správního řádu, nelze v případě správních řízení zahájených Úřadem na návrh a v případě správních řízení zahájených z moci úřední ve věci případného uložení nápravného opatření aplikovat obecnou úpravu účastenství ve správním řízení podle § 27 a násl. správního řádu. Účastníky výše uvedených správních řízení zahájených

S ohledem na skutečnost, že správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0011/2026/VZ je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu, jsou podle závěru Úřadu jeho účastníky v souladu s § 256 ZZVZ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.

V otázce vedlejšího účastenství se podle závěru Úřadu správní řád na řízení u Úřadu nepoužije rovněž.

Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo žadateli doručeno dne 13. 2. 2026.

Žadatel v rozkladu uvádí, že ve veřejné zakázce vystupoval jako centrální zadavatel ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) ZZVZ. Z této pozice připravil a realizoval zadávací podmínky a provedl veškeré úkony v zadávacím postupu, které byly nezbytným procesním předpokladem pro uzavření smluv.

Úřad ve své argumentaci vychází z předpokladu, že úprava účastenství je v ZZVZ jednak úpravou speciální, jednak úpravou komplexní. Žadatel v tomto ohledu považuje za neodpovídající zákonné úpravě závěr Úřadu, „že protože správní řízení vedené Úřadem je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu, jsou jeho účastníky v souladu s § 256 zákona ‚pouze‘ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel“. Hypoteticky by totiž dle závěru Úřadu zřejmě postačovalo zmocnění centrálního zadavatele ze strany pověřujících zadavatelů k uzavření smluv na veřejnou zakázku, aby se mohl stát účastníkem řízení.

Zákonodárce sice v souladu s právem Evropské unie prostřednictvím několika institutů konstruuje řízení před Úřadem především jako řízení rychlé a efektivní, avšak v případě § 256

Jelikož znění § 256 ZZVZ může být nejednoznačné, měl by Úřad v případě pochybností o jeho výkladu brát v úvahu oprávněný zájem centrálního zadavatele, tj. vycházet ze skutečnosti, že dle věty první před středníkem se uplatní následující: „Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel“.

Žadatel je přesvědčen, že napadené usnesení Úřadu je nezákonné a věcně nesprávné, a proto navrhuje napadené usnesení zrušit a přiznat žadateli účastenství ve správním řízení.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu mi předal spis spolu se svým stanoviskem k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení a dospěl jsem k závěru, že Úřad napadeným usnesením rozhodl v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou ve stručnosti rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.

Rozklad žadatele směřuje k posouzení, zda § 256 ZZVZ vymezuje okruh účastníků správního řízení na úseku veřejných zakázek taxativně, a tedy vylučuje použití § 27 správního řádu, nebo je výčet účastníků v § 256 zákona demonstrativní a lze tedy § 27 správního řádu podpůrně aplikovat.

Podle § 256 ZZVZ platí, že účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.

Jak správně uvedl Úřad, který v napadeném usnesení podrobně zrekapituloval relevantní právní úpravu účastenství ve správním řízení, správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHSS0011/2026/VZ je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu; proto jsou jeho účastníky v souladu s § 256 zákona pouze navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.

Úřad při svém rozhodování důsledně vycházel z již ustálené rozhodovací praxe Úřadu, z níž také citoval (např. rozhodnutí předsedy ze dne 9. 12. 2019 sp. zn. ÚOHS-R0170/2019/VZ).

Uvedený závěr lze podpořit též odkazem na některé soudní rozsudky, jak učinil již Úřad v napadeném usnesení (např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2016 sp. zn. 30

Ačkoli se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele řídí správním řádem, otázka, kdo je účastníkem takového řízení, je zodpovězena v § 256 ZZVZ. Proto je v souladu § 1 odst. 2 správního řádu aplikace § 27 správního řádu vyloučena. Stejný názor lze nalézt i v doktrinální literatuře,2 která v této otázce především odkazuje na relevantní judikaturu soudů.

Žadatel v rozkladu zastává názor, že by se na účastenství měl aplikovat § 256 ZZVZ v celém svém kontextu, což by podle něj mělo znamenat, že věta první tohoto ustanovení se uplatní ve všech řízeních a účastníky budou vždy zadavatel (zde tedy i centrální zadavatel) a navrhovatel. K tomu uvádím, že, jak ostatně vyplývá z již shora uvedené argumentace, věta první § 256 ZZVZ, podle které je účastníkem řízení zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel, se uplatní jako obecné východisko pro ta řízení, v nichž se nejedná o uložení zákazu plnění smlouvy. Řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je v § 256 ZZVZ definováno jako řízení speciální, jehož účastníci jsou vyjmenováni taxativně. Z tohoto důvodu nelze vycházet ze znění věty první a tím rozšiřovat okruh účastníků.

Pokud se žadatel domáhal přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení s odkazem na zákonnou úpravu sporného řízení podle správního řádu, musím i v tomto dát za pravdu závěru

K argumentaci žadatele komentářem k § 256 ZZVZ v systému ASPI nezbývá než uvést, že i když jím citovaný komentář může vyznívat tak, že podporuje jeho názor v otázce účastenství, nejedná se o závazný právní výklad citovaného ustanovení, jímž by byl správní orgán vázán.

S ohledem na výše uvedené tedy platí, že účastenství ve správním řízení, které je vedeno podle

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení.