ÚOHS R0036/2026/VZ – Elektronické vedení informací státního zastupitelství (EL

Úřad obdržel dne 15. 12. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“ ) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“ ) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Úřad rozkladem napadeným rozhodnutím rozhodl ve výroku I tak, že se správní řízení v části odpovídající návrhu v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti údajnému porušení ustanovení § 220 zákona, podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu v tét o části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Ve výroku II napadeného rozhodnutí potom Úřad rozhodl tak, že se návrh vyjma té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno výrokem I, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku I uvedl, že námitky podané navrhovatelem nesplňovaly v této části zákonné náležitosti podle § 244 zákona, neboť jednak neobsahovaly konkrétní vymezení tvrzeného porušení zákona (navrhovatel se omezil toliko na obecné tvrzení o možném pochybení, které nebylo podloženo žádnou relevantní argumentací či skutečností, z níž by navrhovatel své pochybnosti vyvozoval) , ani údaj o tom, kdy se navrhovatel o tomto možném porušení dozvěděl. Za této situace nelze námitky p ovažovat za řádně podané.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku II v rámci posouzení zákonnosti postupu zadavatele uvedl, že posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele ve vztahu k významné službě A není netransparentní ani nepřezkoumatelné. Ze zprávy o hodnocen í ve spojení se zněním zadávací dokumentace je zřejmé, jakým způsobem zadavatel dospěl k závěru o splnění tohoto kvalifikačního požadavku, a navrhovatelova námitka je proto v této části nedůvodná. Stejně tak ze zprávy o hodnocení vyplývají dostatečné a vzá jemně související údaje, na jejichž základě lze přezkoumatelným způsobem dovodit, že zadavatel posoudil a ověřil splnění časového požadavku na významné služby B, C a E. Úřad proto konstatoval, že postup zadavatele při posouzení splnění technické kvalifikac e vybraného dodavatele není ani v této části v rozporu se zákonem či se zásadou transparentnosti.

Úřad dále konstatoval, že v případě

Úřad pak k tvrzené nezákonnosti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále též jako „MNNC“) uzavřel, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když identifikoval pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění, využil postup podle § 113 zákona, vyžádal si písemné objasnění způsobu stanovení nabídkové ceny, které akceptova l, a svůj postup a informace o přijatelnosti nabídkové ceny zachytil přezkoumatelným a transparentním způsobem v dokumentaci o zadávacím ří zení.

Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 13. 2. 2026.

Navrhovatel nejprve rozsáhle napadá závěry Úřadu k výroku II napadeného rozhodnutí. Navrhovatel konstatuje, že se Úřad dle něj nezabýval jeho argumentací uvedenou v návrhu, námitkách a jeho vyjádření se k podkladům rozhodnutí ani argumentací zadavatele uve denou v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu. Napadené rozhodnutí je v tomto ohledu dle něj nepřezkoumatelné, a navrhovatel je tak dle svého mínění nucen opakovat znovu již uvedené argumenty, což ve fázi podání rozkladu nedává smysl. P rávě s těmito argumenty se měl Úřad vypořádat již v napadeném rozhodnutí, což dle navrhovatele neučinil.

Obecně ke skutečnostem vyplývajícím z dokumentace o zadávacím řízení a ke smyslu a účelu oznámení o výběru navrhovatel poukazuje, že k většině informací vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení neměl v době podání námitek a návrhu přístup, tudíž tyto informace jsou z pohledu zákonnosti oznámení o výběru dle navrhovatele irelevantní. Navrhovatel tvrdí, že zákonnost postupu zadavatele nelze dovozovat z toho, co vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, když tyto informace měl zadavatel k dispozici, ale z neznámých důvodů se je rozhodl neuvádět v relevantních dokumentech, tj. v oznámení o výběru a následně v rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel setrvává na svých námitkách vůči jím tvrzeným vadám oznámení o výběru ve vztahu k dotčeným významným službám, konkrétně mu jde o finanční objem významné služby A a o informaci o datu uvedení systému do běžného provozu u významné služby B, C a E v nabídce vy- braného dodavatele. Dle názoru navrhovatele oznámení o výběru v případě těchto významných služeb předkládaných vybraným dodavatelem neobsahuje informace rozhodné k prokázání

Navrhovatel dále trvá na námitce, že z oznámení o výběru nevyplývá naplnění požadavků zadavatele na konkrétní právní praxi u osoby právního specialisty

Co se potom týče prokazování kvalifikace u právního specialisty

K námitce nezákonnosti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny má navrhovatel za to, že Úřad rezignoval na vypořádání jeho argumentů. Navrhovatel poukazuje, že

Navrhovatel se závěrem vymezuje vůči výroku I napadeného rozhodnutí a podotýká, že Úřad ve své argumentaci nesprávně tvrdí, že navrhovatel v návrhu modifikoval svou argumentaci oproti podaným námitkám, což navrhovatel popírá. Navrhovatel zdůrazňuje, že upo zorňoval na potencialitu porušení zákona. Nelze tedy ani tvrdit, že námitky nesplňovaly náležitosti. Navrhovatel výslovně netvrdil, že k porušení zákona jednoznačně došlo, protože to dle něj nebyl schopen jakkoliv verifikovat. Úřad dle navrhovatele rezigno val na svou zákonnou povinnost a roli garanta zákonnosti zadávání veřejných zakázek, když se k tomuto bodu návrhu vůbec nevyjádřil, aby případně toto posouzení Úřad provedl ze své úřední povinnosti, což je z hlediska procesní ekonomie zcela standardní a zá konný postup.

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Dne 20. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, v němž v úvodu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele a své vyjádření k návrhu. Zadavatel předně uvádí, že se s napadeným rozhodnutím ztotožňuje. Dále se podrobně vyjad uvedeným v rozkladu.

Zadavatel je přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí pouze konstatoval, že vycházel z dokumentace o zadávacím řízení při posouzení, zda zadavatel mohl učinit závěr o splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. V tomto případě je tedy dle zadavatele zapo třebí vnímat odlišnost od tvrzení navrhovatele, který se snaží vytvořit dojem, že se Úřad snažil zadavateli „pomoct“ tím, že v dokumentaci o zadávacím řízení hledal podporu pro údajně nejasné informace vyplývající z oznámení o výběru.

Co se týče prokazování významných služeb A i B, C, E, je zadavatel přesvědčen, že Úřad dospěl k logickému závěru, že je možné na základě údajů uvedených v oznámení o výběru dojít k závěru o splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení. Lze tak dle zadavatele jednoznačně stanovit, že minimální úroveň stanovená zadavatelem byla u pře dmětných významných služeb splněna. Obdobný závěr správně dle zadavatele učinil Úřad i v případě prokazování kvalifikace u osoby právního specialisty

Při posouzení údajné nezákonnosti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval Úřad dle názoru zadavatele zcela korektně. Popsal postup zadavatele při vypořádání mimořádně nízké nabídkové ceny v kontextu rozhodovací praxe své a dospěl k závěru, že zadavatel splnil veškeré požadavky na něj kladené. i správních soudů

K námitkám proti výroku I napadeného rozhodnutí zadavatel dodává, že zcela souhlasí s Úřadem ohledně toho, že námitky v rozsahu tvrzeného pochybení byly podány opožděně. V tomto ohledu vnímá zadavatel jakékoliv další argumenty navrhovatele jako bezpředmětn é. Zadavatel dodává, že i kdyby navrhovatelovy námitky byly podány včas, musel by je odmítnout, neboť není vůbec jasné, z čeho navrhovatel dovozuje porušení zákona. Není dle zadavatele přípustné, aby navrhovatel či kterýkoliv jiný dodavatel bez dalšího uve vysvětlil, jak k takovému závěru došel. dl, že si myslí, že byl porušen zákon, aniž by

Zadavatel poukazuje na dle něj nesmyslnost, účelovost a věcnou nesprávnost argumentace navrhovatele, jejímž cílem je pouze vyvolat dojem, že jak zadavatel, tak Úřad rozsáhlým způsobem porušili zákon, přičemž k podpoře těchto tvrzení navrhovatel používá dle mínění zadavatele zavádějící až ryze manipulativní argumenty a zásadním způsobem dezinterpretuje zákonné povinnosti zadavatele a základní zásady správního řízení.

Zadavatel navrhuje, aby byl podaný rozklad v plném rozsahu zamítnut a předseda Úřadu tak potvrdil napadené rozhodnutí.

Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele nevyjádřil.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad nap adeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

Gros argumentace navrhovatele směřuje proti výroku II napadeného rozhodnutí, proto nejprve vypořádám námitky proti této části napadeného rozhodnutí.

Navrhovatel v rozkladu opakovaně zmiňuje, že se Úřad dle jeho mínění nezabýval jeho argumentací uvedenou v návrhu, námitkách a jeho vyjádření se k podkladům rozhodnutí ani argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu. V tomto oh- ledu také navrhovatel dovozuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a tvrdí, že je nucen své již dříve zmíněné argumenty opakovat v rozkladu.

S touto námitkou navrhovatele se neztotožňuji. Otázka přezkoumatelnosti rozhodnutí byla opakovaně řešena i soudní judikaturou, například lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 102/2013 -165 ze dne 10. 12. 2015 nebo na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 291/2015 -26 ze dne 2. 6. 2016. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 -

Napadené rozhodnutí shledávám ve světle uvedené judikatury z hlediska skutkových zjištění i jejich právního posouzení plně přezkoumatelným. Je totiž postaveno na zákonných

Důvody, pro které Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, jsou zřejmé a lze je v řízení o rozkladu přezkoumat. Ostatně i sám navrhovatel s nimi polemizuje. Proto také mohu v návaznosti na výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 -392 ze dne

Ostatně výše řečené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 5/2024 -380 ze dne

Obdobnou optikou je třeba posuzovat také šíři odůvodnění oznámení o výběru dodavatele, které zadavatel odeslal účastníkům zadávacího řízení dle § 123 zákona. Navrhovatel napadá zákonnost oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 11. 2025, jehož přílohou je do kument nazvaný „Zpráva o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ (dále také souhrnně jako „oznámení o výběru“ ), z toho důvodu, že dle navrhovatele neobsahuje všechny informace relevantní pro doložení splnění kvalifikace a dalších požadavků zadavatele vybraným dodavatelem. Navrhovatel přitom primárně nezpochybňuje faktické splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem. Tvrdí však, že fakta dokládající splnění požadavků zadavatele vybraným dodavatelem nejsou v dostatečně podrobné míře součástí oznámení o výběru dodavatele, tudíž jej Úřad jako zákonný dokument neměl aprobovat. S touto námitkou navrhovatele nemohu

Dle komentáře k § 123 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv.

Jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS -S0409/2019/VZ, č. j. ÚOHS -08213/2020/513/IHl ze dne 12. 3. 2020, „zadavatel sice primárně posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, tj. na základě seznamu významných dodávek a služeb, který předkládá účastník zadávacího řízení. Pokud zadavatel nemá žádn relevantní indicie zpochybňující správnost předloženého seznamu, resp. věrohodnost informací é z něho vyplývajících, nelze zadavateli nic vytknout, pokud na základě tohoto seznamu konstatuje prokázání kvalifikace, potažmo splnění podmínek účasti. Jinými slovy, ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat účastníkem předložený seznam dodávek v každé situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikač ního kritéria žádné pochybnosti.“

Co do míry podrobností oznámení o výběru je třeba vycházet ze zákona, který požaduje seznam dokladů prokazujících kvalifikaci, nikoli předkládání celých takových dokladů či obsahové citace z nich. Pokud zadavateli nevzniknou důvodné pochybnosti o prokázání kvalifikace, není povinen veškeré údaje uváděné dodavatelem zjišťovat či přezkoumávat do úplných detailů, jak naznačuje navrhovatel v rozkladu, a ani není povinen veškeré detaily uvádět v oznámení o výběru. K naplnění § 123 zákona zcela postačuje, když za davatel požadované doklady a údaje uvede v takové míře, aby nevzbuzovaly důvodné pochybnosti o splnění kvalifikace vybraným dodavatelem, byly konzistentní a srozumitelné a v takových podrobnostech, aby je případně Úřad mohl přezkoumat, což v daném případě zjevně nastalo.

V přezkoumávaném případě tedy zadavatel požadavky zákona naplnil více než dostatečně, když dokument nazvaný „Zpráva o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ přiložený k oznámení o výběru a čítající 45 stran, je dostateč ně podrobný a plně přezkoumatelný, což osvědčil i Úřad v napadeném rozhodnutí. Není pravdou, že by snad Úřad „dotvářel“ argumentaci zadavatele nad rámec oznámení o výběru dodavatele. Úřad pochopitelně posuzoval daný postup zadavatele v kontextu zadávacího řízení, které našlo odraz v dokumentaci o zadávacím řízení, tedy byl oprávněn přezkoumat, zda závěry učiněné zadavatelem v oznámení o výběru mohly z dokumentace o zadávacím řízení vyplývat. Ovšem závěr o zákonnosti postupu zadavatele vychází toliko z dekla ratorního ověření skutečností vyplývajících z dokumentace o za- dávacím řízení, když podstata splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem je obsažena

Dle názoru navrhovatele oznámení o výběru v případě významných služeb předkládaných vybraným dodavatelem neobsahuje informace rozhodné k prokázání kvalifikace vybraného dodavatele.

Lze shrnout, že zadavatel v čl. 11.12.1 zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 stanovil požadavek na předložení seznamu významných služeb, obsahující mj. jednu významnou službu odpovídající vymezení významné služby A . Zadavatel následně sta- novil rozsáhlé požadavky na významnou službu mj. tak, že požadoval, aby předmět této významné služby spočíval v zajištění činností definovaných v bodech i – vi. Předmětem významné služby A tak musela být (i.) analýza, (ii.) detailní návrh řeše ní, (iii.) zpracování detailního implementačního plánu projektu informačního systému, (iv.) vývoj/rozvoj, implementace, integrace včetně WS a konfigurace informačního systému, (v.) pilotní provoz, proces akceptačního testování a předávání informačního systému do běžného provozu a (vi.) zpracování uživatelské, provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému. Zadavatel dále stanovil požadavky na hodnotu významné služby, podle kterých hodnota významné služby za plnění definované v dech i. až v., tj. hodnota zajištění všech výše jmenovaných činností kromě zpracování uživatel- bo- ské, provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému (tj. kromě činnosti uvedené v bodě vi .), musela činit minimálně 40 mil. Kč bez DPH. Zadavatel dále stanovil požadavek, aby součástí významné služby bylo kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému v hodnotě minimálně 10 mil. Kč bez DPH. Z uvedeného tak vyplývá, že za davatel stanovil samostatně požadavek na hodnotu tvorby informačního systému a požadavek na hodnotu následného poskytování podpory a rozvoje.

K významným službám B, C a E shrnuji, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek, aby dodavatelé předložili seznam významných služeb poskytnutých za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, přičemž výslovně uvedl, že tato podmínka je splněna tehdy, pokud byl p ředmětný informační systém v uvedeném období uveden do běžného provozu. Současně zadavatel v rámci zadávací dokumentace poskytl vzor seznamu významných služeb (příloha č. 4 zadávací dokumentace), v němž požadoval mj. uvedení doby plnění významné služby, te dy časo- vého vymezení realizace referenční zakázky. Zadavatel pak při posouzení kvalifikace tyto údaje předložené vybraným dodavatelem převzal do zprávy o hodnocení a ve vztahu k posuzované významné službě uváděl i informaci o datu uvedení informačního syst ému do běžného provozu.

Vybraný dodavatel k prokázání významných služeb B, C a E předložil jednu významnou službu „Smlouva o dodávce, implementaci a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního systému pro Monitoring Approach“, která měla splňovat požadavky kladené na každou z nich. Ve zprávě o hodnocení zadavatel ve vztahu k této službě uvedl mj. údaj: „Datum uvedení IS do

Právní posouzení námitky týkající se významné služby A provedl Úřad dostatečně v bodech 169 až 182 napadeného rozhodnutí a právní posouzení týkající se významných služeb B, C a E potom v bodech 183 až 192 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňu ji, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, proč daným námitkám navrhovatele nemohl dát za pravdu. Zde dále uvádím následující.

Při posouzení reference týkající se významné služby A považuji za stěžejní bod 179 napadeného rozhodnutí, kde Úřad zdůraznil, že cena významné služby A – Informační systém datových schrá- nek ISDS 2023+ – uvedená jako cena bez služeb podpory a rozvoje přesah uje částku 150 mil. Kč.

Částka minimální hodnoty 40 mil. Kč bez DPH se totiž vztahovala k přesně stanoveným činnostem vymezeným právě v bodech i. až v., a to k analýze, návrhu řešení, zpracování implementačního plánu projektu, vývoje a rozvoje, implementace, integrace, konfigurac e, pilotní provoz, akceptační testová ní a předání do běžného provozu. Jednalo se tak o částku pokrývající vlastní realizaci informačního systému zahrnující činnosti vymezené v bodech i. až v. zadávací dokumentace.

Zbývající část nezahrnutá pod požadovanou minimální hodnotu 40 mil. Kč bez DPH coby poslední fáze tvořila dle vyjádření zadavatele zanedbatelnou položku, že zadavatel vůbec nepožadoval její vyčíslení. Vybraný dodavatel uvedl, že jeho významná služba A měla hodnotu více než

Zadavatel nastavil minimální požadavek 40 mil. Kč na referenci významné služby A, lze mu tak dát jednoznačně za pravdu, že nemohl mít nejmenší pochybnost u hodnoty reference ve výši více než 150 mil. Kč, jelikož přesahovala několikanásobně jeho minimální l imit. Oznámení o výběru dodavatele tak nevzbuzuje důvodnou pochybnost o transparentnosti závěru o splnění tohoto kvalifikačního požadavku vybraným dodavatelem. Na tomto závěru ničeho nemění ani bod 181 napadeného rozhodnutí zmiňující ověření reference u ob jednatele významné služby A – České pošty, s.p., kdy objednatel výslovně nepotvrdil pouze údaj stanovený pod bodem xii. zadávací dokumentace, kterýžto dílčí požadavek však nebyl předmětem přezkumu, neboť ve vztahu k němu nebylo

Při posouzení reference týkající se významných služeb B, C a E postupoval Úřad obdobně správně jako u významné služby A. Jsem přesvědčen, že navrhovatelova námitka proti průkaznosti daného údaje o podepsání akceptačního protokolu, že byl informační systém v posledních pěti letech skutečně uveden do běžného provozu, je přesvědčivě vypořádána zejména v bodech 187 až 189 napadeného rozhodnutí.

Zejména pak zdůrazňuji, že zadavatel převzal údaj o podpisu akceptačního protokolu dne 27. 3.

Z uvedených údajů je zřejmé, že fáze vytváření systému musela být již završena – jedná se o sys- tém dokončený a plnění se nachází v navazující fázi jeho běžného provozu. Jestliže realizace služby započala v roce 2022, tj. před méně než pěti lety a podle údajů uvedených zadavatelem již přešla do fáze provozu a podpory, muselo k uvedení systému do b ěžného provozu dojít v prů- běhu tohoto plnění, tedy zjevně v období posledních pěti let před zahájením zadávacího řízení.

Posouzení splnění uvedené podmínky tak nestojí výlučně na interpretaci údaje o akceptačním protokolu, nýbrž na souhrnném vyhodnocení všech údajů zachycených ve zprávě o hodnocení, která je přílohou oznámení o výběru. Nelze tak dát za pravdu námitce navrhov atele, že z oznámení o výběru nevyplývá, že byl informační systém předložený jako reference u významných služeb B,

Lze tak uzavřít, že minimální úroveň stanovená zadavatelem byla u předmětných referenčních významných služeb A i B, C, E splněna, což našlo transparentní odraz v oznámení o výběru dodavatele.

Navrhovatel namítá, že z oznámení o výběru nevyplývá naplnění požadavků zadavatele na konkrétní právní praxi u osoby právního specialisty

Lze shrnout, že z článku 12.12.2. a bodu 12 přílohy č. 6 zadávací dokumentace plyne, že zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, kdy požadoval, aby dodavatel disponoval osobou na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství s nejméně dvouletou praxí v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních . Zadavatel současně stanovil, že dodavatel má u této osoby uvést identifikační údaje zaměstnavatele, pracovní pozici, dobu praxe a obsah praxe v rozsahu umožňujícím ověřit splnění uvedených podmínek, přičemž praxi bylo možné prokázat výkonem jakéhokoliv právního povolání .

Vybraný dodavatel ve své nabídce předložil seznam členů realizačního týmu, ve kterém na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) uvedl dvě osoby, a to [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] osoby uvedl i ve zprávě o hodnocení nabídek.

Právní posouzení námitky týkající se – netrestní působnost státního zastupitelství a [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ

Právě v bodě 200 napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval obsahem oznámení o výběru, resp. zprávy o hodnocení nabídek zachycujícím splnění kvalifikačního požadavku příslušné právní praxe u [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] . Zadavatel zde u uvedené osoby nepřevzal kompletní výčet pozic a údajů obsažených v profesním životopise, ale obecně shrnul praxi, když uvedl korporátní právní praxi u společnosti O2 Czech Republic s.r.o. coby praxi „v oblasti veřejných zakázek, smluvního práva a zastupování před soudy apod.“ Jednalo se tedy pouze o demonstrativní výčet informací, které byly předloženy v profesním životopisu, ze kterého zadavatel vycházel. Zadavatel dále uvedl praxi právníka u O2 IT Services s.r.o. coby konzultanta v právní oblasti. Doplňuji, že přímo ze zprávy o hodn ocení nabídek je patrné, že praxi korporátního právníka vykonává tato osoba od srpna 2021 dosud.

Jsem toho názoru, že již přímo ze zprávy o hodnocení nabídek je zřejmé, že

Fakt, že nabídka vybraného dodavatele obsahovala podrobnější profesní životopis této osoby, z něhož zadavatel také vycházel, což Úřad v napadeném rozhodnutí rovněž zohlednil, ničeho nemění na závěru, že údaje shrnuté ve zprávě o hodnocení nabídek poskytují dostatečný věcný základ pro závěr, že uvedená osoba splňuje požadavek minimálně dvouleté praxe v právních oblastech vymezených zadávací dokumentací. Úřad tedy správně neshledal důvodné pochybnosti o tom, že prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] byla po žadovaná dvouletá praxe v příslušných právních oblastech prokázána. Přičemž zadavatel nebyl povinen podrobnější profesní životopis přikládat ke zprávě o hodnocení nabídek ani jeho obsah v ní detailně rozepisovat, jak se snaží namítat navrhovatel. Takový do kument je interní povahy a zcela postačuje, když údaje rozhodné pro posouzení kvalifikace jako splněné jsou zmíněny a shrnuty ve zprávě o hodnocení nabídek, což v daném případě prokazatelně nastalo.

Co se potom týče [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ

Předně je třeba uvést, že Úřad rozhodnutí o námitkách přezkoumává toliko z pohledu § 245 zákona, tedy zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem namítaným skutečnostem.

Nadto plně souhlasím s názorem Úřadu vyjádřeným v bodech 206 až 211 napadeného rozhodnutí, že vybraný dodavatel naplnil kvalifikační požadavek na vykázanou právní praxi i u osoby

Obsah předmětné role tak, jak je popsána zadavatelem, je zaměřen na procesní a funkční analýzu netrestní agendy státního zastupitelství v souvislosti s návrhem a implementací informačního systému. Role představuje odborného konzultanta, jehož úkolem je zaj istit, aby informační systém správně reflektoval procesy či agendy netrestní působnosti státního zastupitelství. se tedy o výkon advokacie ve smyslu zákona o advokacii, ale o jiné specifické odborné právní služby. Zákon o advokacii nijak nebrání ad

Lze tak mít i s ohledem na informace obsažené v oznámení o výběru za prokázané, že

Navrhovatel nesouhlasí s tím, jak Úřad vypořádal jeho námitky vůči postupu zadavatele při posouzení MNNC. Navrhovatel poukazuje, že Úřad není z povahy své role jakožto garanta zákonnosti zadávání veřejných zakázek vázán toliko jednoznačně identifikovanými návrhovými body a je oprávněn přezkoumat zadávací řízení jako celek.

Lze shrnout, že zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele či její dílčí části v rámci rozpadu nákladů i s ohledem na námitky podané v rámci zadávacího řízení identifikoval jako mimořádně nízké, a proto před oznámením o výběru postupoval podle § 113 od st. 4 zákona a vyžádal si její písemné zdůvodnění žádostí o objasnění MNNC ze dne 11. 8. 2025 (dále jen „žádost o objasnění MNNC“ ). MNNC byla identifikována mj. z důvodu, že někteří členové realizačního týmu mají nezvykle nízký počet alokovaných člověkodní za jeden měsíc poskytování služeb podpory a údržby (podrobněji viz bod 158 napadeného rozhodnutí). Nabídka byla v návaznosti na žádost o objasnění MNNC vybraným dodavatelem objasněna dne 18. 8. 2025 (viz bod 159 napadeného rozhodnutí). Postup zadavatele p ři posuzování MNNC byl rovněž podrobně zachycen ve zprávě o hodnocení nabídek (viz bod 160 napadeného rozhodnutí).

Právní posouzení námitky týkající se MNNC provedl Úřad dostatečně v bodech 215 až 227 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry souhlasím, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, proč ani v této části nemohl dát navrhovateli za pravdu. Dodáv ám následující.

K MNNC je především úvodem nutno uvést, že smyslem tohoto institutu je ochrana zadavatele před nekvalitním plněním. Úřad pak není v situaci, kdy by do posouzení MNNC věcně zasahoval, je -li postup zadavatele transparentní alespoň do té míry, že je zachyceno váním a posouzením MNNC zabýval a s jakým závěrem. , že se zadavatel zjišťo-

Identifikovaná MNNC může mít povinný vliv na okruh uchazečů pouze tehdy, jedná -li se o MNNC z důvodů uvedených v § 113 odst. 6 zákona, tedy cena je nízká z důvodu porušování právních předpisů, v důsledku poskytnutí veřejné podpory v rozporu s předpisy EU nebo její odůvodnění neobsahuje potvrz ení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona. Tehdy zadavatel musí vyloučit dodavatele ze zadávacího řízení, tato povinnost však zadavateli prokazatelně nevznikla, jak výslovně ověřil v rámci objasnění MNNC, což našlo svů j odraz i ve zprávě o hodnocení nabídek.

Po zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka zadávacího řízení skutečně není mimořádně nízká. Z legální definice tohoto institutu obsažené v § 28 odst.

V naznačeném kontextu je nutno zdůraznit limitaci ingerence Úřadu do posuzování MNNC zadavatelem, jak zmínil Úřad s důrazem na vůli a úsudek zadavatele v bodech 218 a 227 napadeného rozhodnutí. V této souvislosti lze doplňkově odkázat např. i na rozsudek K rajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021 -68 ze dne 31. 8. 2023, z něhož vyplývá, že nemá být úkolem Úřadu zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné . Úřad tak pouze posuzuje, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem.

V daném případě se Úřad postupem zadavatele týkajícím se identifikace MNNC u vybraného dodavatele, žádostí o objasnění MNNC a posouzení objasnění MNNC zabýval v bodech 221 až 227 napadeného rozhodnutí. V případě, že se zadavatel rozhodne MNNC vybraného dod avatele akceptovat, Úřad není oprávněn zasahovat do takového postupu zadavatele, ani jej zpochybňovat.

V návaznosti na výše uvedené je tak zcela nepřípadná námitka navrhovatele, že by měl Úřad přezkoumávat jeho výhrady vůči postupu zadavatele při posuzování MNNC ještě nad rámec samotných podaných námitek. Správní řízení zahájené na návrh navrhovatele je nad to řízené zásadou dispoziční a zásadou kontradiktornosti, nikoli zásadou vyšetřovací. Zde řečené platí tím spíše, že se ze strany Úřadu jednalo právě o kontrolu rámce posouzení MNNC zadavatelem, když navíc u Úřadu nevyvstala sebemenší pochybnost o zákonnos ti postupu zadavatele.

Ze skutkových zjištění Úřadu podrobně popsaných v bodech 158 až 160 napadeného rozhodnutí vycházel Úřad v bodech 223 až 225 napadeného rozhodnutí, v nichž právně přezkoumal postup zadavatele při posouzení MNNC týkající se ověření věcných skutečností při od ůvodnění MNNC vybraným dodavatelem (mimo rámec § 113 odst. 6 zákona týkající se eventuality povinného vyloučení, která zde nenastala). Dané skutečnosti se týkaly žádosti zadavatele o objasnění vybraným dodavatelem ve smyslu, jak je možné plnit veřejnou zak ázku za stanovenou nabídkovou cenu a v požadované kvalitě, když dodavatel počítá s nestandardně malým rozsahem zapojení své pracovní síly, resp. konkrétních rolí. Z objasnění vybraného dodavatele bylo zjištěno, že tento potvrdil reálnost nabídkové ceny tvr zením, dle kterého činnosti některých členů realizačního týmu budou v určité etapě (buď v etapě podpora a údržba nebo v etapě rozvoj) realizovány v činnosti jiného ze členů realizačního týmu (např. činnosti osoby v roli hlavního business analy- rámci tika bu dou v etapě podpora a údržba plně poskytovány adekvátně kvalifikovanou osobou v pozici

Úřad akcentoval, že zadavatel vysvětlení vybraného dodavatele vyhodnotil jako dostačující, neboť z něj dovodil, že nízký rozsah zapojení některých rolí v určitých fázích plnění není důsledkem nereálnosti nabídkové ceny či podhodnocení pracnosti plnění, ale odlišného organizačního a personálního modelu zajištění služeb. Zadavatel tedy na základě poskytnutého objasnění neshledal, že by plnění veřejné zakázky za nabídnutou cenu nebylo reálné.

Tento závěr Úřadu našel svůj odraz i ve zprávě o hodnocení nabídek citované v bodě 160 napadeného rozhodnutí. Zde pro úplnost opakuji shrnutí zadavatele k MNNC: „Komise tedy uzavírá, že po důkladném posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele včetně zohlednění objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny dospěla k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele byla vybraným dodavatelem dostatečně zdů vodněna a zadavatel nemá pochybnost, že vybraný dodavatel je schopen za nabízenou cenu předmět plnění realizovat. Komise přitom zohlednila jak obdobné veřejné zakázky realizované zadavatelem, tak závěry odborníků konstatujících, že vybraný dodavatel předložil návrh řešení zcela souladný se zadávacími podmínkami.

Úřad v bodě 225 napadeného rozhodnutí rovněž vypořádal námitku navrhovatele vůči zadavatelově akceptaci vysvětlení MNNC, že v určitých fázích mohou být činnosti některých rolí zajišťovány jiným členem realizačního týmu. Zadávací dokumentace dle navrhovatel e stanovila pravi- dlo, že jedna osoba nemůže vykonávat více pozic, a že připuštění nahrazování rolí je tak v se zadávacími podmínkami. rozporu

Úřad správně poukázal, že zadávací dokumentací bylo mj. stanoveno, že zadavatel vzhledem k předmětu veřejné zakázky a počtu požadovaných pozic uvádí, že jedna osoba nemůže zastávat současně více pozic. Ze zadávací dokumentace však vyplývá, že účelem bylo vymezit požadovanou strukturu realizačního týmu z hlediska stanovených rolí a kvalifikačních předpokladů osob, které je budou zastávat, a zabránit kumulaci rolí u jedné osoby. Vybraný dodavatel požadovanou strukturu realizačního týmu naplnil, jednotlivé rol e obsadil osobami s požadovanou kvalifikací a existenci těchto osob v týmu zadavatel v rámci posouzení nabídky nijak nezpochybnil. Zadávací dokumentace však současně nestanovila přesnou míru zapojení jednotlivých osob ani nevyhradila jednotlivé typy dílčích činností výlučně konkrétním rolím bez možnos jiným členem týmu s odpovídající kvalifikací. ti jejich zajištění

Navrhovatel ve své argumentaci směšuje pojem „role“ jakožto funkčního a odpovědnostního postavení osoby v rámci realizačního týmu s pojmem jednotlivých dílčích činností, které jsou v rámci plnění veřejné zakázky vykonávány. Skutečnost, že určitý úkol vykoná osoba zařazená do jiné role, pokud její odborná kvalifikace takový postup umožňuje, sama o sobě neznamená, že by tato osoba zastávala jinou roli ve smyslu zadávacích podmínek. Hypot eticky si lze představit situaci, kdy by vybraný dodavatel porušil zákon, a to tehdy, když by například uvedl, že dílčí úkoly budou vykonávány skrz osoby, které je ve skutečnosti plnit nebudou. Jednalo by se tedy o uvedení nepravdivých údajů, takové eventualitě však v daném případě nic nenasvědčuje a ani ji nikdo, ani navrhovatel, nikterak nenamítá.

Z objasnění MNNC vyplývá, že rozdíl v cenové úrovni nabídky vybraného dodavatele je mimo jiné důsledkem odlišné koncepce nabídkové ceny a jiného rozdělení činností mezi členy realizačního týmu, včetně využití méně nákladných osob tam, kde je jejich kvalifi kace pro dané činnosti do- statečná. Souhlasím plně s Úřadem, že takový postup představuje legitimní organizační model plnění, který zadávací dokumentace výslovně nezakazovala. Lze proto uzavřít, že skutečnost, že vybraný dodavatel v rámci vysvětlení MNNC uv edl možnost zajištění některých činností jinými členy týmu s odpovídající kvalifikací, není v rozporu se zadávacími podmínkami.

Lze tak spolu s Úřadem uzavřít, že zadavatel při posouzení MNNC vybraného dodavatele postupoval v souladu se zákonem, když identifikoval pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění, využil postup podle § 113 zákona, vyžádal si písemn é objasnění způsobu stanovení nabídkové ceny, které akceptoval, a svůj postup a informace o přijatelnosti nabídkové ceny zachytil přezkoumatelným a transparentním způsobem v dokumentaci o zadávacím řízení.

Navrhovatel se v závěru rozkladu vymezuje i proti výroku I napadeného rozhodnutí, v němž Úřad správní řízení zčásti zastavil, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky. Navrhovatel zdůrazňuje, že upozorňoval na potencialitu poruše ní zákona. Nelze tedy ani tvrdit, že námitky nesplňovaly náležitosti. Navrhovatel výslovně netvrdil, že k porušení zákona jednoznačně došlo, protože to dle něj nebyl schopen jakkoliv verifikovat. Úřad dle navrhovatele rezignoval na svou zákonnou povinnost a roli garanta zákonnosti zadávání veřejných zakázek, když se k tomuto bodu návrhu vůbec nevyjádřil, aby případně toto posouzení Úřad provedl ze své úřední povinnosti.

Lze shrnout, že navrhovatel v rámci svého návrhu vznesl pochybnost o splnění § 220 zákona, tj. schválení zadávací dokumentace oprávněnou osobou s potřebným osvědčením, s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky přesahující 300 mil. Kč bez DPH a po stavení zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

Navrhovatel v námitkách, které předcházely návrhu, upozornil na povinnost vyplývající z § 220 zákona a uvedl, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace podepsal

Právní posouzení této námitky provedl Úřad v bodech 79 až 97 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry souhlasím.

Zdůrazňuji, že ze strany navrhovatele se jedná o pouhou spekulaci bez reálného základu. Nikdo totiž nevznesl pochybnost, že by osoba, která zadávací dokumentaci i její následná vysvětlení podepsala, nesplňovala požadavky dle § 220 zákona. Z vyjádření navrh ovatele ani není zřejmé, z čeho dovozuje svou pochybnost o splnění uvedené povinnosti. Navrhovatel vůbec neuvedl, proč si myslí, že byl mohl být porušen zákon, ani nikterak nevysvětlil, co jej k takovému závěru o slovení pochybnosti týkající se nedodržen í § 220 zákona vůbec vedlo. vy-

Každopádně Úřad správně upozornil v bodech 91 a 92 napadeného rozhodnutí, že navrhovatel nejdříve mohl získat pochybnost o možném pochybení zadavatele v tomto směru v den uveřejnění zadávací dokumentace, tj. 19. 12. 2024, přičemž nejzazší moment pak mohl p ředstavovat okamžik podání nabídky, kdy bylo zřejmé, že navrhovateli je obsah zadávací dokumentace již znám, a tím tedy mohla být založena i pochybnost o splnění požadavků vyplývajících z § 220 zákona.

Vzhledem k tomu, že běh lhůty pro podání námitek podle § 242 odst. 4 zákona započal nejpozději podáním nabídky navrhovatelem, tj. dne 24. 3. 2025, který byl zároveň posledním dnem lhůty pro podání nabídek, námitky navrhovatele mohly být podány nejpozději d ne 8. 4. 2025. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky proti domnělému porušení § 220 zákona byly zadavateli doručeny až dne 22. 11. 2025. S ohledem na shora uvedené tak Úřad správně dospěl k věru, že ve smyslu výše uvedeného výkladu argumen tace navrhovatele týkající se porušení zá- § 220 zákona nebyla dodržena lhůta pro podání námitek, když tyto byly podány po lhůtě

Vzhledem k tomu, že návrhu v této části týkající se pochybnosti o nesplnění podmínek stanovených § 220 zákona, nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad správně v této části správní řízení bez dalšího zastavil.

Co se potom týče žádosti navrhovatele, aby případně Úřad provedl posouzení jeho námitky ze své úřední povinnosti, obecně uvádím, že na něj není právní nárok. Zahájení řízení z moci úřední vždy záleží na tom, zda Úřad v konkrétně posuzovaném případě shledá důvodné pochybnosti ohledně souladu postupu zadavatele se zákonem. Jak je uvedeno například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ans 1/2009 -58 ze dne 8. 7. 2009, „je tomu tak především proto, že možnost zahájit správní řízení z moci úřední slouží prvořadě k tomu, aby ve veřejném zájmu byla určitá věc správním orgánem autoritativně vyřešena a nikoliv k realizaci individuálních veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob“ . Jak již bylo zmíněno výše, v daném případě ani sám navrhovatel neuvedl vůbec žádné indicie, které by jakkoli mohly nasvědčovat porušení zákona. Ostatně ani předseda Úřadu spolu s Úřadem nepojal jakékoli sebemenší podezření, že by mohlo k porušení zákona dojít, proto je třeba námitku domáhající se šetření věci z moci úř odmítnout jako zcela bezpředmětnou. ední

Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti a shrnuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podkla dy pro vydání napadeného rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že se zadavatel namítaného porušení zákona nedopustil. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Česká republika

3. – Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2