ÚOHS R0055/2022/VZ – Přístaviště Davle – zhotovitel stavby

Dne 23. 3. 2021 uveřejnil zadavatel – Ředitelství vodních cest ČR, IČO 67981801, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1, na profilu zadavatele výzvu k podání nabídek, čímž zahájil zjednodušené podlimitní řízení pro zadání veřejné zakázky „Přístaviště Davle – zhotovitel stavby“ (dále jen „veřejná zakázka“).

Dle bodu 2.1 zadávací dokumentace ze dne 22. 3. 2021 ve znění úprav uveřejněných na profilu zadavatele dne 13. 4. 2021 (dále jako „ZD“) je předmět veřejné zakázky definován jako „vybudování nového přístaviště v Davli, které bude sloužit ke krátkodobému a střednědobému (do 48 hod) stání rekreačních plavidel“. Předmět plnění je dle čl. 2 ZD podrobně popsán minimálními požadavky, jimiž jsou dle bodu 1.1 ZD „požadavky Zadavatele na vlastnosti předmětu Veřejné zakázky, které jsou vymezeny technickými, obchodními a jinými smluvními podmínkami, které jsou součástí Smlouvy“.

Dne 11. 5. 2021 obdržel zadavatel od navrhovatele – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice, (dále jako „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jako „námitky“). O těchto námitkách rozhodl zadavatel dne 26. 5. 2021 rozhodnutím o námitkách (dále jako „rozhodnutí o námitkách“) tak, že je odmítá. Rozhodnutí o námitkách bylo doručeno navrhovateli dne 26. 5. 2021.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 7. 6. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jako „návrh“).

Dnem 7. 6. 2021, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Návrhem navrhovatel brojil proti nastavení hodnoticích kritérií, jež shledal za netransparentní a nepřiměřené. Hodnoticí kritéria, která zvolil zadavatel, jsou dle navrhovatele kvalitativní, přičemž zadavatel nestanovil, jakým způsobem bude naplnění kritérií hodnotit. Tato hodnoticí kritéria dle navrhovatele zcela nesouvisí s předmětem plnění. Využití metody Best Value

O návrhu navrhovatele rozhodl Úřad rozhodnutím ze dne 22. 11. 2021, č. j. ÚOHS39434/2021/500, sp. zn. ÚOHS-S0214/2021/VZ, (dále jako „původní rozhodnutí Úřadu“).

Proti tomuto podal navrhovatel rozklad v rozsahu výroku III a zadavatel taktéž podal rozklad, a to do celého rozsahu původního rozhodnutí Úřadu. O rozkladu rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 7. 2. 2022, č. j. ÚOHS-00975/2022/163, sp. zn. ÚOHS-R0191,192/2021/VZ

Dne 8. 4. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-12246/2022/500 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0214/2021/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Úřad k otázce technické kvalifikace a k požadavku zadavatele na její prokázání uvedl, že je nutno rozlišovat mezi technickou/technologickou a organizační náročností plnění veřejné zakázky. Právě organizační náročnost (s ohledem na místo plnění, které s sebou přináší určitá omezení, vyšší míru rizika, vyšší požadavky na organizační činnosti dodavatele) byla důvodem pro stanovení požadavku na předložení reference spočívající ve stavbě vodního díla na sledované dopravně významné vodní cestě, byť po technické stránce není stavba vodního díla na této vodní cestě příliš odlišná od stejné stavby na účelové vodní cestě. Snahou zadavatele tak bylo vybrat dodavatele, který zajistí nejvyšší míru bezpečnosti při samotné výstavbě, tedy takového, který má s obdobným plněním zkušenosti. Požadavek zadavatele nelze dle Úřadu shledat za rozporný se zákonem, ačkoliv se jedná o požadavek přísný.

Úřad dále neshledal použití kvalitativních kritérií (odborná úroveň, rizika, vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele) v této veřejné zakázce za nezákonné. Předmětná kritéria dle Úřadu reflektují kvalitu plnění. Zadavatel taktéž stanovil přezkoumatelným způsobem, co si má dodavatel pod daným kritériem představit, v čem kritérium spočívá, co bude zadavatel hodnotit, jakým způsobem a jakou formou budou přiděleny body.

V další části odůvodnění Úřad konstatoval, že ani zadávací podmínka týkající se postupu zadavatele při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny nebyla stanovena v rozporu se zákonem. Dále pak Úřad neshledal za nepřiměřené použití tzv. dvouobálkové metody v případě, kdy jsou hodnocena i kvalitativní kritéria. Úřad rovněž neshledal smluvní podmínky nastavené zadavatelem za excesivní a nepřiměřené, a proto nevyhověl ani dalším námitkám navrhovatele.

Dne 25. 4. 2022 podal navrhovatel rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 8. 4. 2022. Poslední den lhůty připadl na sobotu, a proto se lhůta pro podání rozkladu posunula na nejbližší následující pracovní den, a to pondělí 25. 4. 2022 v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Navrhovatel v rozkladu konstatoval, že požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci v podobě předložení referencí (novostavba nebo rekonstrukce vodního díla na sledované dopravně významné vodní cestě, zkušenosti zástupce zhotovitele s rekonstrukcí nebo novostavbou vodního díla na sledované dopravně významné vodní cestě) neodpovídá předmětu plnění a je nepřiměřený. K prokázání technické kvalifikace by dle navrhovatele bylo dostačující prokázání zkušeností s realizací stavby vodního díla na účelové vodní cestě.

K nastavení kritérií hodnocení navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v ZD neumožňuje variantní řešení, přitom však má být vybrán dodavatel, který předloží vyšší „maximální možnou“ kvalitu plnění. Navrhovatel se domnívá, že právě odlišná kvalita plnění je variantním řešením. Jestliže chtěl zadavatel zvýhodnit dodavatele, jenž mu poskytne kvalitnější plnění, pak měl umožnit předložení těchto variantních řešení výslovně v ZD. Předmětná kritéria tak dle navrhovatele nemají souvztažnost k předmětu plnění. Navrhovatel dále uvádí, že u kritéria Odborné úrovně není stanoven žádný konkrétní způsob hodnocení, jakožto co zadavatel preferuje a na co se má dodavatel zaměřit, což dle navrhovatele vede k podání nesouměřitelných nabídek. V případě kritéria rizik navrhovatel spatřuje problematickým, že je dána přesná projektová dokumentace a plán bezpečnosti a ochrany zdraví, jakožto protipovodňová opatření, kterými má zhotovitel povinnost se řídit. Navrhovatel proto nevidí opodstatnění pro vymezení kritéria Rizik a jeho řešení, když rizika a jejich řešení jsou dána již výše uvedenými předpisy a projektovou dokumentací. Uvedené opětovně vede k podávání neporovnatelných nabídek. Ke kritériu Vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele navrhovatel konstatuje, že se jedná o nedůvodné parametry, které nejsou pro realizaci veřejné zakázky nezbytné.

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 2. 5. 2022 uvedl, že se ztotožňuje se závěry Úřadu k nastavení požadavku technické kvalifikace. Zadavatel je přesvědčen, že se mu „podařilo jednoznačně a jasně vysvětlit, že rozhodnými aspekty, které vedly Zadavatele k vymezení požadavků technické kvalifikace v podobě uvedené v zadávacích podmínkách, jsou zejména technicko-organizační náročnost staveb realizovaných na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, zvolené pracovní postupy, nutnost zajistit se stavbou související opatření a schopnost dodavatele řešit rizikové situace, které na tomto typu vodní cesty mohou nastat, a naopak nemohou nastat na sledované účelové vodní cestě.“ Úřad rozhodl v intencích závazného právního názoru předsedy Úřadu, jakož i v souladu se zákonem a jinými právními předpisy. K tvrzením v rozkladu zadavatel dále konstatuje, že příklady srovnání vodních ploch (např. Velké Žernoseky a vodní nádrž Lipno) jsou nepřiléhavé. Zadavatel uvádí, že většina účelových vodních cest se svým charakterem ani parametry zdaleka nepřibližuje sledovaným dopravně významným vodním cestám obecně, a proto považuje za nutné, aby dodavatelé disponovali referencí z tohoto druhu vodní cesty. Za irelevantní považuje zadavatel rovněž odkaz na obdobné veřejné zakázky, jelikož každá veřejná zakázka řeší vždy aktuální potřebu daného dodavatele. Nelze dle zadavatele jeho argumentaci v průběhu správního řízení považovat za novou, dříve neuplatněnou, jelikož zadavatel je ve své argumentaci konstantní.

K námitce týkající se hodnoticích kritérií zadavatel shrnuje, že navrhovatel zcela nesprávně interpretuje způsob hodnocení zvolený zadavatelem. Zároveň dodává, že řada tvrzení navrhovatele již byla dementována v napadeném rozhodnutí, přičemž navrhovatel nyní pouze opakuje své předchozí námitky, aniž by právě toto vypořádání zohlednil. Příkladem lze uvést námitku variantního řešení, kterou zadavatel i Úřad již vypořádali, a navrhovatel ji přesto opakovaně uvádí. Zadavatel znovu uvádí, že nepřipouští variantní řešení a lepší kvalitu plnění nelze za toto variantní řešení považovat. Navrhovatel dle zadavatele rovněž nesprávně interpretuje povahu hodnoticích kritérií, když je shledává za kritéria čistě ekonomická.

Zadavatel dále podává kompletní shrnutí toho, jak funguje jím zvolený systém hodnocení, vč. toho, jakým způsobem budou přidělovány body aj. Ke kritériím hodnocení pak uvádí, že v ZD, resp. souvisejících dokumentech uvedl dostatečně jasné informace o hodnoticích kritériích a metodě hodnocení, což navrhovatel přehlíží. U kritéria rizik je možné dle zadavatele nevyplnit žádné riziko, dodavatel však musí počítat s tím, že obdrží neutrální bodové hodnocení. Zadavatel dále považuje ověření schopností a vlastností zástupce zhotovitele

Zadavatel závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele.

Navrhovatel v tomto případě zpochybňuje, zda zadavatel stanovil požadavek technické kvalifikace v souladu se zákonem a základními zásadami vymezenými v § 6 zákona. Je totiž přesvědčen, že zadavatelem stanovený kvalifikační požadavek spočívající v předkládání referencí na realizaci stavby (novostavby či rekonstrukce) vodního díla na sledované dopravně významné vodní cestě je vůči některým dodavatelům diskriminační. K prokázání kvalifikace by dle navrhovatele stačilo, kdyby dodavatelé mohli předkládat reference vázané na realizaci stavby (novostavby či rekonstrukce) vodního díla i na účelové vodní cestě. Zadavatel navíc dle navrhovatele svůj požadavek dostatečně neodůvodnil. Předseda Úřadu k této otázce uvádí následující.

Zadavatel konkrétně v bodě 4 ZD, resp. čl. 2.3.1 a 2.3.2. přílohy ZD s názvem „Formulář nabídky“ stanovil požadavek technické kvalifikace následovně: „Technická kvalifikace – Referenční stavby

• byly provedeny v období 15 let před zahájením Řízení, • jejich předmětem byla rekonstrukce nebo novostavba na sledované dopravně významné využívané vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU, • jejich předmětem byla stavba spadající do skupiny 215XXX dle Klasifikace CZCC, • sjednaná či vyplacené hodnota každé stavby byla alespoň 10.000.000 Kč bez DPH.“

Ve vyjádření k návrhu ze dne 17. 6. 2021 zadavatel doplnil k výše uvedenému, že stanovení podmínek technické kvalifikace nebylo omezeno výhradně technickými parametry předmětu veřejné zakázky. Rozhodnými aspekty, které vedly zadavatele k vymezení požadavků technické kvalifikace, byla zejména technicko-organizační náročnost staveb realizovaných na sledované dopravně významné vodní cestě. Právě organizační náročnost takové stavby na sledované dopravně významné vodní cestě dle zadavatele vyžaduje specifické pracovní postupy, schopnost dodavatele zajistit opatření související se stavbou, a také schopnost řešit rizikové situace, které nemohou nastat na účelové vodní cestě. Rozhodující je pak také místo plnění.

Zadavatel dále ve vyjádřeních ze dne 27. 7. 2021, 31. 8. 2021, 26. 10. 2021, 14. 3. 2022 a v rozkladu ze dne 7. 12. 2021 nad rámec výše uvedeného sdělil, že za odlišující stavebnětechnologické postupy a opatření považuje také: řešení povodňových stavů ohrožujících bezpečnost plavby na dané vodní cestě a související přísnější kritéria pro zastavení plavby; nutnost zohlednění povodňových a ledových jevů a s tím související mj. využití mohutnější konstrukce u přístavních můstků trvale ponechávaných na místě i za povodní nebo ledových jevů pro větší odolnost stavby vlivům proudící vody; zadavatel rovněž upozornil na rozdílnou úpravu řešení povodňových stavů na sledované dopravně významné vodní cestě a účelové vodní cestě; realizace stavby v blízkosti plavební dráhy a s tím související omezení či ohrožení plavebního provozu, vlivy vlnění, sání či vlnobití podél proplouvajících plavidel, s čímž rovněž souvisí schopnost dodavatele kvalitně ukotvit konstrukci, příp. využití aktivního manévrování doprovodných plavidel na vodním toku, kdy se zpravidla nejedná pouze o rekreační plavbu a vodní dopravu místního významu jako u účelových vodních cest, u nichž není plavební dráha ani vyznačena; nutnost projednání a dodržování výluk a omezení plavby na vodní cestě, provádění prací mechanizací z vody a s tím související zachování bezpečnosti plavebního provozu; další specifické postupy jako je dodržování ponorů, bránění výskytu ojedinělých

Z výše uvedeného shrnutí je patrné, že zadavatel předmětným kvalifikačním předpokladem zamýšlel získat nabídku od dodavatelů, kteří zhotoví s ohledem na technicko-organizační náročnost stavby realizované na sledované dopravně významné vodní cestě vodní dílo – přístaviště a zároveň budou schopni zajistit opatření související se stavbou a řešit krizové situace, které mohou nastat právě s ohledem na místo plnění veřejné zakázky.

Předmětná otázka již byla řešena v původním rozhodnutí předsedy Úřadu. V tomto rozhodnutí zaznělo, že: „je nutné vnímat a rozlišovat technickou/technologickou a organizační náročnost plnění předmětu veřejné zakázky. Technická náročnost je determinována zejména samotnou stavbou (rozměry, hmotností, technologií a postupem výstavby), zatímco organizační náročnost je determinována zásadně místem plnění, jeho okolím a vnějšími vlivy. Nejen tedy stavebně technická a technologická náročnost je důležitá, ale i organizační náročnost předmětu plnění má svoji váhu a nelze ji bagatelizovat. (…) zadavatel se snažil poukázat na to, že místo plnění na dopravně významné využívané vodní cestě s sebou nese určitá omezení, vyšší míru rizika, vyšší požadavky na organizační činnost dodavatele, než je tomu u účelové vodní cesty. Zadavateli tak v prvé řadě šlo o to, aby výběrem zkušeného dodavatele zajistil, co možná nejvyšší míru bezpečnosti při samotné výstavbě mola na dopravně významné využívané vodní cestě. (…) V přezkoumávaném případě zadavatel postupně dokázal předložit takové důvody, které ve vztahu k popsaným specifikům při plnění veřejné zakázky osvětlily jeho pohnutky pro dané nastavení posuzovaných kvalifikačních předpokladů. Zároveň z provedeného průzkumu trhu vyplynulo, že okruh potenciálních dodavatelů není natolik úzký, aby ukazoval na účelové omezení soutěže. Zadavatel se snažil i rozšířením referenční doby i rozšířením okruhu realizovaných typů staveb, jež požadované zkušenosti mohly zajistit, oslovit více možných dodavatelů. Jakkoliv se může zdát předmětná kvalifikace lehce hraniční, je ve finále zadavatelem odůvodněná a v takovém případě již Úřad nemá být tím, kdo bude do takto nastavených podmínek zasahovat.“ Obdobně pak věc posoudil i opětovně Úřad v napadeném rozhodnutí. Se závěry Úřadu se tak předseda Úřadu v tomto rozhodnutí o rozkladu zcela ztotožňuje. Předseda Úřadu se v nynějším řízení o rozkladu neodchyluje od svých již dříve vyslovených závěrů, neboť i zjištěný skutkový stav a odůvodnění zadavatele zůstalo neměnné. Z tohoto důvodu setrvává předseda Úřadu na závěru, že zadavatel nastavením kritérií technické kvalifikace neporušil zákon, jakožto zásady vymezené v § 6 zákona.

S ohledem na Úřadem provedený průzkum trhu je navíc zřejmé, že požadavky technické kvalifikace bylo schopno splnit hned několik dodavatelů na trhu, přičemž i samotná soutěž o zakázku tak byla zachována. Skutečnost, že daný předpoklad kvalifikace vyloučil některé

Dále přistoupí předseda Úřadu k vypořádání rozkladových námitek vztahujících se k nastavení kritéria technické kvalifikace.

Navrhovatel v rozkladu uvádí několik příkladů sledovaných dopravně významných vodních cest, na kterých se specifika tvrzená zadavatelem vůbec neuplatní, a dodavatelé disponující touto referencí tak nejsou schopni prokázat zkušenosti s riziky a omezeními uváděnými zadavatelem.

Jako první navrhovatel uvádí vodní plochu Velké Žernoseky, u níž však předseda Úřadu konstatuje, že tato je skutečně účelovou vodní cestou4, je proto logické, že tamní poměry jsou totožné jako na jiných účelových vodních cestách. Sledovanou dopravně významnou vodní cestou na této vodní ploše je dle přílohy 2 zákona o vnitrostátní plavbě pouze její plavební dráha. Přijatelnou by tak mohla být taková reference, u níž stavba vodního díla zasahuje právě do této plavební dráhy. Nemohlo by se tak vzhledem k nastavení požadavku zadavatele jednat o stavbu umístěnou kdekoliv na této vodní ploše. Přirovnání k vodní nádrži Lipno není přiléhavé, jelikož tato nemá vyznačenou plavební dráhu (a žádná část této nádrže netvoří sledovanou dopravně významnou vodní cestu). Nutno podotknout, že plavební dráha na vodní ploše Velké Žernoseky je vymezená plavebním značením až k přístavišti, což pro vodní nádrž

Nutno podotknout, že účelovými vodními cestami jsou výhradně vodní nádrže, jezera, rybníky, méně frekventované vodní toky (například Lužnice, Cidlina, Chrudimka, Otava, Sázava, aj.) a těžební jezera štěrkopísku s těžbou prováděnou plovoucími stroji7. Je nepochybné, že někteří dodavatelé realizující stavby vodních děl na frekventovanějších větších účelových vodních cestách (hraniční případy) budou mít větší předpoklady zvládnout stavbu vodního díla také na sledované významné vodní cestě, nelze však pominout, že kdyby zadavatel navrhovateli vyhověl, musel by přijmout reference staveb vodních děl realizovaných také na výše vymezených vodních tocích, jako jsou například rybníky, jezera, těžební jezírka apod.

Se zřetelem k uvedenému nelze přisvědčit tvrzení, že by reference předkládané dodavateli neměly vůbec potenciál osvědčit zkušenosti dodavatele, jelikož zadavatel v průběhu správního řízení prokázal, že tato specifika jsou ve vztahu ke sledované významné vodní cestě relevantní.

K tvrzení ohledně nezohlednění stanoviska ČVUT se již předseda Úřadu vyjadřoval v bodě 47 odůvodnění původního rozhodnutí o rozkladu, v němž zaznělo, že předmětné stanovisko:

K tvrzením týkajícím se staveniště, resp. technických postupů stavby a rozdílností daných vodních cest předseda Úřadu konstatuje, že v nyní řešeném případě je odlišnost primárně v organizační náročnosti staveb, z hlediska technické stránky se tak jedná o doplňkovou argumentaci zadavatele. Skutečnost, že jsou činnosti limitovány existujícími plány a opatřeními, nijak nevyvrací argumentaci zadavatele. Zadavatel navíc nikde netvrdí, že by se zhotovitel stavby na sledované dopravně významné vodní cestě neměl těmito opatřeními (povolovací proces stavby, povodňové plány a opatření) řídit. V žádném z vyjádření zadavatele ani v rozhodnutích Úřadu či jeho předsedy rovněž nezaznělo, že by dodavatelé (s referencí na účelové vodní cestě) neměli užívat odolné konstrukce nebo že by jejich konstrukce nebyly rovněž odolné. Dle zadavatele je však nutno brát na samotnou konstrukci zřetel o to víc, je-li využívána u složitější a náročnější stavby na sledované dopravně významné vodní cestě. Ve spojitosti s tímto aspektem je právě problematické to, že by tito zhotovitelé nemuseli být schopni řešit krizovou situaci, příp. dostatečně zajistit stavbu vodního díla v požadované míře odpovídající stavbě na sledované dopravně významné vodní cestě.

Předseda Úřadu dále konstatuje, že se mu tvrzení navrhovatele rozporující provoz v místě plnění jeví jako spekulace. Navrhovatel sám nevylučuje možnost průjezdu lodi o délce 110 m.

Navrhovatel rovněž uvádí jiné veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění, kde nebyl dán tak přísný požadavek technické kvalifikace, tzn. že tamním zadavatelům postačovalo předložení reference stavby vodního díla na účelové vodní cestě. K tomuto předseda Úřadu uvádí, že zadavatel stanovuje kritéria technické kvalifikace s ohledem na rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky, který aktuálně poptává. Požadavky technické kvalifikace jsou tak zcela individuální a měly by odpovídat potřebám zadavatele v konkrétním případě.

Navrhovatel pak také konstatuje, že zadavatel neunesl důkazní břemeno v odůvodnění požadavku, přičemž rozsáhlejší odůvodnění svého požadavku neuvedl již v rozhodnutí o námitkách. K argumentaci zadavatele uplatněné až v řízení před Úřadem neměl Úřad dle navrhovatele vůbec přihlédnout. K tomuto předseda Úřadu shrnuje, že zadavatel svůj požadavek v řízení před Úřadem dostatečně obhájil. Ačkoliv v rozhodnutí o námitkách nebyl uveden kompletní, a hlavně konkrétnější, výčet důvodů, jež vedly zadavatele ke stanovení tohoto požadavku, lze říci, že vzhledem k obecnějšímu obsahu námitek navrhovatele, bylo vypořádání ze strany zadavatele dostačující. Předseda Úřadu má za to, že tvrzení zadavatele uvedená ve vyjádřeních adresovaných Úřadu jsou pouze rozvedením argumentace již dříve uplatněné a nelze tak ke tvrzením zadavatele nepřihlížet. I tato dílčí námitka je nedůvodná, poněvadž zadavatel unesl důkazní břemeno prokázání důvodnosti jím stanoveného požadavku. Předseda Úřadu však apeluje na zadavatele, aby důsledně zvažovali své požadavky na kvalifikaci a v případě, že tyto budou napadeny námitkami, byli připraveni je řádně a komplexně odůvodnit.

Dílčím závěrem lze konstatovat, že zadavatel nestanovil kritérium technické kvalifikace v rozporu se zákonem, ani zásadami dle § 6 zákona. Zároveň lze říci, že právě organizační náročnost se projevila i v kritériích kvality zvolených zadavatelem, kdy tento požaduje prokázání vlastností a schopností zástupce zhotovitele získaných například právě na předkládaných referenčních stavbách. Předseda Úřadu shledal odůvodnění zadavatele za dostatečné, a proto námitkám navrhovatele nepřisvědčil, jelikož tyto nemohou důvody zadavatele popřít.

Navrhovatel v řízení o rozkladu také rozporuje nastavení kritérií hodnocení, jež považuje za nevhodné, netransparentní a nepřiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel při stanovení kritérií hodnocení vycházel z metody BVA – Best Value Approach, která je založena na výběru dodavatele podle nejlepšího poměru kvality a ceny, jaký může tržní prostředí aktuálně nabídnout. Tato metoda je orientovaná na naplnění projektových cílů, využívá odbornost dodavatele a zároveň jej motivuje k proaktivitě. Výběr dodavatele je pak uskutečňován na základě objektivních a ověřitelných informací předložených dodavatelem v rámci předem stanovených formulářů. Metodu BVA tak lze využít ke zlepšení efektivity a výkonnosti realizace veřejné zakázky, neboť zadavatel nemusí být vždy odborníkem na poptávané plnění, a proto je při této metodě využívána odbornost dodavatele působícího na trhu dodavatelů poskytujících předmět plnění. Prostřednictvím této metody dostává dodavatel příležitost projevit své kvality, a to zejména z hlediska svých zkušeností, vlastností a schopností. Principiálně však není povinností dodavatele navrhnout a potvrdit svou kvalitu, jedná se tak pouze o možnost získat lepší bodové hodnocení. Cílem této metody je právě to, aby si zadavatel mohl vybírat ze skutečně kvalitních dodavatelů, neboť tato metoda umožňuje dodavatelům poskytnout něco navíc, tj. kvalitnější plnění.

Tato metoda hodnocení je specifická právě tím, že poskytuje dodavatelům prostor pro uplatnění vlastní odbornosti a zkušeností, čímž se mohou tito dodavatelé odlišit od jiných uchazečů a v konečném důsledku nabídnout zadavateli nejvyšší možnou kvalitu poptávaného plnění. Klíčové pro uplatnění této metody je, že zadavatel nevymezuje způsob naplnění kritéria hodnocení natolik přesně právě z důvodu ponechání možnosti dodavatelů vyniknout. Cílem je obdržet nabídky obsahující rozdílná řešení z hlediska kvality (při zachování minimálních standardů vymezených zadávacími podmínkami) tak, aby zadavatel následně mohl tato řešení porovnat. Striktní předepsání požadavků na kvalitu by vedlo spíše k podávání shodných nabídek a rozhodujícím kritériem by opět bylo kritérium nejnižší nabídkové ceny. V tomto lze spatřovat významný rozdíl oproti metodě hodnocení na základě standardních kvalitativních kritérií (čistě subjektivních kritérií), u nichž je naopak nezbytné, aby zadavatel specifikoval jednotlivé požadavky precizně, jednoznačně a srozumitelně.10 V tomto případě jsou naopak vysoké požadavky na odbornost kladeny na zadavatele, který musí vytvořit minimální požadavky v odpovídající kvalitativní úrovni, kterou nabízí trh. Zadavatel musí mít zmapované dostupné možnosti a procesy provedení plnění a být skutečným odborníkem na danou oblast, což není vždy jednoduché právě s ohledem na zaměření zadavatele.

Je-li využívána metoda BVA, pak zadavatel zpravidla vymezí pouze cíl veřejné zakázky, předmět plnění (tj. specifikuje minimální požadavky na předmět plnění) a účel veřejné zakázky. Následně je pak ponechán prostor uchazeči, aby ukázal, jakou nejvyšší kvalitu poptávaného plnění je schopen nabídnout. Výběr dodavatele je tak založen na hodnocení

Při aplikaci této metody hodnocení je dále vhodné využít i tzv. dvouobálkovou metodu předkládání nabídek ve smyslu § 110 odst. 3 zákona. Tímto dojde k oddělení části nabídky obsahující nabídkovou cenu od části nabídky obsahující prokázání kritérií kvality. Tímto způsobem je pak zaručeno, že hodnoticí komise bude posuzovat kvalitu nabídek nezávisle na výši nabídkové ceny. Stěžejní je pak také anonymita hodnocení, kdy se dodavatelé v části nabídky týkající se kvalitativních kritérií hodnocení neidentifikují. Hodnocení tak probíhá bez možného vlivu vztahu hodnotitele k účastníkům. Předstupeň konečného rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele tvoří Ověřovací fáze, která přichází před uzavřením smlouvy a plněním veřejné zakázky. V ověřovací fázi musí dodavatel předně potvrdit a obhájit kvality tvrzené v nabídce a na základě tohoto ověření tvrzených kvalit zadavatel vybere vítězného dodavatele. Zadavatelé zpravidla při volbě metody BVA rovněž realizují tzv. předběžné tržní konzultace tak, aby se dodavatelé seznámili s metodou hodnocení a vzorovými formuláři, které budou následně pro prokázání naplnění kvalitativních kritérií vyplňovat, příp. aby si zadavatel a potenciální dodavatel mohli vyjasnit způsob hodnocení a požadavky zadavatele (obdobně tomu bylo i v nyní řešeném případě).

Stěžejní je rovněž definování účelu veřejné zakázky, tj. vymezení smyslu a cílů, jež mají být realizací předmětu veřejné zakázky naplněny. Právě výslovným vyjádřením tohoto účelu dává zadavatel uchazečům o veřejnou zakázku najevo, jaká jsou jeho očekávání a preference.

Ve své podstatě tak kvalitní dodavatelé mohou prostřednictvím této metody konkurovat dodavatelům nedosahujícím takových kvalit, avšak schopným nabídnout nižší nabídkovou cenu. S hodnocením na cenu totiž mnohdy dochází ke znatelnému poklesu kvality dodavatelem poskytovaného plnění. Toto s sebou pak z dlouhodobého hlediska zcela logicky nese potřebu vynaložení dalších veřejných prostředků nad rámec nabídkové ceny skrze vícepráce. Ne vždy je tak tato metoda nejvhodnějším způsobem hodnocení (zpravidla bude záležet na tom, co konkrétní zadavatel poptává). Oproti tomu nyní řešená metoda BVA posouvá hodnocení nabídek vstříc kvalitnějším dodavatelům, kteří by mnohdy u hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny neuspěli.

Předseda Úřadu s ohledem na rozkladové námitky následně posoudí, zda zadavatel vymezil kritéria technické kvalifikace v souladu s metodou BVA, jakožto zda je z dokumentace o zadávacím řízení patrný způsob hodnocení, přidělování bodů a zda byla metoda hodnocení stanovena transparentně a přiměřeně předmětu plnění veřejné zakázky.

Předně však předseda Úřadu uvádí, že zadavatel v bodě 1 přílohy k nabídce, jež tvoří přílohu smlouvy o dílo, definoval účel předmětné veřejné zakázky, jímž „usiluje o:

Provedení Díla v nejvyšší možné kvalitě

Uvedení Díla do provozu včas

Zajištění co největší odolnosti Díla vůči klimatickým vlivům

Co nejmenší zásahy do plavebního provozu

Co nejmenší negativní vlivy na okolí a životní prostředí

V bodě 3.1 ZD zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž vymezil následující kritéria – Nabídková cena (váha 35 %), Odborná úroveň (váha 35 %), Rizika (váha 15 %), Vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele (váha

Ke kritériu Nabídková cena zadavatel uvedl, že nabídková cena bude stanovena v Kč bez DPH součtem cen všech položek v rozpočtu, přičemž nabídková cena musí být uvedena pouze v cenové části nabídky. Součástí nabídkové ceny dle bodu 3.2 písm. d) ZD pak nejsou náklady spojené s realizací opatření k minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizika na naplnění účelu veřejné zakázky. Počet bodů v rámci hodnocení předmětného kritéria bude přidělen dle vzorce uvedeného v bodě 3.2 ZD, který je uveden v bodě 151 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

V rámci kritéria Odborná úroveň zadavatel hodnotí dodavatelem předložené tvrzení ve smyslu bodu 1.1 písm. b) ZD „o odborné úrovni dodavatele vztahující se k předmětu Veřejné zakázky, která je prokazatelně přínosná pro naplnění Účelu veřejné zakázky“, a to dle požadavků vymezených v dokumentu Odborné úrovně, jehož obsah je uveden v bodě 154 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zadavatel dále učinil součástí ZD Kontrolní list odborné úrovně, ze kterého je zjistitelné, co zadavatel hodnotí a jakým způsobem budou přidělovány body.

Ke kritériu Rizik zadavatel obdobně vytvořil dokument Rizik, jehož relevantní část je uvedena v bodu 161 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V tomto dokumentu zadavatel určil, že dodavatelé mohou definovat toliko tři rizika. U každého z nich musí uvést, zda riziko zatěžuje či ohrožuje účel veřejné zakázky, pravděpodobnost vzniku rizika, jeho negativní dopad a jaké opatření eliminující existenci či zmírňující dopad daného rizika dodavatel navrhuje. Zadavatel rovněž opatřil každé pole pro vyplnění nápovědou, která má dodavateli usnadnit vyplnění předmětného dokumentu. Dalším dokumentem je Kontrolní list rizik,

Výpočet hodnoty rizika před realizací Opatření hodnota rizika (před realizací Opatření)

pravděpodobnost vzniku rizika před realizací Opatření (přepočtová hodnota) = x negativní dopad rizika před realizací Opatření (přepočtová hodnota)

-

Výpočet bodů odpovídajících efektu Opatření - v případě preventivního (či jiného) charakteru Opatření body odpovídající efektu Opatření prevent. -

- negativní dopad rizika před realizací Opatření (přepočtová hodnota) x

efekt Opatření reakt. = = body odpovídající efektu Opatření hodnota rizika (před realizací Opatření) x

Výsledný počet bodů za jednotlivá identifikovaná rizika a navržená Opatření odpovídá následující tabulce

doplňte hodnotu

V bodě 3.4 ZD zadavatel definoval vzorec pro výpočet bodů u kritéria Rizik, jenž je uveden v bodě 159 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Ke kritériu Vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele zadavatel sestavil taktéž dokument

Zadavatel k nastavení předmětných kritérií hodnocení sdělil, že zvolenými kritérii usiloval o výběr dodavatele, který v daném čase nabízí nejlepší kombinaci ceny za plnění předmětu veřejné zakázky a nabízené kvality. S ohledem na nastavený systém hodnocení je tak dle zadavatele umožněno dodavatelům uplatnit svoji odbornost, zkušenosti a schopnosti a odlišit se tak od ostatních uchazečů o veřejnou zakázku. Cílem zadavatele bylo prostřednictvím

Úřad přezkoumal zadavatelem nastavená kritéria hodnocení, jakožto způsob, jakým bude zadavatel jejich naplnění hodnotit, a neshledal, že by zadavatel postupoval v rozporu se zákonem a zásadami zákazu diskriminace a přiměřenosti vymezenými v § 6 zákona. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, jelikož se neztotožnil se závěry Úřadu.

Navrhovatel v rozkladu rozporuje zejména to, že zadavatel v zadávací dokumentaci neumožňuje variantní řešení, přitom však má být vybrán dodavatel, který předloží vyšší „maximální možnou“ kvalitu plnění. Navrhovatel se domnívá, že právě odlišná kvalita plnění je variantním řešením, což Úřad dle něj chápe nesprávně. Jestliže chtěl zadavatel zvýhodnit dodavatele, jenž mu poskytne kvalitnější plnění, pak měl dle navrhovatele umožnit předložení variantních řešení.

Tato námitka již byla vyřešena Úřadem v bodě 253 odůvodnění napadeného rozhodnutí a předseda Úřadu se s tímto vypořádáním ztotožňuje. Skutečnost, že zadavatel jako hodnoticí kritéria stanovil kritéria kvality, neznamená, že jsou připuštěny varianty řešení měnící předmět plnění, neboť ten je stále stejný. Zadavatel kritérii kvality cílí na to, aby byl předmět plnění proveden v co možná nejvyšší kvalitě v poměru k ceně veřejné zakázky, což ostatně vychází z metody BVA. Nemetrická hodnoticí kritéria tak v tomto případě souvisí s účelem veřejné zakázky vymezeným v příloze smlouvy o dílo, tzn. že se přímo dotýkají cílů a smyslu veřejné zakázky, jakož i potřeb a očekávání, které mají být veřejnou zakázkou naplněny, případně jiných priorit zadavatele souvisejících s předmětem veřejné zakázky16. Tato kritéria nikterak nemění předmět plnění, jež je definován minimálními požadavky zadavatele, které jsou nezměnitelné. Nezasahují tak ani do projektové dokumentace a jejich prostřednictvím nedochází k předkládání alternativního řešení, jak chybně dovozuje navrhovatel. Nedochází rovněž ke kolizi s požadavky danými projektovou dokumentací, a to právě proto, že ta se váže k předmětu plnění jako takovému, nikoliv k účelu veřejné zakázky. Účel veřejné zakázky je s předmětem veřejné zakázky provázán, avšak jedná se o dva odlišné samostatné instituty, jak je patrné z dokumentace o zadávacím řízení.

Kritéria kvality vymezená v tomto případě umožňují zadavateli ověřit, zda bude dodavatel schopný požadavky zadavatele splnit nad rámec minimálních požadavků, a to skrze jeho odbornou úroveň, schopnost odhadnout možná rizika či vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele. Tvrzení navrhovatele, že nelze dosáhnout kvalitativního zlepšení plnění, aniž by se nejednalo o variantní nabídku, nelze s ohledem na výše uvedené přisvědčit.

Související námitkou navrhovatel dále namítá, že předmětná kritéria nemají souvztažnost k předmětu plnění (nejsou ani vymahatelná a sankcionovatelná). Nemohou nijak modifikovat nabídkovou cenu (upravenou konkrétním položkovým rozpočtem), stanovené stavební práce, termín plnění ani kvalitu plnění stanovenou projektovou dokumentací a odpovídajícími právními předpisy a technickými normami. Ze své podstaty se tak dle navrhovatele nemůže

K uvedené námitce předseda Úřadu předně upozorňuje na nekonzistentnost tvrzení navrhovatele, kdy tento uvádí, že zadavatel měl připustit variantnost řešení, jelikož právě stanovenými kritérii kvality je umožněno překládání alternativních řešení měnících předmět plnění. Na druhou stranu navrhovatel také namítá, že zadavatelem vymezená kritéria hodnocení nemají vliv na předmět plnění veřejné zakázky17, tj. nemohou ho měnit. Předseda

Předseda Úřadu navíc neshledal kritéria hodnocení zvolená zadavatelem za mimořádná, jelikož se jedná o kritéria vycházející právě z uplatněné metody BVA. Jedná se tak o relevantní kritéria hodnocení kvality, kdy se opouští metoda hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny, tj. dochází k posunu od striktně ekonomického kritéria k metodě poměřující kvalitu a cenu poskytovaného plnění. Nelze souhlasit s tím, že by dané splnění předmětných kritérií kvality nebylo dále kontrolovatelné a vymahatelné. Ke kontrole splnění kritérií dochází již v Ověřovací fázi, kdy dodavatel svá tvrzení musí podložit relevantními důkazy. K otázce vymahatelnosti pak lze uvést, že to, co zadavatel prostřednictvím kritérií kvality požadoval, je následně promítnuto do smlouvy o dílo. Na straně 2 – 3 návrhu smlouvy o dílo je konkrétně vymezeno, že: „Zhotovitel se zavazuje postupovat při plnění závazků ze Smlouvy tak, aby byl naplněn účel veřejné zakázky (Díla) stanovený v Příloze. (…) Zhotovitel se zavazuje postupovat při plnění závazků ze Smlouvy v souladu s dokumenty, které jím byly vytvořeny v průběhu Ověřovací fáze ve smyslu zadávací dokumentace. (…) Pokud vyjde najevo, že Zhotovitel nepostupuje nebo nepostupoval při provádění Díla v souladu s hodnotami a údaji uvedenými v nabídce

Ohledně tvrzení, že smlouva o dílo hovoří o změnách předmětu plnění, pak předseda Úřadu uvádí, že k těmto změnám nemůže dojít v souvislosti s kvalitativními kritérii hodnocení.

Navrhovatel dále uvádí, že u kritéria Odborné úrovně není stanoven žádný konkrétní způsob hodnocení, jakožto co zadavatel preferuje a na co se má dodavatel zaměřit, což povede dle navrhovatele k podání nesouměřitelných nabídek.

Kritérium Odborné úrovně je jedním z definovaných kritérií hodnocení metody BVA. Slouží k tomu, aby dodavatelé ve svých nabídkách uváděli tvrzení o své odborné způsobilosti, která bude přínosná pro naplnění účelu veřejné zakázky. Tím, že je dané kritérium poměrně otevřené (umožňuje prokázání odbornosti například z hlediska technické připravenosti dodavatele, schopnosti organizace, kvalifikace, zkušeností pracovníků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky aj.) umožňuje dodavatelům stejnou měrou projevit svoji odbornost.

Předseda Úřadu k předmětnému kritériu kvality sděluje, že po prostudování ZD a souvisejících příloh nelze námitce navrhovatele přisvědčit. V přílohách ZD – Odborná úroveň, Kontrolní list odborné úrovně a Jak vyplnit efekt tvrzení v dokumentu odborné úrovně (obsahující tipy od zadavatele, jak vyplnit tuto část v nabídce) – jsou vymezeny požadavky, které zadavatel od účastníků v nabídce očekává. Uchazeči pak mají předkládat tzv. tvrzení18 o své odborné úrovni vztahující se k předmětu veřejné zakázky, jež je přínosná pro naplnění účelu veřejné zakázky, vč. vyčíslení daného tvrzení a podložení tvrzení relevantními dokumenty prokazujícími jeho pravdivost. V dokumentu Odborné úrovně je také vymezena nápověda pro vyplnění tabulky, kde je uvedeno, v čem může odborná úroveň spočívat, co zadavatel od účastníků v této souvislosti očekává, co má konkrétní tvrzení zadavateli přinést a co bude zadavatel při hodnocení zohledňovat, jakožto v dokumentu Jak vyplnit efekt tvrzení je uveden modelový příklad obsahující rovněž tipy pro uchazeče, jak tabulku vyplnit. V rámci Kontrolního listu odborné úrovně pak zadavatel popsal způsob hodnocení, vč. způsobu přidělování bodů

Lze říci, že nastavený způsob hodnocení reflektuje požadovanou kvalitu plnění ve vztahu k účelu veřejné zakázky. Zadavatel vymezil kritérium Odborné úrovně, jakožto způsob jeho hodnocení, srozumitelně a jednoznačně. Ze ZD, vč. souvisejících příloh je tak zřejmé, jaké parametry odborné úrovně zadavatel pokládá za přínosné, jaký přínos očekává, jakým způsobem má účastník postupovat při jejich formulaci, jak je má kvantifikovat, jaký počet bodů může účastník získat či jakým způsobem budou následně přidělovány body. Předmětné kritérium navíc zcela odpovídá požadavkům kladeným metodou BVA, a proto ani tato dílčí námitka tak není důvodná.

V případě kritéria Rizik navrhovatel spatřuje za problematické to, že je dána přesná projektová dokumentace a plán bezpečnosti a ochrany zdraví, jakožto protipovodňová opatření, kterými se musí zhotovitel díla řídit. Navrhovatel proto nevidí pro vymezení tohoto kritéria opodstatnění, jelikož možná rizika související s plněním veřejné zakázky jsou již obsažena v uvedených předpisech a dokumentech. Dle navrhovatele tak i toto kritérium vede k podávání neporovnatelných nabídek.

Smyslem tohoto kritéria je zvýhodnit takového dodavatele, který je schopen identifikovat další možná rizika na straně zadavatele a vzhledem ke své odbornosti, dřívějším zkušenostem a schopnostem navrhnout opatření spočívající v eliminaci vzniku takového rizika nebo alespoň minimalizaci jeho dopadu. Poměřuje se i to, zda je riziko reálné, kolik by stála jeho eliminace a jaký je poměr ceny nápravného opatření vůči tomuto riziku. Zadavatel může být v rámci dokumentu Rizik například dopředu upozorněn na něco, co přehlédl a zareagovat na hrozící riziko dřív, než nastane. Maximální počet bodů v rámci tohoto kritéria hodnocení pak obdrží uchazeč, jestliže prokáže, že je schopen efektivně eliminovat riziko či zmírnit jeho dopad, což zadavatel následně ověřuje v Ověřovací fází hodnocení. Cena opatření navrženého dodavatelem není součástí nabídkové ceny. Riziko a navržené opatření se pak stává součástí plánu rizik, jenž je vytvořen právě v Ověřovací fázi hodnocení. K využití tohoto plánu pak dochází pouze v případě, že potenciální riziko nastane.

Předseda Úřadu rovněž přezkoumal vymezení daného kritéria v ZD, vč. příloh – dokument

Ke kritériu Vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele navrhovatel konstatuje, že se jedná o nedůvodné parametry, které nejsou pro realizaci veřejné zakázky nezbytné. Vlastnosti

Předmětné kritérium opětovně vychází z metody hodnocení BVA. Zadavateli je tímto umožněno interaktivní formou ověřit, zda je zástupce zhotovitele (projektový manažer, stavbyvedoucí, hlavní projektant, aj.) schopen vést realizaci předmětné veřejné zakázky. „Hlavní přidanou hodnotou pohovorů je možnost ověřit si v osobní rovině odbornou úroveň osoby, prostřednictvím které dodavatel hodlá veřejnou zakázku plnit. Metoda Best Value v tomto aspektu veřejné zadávání přibližuje soukromoprávní kontraktaci, v rámci které si také lze jen stěží představit svěření zakázky dodavateli či vedoucímu týmu, kterého objednatel nikdy nespatřil a o kterém může čerpat informace výhradně z nabídky, resp. profesního životopisu.

U předmětného kritéria zadavatel vymezil v bodě 3.5 ZD, že vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele budou ověřeny pomocí rozhovoru mezi zadavatelem a zástupcem zhotovitele (osobně nebo videokonferenčně). Zadavatel v ZD rovněž vymezil okruh otázek, přičemž tyto se netýkají technických detailů předmětu veřejné zakázky. V rámci rozhovoru mají být hodnoceny konkrétní individuální vlastnosti a schopnosti uvedených zástupců. Zadavatel rovněž učinil součástí ZD Kontrolní list vlastností a schopnosti zástupce zhotovitele, v němž jsou uvedeny informace o způsobu hodnocení a přidělování bodů. Dále jsou zde vyčteny konkrétní vlastnosti a schopnosti, které zadavatel považuje za zásadní pro realizaci veřejné zakázky, přičemž tyto kvality budou ověřovány právě na zmiňovaném pohovoru. Lze shrnout, že specifikované vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele jsou adekvátní, shodně pak vymezený okruh otázek20 je vhodný a přiměřený, neboť z jejich znění je zřejmá návaznost na předmět a účel veřejné zakázky. Nelze souhlasit s tím, že by v tomto případě šlo o nedůvodné požadavky zadavatele kladené na osobu zástupce zhotovitele. Předmětné kritérium vychází z metody BVA, která právě posouzení vlastností a schopností zástupce zhotovitele ve vztahu k naplnění účelu veřejné zakázky vymezuje jako jedno z kritérií kvality.

Navrhovatel také uvádí, že v ZD není stanoven konkrétní mechanismus přidělování bodů nabídce, přičemž hodnocení je tak ponecháno na libovůli zadavatele.

Předseda Úřadu k této námitce sděluje, že mechanismus přidělování bodů je v ZD a jeho přílohách vymezen. Je totiž zřejmé, kolik bodů obdrží uchazeč po vyplnění přesvědčivého tvrzení o svých kvalitách. Samotné hodnocení tak je z pohledu předsedy Úřadu ponecháno na zadavateli, neznamená to však, že by vymezený způsob hodnocení připouštěl libovůli zadavatele. Přestože se může zdát, že kritéria kvality vymezená v tomto případě jsou čistě subjektivní, není tomu tak. Kritéria jsou objektivizována právě tím, že dodavatelé v rámci předložených nabídek prokazují své kvality ve vztahu ke stanoveným cílům veřejné zakázky a v omezeném rozsahu (například z hlediska počtu stran nebo slov v textu), což je jistou limitací dodavatelů. Objektivní povaha je dána také tím, že jsou dodavatelé povinni, jak to ostatně bylo i v tomto případě, převést nabízená tvrzení na číselnou hodnotu, kterou následně musí v Ověřovací fázi obhájit. Stěžejní však v tomto případě je, že metoda hodnocení byla zadavatelem dostatečně transparentně popsána a je zřejmé, jak budou nabídky uchazečů hodnoceny.

Dílčím závěrem tak předseda Úřadu konstatuje, že neshledal v případě stanovených kritérií kvality pochybení, jelikož zadavatel dostatečně popsal, co bude hodnotit a jakým způsobem, vč. systému přidělování bodů. Zadavatel tak vymezil kritéria hodnocení v souladu s metodou

Předseda Úřadu dále napadené rozhodnutí přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí lze poukázat na to, že Úřad zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad také řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí lze považovat za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně nebyla zjištěna procesní vada, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Závěrem lze shrnout, že zadavatel nepochybil, když stanovil požadavek technické kvalifikace v rozsahu odpovídajícímu předmětu plnění. Předpoklad zadavatele je pochopitelný a odpovídá rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Požadavek technické kvalifikace obstál taktéž

Ke sporovaným kritériím hodnocení předseda Úřadu konstatuje, že zadavatel při tvorbě kritérií hodnocení vycházel z metody BVA, jež stojí na principu výběru dodavatele podle nejlepšího poměru kvality a ceny, který může tržní prostředí aktuálně nabídnout. Jedná se navíc o metodu hodnocení, která je pro veřejné zakázky obdobného druhu vhodná, jelikož výběr dodavatele na základě nejnižší nabídkové ceny může mít poměrně velké negativní dopady na celkové plnění. Metoda BVA přenáší důraz na odbornost dodavatelů, kteří mají zadavateli předložit co možná nejlepší řešení požadavků zadavatele, což vede nutně k tomu, že zadavatel je schopen vybrat dodavatele poskytujícího velmi kvalitní plnění za přijatelnou cenu. Zadavatelem zvolená kritéria kvality byla v tomto případě v zadávací dokumentaci a jejich přílohách dostatečně popsána. Dále bylo zjistitelné, co zadavatel preferuje (skrze účel veřejné zakázky), jaké jsou minimální požadavky zadavatele (skrze předmět plnění), co bude předmětem hodnocení, na základě jakých kritérií bude zadavatel nabídky hodnotit a jakým způsobem, vč. vymezení systému přidělování bodů. Předseda Úřadu tak v postupu zadavatele pochybení neshledal a námitkám navrhovatele proto nepřisvědčil.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.