ÚOHS R0062/2022/VZ – Stavební úpravy MŠ Hať

Dne 4. 4. 2022 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“1), obdržel návrh navrhovatele – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 3. 8. 2020 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem

Dnem 4. 4. 2022, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Navrhovatel návrhem brojil proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 3. 2022, kterým zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona.

Dne 29. 4. 2022 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-14223/2022/510 (dále jen „napadené usnesení“), kterým správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

V odůvodnění napadeného usnesení Úřad konstatoval, že dodejka datové zprávy dodané do datové schránky zadavatele ze dne 1. 4. 2022, kterou navrhovatel přiložil jako přílohu návrhu, nepředstavuje doklad o doručení námitek, kterými navrhovatel napadal postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení, tedy postup napadený návrhem. Úřad totiž z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že doklad o doručení námitek přiložený k návrhu dle v něm uvedeného předmětu zprávy věcně neodpovídá předmětu návrhu. Zároveň zjistil,

Dne 17. 5. 2022 doručil navrhovatel Úřadu blanketní rozklad proti napadenému usnesení.

Navrhovatel v rozkladu předně uvádí, že spolu s návrhem zaslaná dodejka datové zprávy se týká veřejné zakázky s názvem „STAVEBNÍ ÚPRAVY MŠ HAŤ – 2. VYHLÁŠENÍ“. Předmětná dodejka byla přiložena k návrhu administrativní chybou způsobenou shodou zadavatele a totožným předmětem plnění obou dotčených veřejných zakázek.

Navrhovatel má za to, že Úřad se v rámci dokumentace o zadávacím řízení seznámil jak s dodejkou ze dne 18. 3. 2022, která se váže dle předmětu zprávy k doručení námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tak i s rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne

Navrhovatel proto nesouhlasí s postupem Úřadu a považuje ho za přepjatě formalistický a v rozporu se smyslem a účelem příslušného ustanovení zákona, pokud přistoupil k zastavení řízení, přestože měl postaveno najisto, že navrhovatel řádně a včas podal námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Jestliže je totiž smyslem a účelem § 257 písm. d) zákona primárně umožnit rychlé a jednoduché řešení nedůvodných podání, v souladu s touto základní premisou pak určitě není postup Úřadu, který mohl řízení zastavit ihned, avšak seznámil se v detailu s dokumentací o zadávacím řízení, přičemž až poté zjistil, že navrhovatel přiložil špatný doklad. Dle navrhovatele jsou z pohledu materiálního podmínky řízení splněny.

Navrhovatel dále konstatuje, že Úřad by měl při posuzování náležitostí návrhu podatelů postupovat v materiálním smyslu, posuzovat je individuálně a šetřit podstatu relevantní právní úpravy spočívající mj. v dostupnosti přezkumu pro navrhovatele. V okolnostech dotčeného případu je pak navrhovatel přesvědčen, že Úřad měl v době vydání napadeného usnesení vycházet zejména z informací obsažených v dokumentaci o zadávacím řízení, na základě kterých Úřad zjistil, že navrhovatel podal námitky k zadavateli řádně a včas.

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Dne 3. 6. 2022 zaslal zadavatel Úřadu své vyjádření k rozkladu navrhovatele. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že argumentace navrhovatele je nesprávná, nezakládá se na skutečnosti a není v souladu s právními předpisy. Zadavatel se ztotožňuje s napadeným usnesením Úřadu, kterým bylo správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky zastaveno.

Zadavatel ve svém vyjádření navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele proti napadenému usnesení zamítl a napadené usnesení potvrdil.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.

Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo nepřistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného usnesení.

Navrhovatel předně v rozkladu namítá, že postup Úřadu je přepjatě formalistický a má za to, že s přihlédnutím k obsahu správního spisu, jehož součástí byly i předmětné námitky a rozhodnutí zadavatele o jejich odmítnutí ze dne 24. 3. 2022, bylo možné posoudit naplnění náležitostí návrhu a určit okamžik doručení námitek, přestože doklad o doručení námitek k návrhu připojen nebyl. Navrhovatel v rozkladu uznává, že dodejka datové zprávy se vztahuje k jiné veřejné zakázce a byla přiložena k návrhu administrativní chybou způsobenou tím, že obě výše uvedené veřejné zakázky se shodovaly v osobě zadavatele a v předmětu plnění.

Úřad se nedopustil přepjatého formalistického postupu, ale aplikoval příslušná zákonná ustanovení v souladu nejen s jejich zněním, ale i v souladu s jejich smyslem a účelem.

V této souvislosti je dále nutno uvést, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i ustanovení § 257 písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost doplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené

Splnění zákonného požadavku na připojení dokladu o doručení námitek zadavateli posuzovaly opakovaně i správní soudy. Např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 97/2016 – 84 ze dne 18. 10. 2017, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 364/2017 –

Z rozsudků správních soudů i správní praxe Úřadu vyplývá, že k návrhu lze přiložit jakýkoli dokument, z něhož vyplývá, kdy došlo k podání námitek zadavateli; může to tedy být i například rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je uvedeno datum doručení námitek. Dokladem o doručení může být vše, co vede k naplnění smyslu a účelu § 251 odst. 1 zákona, tj. prokázání řádného a včasného podání námitek zadavateli včetně toho, kdy k němu došlo a od jakého okamžiku je třeba počítat běh příslušných lhůt. Jako doklad o doručení námitek může sloužit vše, co osvědčuje doručení námitek zadavateli. To znamená, že navrhovatel má poměrně širokou volnost v tom, jaký doklad zvolí. Každopádně již z dokladu přiloženého k návrhu musí být zjistitelné, že námitky byly zadavateli doručeny, a kdy k tomu došlo, jinak nebyl návrh podán se všemi náležitostmi tak, jak vyžaduje zákon.

Navrhovatel součástí návrhu neučinil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit a postavit najisto, zda zadavateli byly doručeny řádně a včas námitky navrhovatele podané proti návrhem napadenému úkonu zadavatele. Součástí návrhu nebyla doručenka či dodejka dokládající odeslání a doručení námitek zadavateli a jeho součástí nebylo ani např. rozhodnutí zadavatele o námitkách potvrzující, že námitky byly zadavateli doručeny a kdy se tak stalo (viz shora citované rozsudky). Z příloh návrhu si Úřad nemohl učinit úsudek, zda námitky byly podány řádně a včas. Dokladem o doručení námitek ve smyslu § 251 odst. 1 zákona (ani soudní judikatury) samozřejmě nemůže být ani prosté konstatování navrhovatele v návrhu ze dne

Závěrem lze shrnout, že v případě, že nastane některý z důvodů uvedených v ustanovení § 257 zákona, Úřad nemá jinou možnost než správní řízení usnesením zastavit. Zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, a náležitosti, resp. podmínky vedení řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i situace uvedená v ustanovení § 257 písm. d) zákona, tedy nepřipojení dokladu o doručení námitek. Pro ustanovení § 257 písm. d) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení (připojení dokladu o doručení námitek) v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady podání vyzvat či zkoumat důvody, pro které k nepřipojení dokladu o doručení námitek nedošlo. Tedy s nepřipojením dokladu o doručení námitek je podle § 257 písm. d) zákona spojen jediný následek, kterým je zastavení řízení. Úřad proto rozhodl správně a v souladu se zákonem, když předmětné správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil.

Z výše uvedených důvodů napadené usnesení obstálo při přezkumu v mezích § 89 odst. 2 správního řádu a bylo shledáno zákonným a věcně správným.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v případě vydání napadeného usnesení v souladu se zákonem a správním řádem, bylo namístě napadené usnesení potvrdit a podaný rozklad zamítnout.

Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

Obec Hať, Lipová 357/86, 747 16 Hať