ROZHODNUTÍ

ÚOHS R0122/2025/VZ – D11 odpočívka Jaroměř – Záchranný archeologický výzkum

ÚOHS · 6. 10. 2025

O co šlo

D11 odpočívka Jaroměř – Záchranný archeologický výzkum

Spisová značka: ÚOHS-R0122/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-38031/2025/161

Brno 3. 10. 2025

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 8. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěže dne 27. 8. 2025, který podal zadavatel

•

Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0423/2025/VZ, č. j. ÚOHS30273/2025/500 ze dne 11. 8. 2025 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 13. 6. 2025

na návrh z téhož dne, který podal navrhovatel

•

sdružení „D11, odpočívka Jaroměř, ZAV“

o EUROVIA CZ a. s., IČO 45274924, sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4,

o ARCHAIA, z. ú., IČO 45245932, sídlem Frýdlantská 1299/8, 182 00 Praha 8,

ve správním řízení zastoupeni JUDr. Františkem Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 03586,

sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1

vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky

„D11 odpočívka Jaroměř – Záchranný archeologický výzkum“ v otevřeném řízení, jehož oznámení

bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek

dne 12. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008589 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 2. 2025

pod ev. č. 94679-2025,

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel

•

společníci společnosti dodavatelů „S-L sdružení pro ZAV“

o SAMSON PRAHA, spol. s r. o., IČO 48539589, sídlem Štěpánská 642/41, 110 00

Praha 1,

o Labrys, o. p. s., IČO 27573486, sídlem Hloubětínská 16/11, 198 00 Praha 9,

ve správním řízení zastoupeni společníkem SAMSON PRAHA, spol. s r. o., IČO 48539589,

sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní

řád na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 8. 2025, č. j. ÚOHS-30273/2025/500

vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0423/2025/VZ

ruším

a věc

vracím

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

ODŮVODNĚNÍ

Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad obdržel dne 13. 6. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)1 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Navrhovatel v podaném návrhu napadnul výběr vybraného dodavatele, který podle navrhovatele nesplňuje kritéria technické kvalifikace. Navrhovatel se konkrétně vymezoval proti prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím referenční zakázky „I/38 Církvice obchvat – archeologický výzkum“ (dále jen „referenční zakázka“), realizovanou členem vybraného dodavatele společnost SAMSON PRAHA, spol. s r.o.,

IČO 48539589, se sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1 (dále jen „společnost SAMSON

PRAHA“). Touto zakázkou nemohl podle navrhovatele vybraný dodavatel prokázat splnění

kvalifikace, když společnost SAMSON Praha nedisponuje oprávněním k provádění

archeologického průzkumu podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení.

Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

pozdějších předpisů (dále jen „ZSPP“) a v rámci referenční zakázky se mohla podílet pouze

na dílčích pracích pomocného charakteru. Zároveň navrhovatel poukazuje na to, že nálezová

zpráva k referenční zakázce byla podle dostupné dokumentace zpracována a odevzdána

organizací ARCHAIA, z. ú. (dále také jako „ARCHAIA“), nikoliv společností SAMSON PRAHA.

Navrhovatel rovněž zpochybnil prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele

prostřednictvím člena realizačního týmu, který měl u referenční zakázky působit jako vedoucí

archeolog. Ten se podle navrhovatele na referenční zakázce v pozici vedoucího archeologa

podílet nemohl. Navrhovatel dále namítal, že vybraný dodavatel měl být zároveň vyloučen

z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) či f) zákona, když člen vybraného

dodavatele Labrys, o.p.s. (dále jen „Labrys“) dlouhodobě porušuje své povinnosti ve vztahu

k archeologickým výzkumům a v současnosti čelí řízení o odebrání oprávnění k provádění

archeologických výzkumů. Labrys je podle navrhovatele zároveň nezpůsobilý účastnit

se podnikání jiných osob vzhledem ke své právní formě obecně prospěšné společnosti.

Rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek pak je podle navrhovatele nepřezkoumatelné

a netransparentní.

II.

Napadené rozhodnutí

Dne 11. 8. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0423/2025/VZ, č. j. ÚOHS30273/2025/500. Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zásadou transparentnosti, když učinil závěr o splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, konkrétně podmínky technické kvalifikace, ačkoliv neměl prokázáno, že vybraný dodavatel podmínku technické kvalifikace naplnil, resp. aniž by učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení informace a podklady, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o jejím prokázání. Konkrétně pak Úřad spatřoval pochybení v tom, že dokumentace o zadávacím řízení neobsahuje dokumenty, které by prokazovaly, že v rámci referenční zakázky člen realizačního týmu vybraného dodavatele získal na referenční zakázce zkušenost v pozici vedoucího archeologického výzkumu.

S ohledem na konstatované porušení zákona pak Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru vybraného dodavatele. Dalšími námitkami návrhu se Úřad nezabýval, když i bez jejich přezkumu byl shledán důvod k uložení nápravného opatření.

III.

Rozklad zadavatele

Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 12. 8. 2025.

Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

Zadavatel se závěry napadeného rozhodnutí nesouhlasí a považuje je za nezákonné. Zadavatel namítá, že mu byly v zadávacím řízení vybraným dodavatelem předloženy dokumenty, které přesvědčivě prokazovaly splnění kritéria technické kvalifikace – působení člena realizačního týmu vybraného dodavatele jako vedoucího archeologa na referenční zakázce.

Pokud navrhovatel předložil nálezovou zprávu, ve které je uveden jiný vedoucí archeolog,

pak se tato vztahuje k jiné fázi průzkumu než zpráva předložená vybraným dodavatelem.

Obě nálezové zprávy tak nejsou ve vzájemném rozporu. Zároveň zadavatel poukazuje na to,

že faktickým požadavkem, který z jím stanoveného kritéria technické kvalifikace vyplývá,

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

nebylo, aby vedoucí archeolog v této pozici působil po celou dobu průzkumu, ani aby právě

on odevzdal nálezovou zprávu. Obě nálezové zprávy tak nejsou ve vzájemném rozporu.

Zadavatel tak má za to, že splnění kritéria technické kvalifikace bylo prokázáno. Úřad přitom

podle zadavatele v napadeném rozhodnutí požaduje, aby bylo splnění technické kvalifikace

prokázáno „nade vši pochybnost“. Takový požadavek jde podle zadavatele nad rámec

standardu ověření kvalifikace, jaký vyplývá z rozhodovací praxe. Zároveň měl Úřad podle

zadavatele pochybit tím, že se nedostatečně seznámil s dokumentací zadávacího řízení, kterou

měl k dispozici.

Pochybení Úřadu zadavatel spatřuje rovněž v tom, že se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s dalšími námitkami navrhovatele. Tím je zadavatel vystaven riziku, že i po opakovaném výběru dodavatele budou tyto námitky opětovně vzneseny. Takový postup je podle zadavatele obstrukční a může vést ke znemožnění zadání veřejné zakázky.

Závěr rozkladu

Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

IV.

Řízení o rozkladu

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

Navrhovatel se k podanému rozkladu vyjádřil podáním doručeným Úřadu dne 4. 9. 2025.

Navrhovatel ve svém vyjádření uvádí, že podaný rozklad považuje za nedůvodný. Zadavatel

v něm podle navrhovatele uplatňuje skutečnosti a důkazy, které měl uplatnit před uplynutím

lhůty podle § 251 odst. 5 zákona. Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele o prokázání

technické kvalifikace vybraného dodavatele. Dokumenty, na kterých zadavatel založil závěr

o účasti Mgr. M. K. jako vedoucího archeologa na referenční zakázce, podle navrhovatele jeho

působení neprokazují. Pochybnosti vyplývající z rozporu v dokumentech předložených

vybraným dodavatelem a navrhovatelem (nálezových zprávách archeologického výzkumu)

měl zadavatel podle navrhovatele objasnit (což uspokojivě neučinil) nebo reflektovat závěrem

o neprokázání technické kvalifikace a vyloučením vybraného dodavatele. Jako nerelevantní

navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele týkající se výkladu kritéria technické kvalifikace.

Dále se navrhovatel vymezuje proti tomu, že by jeho postup měl být veden účelovou snahou

o zdržení či zmaření zadávacího řízení.

Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl v rozporu se zákonem, neboť nelze považovat za důvodný závěr Úřadu, že zadavatel nemohl dospět k jednoznačnému závěru o splnění kritéria technické kvalifikace vybraného dodavatele, čímž měl učinit svůj postup netransparentním, a tudíž v rozporu se zákonem. Z tohoto důvodu je nezbytné napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou uvedeny podrobné důvody, které vedly k zrušení napadeného rozhodnutí.

K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

Spornou otázkou v řešené věci je postup zadavatele při posouzení splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem. Konkrétně pak to, zda mohl zadavatel na základě podkladů, které měl k dispozici, dospět k důvodnému a transparentnímu závěru, že vybraný dodavatel kritérium technické kvalifikace splnil, a tudíž následně přistoupit k rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele.

Zadavatel v čl. 4.3 zadávací dokumentace stanovil následující požadavek na prokázání

technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona: „Zadavatel požaduje, aby se na

realizaci zakázky podílely následující osoby splňující uvedené požadavky zadavatele:

a) osoba zajišťující pozici vedoucí archeologického výzkumu:

(i)

(ii)

praxe na pozici vedoucího archeologického výzkumu u minimálně jedné zakázky,

jejímž předmětem byla realizace záchranného archeologického výzkumu, u něhož

byla odevzdána nálezová zpráva, ve finančním objemu minimálně 3,6 mil. Kč bez

DPH,

existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele,

nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem.“

Z textu předmětné zadávací podmínky tedy vyplývá, že osoba na pozici vedoucího archeologického průzkumu měla v takové pozici působit již dříve v určitém typu výzkumu (takový výzkum, u něhož je odevzdávána nálezová zpráva) a v určitém jeho rozsahu (3,6 mil.

Kč). Z formulace zadávací podmínky naopak neplyne, že by tato osoba měla na této pozici

působit po celou dobu tohoto průzkumu či že by měla nálezovou zprávu přímo sama podepsat

či vyhotovit.

Splnění výše uvedeného pak v rámci podané nabídky vybraný dodavatel prokazoval prostřednictvím člena realizačního týmu – Mgr. M. K. (dále také jako „Mgr. K.“). V průběhu zadávacího řízení zadavatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel kritérium technické kvalifikace splnil a rozhodl o jeho výběru.

Podkladem pro závěr zadavatele o prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele byly následující dokumenty a tvrzení předložené v rámci nabídky vybraného dodavatele. Jednalo se o čestné prohlášení o odborném personálu, kde je uvedeno, že Mgr. K. v rámci referenční zakázky zastával pozici označenou jako „vedoucí archeologického výzkumu“ a jeho činnost na referenční zakázce je charakterizována jako „komplexní organizační a personální zajištění vedení ZAV.“ Vybraný dodavatel dále tuto skutečnost ve své nabídce doložil snímkem obrazovky záznamu č. C-202100565A v Archeologické mapě ČR (dále jako „AMČR“), ve kterém je uveden jako hlavní vedoucí akce právě Mgr. K., a dále samotným záznamem č. C5

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

202100565A, ve kterém Mgr. K. figuruje (k náhledu snímku viz bod 139 napadeného

rozhodnutí). Vybraný dodavatel v rámci své nabídky dále předložil úvodní část vypracované

nálezové zprávy (dále jako „nálezová zpráva 1“), v níž je Mgr. K. uveden jako osoba odpovědná

za vedení výzkumu.

19.

Zadavatel pro ověření referenční zakázky (respektive účasti Mgr. K. na ní) dále využil

dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „D11 1108 Jaroměř –

Trutnov, záchranný archeologický výzkum“, v rámci které zadavatel ověřoval totožnou

referenční zakázku ve vztahu k totožnému dodavateli (tj. vybranému dodavateli) a v souvislosti

se stejným zněním dotčených zadávacích podmínek. V tomto zadávacím řízení se zadavatel

na vybraného dodavatele obrátil Výzvou k objasnění či doplnění nabídky a ke zdůvodnění

stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 6. 3. 2025, kde zadavatel ve vztahu

k prokázání kritéria technické kvalifikace vyzval vybraného dodavatele ke sdělení informace:

„kdo a kdy nálezovou zprávu v případě dotčené referenční zakázky odevzdal Archeologickému

ústavu Akademie věd ČR.“ Vedle toho zadavatel vybraného dodavatele požádal „o doložení

dokladu, z něhož bude patrné odevzdání nálezové zprávy dotčenou osobou Archeologickému

ústavu Akademie věd ČR“. Zároveň zadavatel poukázal na to, že číslo záznamu v AMČR

předložené vybraným dodavatelem (C-202100565) neodpovídá evidenčnímu číslu nálezové

zprávy na předloženém snímku obrazovky záznamu v AMČR, který uvádí číslo akce C202108083. Na tuto výzvu vybraný dodavatel reagoval objasněním doručeným zadavateli

dne 17. 3. 2025. V tomto objasnění vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že Mgr. K. se podílel

na realizaci referenční zakázky na pozici vedoucího archeologického výzkumu a předložil

dokumenty dokládající tuto skutečnost:

•

dohoda o provedení práce uzavřená mezi Mgr. K. jako zaměstnancem a společností

SAMSON Praha jako zaměstnavatelem ze dne 30. 6. 2020, kterou vybraný dodavatel

prokazuje existenci zaměstnaneckého poměru mezi vybraným dodavatelem a Mgr. K.

v době realizace referenční zakázky;

•

nálezová zpráva 1, kde je Mgr. K. uveden jako vedoucí výzkumu;

•

soupis provedených prací při realizaci referenční zakázky, na kterém je uveden mezi

osobami zajišťujícími realizaci referenční zakázky Mgr. K. s označením pozice „archeolog“

v části referenční zakázky označené jako „A1 – terén – rýhování“;

•

záznam č. C-202100565 v AMČR, na kterém vybraný dodavatel dokládá, že příslušná akce

byla přihlášena, zahájena, ukončena a uzavřena Mgr. K. a že Mgr. K. odevzdal nálezovou

zprávu na akci č. C-202100565A;

•

snímek obrazovky z AMČR, kde je u akce č. C-202100565A záznam o hlavním vedoucím

Mgr. K.

Ve výše uvedeném zadávacím řízení se zadavatel na vybraného dodavatele opětovně obrátil

Výzvou k objasnění či doplnění nabídky č. 2 ze dne 8. 4. 2025, na kterou vybraný dodavatel

reagoval objasněním ze dne 11. 4. 20252. V tomto vyjádření se vybraný dodavatel vyjádřil

k zapojení subjektu ARCHAIA na referenční zakázce a k „nesouladu“ záznamů v AMČR:

„Dne 6. 2. 2021 se k plnění této významné služby přihlásil Mgr. K., tedy zaměstnanec

Uvedené objasnění vybraného dodavatele je ve správním spisu jako „Příloha_č_1_k_protokolu_č_4_dopis“ přílohou

dokumentu č. j. ÚOHS-22898/2025/500 (položka 19 správního spisu).

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

společnosti SAMSON pro účely plnění významné služby. Plnění předmětné významné služby

bylo tedy již od počátku realizace významné služby vedeno v AMČR pod osobou Mgr. K., nikoliv

pod subjektem ARCHAIA. Subjekt ARCHAIA původně nebyl součástí sdružení, které bylo

zadavatelem vybráno pro plnění významné služby a byl dodatečně schválen jako poddodavatel

pro plnění významné služby na základě žádosti č.1 k činnosti administrativních úkonů pro ZAV

dne 10.6.2021. Vzhledem k tomu, že subjekt ARCHAIA byl v rámci plnění významné služby

pověřen zajišťováním administrativních činností, v rámci těchto činností a v zájmu procesní

opatrnosti ohledně splnění ohlašovacích povinností vyplývajících ze zákona o památkové péči,

tento subjekt duplicitně zapsal významnou službu do AMČR, a to dne 13.07.2021 pod

evidenčním číslem C-2021108083A. Tento duplicitní zápis významné služby do AMČR však nic

nemění na tom, že významná služba byla od počátku zapsána v AMČR pod osobou Mgr. K.,

jakožto vedoucího archeologického výzkumu a zaměstnance společnosti SAMSON pro účely

plnění významné služby“. Zároveň opětovně potvrdil působení Mgr. K. jako vedoucího

archeologa na referenční zakázce: „Tuto nálezovou zprávu o významné službě odevzdal

Archeologickému ústavu Akademie věd ČR dne 26.07.2023 Mgr. K., jakožto vedoucí

archeologického výzkumu a zaměstnanec společnosti SAMSON pro účely plnění významné

služby.“

Na základě výše uvedených dokumentů a objasnění vybraného dodavatele pak splnění

kvalifikace vybraným dodavatelem posoudila hodnoticí komise, která dospěla k závěru

o splnění podmínek technické kvalifikace vybraným dodavatelem (viz Protokol

z jednání komise o posouzení a hodnocení nabídek č. 4 ze dne 17. 4. 2025 3), když předložené

dokumenty a objasnění shledala jako dostačující. Tomu závěru pak odpovídá Výsledek

posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 5. 5. 20254, kde ke splnění

podmínky technické kvalifikace uvedl „Čestné prohlášení o odborném personálu (formulář

2.2.1.) za osobu Mgr. K. vystavené Labrys, o.p.s. ze dne 18.3.2025, splňující požadavek na praxi

na pozici vedoucího archeologického výzkumu u minimálně jedné významné zakázky, jejímž

předmětem byla realizace záchranného archeologického výzkumu, u něho byla odevzdána

nálezová zpráva, ve finančním objemu minimálně 3,6 mil. Kč bez DPH

název zakázky: I/38 Církvice obchvat – archeologický výzkum;

objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Praha;

zhotovitel: SOVIS-SAMSON-ACO sdružení pro ZAV (vedoucí sdružení: SAMSON PRAHA,

spol. r.o., Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1, společník: SOVIS CZ, a.s., V Mlejnku

608/3a, 500 11 Hradec Králové, společník: ACO, p.o., U Hradiska 42/6, 799 00

Olomouc);

popis činnosti: vedoucí archeologického výzkumu/komplexní organizační a personální

zajištění vedení ZAV;

finanční objem: 38 218 002,50 Kč bez DPH;

nálezová zpráva ev.č. 017/2021 C-202100565 odevzdána dne 26.7.2023;

vztah k dodavateli: pracovněprávní, zaměstnanec, HPP.“

Závěr zadavatele o splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem napadl

navrhovatel námitkami ze dne 20. 5. 2025, které zadavatel odmítl rozhodnutím

Ve správním spisu jako příloha k č. j. ÚOHS-27013/2025/511 (položka 39 správního spisu).

Ve správním spisu jako příloha k č. j. ÚOHS-27004/2025/511 (položka 36 správního spisu).

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

ze dne 3. 6. 2025 a následně podaným návrhem. Argumentace navrhovatele o nesplnění

technické kvalifikace vybraným dodavatelem vycházela z informace poskytnuté

dne 12. 2. 2025 Archeologickým ústavem Akademie věd ČR (dále jako „Archeologický ústav“),

dle kterého v rámci archeologické akce, která byla předmětem referenční zakázky, nebyla

odevzdána nálezová zpráva pod č. záznamu C-202100565, ale pod č. záznamu C-202108083,

a ze kterého vyplývá, že se na realizaci archeologického výzkumu v rámci referenční zakázky

podílelo sdružení společností SAMSON PRAHA, SOVIS CZ, a.s., Archeologické centrum

Olomouc, a organizace ARCHAIA. Dle poskytnutí informace Archeologického ústavu se na

referenční zakázce podílela i společnost Labrys, avšak její účast dle Archeologického ústavu AV

ČR nebyla zásadní a archeologický výzkum nedokončila, a realizaci terénního výzkumu

převzala právě organizace ARCHAIA, která archeologický výzkum následně řádně dokončila

a jako jediná ze všech zúčastněných subjektů splnila povinnosti dle ZSPP. Dále navrhovatel

předložil nálezovou zprávu uveřejněnou v AMČR pod č. C-202108083 (dále jako „nálezová

zpráva 2“)5, která je v rozporu s nálezovou zprávou 1 předloženou vybraným dodavatelem,

když v ní nijak nefiguruje Mgr. K., ale jako vedoucí archeologického výzkumu je uveden

PhDr. P. J., Ph.D (dále také jako „PhDr. P. J.“)

Se zpochybněním prokázání kritéria technické kvalifikace se pak v napadeném rozhodnutí ztotožnil Úřad. Ten dospěl k závěru (viz bod 153 napadeného rozhodnutí), že jediným dokumentem, který byl podkladem pro výsledek posouzení podmínek účasti a ze kterého vyplývalo, že Mgr. K. působil na referenční zakázce jako vedoucí archeolog, byla nálezová zpráva 1. Tato zpráva byla důvodně zpochybněna navrhovatelem předloženými dokumenty (informací poskytnutou Archeologickým ústavem, nálezovou zprávou 2), zadavatel tyto pochybnosti neodstranil a neměl postaveno najisto, zda se Mgr. K. podílel na referenční zakázce jako vedoucí archeologického výzkumu, či nikoliv. Postup zadavatele v rámci zadávacího řízení se tak stal netransparentním.

S výše uvedeným závěrem napadeného rozhodnutí nesouhlasím.

Považuji za nutné se v prvé řadě v obecné rovině vyjádřit k institutu prokázání kvalifikace, respektive k posouzení jejího prokázání ze strany zadavatele. Podstatou posouzení je to, že zadavatel zpravidla disponuje doklady a tvrzeními, které na jedné straně splnění stanovených kritérií dokládají a na straně druhé doklady a tvrzeními, které mohou splnění těchto kritérií zpochybnit (ať už vzejdou od dodavatelů či z vlastní činnosti zadavatele např. postupem podle § 39 odst. 5 zákona). Posouzení splnění kvalifikace zadavatelem pak nespočívá pouze v shromáždění takových dokladů a tvrzení, ale i v jejich vyhodnocení.

Zadavatel se tak vždy bude muset uchýlit k určitému uvážení, kdy se nemůže omezit pouze

na mechanické porovnání jednotlivých dokumentů, ale vyhodnotit je, a to s přihlédnutím

k souvislostem a logice skutečností, které mají prokazovat. V postupu zadavatele tak lze

spatřovat určitou paralelu se správním uvážením správního orgánu. Závěr o prokázání

či neprokázání kvalifikace tak vždy bude do určité míry projevem autonomie vůle a uvážení

zadavatele, který se na základě dostupných podkladů rozhodne, zda určité tvrzení považuje

za přesvědčivé a důvodné.

V tomto bodě zmíněné dokumenty jsou součástí správního spisu jako příloha k č. j. ÚOHS-27005/2025/511 (položka

37 správního spisu).

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

Takové uvážení zadavatele se ovšem musí pohybovat v mantinelech vymezených zákonem a zadávacími podmínkami. Vzhledem k tomu, že ze zákona zcela konkrétní objektivní kritéria pro posouzení kvalifikace nevyplývají, je namístě aplikovat obecné zásady, kterými se řídí zadávací řízení. Postup, respektive uvážení zadavatele, tak musí být především přiměřené, tj. pokud panují pochybnosti o prokázání kvalifikace, pak tyto musí být vyvráceny v odpovídající intenzitě a rozsahu. Postup zadavatele musí být zároveň transparentní, tj. jeho úvahy a závěry musí být zdokumentovány a musí být odrazem podkladů, ze kterých zadavatel vychází.

S ohledem na výše nastíněné východisko pak považuji za excesivní závěr Úřadu, který spatřuje pochybení zadavatele v tom, že dospěl k závěru o prokázání technické kvalifikace, aniž by mohl dojít k jednoznačnému závěru o jejím splnění. Je třeba akceptovat, že požadavek na zcela nezpochybnitelný závěr může být pro zadavatele často objektivně nereálný. Zadavatel nemusí být schopen si opatřit podklady, na jejichž základě by mohl dospět ke zcela jednoznačnému a objektivnímu závěru o splnění či nesplnění kvalifikace, nebo by náročnost jejich opatření mohla být nepřiměřená ve vztahu k intenzitě pochybností, které mají vyvrátit. Jak bylo uvedeno výše, zadavatel při posouzení splnění kvalifikace z podstaty věci musí disponovat prostorem pro vlastní uvážení, a nikoliv být pouze shromažďovatelem podkladů, ze kterých má vyplynout zcela jednoznačný a nezpochybnitelný závěr. Platí současně, že ne každé zpochybnění závěru o splnění kvalifikace ze strany ostatních dodavatelů musí znamenat nové a další ověření sporných skutečností zadavatelem. Jestliže zadavatel disponuje dostatkem podkladů pro transparentní posouzení splnění či nesplnění sporné kvalifikační podmínky, může se s takovým stavem spokojit. Takový postup a uvážení zadavatele ovšem musí dostát nárokům vyplývajícím ze zákona, a tam, kde jim zadavatel nedostojí, je namístě konstatovat jeho pochybení, respektive postup v rozporu se zákonem. Zadavatel se tedy vždy vystavuje určitému riziku, že jeho závěr bude shledán Úřadem jako nesprávný, to však platí o všech úkonech zadavatele.

V kontextu řešené věci tak považuji za excesivní požadavek Úřadu na to, aby zadavatel dospěl ohledně prokázání technické kvalifikace ke zcela nezpochybnitelnému závěru. Zároveň jsem dospěl po seznámení se spisovým materiálem k tomu, že Úřad dostatečně nevzal v úvahu podklady, ze kterých při posouzení splnění kvalifikace zadavatel vycházel, a nedostatečně zohlednil i další skutečnosti vyplývající ze spisového materiálu, zejména znění samotné zadávací podmínky.

Úřad předně pominul, že podkladem pro posouzení splnění kvalifikace vybraného dodavatele zcela zjevně bylo i objasnění vybraného dodavatele ze dne 11. 4. 2025. Úřad v bodě 144 napadeného rozhodnutí uvádí, že dle přípisu zadavatele „Doplnění dokumentů“ bylo podkladem, z něhož zadavatel vycházel, rovněž objasnění 1, tj. objasnění ze dne 17. 3. 2025.

Úřad ovšem pominul, že dle Protokolu z jednání komise o posouzení a hodnocení nabídek č. 4

ze dne 17. 4. 2025 zadavatel při posouzení splnění technické kvalifikace vycházel i z objasnění

ze dne 11. 4. 2025. Úřad se obsahem tohoto objasnění sice zabýval v bodech 116 až 118

napadeného rozhodnutí, ale zde pouze shrnul jeho obsah, ke kterému při hodnocení postupu

zadavatele v napadeném rozhodnutí již dále nepřihlédl. Toto pominutí považuji za pochybení

na straně Úřadu. Objasnění ze dne 17. 4. 2025 bylo bezpochyby relevantním podkladem pro

úvahy zadavatele o splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem. Ostatně

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

zadavatel toto vyjádření obsáhle cituje v bodě 32 rozhodnutí o námitkách (byť tuto citaci uvádí

pouze jako objasnění poskytnuté vybraným dodavatelem, aniž by je blíže specifikoval).

Při hodnocení postupu zadavatele a důvodnosti závěrů, ke kterým dospěl, tak považuji za nutné přihlédnout i k objasnění ze dne 11. 4. 2025. Z objasnění přitom vyplývá, že se v něm vybraný dodavatel vyjadřuje ke značné části pochybností, které vyplývají z navrhovatelem vznesených pochybností. Vybraný dodavatel zde vysvětluje existenci dvojice duplicitních záznamů v AMČR (pod čísly C-202100565 a C-202108083) v důsledku zapojení subjektu

ARCHAIA. Zároveň vybraný dodavatel explicitně uvádí, že nálezová zpráva byla do AMČR

vložena právě i subjektem ARCHAIA.

Jakkoliv toto objasnění považuji z perspektivy zadavatele za relevantní objasnění pochybností o splnění kritéria technické kvalifikace, nelze je v kontextu navrhovatelovy argumentace považovat za zcela vyčerpávající a je třeba jeho důvěryhodnost hodnotit i ve světle dalších skutečností. Pokud vybraný dodavatel uvádí, že nálezová zpráva k archeologickému průzkumu byla odevzdána i subjektem ARCHAIA, pak to může vysvětlovat tu skutečnost, že v nálezové zprávě 2 je jako vedoucí archeolog uveden PhDr. P. J., kterého sám navrhovatel označuje jako představitele právě tohoto subjektu.

V kontextu výše uvedeného jsem přihlédl i k dalšímu relevantnímu dokumentu – poskytnutí informací Ústavem archeologie ze dne 12. 2. 2025, které bylo navrhovatelem předloženo zadavateli s podanými námitkami. Předestírám, že se neztotožňuji se závěry, které z tohoto dokumentu dovodil Úřad v napadeném rozhodnutí. Úřad z vyjádření Ústavu archeologie dovozuje pouze zpochybnění nálezové zprávy 1, když Ústav archeologie sděluje, že byla odevzdána pouze nálezová zpráva k projektu vedenému pod číslem C-202108083, u kterého byl jako vedoucí výzkumu uveden PhDr. P. J. Nicméně nelze přehlédnout, že v předmětném vyjádření je uvedeno i následující „Archeologický ústav eviduje v Archeologické mapě ČR pod číslem projektu C-20210056, záchranný archeologický výzkumu prováděný na katastrech obcí

Církvice u Kutné Hory (Kutná Hora; 617750), Čáslav (Kutná Hora; 618349); Třebešice (Kutná

Hora; 617776), v terénu výzkum 1. 2. 2021 do 31. 10. 2023. Výzkum prováděla Labrys, o. p. s.

Jako vedoucí výzkumu je uveden Mgr. K. Jako podnět záchranného archeologického výzkumu

je uvedeno „Výstavba komunikace“ s lokalizací „Nově budovaný obchvat silnice I/38, obec

Církvice“. Nálezová zpráva není k tomuto projektu připojena. Labrys, o. p. s. namísto nálezové

zprávy uvedla: „ZAV v ploše stavby. Skrývky, dohledy u mostních objektů. Výsledky jsou

součástí dílčích nálezových zpráv pod č. akce: C-202108083. Zjištěno bohaté polykulturní

pravěké a raně středověké osídlení.“ Ústav archeologie tak potvrdil, že v lokalitě referenční

zakázky byly realizovány dva projekty archeologického průzkumu vedené pod č. C-20210056

(vedoucí Mgr. K.) a C-202108083 (vedoucí PhDr. P. J.). Tato skutečnost koresponduje

s tvrzením vybraného dodavatele o dvojím zápisu archeologického výzkumu pod uvedenými

čísly. Zároveň Archeologický ústav explicitně uvedl, že Mgr. K. je v rámci archeologického

výzkumu uveden jako vedoucí výzkumu. Informace poskytnutá Ústavem archeologie zároveň

koresponduje se záznamem předloženým zadavateli vybraným dodavatelem (viz bod

16 tohoto rozhodnutí), ve kterém je uvedena poznámka: „ZAV v ploše stavby. Skrývky, dohledy

u mostních objektů. Výsledky jsou součástí dílčích nálezových zpráv pod č. akce: C-202108083.

Zjištěno bohaté polykulturní pravěké a raně středověké osídlení.“

Považuji za nutné se vyjádřit i k hodnocení dalšího dokumentu, který byl podkladem posouzení prokázání technické kvalifikace – soupisu provedených prací v rámci referenční zakázky

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

(viz body 151 a 152 napadeného rozhodnutí). Ty mají zpochybňovat účast Mgr. K. jako

vedoucího archeologa, když je v nich uveden pouze jako „archeolog“. Souhlasím s tím,

že ze soupisu prací explicitně nevyplývá, že by Mgr. K. působil jako vedoucí archeolog.

Nicméně je nutné přihlédnout k tomu, že jako vedoucí archeolog v soupisu prací není uveden

kdokoliv. Pouze jako „archeolog“ je v soupisu prací uveden i P. J. (jak Úřad uvádí v bodě 120

napadeného rozhodnutí), přičemž právě ten měl být podle nálezové zprávy 2 vedoucím

archeologem. Soupis provedených prací tak zjevně z podstaty věci nemá vypovídací hodnotu

co do funkce vedoucího archeologa, tj. pokud prokázání splnění kritéria technické kvalifikace

neprokazuje, pak je rovněž nezpochybňuje, nicméně lze připustit, že z něj vyplývá toliko

samotná účast Mgr. K. ve referenční zakázce.

Pro úplnost je třeba vyjádřit se i k tomu, že zadavatel předložil další důkazy, které měly prokazovat splnění kritéria technické kvalifikace (respektive důvodnost závěru o jejím splnění).

Učinil tak ovšem až spolu s předložením vyjádření k podkladům rozhodnutí a Úřad se tak

těmito podklady zcela správně nezabýval s ohledem na zásadu koncentrace vyjádřenou

v § 251 odst. 5 zákona. Částečně lze připustit, že se zadavatel na ověření referenční zakázky

u jejího objednatele (kterým byl sám zadavatel) odkazoval ve Výsledku posouzení splnění

podmínek účasti vybraného dodavatele, nicméně relevantní dokumenty (e-mailová

komunikace proběhlá ve dnech 11. 3. 2025 až 27. 3. 2025) neučinil součástí zadávací

dokumentace, ani je nepředložil Úřadu ve lhůtě podle § 251 odst. 5 zákona, ačkoliv je měl

k dispozici a učinit tak mohl.

Lze tak shrnout, že zadavatel disponoval podklady, které prokazovaly splnění kritéria technické kvalifikace – účast Mgr. K. jako vedoucího archeologa na referenční zakázce (čestné prohlášení, snímek obrazovky a záznam z AMČR, nálezová zpráva 1). S ohledem na znění zadávací podmínky totiž zadavatel nepožadoval, aby se daná osoba účastnila jako vedoucí archeologického průzkumu po celou dobu jeho trvání, ale toliko takové části, která odpovídala stanovenému finančnímu limitu. Nepožadoval ani, aby taková osoba sama podepsala či odevzdala nálezovou zprávu. Zároveň zadavatel (byť v kontextu jiného zadávacího řízení) přistoupil k opakované žádosti o objasnění skutečností, které považoval za vzbuzující pochybnosti. Objasnění předložená vybraným dodavatelem shledal zadavatel jako dostačující.

Proces posouzení splnění kvalifikace zadavatel zdokumentoval v protokolech z jednání

hodnoticí komise a relevantní podklady učinil součástí zadávací dokumentace. Poté,

co zadavatel obdržel námitky navrhovatele, tak dospěl k tomu závěru, že je neshledává jako

přesvědčivé s ohledem na doklady a objasnění, kterými již disponuje a na které se odkázal

v rozhodnutí o odmítnutí námitek. Nelze přitom považovat za pochybení zadavatele to,

že po obdržení námitek nepřistoupil ještě k dalšímu ověřování zpochybněných skutečností

(jak mu vytýká Úřad v bodě 158 napadeného rozhodnutí), pokud dospěl k závěru, že mu

postačují podklady, kterými disponoval již před podáním námitek.

To, že zadavatel odmítl námitky navrhovatele, považuji ve světle podkladů a vysvětlení, kterými zadavatel disponoval, za důvodné. Existence dvojí nálezové zprávy a dvojího záznamu v AMČR jsou skutečnosti, které v rámci poskytnutých objasnění vybraný dodavatel sám uvedl a logicky vysvětlil. S tvrzeními vybraného dodavatele pak koresponduje i navrhovatelem předložené vyjádření Archeologického ústavu.

Lze tedy uzavřít, že zadavatel disponoval podklady, na jejichž základě mohl důvodně a transparentně dojít i s přihlédnutím k navrhovatelem podaným námitkám k tomu, že splnění

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem bylo prokázáno. Tento závěr je pak

východiskem právního posouzení Úřadem při dalším vedení správního řízení.

K námitce nevypořádání dalších návrhových námitek

K námitce zadavatele, že Úřad pochybil, když se nevypořádal v návrhovými námitkami v celém jejich rozsahu, uvádím, že ji považuji za nedůvodnou. Postup Úřadu byl projevem zásady procesní ekonomie a byl zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu.

Postup Úřadu zároveň reflektoval charakter a účel návrhového řízení. Jeho podstatou je to, že navrhovatel tvrdí postup zadavatele, který je v rozporu se zákonem a který si má vyžadovat uložení nápravného opatření v podobě zrušení určitého úkonu zadavatele (případně celého zadávacího řízení). Uložení nápravného opatření je tak fakticky účelem řízení o návrhu (samozřejmě pokud Úřad nedospěje k tomu závěru, že je návrh nedůvodný). Účelu návrhového řízení tak bylo dosaženo tím, že Úřad shledal důvod pro uložení nápravného opatření. V takové situaci by posouzení dalších námitek návrhu nebylo účelným, a naopak by mohlo vést k průtahům ve správním (a přeneseně i v zadávacím) řízení.

K nezákonnosti napadeného rozhodnutí

Napadené rozhodnutí je nezákonné, a to v intenzitě odůvodňující jeho zrušení, neboť napadené rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení, pokud jde o otázku splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem a posouzení tohoto splnění ze strany zadavatele. Úřad nesprávně dospěl k závěru, že zadavatel nemohl považovat za prokázané splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem.

Úřad v napadeném rozhodnutí nepostupoval v souladu se zákonem a správním řádem, což má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Byly tak splněny podmínky předvídané § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, a proto se napadené rozhodnutí ruší a věc vrací Úřadu k novému projednání, neboť uvedené vady napadeného rozhodnutí není možné zhojit jinak než vydáním nového rozhodnutí ve věci. Úřad je při novém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.

VI.

Závěr

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem a se správními předpisy, je třeba konstatovat, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému posouzení Úřadem, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Č.j.: ÚOHS-38031/2025/161

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění

pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

JUDr. František Scholz, advokát, Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1

SAMSON PRAHA, spol. s r.o., Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy