ÚOHS R0132/2025/VZ – D3 0301-0305/I - Doplňující části základní studie archeologi

Úřad obdržel dne 14. 7. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)1 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Navrhovatel v podaném návrhu napadl výběr vybraného dodavatele. Zadavatel podle navrhovatele pochybil, když neprovedl řádné a transparentní posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále též jen „MNNC“) vybraného dodavatele, a vybral tak k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dodavatele, jehož nabídka zjevně obsahuje MNNC, a to z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory. Současně dle navrhovatele zadavatel postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Tvrzení navrhovatele o neoprávněné veřejné podpoře v nabídce vybraného dodavatele vychází z té skutečnosti, že oba společníci vybraného dodavatele mají formu veřejné výzkumné instituce, jejímž zřizovatelem je Akademie věd ČR, tedy organizační složka státu, přičemž poskytnuté dotace (zejména od Akademie věd ČR) pokrývají většinovou část jejich nákladů. Dle navrhovatele taková veřejná podpora podstatně zvýhodňuje společníky vybraného dodavatele v zadávacích řízeních, kde tito vystupují jako soutěžitelé (dodavatelé), neboť v důsledku přijetí této veřejné podpory mají pokrytou většinovou část nákladů na plnění veřejných zakázek z dotace poskytnuté z veřejných prostředků a na základě toho si mohou dovolit nabídnout významně nižší nabídkovou cenu než dodavatelé, kteří předmětné dotace nedostávají. Veřejná podpora poskytovaná společníkům vybraného dodavatele ze strany

Dále pak navrhovatel v podaném návrhu namítal, že společníci dodavatele jsou ve zjevném střetu zájmů narušujícím hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku, když na jedné straně vystupují jako garanti odbornosti za Akademii věd ČR a podílí se na tvorbě konkrétních podob dohod uzavíraných mezi Akademií věd ČR a oprávněnými organizacemi a na kontrole dodržování podmínek těchto dohod a na straně druhé vystupují jako účastníci zadávacích řízení spolu se subjekty, vůči nimž vykonávají pravomoci z pozice garanta odbornosti. Tento střet zájmů je podle navrhovatele důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení a zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když tak neučinil.

Dne 15. 9. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0495/2025/VZ, č. j. ÚOHS34883/2025/500. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení v rozsahu části návrhu, ve které navrhovatel namítal střet zájmů na straně vybraného dodavatele, když této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Výrokem II napadeného rozhodnutí pak Úřad podaný návrh zamítl, když neshledal důvod pro uložení nápravného opatření.

Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil následovně. Z dokumentace zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel provedl posouzení MNNC vybraného dodavatele, přičemž neshledal nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou. Poté co zadavatel obdržel námitky navrhovatele, se obrátil na vybraného dodavatele s žádostí o zdůvodnění MNNC včetně vyjádření k tvrzením navrhovatele uvedeným v námitkách a doložení relevantních dokladů, které budou tvrzení vybraného dodavatele prokazovat. Vysvětlení vybraného dodavatele pak zadavatel shledal jako důvodné, respektive nedospěl k závěru, že by nabídková cena vybraného dodavatele byla mimořádně nízkou, a to z důvodu existence neoprávněné veřejné podpory. Námitky navrhovatele přitom zadavatel v rozhodnutí o námitkách srozumitelně vypořádal. Zadavatel tak při posouzení navrhovatelem namítané MNNC a neoprávněné veřejné podpory postupoval v souladu se zákonem.

K samotné otázce navrhovatelem namítané MNNC Úřad dospěl k závěru, že se navrhovatelova argumentace míjí se samotným smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, když MNNC dovozuje pouze z právní formy společníků vybraného dodavatele, aniž by jakkoliv namítal, v čem je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ze samotné skutečnosti, že společníci vybraného dodavatele jsou podporováni, resp. financováni z veřejných zdrojů, což vychází přímo ze zákonného rámce

Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 16. 9. 2025.

Navrhovatel v podaném rozkladu uvádí, že trvá na argumentaci vznesené v návrhu a odmítá jako nesprávné závěry, ke kterým dospěl Úřad v napadeném rozhodnutí. K zastavení správního řízení v části návrhu týkajícího se namítaného střetu zájmů vybraného dodavatele navrhovatel připouští, že střet zájmů nenamítal již v podaných námitkách, ale poukazuje na to, že těmito námitkami reagoval na argumentaci vybraného dodavatele, se kterou se seznámil až v rozhodnutí o námitkách. Nedostatečné posouzení MNNC zadavatelem je pak podle navrhovatele v rozporu s funkcí MNNC jako nástroje ochrany veřejného zájmu.

K postupu zadavatele při hodnocení MNNC vybraného dodavatele navrhovatel namítá, že zadavatel toto posouzení neprovedl řádně, když zcela rezignoval na ověření financování vybraného dodavatele z veřejných finančních prostředků s důrazem na poskytnutí neoprávněné veřejné podpory, ačkoliv mu informace o veřejném financování vybraného dodavatele musela a měla být známa. Nedostatečným posouzením MNNC vybraného dodavatele zadavatel zároveň postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a přiměřenosti, a to zejména vzhledem k tomu, že se k posouzení MNNC blíže nevyjádřil v oznámení o výběru vybraného dodavatele.

MNNC v nabídce vybraného dodavatele navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že oba společníci vybraného dodavatele jsou financováni do značné míry z veřejných prostředků, což navrhovatel považuje za neoprávněnou veřejnou podporu ve smyslu práva Evropské unie.

V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že se ruší Oznámení o výběru vybraného dodavatele a zadavateli se ukládá opětovné posouzení MNNC vybraného dodavatele, případně aby zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil podáním doručeným Úřadu dne 8. 10. 2025.

V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl.

Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem

Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že Úřad nepostupoval správně, když podle § 257 písm. h) zákona zastavil správní řízení v části návrhu týkající se námitky střetu zájmu vybraného dodavatele, když tuto argumentaci navrhovatel vznesl teprve v návrhu, a nikoliv již v námitkách. Navrhovatel argumentuje tím, že tato návrhová námitka byla přímou reakcí na argumentaci, kterou vybraný dodavatel reagoval na námitky, a navrhovatel ji tak nemohl uplatnit již v námitkách, ale až v podaném návrhu.

V prvé řadě je třeba uvést, že není nijak sporné to, že námitku střetu zájmů vybraného dodavatele navrhovatel uplatnil až v podaném návrhu, a nikoliv již v podaných námitkách.

Podle § 251 odst. 4 zákona Úřad přihlédne k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Klíčovou otázkou tak je, zda navrhovatelova námitka střetu zájmů vybraného dodavatele byla skutečností, kterou navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, respektive zda prokázal, že ji tvrdit nemohl.

Navrhovatel spatřuje střet zájmů na straně vybraného dodavatele v tom, že společníci vybraného dodavatele na jedné straně vystupují jako garanti odbornosti za Akademii věd

Navrhovatel namítá, že neměl možnost výše uvedenou argumentaci vznést již v podaných námitkách, když tato vyplynula teprve jako reakce na vyjádření vybraného dodavatele, které předcházelo rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavatel skutečně v rozhodnutí o námitkách obšírně cituje objasnění vybraného dodavatele ze dne 1. 7. 20252, kterým vybraný dodavatel reagoval na žádost zadavatele o objasnění MNNC ze dne

Z uvedeného je zjevné, že navrhovatelem namítaný střet zájmů má být projevem institucionálního postavení společníků vybraného dodavatele. Stěží si lze představit, že navrhovatel, jako profesionál působící v oblasti archeologického výzkumu, si nebyl vědom působnosti společníků vybraného dodavatele a tuto zjistil teprve v okamžiku, kdy na ni sám vybraný dodavatel poukázal ve svém vyjádření, které následně citoval zadavatel v rozhodnutí o námitkách. Pokud tak navrhovatel spatřuje střet zájmů vyplývající z veřejnoprávního postavení vybraného dodavatele a jeho účasti v zadávacím řízení, pak disponoval informacemi, na jejichž základě mohl střet zájmů na straně vybraného dodavatele namítat v okamžiku, kdy zjistil, že vybraný dodavatel je účastníkem zadávacího řízení. Ostatně sám navrhovatel netvrdí, že by si působnosti společníků vybraného dodavatele nebyl vědom, ale pouze poukazuje na to, že reagoval na argumentaci vybraného dodavatele. Z výše citovaného vyjádření vybraného dodavatele ovšem nevyplývají žádné pro navrhovatele nové

S ohledem na výše uvedené se tak předseda Úřadu ztotožňuje se závěrem napadeného rozhodnutí, že v části týkající se namítaného střetu zájmů vybraného dodavatele nepředcházely návrhu řádně a včas podané námitky a byl tak dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona.

Podstatou řešené věci je námitka navrhovatele vůči postupu zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel při tomto posouzení postupoval nedostatečně a nesprávně. Navrhovatel je toho názoru, že při postupu v souladu se zákonem by zadavatel dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká v důsledku neoprávněné veřejné podpory a je tak dán důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

K argumentaci navrhovatele v podaném rozkladu je třeba v prvé řadě poznamenat, že ta je v podstatě pouze opakováním toho, co navrhovatel uvedl v návrhu (což výslovně uvádí i sám navrhovatel). Rozkladová argumentace navrhovatele tak spočívá v tvrzení, že navrhovatel nesouhlasí se závěry napadeného rozhodnutí. Předseda Úřadu se oproti tomu se závěry napadeného rozhodnutí zcela ztotožňuje a považuje za možné na ně v celém jejich rozsahu odkázat.

Co se týče postupu zadavatele, tak navrhovatel namítá, že ten neprovedl řádné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele před odesláním Oznámení o výběru vybraného dodavatele, když neposoudil MNNC vybraného dodavatele postupem podle § 113 odst. 4 zákona (tedy, že nevyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění nabídkové ceny), když existovaly zjevné indicie o narušení chráněných veřejných zájmů na straně dodavatele před výběrem dodavatele k plnění veřejné zakázky, a zároveň pochybil tím, že v Oznámení o výběru neuvedl žádné podrobnosti o provedení posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Při hodnocení postupu zadavatele je v prvé řadě třeba přihlédnout k tomu, co se rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Tu § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Primární podstatou hodnocení nabídkové ceny, respektive toho, zda je mimořádně nízkou, je její přiměřenost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Lze tak rozumně očekávat, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu právě z této perspektivy, a teprve v případě, že shledá disproporci mezi předmětem veřejné zakázky a nabídkovou cenu, se na dodavatele obrátí s výzvou k jejímu odůvodnění.

Postup zadavatele podle § 113 odst. 4 zákona tak lze rozumně očekávat v takové situaci, kdy dospěje k závěru, že se nabídková cena jeví jako nepřiměřeně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Z argumentace navrhovatele ovšem nevyplývá, že by zadavatel měl mít důvod k takovému závěru dospět. Navrhovatel pouze dovozuje MNNC vybraného dodavatele z toho, že tento je příjemcem podle navrhovatele neoprávněné veřejné podpory, a konstatuje, že jako příjemce veřejné podpory může vybraný dodavatel nabídnout nižší nabídkovou cenu

Pokud důvody pro nepřiměřenost nabídkové ceny vybraného dodavatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky zjevně nespatřuje sám navrhovatel, pak se jeví jako zcela důvodné, že nabídkovou cenu nepovažoval v rámci provedeného posouzení za mimořádně nízkou ani zadavatel. Právě závěr o tom, že nabídková cena je mimořádně nízkou, představuje impuls, na jehož základě by zadavatel mohl a měl přistoupit k postupu podle § 113 odst. 4 zákona. Při absenci takového impulsu nelze považovat za pochybení zadavatele, že tak neučinil. Pokud zadavateli nevyvstaly pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele, pak po něm rovněž není možno rozumně požadovat, aby se a priori zabýval otázkou financování vybraného dodavatele, jak se toho domáhá navrhovatel. Pokud by měla být přijata argumentace navrhovatele, pak by to fakticky znamenalo, že by se zadavatelé měli zabývat otázkou financování dodavatelů prakticky u každého dodavatele, když okruh dodavatelů, kteří čerpají či mohou čerpat v nějaké formě veřejnou podporu (např. ve formě dotačního programu), není omezen pouze na ty dodavatele, kteří ji čerpají z podstaty své právní formy, jako je tomu u společníků vybraného dodavatele.

Ohledně námitky navrhovatele, že zadavatel pochybil tím, že v Oznámení o výběru neuvedl žádné podrobnosti o provedení posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, lze v celém rozsahu odkázat na napadené rozhodnutí (viz jeho body 75 až 77). Zde Úřad odkázal na rozsáhlou a ustálenou rozhodovací praxi, ze které vyplývá, že povinnost zadavatele se věcně vyjádřit k důvodům, pro které nepovažoval určitou nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, vzniká až tehdy, pokud např. některý z účastníků zadávacího řízení na možnost MNNC v průběhu zadávacího řízení upozorní. Zadavatel ve Výsledku splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 3. 6. 20254 (který je přílohou Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele z téhož dne5) uvedl, že: „nabídková cena vybraného dodavatele byla v souladu s ust. § 113 ZZVZ posouzena s výsledkem, že se nejedná o MNNC“. V situaci, kdy před výběrem dodavatele nebyla nabídková cena vybraného dodavatele nijak zpochybněna, postup zadavatele zcela dostál nárokům kladeným zákonem, respektive vyplývajícím z odkazované rozhodovací praxe Úřadu a předsedy.

Co se týče dalšího postupu zadavatele, ten se poté, co obdržel námitky navrhovatele, obrátil na vybraného dodavatele s výzvou k objasnění MNNC podle § 113 odst. 4 zákona, ve které jej vyzval k tomu, aby se vyjádřil k navrhovatelem vzneseným námitkám. Na základě obdrženého vyjádření vybraného dodavatele se pak zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal v rozhodnutí, kterým je odmítl, když objasnění vybraného dodavatele shledal jako dostačující.

Lze tak shrnout, že zadavatel při posouzení MNNC vybraného dodavatele postupoval v souladu se zákonem. Před rozhodnutím o výběru vybraného dodavatele se posouzením

K navrhovatelem tvrzenému důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona, tedy z toho důvodu, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu neoprávněné veřejné podpory, je třeba uvést, že zde navrhovatel institut

V souvislosti s neoprávněnou veřejnou podporou tak navrhovatel nepřináší argumentaci, která by se vztahovala ke konkrétnímu hodnocení MMNC vybraného dodavatele v předmětném zadávacím řízení, ale v obecné rovině se vymezuje vůči způsobu financování

Navrhovatel se tak fakticky po zadavateli a následně po Úřadu domáhal toho, aby označili celý způsob financování společníků vybraného dodavatele za rozporný s jejich účastí jako dodavatelů veřejných zakázek. Při přijetí argumentace navrhovatele by totiž jakákoliv nabídková cena předložená v zadávacím řízení vybraným dodavatelem či některým z jeho společníků musela být označena jako mimořádně nízká, a to z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Byl by tak automaticky dán důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Ve výsledku by tak u společníků navrhovatele došlo k vyloučení z hospodářské činnosti v oblasti veřejného zadávání, která s ohledem na charakter činnosti musí nutně tvořit gros této činnosti za účelem dosažení zisku. To, že se budou veřejné výzkumné instituce hospodářské soutěže účastnit, ovšem vyplývá ze samotné zákonné úpravy

Vzhledem k absenci konkrétních argumentů o MNNC vybraného dodavatele a o konkrétní vazbě veřejné podpory obdržené vybraným dodavatelem k nabídkové ceně (mimo konstatování jakéhosi „strukturálního“ zvýhodnění vybraného dodavatele) navrhovatelova námitka neoprávněné veřejné podpory vybraného dodavatele překračuje rámec předmětu správního řízení vedeného Úřadem. Tím je totiž přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení a jeho souladu se zákonem. K otázce namítané neoprávněné veřejné podpory je tak třeba přistupovat právě z perspektivy toho, jak se s touto námitkou vypořádal zadavatel.

Lze tak shrnout, že zadavatel postupoval v řešené věci transparentně, když po obdržení námitek vyzval vybraného dodavatele k objasnění a následně na základě doložených skutečností (vč. relevantních podkladů) dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel nezanedbal svou povinnost podle § 113 zákona a jeho postup je zpětně přezkoumatelný. Zadavatel si vyžádal od vybraného dodavatele vyjádření k námitkám týkajících se možné neoprávněné veřejné podpory, přičemž zadavatel obdržel od vybraného dodavatele jako součást vyjádření také doklady, které tvrzení vybraného dodavatele podporují. Zároveň z navrhovatelem vznesených námitek nevyplývá, že by nabídka vybraného dodavatele obsahovala MNNC, když k tomuto navrhovatel neuvedl žádné konkrétní argumenty o nepřiměřenosti nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel se námitkou MNNC v nabídce vybraného dodavatele řádně zabýval, vyhodnotil okolnosti týkající se možné veřejné podpory, získal k tomu dostatečné relevantní podklady a rozhodl na jejich základě přezkoumatelným a zákonným způsobem. Takový postup je plně v souladu se zákonem, zejména se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona a předseda Úřadu nespatřuje v postupu zadavatele pochybení,

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha

SAMSON PRAHA, spol. s r.o., Štěpánská 642/41, 110 00 Praha

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 123/4, 118 00 Praha