ÚOHS R0183/2025/VZ – Poskytnutí odborného poradenství při pořízení ekonomického a

Úřad obdržel dne 18. 11. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)1 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Úřad napadeným usnesením rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. d) ZZVZ zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli (dále jen „doklad o doručení“).

Úřad napadené usnesení odůvodnil tím, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1

Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 5. 12. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na sobotu

Navrhovatel připouští, že k návrhu nedopatřením nepřipojil jeden existující formální dokument, který však lze jednoduše na výzvu doplnit a lze jej získat i ze samotné dokumentace k zadávacímu řízení, a to nezávisle na navrhovateli. Navrhovatel dodává, že nemožnost doložení dokumentu na výzvu Úřadu je striktní formalismus, neboť mu není umožněno návrh

Navrhovatel dále poukazuje na to, že výše uvedený nedostatek napravuje doložením chybějící dokumentace tak, že k rozkladu přiložil „doklad o doručení námitek zadavateli spolu s rozhodnutím o (…) námitkách“, které v původní dokumentaci absentovaly. K rozkladu je přiloženo rozhodnutí o námitkách datované 6. 11. 2025 a námitka datovaná 24. 10. 2025.

Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a pokračoval ve správním řízení a meritorně přezkoumal návrh tak, aby bylo napraveno pochybení zadavatele v zadávacím řízení.

Úřad obdržel dne 2. 1. 2026 vyjádření zadavatele z téhož dne k podanému rozkladu.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným usnesením rozhodl správně a v souladu se zákonem.

Navrhovatel spatřuje nezákonnost správního řízení v tom, že Úřad neakceptoval v návrhu absentující formální dokument, který však lze jednoduše na výzvu doplnit a lze jej získat i ze samotné dokumentace k zadávacímu řízení, a to nezávisle na navrhovateli. Navrhovatel tak namítá, že Úřad pochybil, když mu neumožnil doplnění návrhu, nebo se zadavatele netázal na rozhodné skutečnosti, případně mu neposkytl lhůtu k doplnění návrhu.

S námitkou navrhovatele nesouhlasím a považuji ji za neopodstatněnou. Je pravdou, že obecně dle správního řádu platí (§ 37 odst. 3), že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Správní řád se však použije pouze

Dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu pak platí, že řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. V obecném režimu správního řádu tedy zastavení řízení musí předcházet určení lhůty k odstranění vad žádosti. Speciální pravidlo zakotvené v § 257 písm. d) ZZVZ však stanoví, že Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

Není tomu tak ovšem u všech náležitostí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Jak Úřad vhodně podotkl v bodě 14 napadeného usnesení, zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) ZZVZ] a náležitosti, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení [srov. § 257 písm. d) ZZVZ]. Pokud tedy jde o náležitost návrhu chybějící právě ve zdejším případě, zákonodárce možnost jejího doplnění v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem neumožnil. Ustanovení § 257 písm. d) ZZVZ naopak přímo přikazuje Úřadu, aby správní řízení o návrhu, který tuto náležitost nesplňuje, zastavil. Úřad tak nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.

V daném případě Úřad správně shledal, že přílohy návrhu nedokládají, že v daném případě byly zadavateli řádně a včas doručeny námitky, zda tedy byly splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním návrhu a které mají vliv na možnost Úřadu o návrhu věcně rozhodnout, jak požaduje navrhovatel v rozkladu.

Z rozsudků správních soudů (např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 97/2016 ze dne 18. 10. 2017, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 364/2017 ze dne 24. 10. 2018) i správní praxe Úřadu vyplývá, že k návrhu lze přiložit jakýkoli dokument, z něhož vyplývá, kdy došlo k podání námitek zadavateli; může to tedy být i například rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je uvedeno datum doručení námitek. Nicméně již z dokladu přiloženého k návrhu musí být zjistitelné, že námitky byly zadavateli doručeny a kdy k tomu došlo, jinak nebyl návrh podán se všemi náležitostmi tak, jak vyžaduje ZZVZ.

Úřad se nedopustil „striktně formalistického“ postupu, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu, ale aplikoval příslušná zákonná ustanovení v souladu nejen s jejich zněním, ale i v souladu s jejich smyslem a účelem. Povinné náležitosti návrhu dle ZZVZ nejsou zákonem vyžadovány bezdůvodně. Na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se dlouhodobě klade požadavek na vysokou rychlost a efektivitu, protože samotný fakt, že řízení probíhá, již z důvodu aktivace tzv. „blokační lhůty“ [§ 246 odst. 1 písm. d) ZZVZ] zatěžuje druhou stranu řízení (zadavatele).

Závěrem odkazuji navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu v obdobných věcech. Jedná se např. o tato rozhodnutí předsedy Úřadu (ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0014/2021/VZ, č. j. ÚOHS-08128/2021/163/MBr, ze dne 8. 11. 2019, č. j. ÚOHS-R0156/2019/VZ-30463/

Navrhovatel podal návrh na zahájení správního řízení ve věci přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatelem podaný návrh přitom nesplňoval zákonem stanovené náležitosti, když jeho součástí nebyl doklad o doručení námitek zadavateli (např. rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 6. 11. 2025). U této vady podání ZZVZ nepřipouští její napravení na výzvu Úřadu.

Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 257 písm. d)

Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské nám. 932/6, 110 00 Praha 1

BDO Consulting s.r.o., V parku 2316/12, 148 00 Praha 4