ÚOHS S0005/2025/VZ – Údržba veřejné zeleně

Zadavatel – městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, Bubeneč,

Předmětem rámcové dohody jsou podle bodu 5.2.5. zadávací dokumentace ze dne 4. 11. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) „služby spočívající v zajištění údržby veřejné zeleně, dřevin a květin na území Městské části Praha 6.“ Rámcová dohoda je rozdělena celkem na 5 částí, přičemž zadávací dokumentace v bodě 5.2.9. stanoví předmět jednotlivých částí rámcové dohody, a to následovně: a) předmětem části 1 rámcové dohody jsou „služby spočívající v zajištění údržby ploch veřejné zeleně na území Městské části Praha 6 ve vymezené oblasti 1,“ b) předmětem části 2 rámcové dohody jsou „služby spočívající v zajištění údržby ploch veřejné zeleně na území Městské části Praha 6 ve vymezené oblasti 2,“ c) předmětem části 3 rámcové dohody jsou „služby spočívající v zajištění údržby ploch veřejné zeleně na území Městské části Praha 6 ve vymezené oblasti 3,“ d) předmětem části 4 rámcové dohody jsou „služby spočívající v kompletní péči o stromy na pozemcích ve správě MČ Praha 6 (bez rozlišení oblastí), včetně pozemků mateřských školek a základních škol, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 6,“ e) předmětem části 5 rámcové dohody jsou „služby spočívající v provádění výsadby a údržby květin a okrasných rostlin a souvisejících služeb na území MČ Praha 6.“

Dle bodu 5.2.10. zadávací dokumentace bude předmět rámcové dohody „plněn na základě uzavřené rámcové dohody, která tvoří přílohu zadávací dokumentace. Rámcová dohoda bude

Podle bodu 6.2.1. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota rámcové dohody „činí

Lhůta pro podání nabídek byla po prodloužení stanovena do dne 18. 12. 2024 do 15:00 hodin.

Dne 16. 12. 2024 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 12. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

Následně byl do datové schránky Úřadu dne 2. 1. 2025 doručen navrhovatelem návrh na přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel v úvodu svého návrhu shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele vznikla újma ve formě ušlého zisku z podnikatelské činnosti při potenciální realizaci rámcové dohody, a to v důsledku faktického znemožnění účasti zadávacího řízení vlivem nezákonně stanovených zadávacích podmínek.

Navrhovatel napadá rozdělení rámcové dohody na 5 částí, kdy má navrhovatel za to, že rozdělení rámcové dohody jednak územně a jednak věcně je neopodstatněné, neekonomické a v praxi problematické. Navrhovatel souhlasí s rozdělením rámcové dohody na části 1, 2 a 3, a to dle území, kde bude požadované plnění realizováno, ale napadá (věcné) vyčlenění části 4 a 5 rámcové dohody, neboť má za to, že zadavatel měl služby poptávané v částech 4 a 5 rámcové dohody současně poptávat v příslušných částech 1, 2 nebo 3 rámcové dohody, a to dle příslušné lokace. Dle navrhovatele může skutečnost, že jednotlivé části rámcové dohody budou plnit různí dodavatelé, způsobit personální, technické a logistické komplikace při plnění rámcové dohody, kdy navrhovatel příkladmo uvádí střet pracovníků různých dodavatelů či nemožnost identifikace konkrétního dodavatele, který je odpovědný za případné škody.

Navrhovatel dále napadá neúplné vymezení předmětu rámcové dohody v části 1, 2 a 3. Dle navrhovatele zadavatel neposkytl veškeré nezbytné informace k nacenění kalkulačního modelu v těchto částech rámcové dohody, navrhovatel zejména poukazuje na neposkytnutí pasportu veřejné zeleně, který dle něj obsahuje nezbytné informace jako je počet stromů a keřů, jejich přesné umístění nebo velikost travnaté plochy, které představují informace se zásadním vlivem na cenotvorbu. Navrhovatel podotýká, že poskytnutí pasportu veřejné zeleně je v případě veřejných zakázek se stejným předmětem plnění naprostým standardem.

Navrhovatel současně namítá nesprávné nastavení kalkulačních modelů pro části 1, 2, 3, 4 a 5 rámcové dohody, které podle něj neodpovídá reálným potřebám zadavatele a neumožňuje objektivní posouzení nejvýhodnější nabídky. Navrhovatel uvádí, že některé položky v rámci kalkulačních modelů jsou zadavatelem stanoveny v nepřiměřeném rozsahu, což dokládá jím vyhotovenou porovnávací tabulkou, která srovnává poptávaný rozsah u položek kalkulačních modelů pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody s poptávaným rozsahem těchto dílčích činností v rámci jiné veřejné zakázky zadavatele, kdy poptával údržbu veřejné zeleně v letech 20212024 (dále jen „porovnávací tabulka“). K tomu navrhovatel doplňuje, že informace týkající se veřejné zakázky na údržbu veřejné zeleně v letech 2021-2024 obdržel od zadavatele na základě žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a to až dne 24. 12. 2024, tj. až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, „[p]roto s nimi ani navrhovatel nemohl pracovat jako s alternativou v případě přípravy cenové nabídky“. Z porovnávací tabulky podle navrhovatele vyplývá, že u některých činností došlo k nepřiměřeným rozdílům v rozsahu o desítky až tisíce procent, aniž by to zadavatel odůvodnil, přestože předmět rámcové dohody zůstává fakticky stejný.

Navrhovatel dále napadá požadavek zadavatele v rámci části 1, 2, 3, 4 a 5 rámcové dohody, aby dodavatel předložil seznam významných služeb poskytnutých za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení. Navrhovatel napadá tu skutečnost, že zadavatel stanovil ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona delší časové období pro uznání referenční zakázky, když tvrdí, že takové prodloužení nemá v zadávacím řízení opodstatnění. Dle navrhovatele zákon v citovaném ustanovení stanoví, že prodloužit referenční dobu lze pouze v případech, pokud

Navrhovatel ve svém návrhu dále napadá údajně nezákonné stanovení technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona u osob manažera údržby zeleně a vedoucího údržby zeleně pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody, když zadavatel uvedl následující: a) u manažera údržby zeleně zadavatel požaduje doložení praxe na uvedené či obdobné pozici v délce minimálně 4 let a současně doložení praxe s plněním alespoň 1 zakázky na správu a údržbu zeleně v intravilánu obce po dobu alespoň 12 měsíců v posledních

Navrhovatel současně uvádí, že „[z]adávací podmínky umožňují prokazovat požadovanou čtyřletou, resp. dvouletou praxi za období posledních deseti let i ve vztahu k osobě manažera zakázky pro část 4 zakázky, resp. manažera údržby květin pro část 5 zakázky.“

Navrhovatel má za neopodstatněné, že zadavatel akceptuje jako způsobilého člena realizačního týmu osobu, která se podílela na realizaci veřejné zakázky, jejíž plnění spočívalo v poskytování služeb správy a údržby zeleně v intravilánu obce, resp. služeb arboristiky či údržby květin naposledy před 10 lety, přičemž se posledních 9 let tomuto oboru nevěnovala.

Navrhovatel v souvislosti se všemi napadenými podmínkami technické kvalifikace uvádí, že zadavatel vymezil požadavky na technickou kvalifikaci nepřiměřeně mírně, pročež tímto zadavatel umožňuje v předmětném zadávacím řízení účast subjektům bez reálné zkušenosti a dostatečných personálních kapacit pro plnění rámcové dohody. Současně dle navrhovatele namítaný postup zadavatele „vytváří prostředí, které spíše nahrává účasti zcela nekvalifikovaných dodavatelů a dále spekulantů, kteří ani nemají zájem zakázku plnit ale pouze ji přeprodat dále mezi nekvalifikované dodavatele.“ Navrhovatel má tento postup rovněž za rozporný se zásadami 3E.

Závěrem návrhu navrhovatel napadá podmínky obsažené v návrzích rámcových smluv, a to a) stanovení nepřiměřeně krátké doby (3 pracovní dny přede dnem požadovaného zahájení plnění) pro doručení prováděcích smluv na poskytnutí konkrétních služeb v návrzích rámcových dohod na části 1, 2 a 3 rámcové dohody; b) nepřiměřené desetiprocentní snížení cen stanovených podle katalogu ÚRS obsažené v návrzích rámcových dohod na všechny části rámcové dohody, které považuje navrhovatel za rozporné se „zásadou poctivého obchodního styku“, přičemž navrhovatel odkazuje na jiné zadávací řízení zadavatele, kdy obdobné ustanovení z textu návrhu smluvní dokumentace vypustil; c) neurčitost ustanovení, dle kterého je zadavatel oprávněn aplikovat položku ceníku „Likvidace odpadu nad rámec uvedených položek“, přičemž navrhovatel uvádí, že není zřejmé, kdy bude moci zadavatel tuto položku aplikovat, ani v jaké přesné výši, což je v rozporu se zásadou transparentnosti; d) ustanovení v rámci návrhů rámcových dohod na všechny části rámcové dohody, dle kterého zadavatel stanovil lhůtu 24 hodin, resp. 48 hodin (v případě části 4 rámcové dohody), ve které je dodavatel povinen odstranit zjištěné nedostatky při plnění rámcové dohody, jež nelze odstranit bezprostředně, přičemž navrhovatel danou lhůtu považuje za nepřiměřenou a zároveň podotýká, že zadavatel nerozlišuje v praxi běžné rozdělení na neodkladné a ostatní nedostatky a s tím související stanovení rozdílné délky lhůty pro jejich odstranění; e) ustanovení v rámci návrhů rámcových dohod na části 1, 2, 3 a 5 rámcové dohody, dle kterého je dodavatel povinen oprávněné nedostatky a vady zaznamenané do deníku či sdělené kontaktní osobě dodavatele do 24 hodin odstranit, pokud nebude dohodnuto jinak, přičemž navrhovatel má za to, že uvedená lhůta je nepřiměřeně krátká, a podotýká, že zadavatel nerozlišuje v praxi běžné rozdělení na neodkladné a ostatní nedostatky či vady; f) ustanovení návrhů rámcových dohod pro části 1, 2, 3, 5 rámcové dohody, dle kterého je dodavatel povinen odstranit bezplatně vady do 24 hodin od okamžiku, kdy mu byly vytknuty, pokud nebude dohodnuto jinak, k čemuž navrhovatel uvádí, že je zmíněná lhůta nepřiměřeně krátká a opět podotýká, že zadavatel nerozlišuje v praxi běžné rozdělení na neodkladné a ostatní vady; g) ustanovení v rámci návrhů rámcových dohod na části 1, 2, 3 a 5 rámcové dohody, které stanoví smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč za nedodržení smluvních podmínek, k čemuž navrhovatel uvádí, že návrhy rámcových dohod obsahují velké množství podmínek, přičemž není zřejmé, na které konkrétní povinnosti se smluvní pokuta vztahuje.

Navrhovatel na základě výše uvedeného navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení jako celku, tj. všech jeho částí.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 2. 1. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: a) zadavatel, b) navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 1. 2025.

Dne 10. 1. 2025 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení. Téhož dne byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v rámci certifikovaného elektronického nástroje.

Zadavatel úvodem svého vyjádření shrnuje zadávací řízení a argumentaci navrhovatele obsaženou v návrhu, přičemž se vyjadřuje k jednotlivým částem návrhu. Současně zadavatel sděluje své pochybnosti o tom, zda navrhovatel složil kauci v zákonné lhůtě dle § 255 zákona.

K vymezení předmětu rámcové dohody a jejímu rozdělení na části zadavatel primárně uvádí, že navrhovatel k této části návrhu neuvádí, jaká újma mu v souvislosti s rozdělením rámcové dohody vznikla či hrozí, přičemž má zadavatel za to, že navrhovateli taková újma vzniknout ani hrozit nemůže, když platí, že se navrhovatel může účastnit v jedné či ve všech částech zadávacího řízení. Věcně zadavatel dále uvádí, že rámcová dohoda byla rozdělena na 5 částí dle územního a věcného vymezení, a to v souvislosti s potřebou zadavatele, zkušenostmi se zakázkami obdobného charakteru a umožněním vyšší míry hospodářské soutěže, kdy zadavatel umožnil účast i menším dodavatelům, kteří by se případně nemohli účastnit předmětného zadávacího řízení, kdyby nebyla rámcová dohoda rozdělena.

Zadavatel dodává, že jednotlivé části rámcové dohody tvoří funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti, přičemž rozdělení je odůvodněno též velkým územím, kde bude realizace plnění probíhat, a současně oddělením specifických činností, které mohou vykonávat pouze kvalifikovaní dodavatelé, tj. arboristické činnosti a poskytování služeb výsadby a údržby květin.

Dle zadavatele umožnilo rozdělení rámcové dohody přizpůsobit požadavky jednotlivým částem rámcové dohody a zajistit jejich efektivní plnění. Zadavatel dodává, že rozdělení rámcové dohody je v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu a rozhodovací praxí

Ve vztahu k předmětům plnění jednotlivých částí rámcové dohody zadavatel uvádí, že v rámci části 1, 2 a 3 rámcové dohody jsou poptávány specifické činnosti na dřevinách, kdy se jedná o péči o keře a výsadbu stromů, což dle zadavatele není arboristická činnost, přičemž u části 4 rámcové dohody je poptávána komplexní péče o vzrostlé stromy. „Zadavatel tedy rozdělil dané plnění na obecnou údržbu a péči a dále na kvalifikovanou práci spadající do arboristických činností.“

Zadavatel dodává, že během realizace poptávaných služeb budou dodavatelé pořizovat fotodokumentaci a zaznamenávat údaje do elektronického pracovního deníku, pročež bude mít zadavatel postaveno najisto, jaké služby byly jakými dodavateli plněny.

Zadavatel současně poukazuje na skutečnost, že navrhovatel v souvislosti s rozdělením rámcové dohody na části napadá pouze rozpor se zásadami 3E, pročež zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, dle které Úřad není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatele z hlediska dodržení zásad 3E.

Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci poskytl předpokládané orientační výměry území, na kterém budou poptávané činnosti plněny, dále poskytl dodavatelům jednotlivé kalkulační modely k nacenění jednotlivých částí rámcové dohody, které obsahují možné poptávané úkony, a současně technickou specifikaci plnění, tj. technickou specifikaci jednotlivých položek, vymezení záhonů, závěsů, věží, soch pro část 5 rámcové dohody a detailní vymezení oblastí s příslušnými plochami údržby, záhonů a seznam pozemků mateřských a základních škol, které zadavatel zřizuje. Dle zadavatele mohou dodavatelé na základě těchto materiálů sami zjistit např. vzdálenosti jednotlivých pozemků.

Dle zadavatele není pasport veřejné zeleně obligatorním podkladem pro zadání veřejné zakázky, jejímž předmětem je údržba zeleně, což mj. potvrzuje i sám navrhovatel. V tomto smyslu zadavatel poukazuje na formulaci navrhovatele, dle kterého se jedná pouze o „běžnou praktiku zadavatelů“. Zadavatel současně uvádí, že by pasport mohl být zadavatelem poskytnut, kdyby zadavatel poptával služby na dobu neurčitou, přičemž by dodavatelé naceňovali měsíční paušál za požadované služby, tomu tak však v případě přezkoumávaného zadávacího řízení není. „V dané zakázce totiž bude plnění poskytováno na základě uzavřené rámcové dohody a následných dílčích objednávek, resp. prováděcích smluv. U takto definovaného zadávacího řízení proto není zcela nutné, aby podklady obsahovaly rovněž pasport zeleně za předpokladu, že je možné nacenit kalkulační modely, jež jsou předmětem hodnocení, a zadávací podmínky definují alespoň obecně předpokládaný rozsah služeb.“

Cenové kalkulační modely jsou dle zadavatele přizpůsobeny tomu, že se na území nachází různé druhy rostlin odlišného vzrůstu či druhu, přičemž informace z pasportu veřejné zeleně by dle zadavatele neovlivnily nacenění jednotlivých jednotkových cen. Zadavatel má za to, že na cenotvorbu by nemělo vliv ani přesné umístění jednotlivých rostlin, ani jejich vzájemná vzdálenost.

Zadavatel také zmiňuje, že mu v současné době není známo, zda nastane situace, kdy by bylo potřeba v jeden den zajistit činnosti na plochách zeleně vzdálených několik kilometrů od sebe, proto také zvolil zadávací řízení za účelem uzavření rámcové dohody, jelikož zadavateli není znám přesný rozsah požadovaného plnění, přičemž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu o smyslu a účelu institutu rámcové dohody.

Zadavatel má za to, že zadávací podmínky stanovil ve všech nutných podrobnostech k ocenění kalkulačních modelů, a tudíž v souladu s § 6 a § 36 zákona.

Zadavatel k argumentaci navrhovatele, ve které brojí proti nesprávnému nastavení kalkulačních modelů, uvádí, že v kapitole 9. a 10. zadávací dokumentace stanovil povinnost předložit vyplněný kalkulační model, který dle zadávací dokumentace „slouží pouze k jednotnému a souměřitelnému výpočtu nabídkové ceny a získání závazných jednotkových cen, nejde však o reálný rozsah plnění za celou dobu účinnosti rámcové dohody.“

Dle zadavatele kalkulační modely naplňují požadavky zákona a vycházejí z předchozích zkušeností zadavatele. Zadavatel poukazuje, jak již dříve uvedl v zadávací dokumentaci a rozhodnutí o námitkách, že se jedná o modely určené k hodnocení, nikoliv o kompletní rozpočty pro celou dobu plnění rámcové dohody, což má zadavatel za souladné se smyslem a účelem institutu rámcové dohody. Dle zadavatele by stanovení přesných počtů úkonů popíral smysl rámcové dohody.

Zadavatel dále uvádí, že stanovil kalkulační modely pro všechny části rámcové dohody tak, aby poskytovaly výslednou cenu, která je předmětem hodnocení, a současně aby vyjadřovaly objektivní a ověřitelné skutečnosti související s předmětem rámcové dohody. Kalkulační modely dle zadavatele obsahují úkony, které budou následně poptávány v rámci prováděcích smluv, a to na základě aktuální poptávky zadavatele. Zadavatel je přesvědčen, že kalkulační modely poskytnou vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel dodává, že vycházel při nastavení kalkulačních modelů z předchozích zkušeností a nových potřeb zadavatele.

Ke kalkulačnímu modelu pro část 4 rámcové dohody zadavatel uvádí, že v současnosti nově přebírá pozemky s dřevinami na plochách mateřských a základních škol zadavatele, pročež nemá historické zkušenosti ohledně předmětného plnění, pročež se zadavatel rozhodl ke stanovení kalkulačního modelu bez rozlišení četnosti dílčích činností, když v současnosti nemůže odhadnout četnost jednotlivých dílčích činností v této části rámcové dohody, o čemž informoval také ve vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel má za to, že při situaci, kdy zadavatel nezná přesné počty dílčích činností, které bude při plnění zadavatel na základě svých aktuálních potřeb poptávat, a vychází pouze z předpokladu, nelze kalkulační modely považovat za netransparentní.

K porovnávací tabulce navrhovatele zadavatel uvádí, že ani kalkulační modely v předchozím zadávacím řízení na realizaci údržby veřejné zeleně v letech 2021-2024 nestanovovaly skutečné počty dílčích činností, jak uvádí navrhovatel, ale opět se jednalo o pouhý model. Dle zadavatele nelze z poptávaného počtu činností v rámci předchozího zadávacího řízení vyvozovat nesprávnost nastavení aktuálních kalkulačních modelů.

K obavám navrhovatele, že některý z dodavatelů předloží nepřiměřeně nízkou či spekulativní nabídkovou cenu, zadavatel uvádí, že řešení takové situace poskytuje zákonná úprava institutu mimořádně nízké nabídkové ceny.

Zadavatel má za to, že kalkulační modely pro všechny části rámcové dohody odpovídají požadavkům zákona a jsou vhodné k nacenění a poskytnutí vzájemně porovnatelných nabídek. Současně zadavatel s odkazem na presumpci profesionality dodavatelů konstatuje, že je na dodavatelích samotných, aby vyhodnotili podnikatelské riziko a rozhodli se, zda podají za současných zadávacích podmínek nabídky či nikoliv.

Zadavatel zprvu uvádí, že navrhovatel v části návrhu, kterou napadá nezákonné nastavení podmínek technické kvalifikace, neuvedl, jaká navrhovateli v této souvislosti vznikla či hrozí újma, a má za to, že nejsou dány předpoklady pro to, aby Úřad v této věci návrh věcně přezkoumával.

Zadavatel dále věcně uvádí, že v souladu s § 79 odst. 2 písm. b) a d) zákona stanovil delší časové úseky, v rámci kterého mohly být požadované významné služby poskytnuty, a to za účelem zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže. Zadavatel poukazuje na to, že stanovení technické kvalifikace dle § 79 zákona je na zvážení zadavatele, přičemž zadavatel je nucen stanovit podmínky technické kvalifikace přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění, k čemuž dle zadavatele v šetřené věci došlo. Zadavatel dle svých slov stanovil technickou kvalifikaci také na základě vlastních zkušeností a na základě předběžných tržních konzultací, které předcházely zadávacímu řízení, přičemž „nestanovil zadávací podmínky přísněji, naopak rozšířil hospodářskou soutěž tak, aby kvalifikace vyjadřovala nutnou odbornost dodavatele a osob, nicméně aby současně bylo možné zakázku zadat i menším či středním podnikům (kteří však splňují nutné požadavky).“

Zadavatel konstatuje, že technickou kvalifikaci považuje za dostatečnou ve vztahu k prokázání zkušeností dodavatelů pro plnění rámcové dohody a nespatřuje důvod, jak by napadaná kritéria technické kvalifikace rozšiřující hospodářskou soutěž mohla být netransparentní či nezákonná. Zadavatel dodává, že se otázkou, zda nezměnit požadavky technické kvalifikace, zabýval v rámci předběžných tržních konzultací a v zadávacím řízení, přičemž vždy došel k závěru, že by úprava požadavků technické kvalifikace bezdůvodně zúžila hospodářskou soutěž.

K námitce navrhovatele, že zadavatel stanovením technické kvalifikace umožnil účast dodavatelů, kteří nemají dostatečné zkušenosti v oboru, a to vzhledem k vývoji technologií, zadavatel uvádí, že nastíněné změny nepovažuje za natolik radikální, aby měnil stanovená kritéria.

Zadavatel dodává, že referenční období ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona prodloužil taktéž z důvodu, že požaduje významné služby, které byly plněny minimálně po dobu 12

Závěrem této části vyjádření zadavatel opět poukazuje na skutečnost, že navrhovatel napadá nastavení kritérií technické kvalifikace i vzhledem k dodržení zásad 3E, přičemž k jejich přezkumu není Úřad příslušný.

Zadavatel úvodem této části vyjádření uvádí s poukazem na rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu správních soudů, že posouzení smluvních podmínek spadá do kompetence Úřadu pouze za předpokladu zjevného excesu, který by narušoval některou ze základních zásad zadávání veřejných zakázek či by atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky. Dle zadavatele žádná z navrhovatelem napadaných smluvních podmínek nenaplňuje znaky zjevného excesu.

Zadavatel v rámci návrhů rámcových dohod pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody stanovil, že prováděcí smlouvy budou dodavateli doručeny nejpozději 3 pracovní dny před zahájením plnění, pokud se strany nedohodnou jinak. Pro odstranění zjištěných vad je stanovena lhůta

Zadavatel rovněž hájí stanovenou 24hodinovou lhůtu pro odstranění vad, kterou považuje za adekvátní, zejména s ohledem na charakter údržby veřejné zeleně, kde je nezbytné rychlé řešení z důvodu bezpečnosti a ochrany veřejného prostoru. Zadavatel rovněž upozorňuje, že lhůta je flexibilní a lze ji prodloužit na základě dohody smluvních stran. Zadavatel zdůrazňuje, že smluvní lhůty jsou nastaveny s ohledem na jeho potřeby a zkušenosti, přičemž rámcová dohoda umožňuje jejich prodloužení dle okolností a vzájemné dohody. Dosavadní praxe dle zadavatele ukazuje, že současní dodavatelé nemají problém s plněním ve stanovených lhůtách. Pokud by však šlo o rozsáhlejší vadu nebo nutnost speciální techniky, rámcová dohoda počítá s přiměřeným prodloužením termínu. Zadavatel považuje za klíčové, aby do 24 hodin od zjištění vady věděl, jak a kdy bude odstraněna. Zároveň zdůrazňuje, že hlavním cílem je bezvadné plnění, čímž se nutnost oprav eliminuje. Podle zadavatele jsou podmínky týkající se stanovených lhůt pro odstranění nedostatků a vad přiměřené, zákonné a odpovídají charakteru poptávaného plnění.

K namítanému nacenění dle katalogu ÚRS zadavatel uvádí, že smluvní podmínky pro nacenění nenaceněných položek jsou standardní praxí a jejich konkrétní podoba je výsledkem dohody

Zadavatel rovněž poukazuje na to, že Úřad ve své praxi potvrdil, že zvolená metoda nacenění odpovídá zásadám poctivého obchodního styku a dodavatelé musí sami zvážit svá podnikatelská rizika při podání nabídky. Úřad také zdůraznil princip smluvní svobody mezi zadavatelem a dodavatelem. K námitce srovnání s jiným zadávacím řízením pak zadavatel uvádí, že každé zadávací řízení má odlišné podmínky dle předmětu plnění. V tomto případě považuje nacenění prostřednictvím katalogu ÚRS za adekvátní vzhledem k zahradnickým položkám.

Závěrem zadavatel shrnuje, že zvolená smluvní podmínka je z jeho pohledu v souladu s § 6 zákona, je přiměřená a odůvodněná potřebou efektivně nakládat s veřejnými prostředky, přičemž zohledňuje jak potřeby zadavatele, tak tržní standardy.

Zadavatel se dále vyjadřuje k napadané položce „Likvidace odpadu nad rámec uvedených položek“ v rámci návrhů rámcových dohod, k čemuž uvádí, že ve svých rámcových dohodách jasně stanovil podmínky pro likvidaci odpadu. Dále zadavatel uvádí, že likvidace je součástí jednotkové ceny služby, přičemž samostatná úhrada je možná pouze tehdy, pokud není v jednotkové ceně zahrnuta. V takových případech se cena určuje podle přílohy č. 2 návrhů rámcových dohod, která zahrnuje veškeré související náklady včetně zákonných poplatků.

Zadavatel zdůrazňuje, že podmínky pro uplatnění dané položky byly jasně definovány v zadávací dokumentaci i v jejích vysvětleních. Zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, dle které mají dodavatelé povinnost vycházet ze zadávacích podmínek včetně poskytnutých vysvětlení. Zadavatel současně poukazuje na skutečnost, že je v rámcových dohodách stanoveno, že daná položka (tj. vysbírání, naložení, odvoz veškerého odpadu a jeho uložení na skládce nebo v kompostárně) má zahrnovat i náklady na skládkovné (tj. zákonné poplatky za uložení dopadu na skládce) a v případě legislativních změn se cena upraví podle aktuálních právních předpisů. Tento mechanismus dle zadavatele reflektuje dlouhodobý charakter rámcové dohody a možné změny zákonných poplatků. Zadavatel tak výše uvedené uzavírá, že stanovená smluvní podmínka odpovídá zákonným požadavkům a zásadám veřejného zadávání a dodavatelé měli dostatek informací pro odpovídající nacenění svých nabídek.

Zadavatel dále odmítá námitku navrhovatele, že ustanovení rámcových dohod týkající se smluvní pokuty je neurčité. Zadavatel zdůrazňuje, že odkazy na článek 14. návrhů rámcových

Závěrem svého vyjádření zadavatel vše uvedené shrnuje, že z jeho pohledu neporušil zásady

Úřad zadavateli usnesením ze dne 17. 1. 2025 stanovil lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provedl a provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dále Úřad stanovil účastníkům správního řízení usnesením ze dne 6. 2. 2025 lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 13. 2. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

Následně dne 14. 2. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“).

Navrhovatel uvádí, že argumentace zadavatele ohledně neexistence újmy navrhovatele je zavádějící, když navrhovatel jasně popsal újmu vzniklou v důsledku nesprávně stanovených zadávacích podmínek. Navrhovatel uvádí, že „[p]ostupem zadavatele tak dochází k deformování trhu a tím implicitně i k poškozování všech soutěžitelů na trhu, včetně navrhovatele.“

Navrhovatel setrvává na své argumentaci ohledně nevhodně vymezeného předmětu rámcové dohody a rozdělení rámcové dohody na části.

Navrhovatel uvádí, že poskytnutí pasportu veřejné zeleně je standardem pro veřejné zakázky na dobu určitou i na dobu neurčitou, přičemž takové rozlišování ze strany zadavatele je nesmyslné. Navrhovatel uvádí, že orientační výměry území v kombinaci s počtem úkonů v kalkulačních modelech jsou neadekvátním ekvivalentem pasportu veřejné zeleně.

Navrhovatel dále opakuje svoji argumentaci, že kalkulační modely pro všechny části rámcové dohody neodrážejí skutečnou potřebu zadavatele, což je zřejmé ze srovnávací tabulky, na kterou navrhovatel v plném rozsahu odkazuje. K argumentaci zadavatele, dle které zadavatel v případě části 4 rámcové dohody nemá historické zkušenosti o objemu jednotlivých dílčích činností, navrhovatel uvádí, že takový argument neobstojí, když byl zadavatel schopen stanovit předpokládanou hodnotu této části rámcové dohody. Navrhovatel má za to, že předpokládaný objem prací v této části rámcové dohody je důležitý i s přihlédnutím na praxi poskytování množstevních slev dodavateli. Navrhovatel současně dodává, že předmětem hodnocení rámcové dohody je tak něco jiného, než co bude následně reálně plněno.

Navrhovatel dále setrvává na své argumentaci ohledně namítaného nezákonného nastavení technické kvalifikace a „opakovaně zdůrazňuje, že v případě služeb poptávaných zadavatelem v rámci jednotlivých částí dané veřejné zakázky se u žádné z nich nejedná o unikátní činnosti, které by poskytovalo jen málo specifických dodavatelů“, přičemž zadavatel prodloužení daných referenčních období žádným konkrétním způsobem neodůvodňuje.

Navrhovatel dále vyjadřuje nesouhlas s vyjádřeními zadavatele k namítané nezákonnosti smluvních podmínek rámcových dohod a setrvává na své argumentaci.

Navrhovatel závěrem upozorňuje na zmatečný postup zadavatele v rámci předmětného zadávacího řízení, kdy zadavatel posunul lhůtu pro podání nabídek po jejím uplynutí, přičemž zadavatel tvrdí, že tak učinil 2 minuty před jejím uplynutím, avšak o této skutečnosti informoval až 4 hodiny po uplynutí původní lhůty pro podání nabídek prostřednictvím uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel spatřuje podezřelé, že posunutím lhůty pro podání nabídek mělo dojít k zneplatnění až 5 elektronických nabídek, a vyjadřuje se k důvodům svých pochybností. Z uvedeného navrhovatel vyvozuje, že zadavatel vytvořil prostor pro podezřelé manipulace s již podanými elektronickými nabídkami.

Navrhovatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad zadávací řízení na všechny části rámcové dohody zrušil.

Zadavatel se vyjadřuje k vyjádření navrhovatele k podkladům, kdy podotýká, že navrhovatel stále neuvádí, jaká mu hrozí či vznikla újma v souvislosti s rozdělením rámcové dohody na části, přičemž zadavatel setrvává na tom, že v této souvislosti navrhovateli újma vzniknout vůbec nemohla.

Zadavatel je stále přesvědčen, že jím poskytnuté podklady (zejména mapové podklady a technická specifikace) jsou v předmětném zadávacím řízení dostatečné a v žádném případě nebagatelizuje obecný význam pasportu veřejné zeleně, pouze poukazuje na to, že v šetřeném zadávacím řízení jej nebylo nutné předkládat.

Ohledně nastavení kalkulačních modelů ke všem částem rámcové dohody zadavatel odkazuje na svá dřívější vyjádření, neboť je považuje za dostatečná. K nastavení kalkulačního modelu k části 4 rámcové dohody zadavatel doplňuje, že byť zadavatel z dříve uvedených důvodů

Dále se zadavatel vyjadřuje k argumentaci navrhovatele týkající se nastavení kritérií technické kvalifikace, kdy zadavatel opětovně uvádí, že má za to, že v souvislosti s nastavením technické kvalifikace navrhovateli nevznikla ani nehrozila újma a odkazuje se na svá dřívější tvrzení. „Navrhovatel totiž ve svém návrhu ani v námitkách netvrdí, že by sám uvedenou technickou kvalifikaci nesplňoval, a proto by se nemohl řízení účastnit, když uvádí, že jsou požadavky stanoveny příliš mírně.“ Ve zbylé části se zadavatel odkazuje na své předchozí vyjádření k návrhu, přičemž trvá na tom, že technická kvalifikace byla v předmětném případě stanovena v souladu se zákonem.

Zadavatel současně uvádí, že nelze ze strany navrhovatele rozšířit správní řízení nad rámec svého návrhu, jak navrhovatel učinil ve vyjádření k podkladům, kdy napadá prodloužení lhůty pro podání námitek. Nadto zadavatel uvádí, že k prodloužení lhůty pro podání nabídek došlo před uplynutím lhůty původní, přičemž následně došlo k oznámení této změny na všech relevantních místech. Ke skutečnosti, že někteří dodavatelé vzali své nabídky v souvislosti s prodloužením lhůty pro podání nabídek zpět a někteří dodavatelé nabídky podali posléze znovu, zadavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele o manipulaci s nabídkami je v šetřeném případě zcela irelevantní a bezpředmětné, přičemž zároveň zadavatel jakoukoliv manipulaci s nabídkami odmítá.

Závěrem zadavatel setrvává na tom, že neporušil zákon ani zásady 3E, přičemž navrhuje správní řízení v části návrhu zastavit a ve zbylé části návrh zamítnout.

Dne 17. 2. 2025 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-05810/2025/500 z téhož dne, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0005/2025/VZ.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech důkazů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky správního řízení, rozhodl tak, že se návrh zamítá, protože nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona stanoví a poskytne zadavatel zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 39 odst. 3 zákona stanoví zadavatel pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s a) předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo b) kvalifikací dodavatele.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují c) kritéria hodnocení, d) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a e) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle bodu 5.1.1. zadávací dokumentace zadavatel rozdělil rámcovou dohodu ve smyslu § 35 a § 101 zákona na části: • Část 1: Údržba zeleně – oblast 1, • Část 2: Údržba zeleně – oblast 2, • Část 3: Údržba zeleně – oblast 3, • Část 4: Arboristika, • Část 5: Poskytování služeb výsadby a údržby květin a souvisejících služeb.

Zadavatel v bodě 5.2.9. zadávací dokumentace stanovil předmět plnění u jednotlivých částí rámcové dohody následovně: • „Předmětem části 1 jsou služby spočívající v zajištění údržby ploch veřejné zeleně na území Městské části Praha 6 ve vymezené oblasti 1. Údržbou veřejné zeleně se rozumí zejména kosení travnatých ploch, vyhrabání spadaného listí, řez živých plotů, výsadba dřevin, zálivka, odstranění přerostlého drnu, hnojení a pletí, úklid v zeleni, úklid mikroskládek, údržba mlatových cest a další blíže nespecifikované zahradnické práce. • Předmětem části 2 jsou služby spočívající v zajištění údržby ploch veřejné zeleně na území Městské části Praha 6 ve vymezené oblasti 2. Údržbou veřejné zeleně se rozumí zejména kosení travnatých ploch, vyhrabání spadaného listí, řez živých plotů, výsadba dřevin, zálivka, odstranění přerostlého drnu, hnojení a pletí, úklid v zeleni, úklid mikroskládek, údržba mlatových cest a další blíže nespecifikované zahradnické práce. • Předmětem části 3 jsou služby spočívající v zajištění údržby ploch veřejné zeleně na území Městské části Praha 6 ve vymezené oblasti 3. Údržbou veřejné zeleně se rozumí zejména kosení travnatých ploch, vyhrabání spadaného listí, řez živých plotů, výsadba dřevin, zálivka, odstranění přerostlého drnu, hnojení a pletí, úklid v zeleni, úklid mikroskládek, údržba mlatových cest a další blíže nespecifikované zahradnické práce. • Předmětem části 4 jsou služby spočívající v kompletní péči o stromy na pozemcích ve správě MČ Praha 6 (bez rozlišení oblastí), včetně pozemků mateřských školek a základních škol, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 6. Konkrétně se při plnění zakázky bude jednat zejména o kácení stromů, odstranění pařezů, průklesty, výchovné, zdravotní, bezpečnostní a redukční řezy, odstranění výmladků, instalaci bezpečnostních vazeb a jejich kontrolu, práce na plošině, stromolezecké práce. • Předmětem části 5 jsou služby spočívající v provádění výsadby a údržby květin a okrasných rostlin a souvisejících služeb na území MČ Praha 6. Zakázka se týká výsadby a údržby květinových záhonů, závěsů, věží, květinových soch, květinových luk, květnatých pásů, komunikačních kvetoucích pásů a mobilních nádob.“

Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 uvedl, že »předmětnou veřejnou zakázku rozdělil územně i věcně z důvodu svých potřeb, svých zkušeností se zakázkami obdobného předmětu plnění a v závislosti na relevantním trhu, přičemž současně toto rozdělení umožní zachování vyšší míry hospodářské soutěže, neboť se různých částí mohou účastnit i menší podniky, které by se soutěže nemohly účastnit v případě nerozdělení oblastí na menší místní či

Bod 17.1.1. zadávací dokumentace stanoví, že součástí zadávací dokumentace jsou následující přílohy: • Příloha č. 1 Technická specifikace, • Příloha č. 2 Soupis položek (kalkulační model), • Příloha č. 3 Návrh rámcové dohody, • Příloha č. 4 Formulář nabídky, • Příloha č. 5 Zpráva o předběžných tržních konzultacích.

Zadavatel v bodě 5.2.6. zadávací dokumentace uvedl předpokládané orientační výměry veřejné zeleně, jež budou předmětem služeb v částech 1, 2 a 3 rámcové dohody, a to následovně: • předpokládaná orientační celková výměra pro část 1 – 454 568 m2, • předpokládaná orientační celková výměra pro část 2 – 503 197 m2, • předpokládaná orientační celková výměra pro část 3 – 429 087 m2.

Zadavatel v bodě 5.2.7. zadávací dokumentace uvedl předpokládanou orientační výměru pro arboristické práce, jež budou předmětem služeb v části 4 rámcové dohody, resp. předpokládaný počet (v ks) stromů ve vztahu k typům činnosti v rámci části 4 rámcové dohody, a to následovně: • arboristické práce na pozemcích mateřských škol ve správě zadavatele – 744 stromů, • arboristické práce na pozemcích základních škol ve správě zadavatele – 900 stromů, • arboristické práce na pozemcích veřejné zeleně ve správě zadavatele – 20 000 stromů.

Zadavatel v bodě 5.2.8. zadávací dokumentace uvedl předpokládanou orientační výměru květinových záhonů, resp. počet (v ks) květinových konstrukcí a dalších činností, jež budou předmětem služeb v části 5 rámcové dohody, a to následovně:

Příloha č. 1 zadávací dokumentace obsahuje mapy vymezující oblast 1, oblast 2, oblast 3, mateřské školy ve správě zadavatele, základní školy ve správě zadavatele, květinové záhony s rozlišením na letničky, trvalky a růže, nádoby s mobilní zelení, strojovou výsadbu cibulovin, květnaté pásy, komunikační kvetoucí pásy a květinové louky.

Zadávací dokumentace v bodě 9.1.2. stanoví, že „[n]abídková cena musí být zpracována v souladu s touto zadávací dokumentací a jejími přílohami ve vyplněném kalkulačním modelu (soupisu položek), který bude součástí nabídky.“

Zadávací dokumentace v bodě 9.1.4. stanoví, že „[t]ento [kalkulační] model slouží pouze k jednotnému a souměřitelnému výpočtu nabídkové ceny a získání závazných jednotkových cen. V žádném případě však nelze jakkoliv dovozovat reálný rozsah plnění z modelových výkonů, které jsou stanoveny zadavatelem v modelu k výpočtu nabídkové ceny.“

Zadávací dokumentace v bodě 9.1.6. stanoví, že „[k]alkulační modely v části 1–4 stanovují výčet služeb, které budou poskytovány za období 1 roku dle požadavků zadavatele a jednotlivých prováděcích smluv. Výjimkou je kalkulační model v části 5, který je koncipován na období 4 let, přičemž služby budou poskytovány dle požadavků zadavatele a jednotlivých prováděcích smluv.“

Zadávací dokumentace uvádí v bodě 10. kritéria hodnocení, a to následovně: „10.1.1. Zadavatel stanovil v souladu s § 114 ZZVZ (zákona, pozn. Úřadu), že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Přílohu č. 2 zadávací dokumentace tvoří 5 excelových tabulek, a to kalkulační modely pro každou část rámcové dohody. Každá tabulka obsahuje požadované služby, měrnou jednotku, požadovaný počet měrných jednotek a cenu měrných jednotek k vyplnění dodavatelem a následně automaticky vyplňovací pole, které dle vzorce (počet jednotek x jednotková cena) vypočte celkovou cenu za dílčí službu. V závěru tabulky pak součtem celkových cen za dílčí služby automaticky vznikne nabídková cena pro příslušnou část rámcové dohody.

Kalkulační model pro část 5 rámcové dohody rozřazuje položky do dílčích tabulek, a to: • „ZÁHON letní, • ZÁHON jarní, • ZÁHON podzim, • ZÁKON trvalky, • květinová socha jaro, • květinová socha léto, • závěs 3 N, • závěs JIFLOR 600, • závěs Jitflor 800, • závěs Sifu, • věže, • služba, dodávka,“ přičemž celkové ceny těchto dílčích tabulek tvoří následně v součtu nabídkovou cenu pro část

Dle bodu 7.4.2. zadávací dokumentace prokáže dodavatel splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve vztahu ke všem částem rámcové dohody předložením seznamu významných služeb poskytnutých za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. V poznámce pod čarou k tomuto bodu zadávací dokumentace zadavatel mj. uvádí, že „[v] souladu s § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ (zákona, pozn. Úřadu) zadavatel stanovil delší časový aspekt poskytnutých významných služeb, neboť je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.“ Dále v citovaném bodě zadávací dokumentace zadavatel stanoví minimální úroveň technické kvalifikace pro jednotlivé části rámcové dohody, a to: • pro části 1, 2, 3 rámcové dohody „minimálně 1 služba obdobného charakteru (obdobným charakterem se rozumí poskytování služby spočívající ve správě nebo údržbě zeleně v intravilánu obce, a to minimálně po dobu 12 měsíců), přičemž každá z těchto služeb musela dosáhnout finančního objemu minimálně 6 000 000 Kč bez DPH ročně“;

Dle bodu 7.4.4. zadávací dokumentace prokáže dodavatel splnění technické kvalifikace dle §

Zadavatel v bodě 7.4.4. zadávací dokumentace stanovil minimální úroveň splnění citované podmínky technické kvalifikace pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody, a to u osoby manažera údržby zeleně těmito požadavky: • vysokoškolské vzdělání v oboru zahradnictví, nebo krajinářská tvorba, nebo realizace a správa zeleně; • praxe na uvedené nebo jiné obdobné pozici, tj. v oboru údržby zeleně, v délce minimálně 4 let; • zkušenost na uvedené nebo jiné obdobné pozici (tj. manažer údržby zeleně) v posledních 10 letech u minimálně 1 služby, jejímž předmětem byla správa nebo údržba zeleně v intravilánu obce a která byla poskytována minimálně po dobu 12 měsíců.

Zadavatel v bodě 7.4.4 zadávací dokumentace stanovil minimální úroveň splnění citované podmínky technické kvalifikace pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody, a to u osoby vedoucího údržby zeleně těmito požadavky: • minimálně výuční list v oboru zahradník nebo středoškolské zahradnické vzdělání; • praxe na uvedené nebo jiné obdobné pozici, tj. v oboru údržby zeleně, v délce minimálně 2 let; • zkušenost na uvedené nebo jiné obdobné pozici (tj. vedoucí údržby zeleně) v posledních 10 letech u minimálně 1 služby, jejímž předmětem byla správa nebo údržba zeleně v intravilánu obce a která byla poskytována minimálně po dobu 12 měsíců.

Zadavatel v bodě 7.4.4. zadávací dokumentace současně stanovil minimální úroveň splnění citované podmínky technické kvalifikace pro část 4 rámcové dohody, a to mj. u osoby manažera zakázky těmito požadavky:

Dále zadavatel v bodě 7.4.4. zadávací dokumentace stanovil rovněž minimální úroveň splnění citované podmínky technické kvalifikace pro část 5 rámcové dohody, a to mj. u osoby manažera zakázky: • vysokoškolské vzdělání v oboru Zahradnictví, nebo Krajinářská tvorba, nebo Realizace a správa zeleně, • praxe na uvedené nebo jiné obdobné pozici, tj. v oboru výsadby a údržby květin, v délce minimálně 5 let, • zkušenost na uvedené nebo jiné obdobné pozici (tj. manažer zakázky) v posledních 10 letech u minimálně 1 služby, jejímž předmětem byla komplexní péče o květiny a která byla poskytována v intravilánu obce minimálně po dobu 12 měsíců a součástí byla výsadba a údržba květinových záhonů, závěsů, věží, květinových soch nebo luk.

Zadavatel dále v bodě 7.4.4. zadávací dokumentace stanovil minimální úroveň splnění citované podmínky technické kvalifikace pro část 5 rámcové dohody, a to mj. u osoby manažera údržby květin: • minimálně střední vzdělání s maturitou v oboru Zahradnictví nebo alespoň pětiletá praxe v oboru na obdobné pozici, • praxe na uvedené nebo jiné obdobné pozici, tj. v oboru výsadby a údržby květin, v délce minimálně 2 let, • zkušenost na uvedené nebo jiné obdobné pozici (tj. manažer údržby květin) v posledních 10 letech u minimálně 1 služby, jejímž předmětem byla komplexní péče o květiny a která byla poskytována v intravilánu obce minimálně po dobu 12 měsíců.

Článek 4.4. návrhu rámcové dohody na části 1, 2 a 3 rámcové dohody uvádí: „Prováděcí smlouvy na poskytnutí konkrétní služby Poskytovatelem budou Poskytovateli doručeny na výše uvedený e-mail nejpozději 3 pracovní dny přede dnem požadovaného zahájení poskytování dotčeného plnění, nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě na době kratší.“

Článek 7.3. návrhu rámcové dohody na části 1, 2, 3 a 4 rámcové dohody a článek 7.3. návrhu rámcové dohody na část 5 rámcové dohody uvádí: „Služby a materiál, který není specifikovaný v této rámcové dohodě a jejích přílohách, budou Objednateli naceněny dle položkového katalogu ÚRS, přičemž tyto ceny budou následně sníženy o 10 % oproti původní hodnotě.“

Článek 7.5. návrhu rámcové smlouvy na části 1, 2, 3 rámcové dohody, článek 7.5. návrhu rámcové dohody na část 4 rámcové dohody a článek 7.6. návrhu rámcové dohody na část 5 rámcové dohody uvádí: „Likvidace odpadu je primárně zahrnuta v jednotkové ceně dané

Článek 9.13. návrhu rámcové dohody na části 1, 2 a 3 rámcové dohody uvádí: „Objednatel je oprávněn průběžně kontrolovat plnění předmětu této rámcové dohody, a to nejen co do sjednaného rozsahu, ale i kvality. Případné nedostatky Objednatel sdělí pověřenému zástupci

Článek 9.16. návrhu rámcové dohody na část 4 rámcové dohody uvádí: „Objednatel je oprávněn průběžně kontrolovat plnění předmětu této rámcové dohody, a to nejen co do sjednaného rozsahu, ale i kvality. Případné nedostatky Objednatel sdělí pověřenému zástupci

Článek 9.12. návrhu rámcové dohody na část 5 rámcové dohody uvádí: „Objednatel je oprávněn průběžně kontrolovat plnění předmětu této rámcové dohody, a to nejen co do sjednaného rozsahu, ale i kvality. Případné nedostatky Objednatel sdělí pověřenému zástupci

Článek 11.10. návrhu rámcové dohody na části 1, 2, 3 a 5 rámcové dohody uvádí: „Veškeré vady v poskytování služeb dle této rámcové dohody je Objednatel povinen uplatnit u Poskytovatele bez zbytečného odkladu poté, kdy vadu zjistil. Reklamace a stížnosti musí být

Článek 12.3. písm. d) návrhu rámcové dohody na části 1, 2, 3 a 5 rámcové dohody uvádí: „Poskytovatel je povinen odstranit vady bezplatně do 24 hodin od okamžiku, kdy mu byly vady vytknuty, pokud nebude v odůvodněných případech dohodnuto jinak. O odstranění vady bude proveden písemný zápis v Deníku, jež musí být potvrzen Zástupcem Objednatele. Nezahájí-li

Článek 15.6. návrhu rámcové dohody na části 1, 2 a 3 rámcové dohody uvádí: „Poskytovatel je povinen v případě nedodržení smluvních povinností dle odst. 3.9., 9.9., 9.15 a čl. 14, této rámcové dohody zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 40.000, - Kč za každý takový zjištěný případ.“

Článek 15.4. návrhu rámcové dohody na část 5 rámcové dohody uvádí: „Poskytovatel je povinen v případě nedodržení smluvních povinností dle odst. 3.10., 9.10., 9.14 a čl. 14., této rámcové dohody zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 40.000, - Kč za každý takový zjištěný případ.“

Vzhledem k pochybnostem, které zadavatel vznesl v rámci svého vyjádření v souvislosti s včasným složením kauce na účet Úřadu ze strany navrhovatele, Úřad úvodem uvádí, že kauce byla navrhovatelem složena na účet Úřadu dne 2. 1. 2025, tj. v souladu s § 255 zákona s ohledem na to, že navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 23. 12. 2024.

V souvislosti s vyjádřením zadavatele, který uvedl, že navrhovatel v návrhu ve vztahu k části napadající rozdělení rámcové dohody na části a v části napadající nastavení technické kvalifikace neuvedl v souvislosti s tímto postupem zadavatele hrozící či vzniklou újmu navrhovatele, zabýval se Úřad nejprve posouzením, zda návrh (a současně i námitky) navrhovatele obsahoval v uvedené části tvrzení o hrozící či způsobené újmě, k čemuž uvádí následující.

Úřad podotýká, že podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Současně dle § 251 odst. 1 zákona věty první pak musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

Navrhovatel v námitkách uvedl, že „mu postupem zadavatele, který v zadávací dokumentaci nezákonně nastavil zadávací podmínky, hrozí újma, a to ve formě ušlého zisku z podnikatelské činnosti při potenciální realizaci předmětné zakázky, a to z důvodu, že pokud by zadavatel

Navrhovatel ve svém návrhu uvedl obecné vymezení jemu vzniklé újmy ke všem částem návrhu, když uvedl, že „[n]avrhovatel měl zájem se účastnit daného zadávacího řízení za jednotlivé části zakázky, za účelem získání dané zakázky, jelikož je přesvědčen o tom, že byl (a i nadále) je schopen poskytováním svých služeb splnit účel dané zakázky. S ohledem na nezákonné znění zadávacích podmínek zadávacího řízení ovšem navrhovateli bylo fakticky znemožněno podání kvalifikovaných nabídek.“ Dále v návrhu navrhovatel uvádí, že „mu postupem zadavatele vznikla újma na jejích právech, a to ve formě ušlého zisku z podnikatelské činnosti při potenciální realizaci předmětné zakázky, a to vzhledem k tomu, že měl zájem se účastnit předmětného zadávacího řízení, ovšem to mu bylo fakticky znemožněno, neboť zadavatel nastavil nezákonně zadávací podmínky, když neposkytl dodavatelům veškeré informace nezbytné k řádnému nacenění nabídek, dále v zadávací dokumentaci použil nesprávně nastavené kalkulační modely určené k nacenění, čímž navrhovateli znemožnil podání konkurenceschopných nabídek, které by mohly být pro zadavatele nejvýhodnější a mohly by tedy být s navrhovatelem následně uzavřeny smlouvy na realizaci jednotlivých částí předmětné veřejné zakázky. Z důvodu netransparentního vymezení podmínek hodnocení, pro které je postup zadavatele nepředvídatelný, tak byl navrhovatel zbaven možnosti účastnit se zadávacího řízení za férových podmínek garantujících výběr ekonomicky nejvhodnější nabídky.“

Navrhovatel dále v části napadající rozdělení rámcové dohody na části uvedl, že rozdělení rámcové dohody na části může dodavatelům způsobovat „personální, technické i logistické komplikace.“ V části napadající nastavení technické kvalifikace pak navrhovatel uvádí, že nezákonným nastavením požadavků technické kvalifikace „vytváří prostředí, které spíše nahrává účasti zcela nekvalifikovaných dodavatelů a dále spekulantů, kteří ani nemají zájem zakázku plnit ale pouze ji přeprodat dále mezi nekvalifikované dodavatele,“ přičemž dále uvádí, že „[n]epřiměřeným nastavením kvalifikačních požadavků přitom může být umožněna účast konkrétním uchazečům, kteří by se při správném a přiměřeném stanovení technických kvalifikačních předpokladů ze strany zadavatele veřejné zakázky účastnit nemohli.“

Z výše uvedených tvrzení je Úřadu zřejmé, že navrhovatel spatřuje svou újmu v souvislosti s celkovým nastavením zadávacích podmínek, které mu dle jeho slov zabraňuje účastnit se

K tomu Úřad uvádí, že pojem „újma“ obsahově vykládá v širším významu než pojem „škoda“.

Úřad tak na základě výše uvedeného konstatuje, že navrhovatelem popsaná potenciální újma je v daném případě relevantní, resp. návrh navrhovatele se opírá o tvrzení újmy, která mu stanovením zadávacích podmínek v rozporu se zákonem hypoteticky vzniknout mohla. Tato újma je spjata s tvrzenými nedostatky zadávacích podmínek, které navrhovateli potenciálně mohly znemožnit podání nabídky, což mělo za následek nepodání nabídky v zadávacím řízení navrhovatelem, což mu znemožnilo usilovat o to, aby se stal vybraným dodavatelem a dosáhl tak profitu spojeného s plněním veřejné zakázky. Vzhledem k výše popsanému Úřad dospěl k závěru, že navrhovateli skutečně mohla postupem zadavatele alespoň potenciálně vzniknout újma na jeho právech, když mu mělo být znemožněno podat nabídku do zadávacího řízení, a tedy usilovat o realizaci předmětné rámcové dohody.

Úřad s ohledem na výše uvedené může uzavřít, že navrhovatel je osoba, která byla oprávněna podat námitky podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona, resp. návrh podle § 251 odst. 1 zákona.

Navrhovatel v návrhu nejprve napadá skutečnost, že zadavatel rozdělil rámcovou dohodu na části, přičemž tvrdí, že rozdělení rámcové dohody podle kombinace územního a věcného charakteru je neopodstatněné, neekonomické a v praxi může dodavatelům působit problémy při plnění rámcové dohody. Navrhovatel souhlasí s rozdělením na části 1, 2 a 3 rámcové dohody, tj. s rozdělením rámcové dohody podle vymezených oblastí území zadavatele, ale napadá vyčlenění činností, které jsou předmětem části 4 a 5 rámcové dohody, kdy navrhovatel uvádí, že tyto činnosti, které mají být realizovány na celém území zadavatele, měly být

Nejprve Úřad v obecné rovině uvádí, že rozdělení rámcové dohody na části ve smyslu ustanovení § 35 zákona je zcela fakultativní a je tedy pouze na uvážení zadavatele, zda takové zákonné možnosti využije či nikoliv. V tomto smyslu Úřad odkazuje na komentářovou literaturu, dle které „[d]ělení zakázek na části není koncipováno v ZVZ (zákon, pozn. Úřadu) jako povinnost zadavatele. Právní úprava je naopak založena na fakultativním dělení veřejné zakázky na části, žádný případ obligatorního dělení v ZVZ upraven není. Dle individuálních okolností je tak vždy na zvážení zadavatele, zda je možné (vhodné) rozdělit veřejnou zakázku na více částí či je vhodnější zadávat ji jako jednotný celek. Při rozhodování, zda je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části, by zadavatel měl zohlednit možné dopady na hospodářskou soutěž, resp. zda by postup zadavatele dle okolností nepřípustně neomezil hospodářskou soutěž (blíže zásady dle § 6 a § 36 odst. 1), tak praktické dopady rozdělení na následné plnění veřejné zakázky (jako celku, který je zadáván po částech), např. prodražení veřejné zakázky, komplikovaná koordinace plnění jednotlivých dodavatelů, provázanost dílčích plnění s návazností na omezení možnosti uplatnit odpovědnost za vady dílčích plnění.“ 2

K tomu úřad připomíná, že z rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů vyplývá, že byť se v případě § 35 zákona jedná o možnost a nikoliv povinnost zadavatele, mohou nastat situace, kdy je zadavatel fakticky povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, a to typicky v případě příliš široce vymezeného předmětu plnění, které je ve svém důsledku diskriminační a omezující hospodářskou soutěž.

V případě využití možnosti rozdělit veřejnou zakázku se má takové rozdělení za nástroj umožňující přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám a nadto se dělení velkých veřejných zakázek považuje za postup posilující hospodářskou soutěž.3 Úřad dále v souvislosti s touto problematikou poukazuje na své rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-S0443/2021/VZ, č. j.

Současně Úřad poukazuje např. na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-135, ze dne 2. 3. 2010 (a navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 AfS 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011)4, který uvádí, že „[k] rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu

K výše citované rozhodovací praxi Úřadu a Krajského soudu v Brně Úřad konstatuje, že v obou případech se Úřad, resp. soud, vyslovil k otázce možnosti či vhodnosti rozdělení veřejné zakázky na části, přičemž z výše uvedeného, ani z jiné Úřadu známé rozhodovací praxe, nevyplývá, že by Úřad či správní soudy dovozovaly v určitých situacích zákaz využití § 35 zákona, tj. nemožnost rozdělit veřejnou zakázku na části (za předpokladu, že zadavatel postupuje v souladu s dalšími zákonnými povinnostmi, předně ustanoveními § 18 ve spojení s § 24 zákona).

Z vyjádření zadavatele a zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel přistoupil k rozdělení rámcové dohody na 5 částí (v podrobnostech viz body 2. a 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K argumentaci navrhovatele, že měly být služby poptávané v částech 4 a 5 rámcové dohody zahrnuty do částí 1, 2 a 3 rámcové dohody, a to podle územního hlediska, Úřad konstatuje, že v takovém případě by nastavení zadávacích podmínek vedlo spíše k většímu omezení hospodářské soutěže oproti současnému nastavení zadávacích podmínek, když platí, že by došlo k faktickému vyloučení účasti typicky menších a středních dodavatelů, kteří mají kapacity a zájem plnit pouze „běžné“ služby údržby veřejné zeleně (na celém území zadavatele nebo jen v určitých oblastech), avšak nedisponují odbornými, personálními, technickými či časovými kapacitami či referencemi k plnění specializovanějších plnění, kterými jsou poptávané arboristické služby a služby týkající se výsadby a údržby květinových záhonů a souvisejících služeb. Stejným způsobem by došlo k faktické exkluzi dodavatelů specializujících se na arboristické služby či služby výsadby a údržby květin a souvisejících služeb neposkytující služby „běžné“ údržby veřejné zeleně.

V tomto smyslu Úřad poukazuje na odlišné požadavky na prokázání především technické kvalifikace, a to pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody na straně jedné a pro části 4 nebo 5 rámcové

Úřad se taktéž neztotožňuje s pohledem navrhovatele, dle kterého rozdělení rámcové dohody bude působit „personální, technické i logistické komplikace“ při realizaci předmětu rámcové dohody. Své obavy navrhovatel v návrhu konkretizuje, když předestírá možnou situaci, kdy budou v jedné oblasti působit ve stejný okamžik různí dodavatelé poskytující péči o stromy, když poukazuje na to, že péče o stromy je dílčím předmětem částí 1, 2 a 3 rámcové dohody, ale také části 4 rámcové dohody. Úřad konstatuje, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 zadavatel výslovně uvádí, že „[v] údržbě o veřejnou zeleň, tj. v částech 1-3, není zahrnuta péče o vzrostlé stromy, nicméně je zde zahrnuta péče o keře a výsadba stromů včetně povýsadbové péče, což není specifická arboristická činnost.“ Úřad poukazuje na to, že uvedené vyplývá i ze zadávací dokumentace, která v technické specifikaci pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody uvádí ve vztahu k údržbě dřevin činnosti jako např. řez živých plotů, řez a odstranění keřů, výsadba keřů, výsadba stromů, pletí solitérních stromů a keřových skupin, zálivka solitérních stromů, oprava kotvení stromů, výměna úvazků stromů v kotvení, hnojení stromů a keřů, jednorázové odstranění spadaných větví a stromů či ochrana dřevin proti škůdcům. Technická specifikace pro část 4 rámcové dohody naproti tomu uvádí specializované arboristické činnosti jako např. kácení stromů, odstranění pařezů a průklestů, výchovné, zdravotní, bezpečnostní a redukční řezy, odstranění výmladků, instalaci bezpečnostních vazeb a jejich kontrolu, práce na plošině a stromolezecké práce. Technická specifikace části 4 rámcové dohody dále stanoví, že uvedené činnosti musí být provedeny dle platných arboristických standardů Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Z uvedeného tak dle Úřadu vyplývá, že neplatí, že by zadavatel poptával některé z dílčích činností jak v částech 1, 2 a 3 rámcové dohody, tak zároveň v rámci části 4 rámcové dohody. Současně nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že by dané rozdělení rámcové dohody mohlo způsobit střet pracovníků různých dodavatelů či nemožnost identifikace konkrétního dodavatele, který je odpovědný za případné škody, když každý dodavatel koordinuje své práce v rámci jasného harmonogramu, přičemž jednotliví pracovníci mají přidělené konkrétní úkoly (jejichž předmět není shodný, jak bylo uvedeno výše), což minimalizuje riziko střetu mezi pracovníky, nadto každý vybraný dodavatel bude mít v rámci příslušné rámcové dohody jasně vymezené povinnosti a odpovědnost týkající se příslušné části rámcové dohody, tj. příslušných poskytovaných (rozdílných) služeb, což eliminuje jakékoli nejasnosti o odpovědnosti za případné škody. K tomu se nicméně vyjádřil i sám zadavatel, kdy uvedl, že v rámci plnění služeb budou příslušní dodavatelé „povinni pořizovat fotodokumentaci pořízenou před splněním služby a těsně po splnění služby, přičemž tato bude zaznamenána do elektronického pracovního deníku (…). Zadavatel, resp. Objednatel

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že neshledává postup zadavatele spočívající v rozdělením rámcové dohody na 5 částí za nezákonný, když má za to, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, konkrétně ustanovením § 35 zákona, přičemž v souvislosti s tímto postupem nedošlo k porušení žádné zákonné povinnosti (navrhovatel ostatně v návrhu v této souvislosti ani porušení konkrétního ustanovení zákona nespecifikuje). K tomu Úřad doplňuje, že rozdělením rámcové dohody došlo bezesporu k rozšíření hospodářské soutěže, když logicky platí, že zadavatel umožnil účast těm dodavatelům, kteří nedisponují technickým vybavením, personálním zajištěním, časovými kapacitami či potřebnými referencemi, aby se ucházeli o získání rámcové dohody jako celku, tj. velké komplexní rámcové dohody, v rámci které by jeden vybraný dodavatel poskytoval běžné služby údržby veřejné zeleně na celém území zadavatele (dle bodu 5.2.6. zadávací dokumentace na ploše přes 138 hektarů) a současně další specializované služby (služby arboristiky a výsadby a údržby květin a souvisejících služeb) taktéž na celém území zadavatele. Dle Úřadu ustanovení § 35 zákona umožňuje zadavateli rozdělit veřejnou zakázku, resp. rozdělení veřejné zakázky na části je právem zadavatele, přičemž není nutné do takového postupu zadavatele zasahovat (pokud jsou splněny všechny požadované zákonné podmínky), přičemž Úřad má za to, že v šetřeném případě je rozdělení rámcové dohody na část 1, 2 a 3 rámcové dohody dle územního hlediska a na část 4 a 5 rámcové dohody dle věcného hlediska v souladu se zákonem, neboť jednotlivé části rámcové dohody je schopno dodat více dodavatelů (než celkové plnění na základě souhrnu všech částí rámcové dohody) a současně plnění není nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné.

Úřad současně konstatuje, že zadavatel mj. v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 dostatečně své rozhodnutí odůvodnil, když uvedl, že oddělením specializovaných služeb docílil rozšíření hospodářské soutěže a umožnění účasti malých a středních podniků.

K namítanému porušení zásad 3E Úřad konstatuje, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů z hlediska toho, zda jsou v souladu s pravidly plynoucími z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadami 3E, obsaženými např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, apod., když má Úřad dle § 248 zákona pravomoc vykonávat dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a přispět tak k dosažení tohoto cíle. K tomu Úřad doplňuje, že zákon neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování pravidel 3E. Cílem zákona nepochybně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor.

Úřad s ohledem na vše výše uvedené má postup zadavatele v souvislosti s rozdělením rámcové dohody na 5 části dle územního i věcného hlediska za legitimní, který ve výsledku umožní účast malým a středním podnikům, resp. rozšíří hospodářskou soutěž, přičemž Úřad má předmětnou námitku za nedůvodnou.

Navrhovatel v další části návrhu namítá, že zadavatel v rámci zadávací dokumentace neposkytl dostatečné podklady pro řádné nacenění nabídky, když dodavatelům neposkytl pasport veřejné zeleně, přičemž má navrhovatel takový postup za rozporný s § 36 odst. 1 a 3 zákona a současně považuje zadávací podmínky a celé zadávací řízení netransparentní.

Nejprve Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky jsou definovány v § 36 zákona, přičemž zadavatel má povinnost je stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Mírou podrobnosti vymezení zadávacích podmínek podle § 36 odst. 3 zákona (resp. v zásadě shodným § 44 odst. 1 ZVZ) se zabýval

Úřad se tedy vzhledem k namítané absenci pasportu v rámci zadávací dokumentace zabýval otázkou, zda dodavatelé disponovali dostatečnými informacemi a dokumenty obsaženými v zadávací dokumentaci pro podání, resp. nacenění nabídek, k čemuž Úřad uvádí následující.

Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil předměty jednotlivých částí rámcové dohody v bodě 5.2. zadávací dokumentace (v podrobnostech viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V citovaném bodě zadávací dokumentace zadavatel vymezil předmět částí 1, 2 a 3 rámcové dohody výčtem poptávaných služeb, tj. údržby veřejné zeleně v příslušných oblastech 1, 2 či 3 na území zadavatele, přičemž současně v tomto bodě zadávací dokumentace uvedl předpokládanou orientační celkovou výměru plochy, na které bude údržba veřejné zeleně v příslušné části rámcové dohody probíhat.

Zadavatel v rámci příloh zadávací dokumentace poskytl dodavatelům další dokumenty, kterými vymezil předmět částí 1, 2 a 3 rámcové dohody, a to: • plány graficky vymezující oblasti 1, 2 a 3, ze kterých je patrné, v jakých oblastech na území zadavatele budou služby údržby veřejné zeleně v jednotlivých částech rámcové dohody realizovány, a ze kterých je možné utvořit si představu o celkové rozloze a vzdálenostech v rámci oblastí; • technickou specifikaci položek pro plnění části 1, 2 a 3 rámcové dohody, ve které zadavatel uvádí jednotlivé dílčí činnosti části 1, 2 a 3 rámcové dohody a specifikuje technologické postupy, informace o období či frekvenci dílčích činností a další náležitosti vyžadované zadavatelem při realizaci; • kalkulační modely pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody, které uvádí jednotlivé dílčí činnosti požadované v rámci plnění a specifikaci množství, které zadavatel bude (přibližně) poptávat za 1 rok plnění rámcové dohody v příslušné části.

Úřad uvádí, že zadavatel specifikoval předmět jednotlivých částí rámcové dohody až na úroveň jednotlivých dílčích činností požadovaných v rámci služeb údržby veřejné zeleně. Dále tyto činnosti vymezil prostřednictvím technických požadavků, včetně detailního technického popisu požadovaných činností, časového intervalu či období jejich realizace, případně podmínky, zda budou vykonávány na pokyn zadavatele, a dalších technických specifikací.

Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že zadávací dokumentace nespecifikuje předmět daných částí rámcové dohody do potřebných podrobností, přičemž jeho argumentace směřuje vůči nemožnosti správně nacenit nabídky pro tyto části rámcové dohody, kdy uvádí: „Z pohledu nákladů na plnění zakázky je totiž rozdíl v tom, zda např. 10 jednotek některé z činností údržby zeleně budou v jeden den plněny na plochách veřejné zeleně umístěných ve vzdálenosti několika desítek metrů od sebe, nebo ve vzdálenosti několika kilometrů.“ Navrhovatel uvádí, že k řádnému nacenění nabídek je nutné disponovat pasportem veřejné zeleně.

Úřad se s argumentací navrhovatele neztotožňuje a konstatuje, že poskytnutí pasportu veřejné zeleně není nezbytné pro nacenění nabídek v částech 1, 2 a 3 rámcové dohody, když má za to, že k promítnutí nákladů do dílčích nabídkových cen za jednotlivé činnosti v rámci kalkulačních modelů spojených s výkonem několika činností na různých místech vymezených oblastí jsou informace obsažené v zadávací dokumentaci a příslušných přílohách dostatečně vymezeny, a to předně informace o celkových výměrách jednotlivých oblastí uvedených v bodě 5.2.6. zadávací dokumentace a dále např. z plánů graficky vymezující oblasti 1, 2 a 3, ze kterých je dle Úřadu ze strany dodavatelů možné utvořit představu o celkové rozlehlosti jednotlivých oblastí a nákladovosti jednotlivých poptávaných činností údržby veřejné zeleně za předpokladu, že, jak uvádí zadavatel v bodě 5.2.9. zadávací dokumentace, budou tyto činnosti realizovány na celém území vymezených oblastí 1, 2 a 3 na území zadavatele.

Úřad nadto dodává, že v případě, že by zadavatel poskytl v rámci zadávací dokumentace navrhovatelem požadovaný pasport veřejné zeleně, není Úřadu jasné, jak by takový dokument poskytl navrhovateli další relevantní informace o předmětu rámcové dohody k nacenění jednotlivých položek kalkulačních modelů, když má Úřad za to, že v takovém případě by navrhovatel disponoval navíc oproti zadávací dokumentace úplným katalogem rostlin a jejich přesným umístěním v rámci daných oblastí, přičemž takové informace logicky nemohou navrhovateli v šetřeném případě umožnit zpřesnit jednotkové ceny položek kalkulačních modelů, tj. údaje z pasportu zeleně neposkytují žádným způsobem informaci o tom, zda bude zadavatel požadovat v jeden okamžik dílčí plnění na různě vzdálených místech v rámci oblasti a příp. jaká bude vzdálenost mezi těmito místy. Úřad dodává, že takovou informací zadavatel v současné době ani nedisponuje, přičemž Úřad odkazuje na vyjádření zadavatele, který uvádí, že „[z]adavatel opakuje, že mu nyní není známo, zda nastane v průběhu plnění smlouvy situace, kdy by mělo být v jeden den plněno 10 jednotek Z činností údržby zeleně na plochách zeleně umístěných ve vzdálenosti několika kilometrů – proto je cílem zadávacího řízení uzavření rámcové dohody, jelikož zadavateli není předem znám přesný rozsah a struktura plnění.“

Úřad dále dodává, že neprovedl navrhované šetření, v rámci kterého měl Úřad dle navrhovatele dotazem na různé zadavatele, kteří zadávají veřejné zakázky na údržbu zeleně v městských aglomeracích, zjistit, zda je mezi těmito zadavateli běžné poskytnutí pasportu veřejné zeleně v rámci zadávací dokumentace. K tomu Úřad uvádí, že takové šetření

Úřad tento dílčí bod návrhu uzavírá s tím, že po prostudování zadávací dokumentace včetně všech relevantních příloh má za to, že dodavatelé měli ze strany zadavatele k dispozici dostatek podkladů a informací pro zpracování a nacenění nabídek v částech 1, 2 a 3 rámcové dohody, neboť dodavatelům musí být zřejmé, jaké konkrétní položky a služby v jednotlivých částech rámcové dohody mají nacenit, přičemž z pohledu Úřadu zadavatel postupoval v souladu se zákonem, tj. včetně ustanovení § 36 zákona, když vymezil předmět plnění částí 1,

Navrhovatel dále v návrhu brojí proti nastavení kalkulačních modelů pro části 1, 2, 3, 4 a 5 rámcové dohody, když má za to, že zadavatel stanovil hodnoticí kritéria v rozporu s § 39 odst.

Úřad se s ohledem na argumentaci navrhovatele zabýval otázkou, zda položky v kalkulačních modelech pro části 1, 2, 3, 4 a 5 rámcové dohody, které představují ve svém součtu (při zohlednění zadavatelem stanoveného množství) nabídkovou cenu, vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s předmětem jednotlivých částí rámcové dohody ve smyslu ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) zákona, k čemuž Úřad uvádí následující.

Po prostudování jednotlivých položek kalkulačních modelů pro části 1, 2 a 3 rámcové dohody

Z kalkulačního modelu pro část 4 rámcové dohody vyplývá, že zadavatel u všech položek uvedl jako požadovaný počet úkonů „1“. Ani z kalkulačního modelu pro část 4 rámcové dohody však

Kalkulační model pro část 5 rámcové dohody rozřazuje položky do dílčích tabulek (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž celkové ceny těchto dílčích tabulek tvoří následně v součtu nabídkovou cenu pro část 5 rámcové dohody. Úřad k jednotlivým položkám kalkulačního modelu pro část 5 rámcové dohody konstatuje, že tyto tvoří jednotlivé druhy květin v požadovaném množství, pročež nelze mít pochybnosti o spojení s předmětem části 5 rámcové dohody dle zadávací dokumentace.

Úřad v souvislosti se všemi kalkulačními modely konstatuje, že jednotlivé položky těchto kalkulačních modelů mají spojitost s předmětem příslušné části rámcové dohody, jak specifikuje zadávací dokumentace.

Úřad se v další fázi tohoto dílčího posouzení zabýval ve smyslu příslušné části návrhu otázkou, zda zadavatel nestanovil hodnotící kritérium v rozporu s § 39 odst. 3 písm. a) zákona, a to v souvislosti se stanovením požadovaného množství u jednotlivých dílčích položek kalkulačních modelů, k čemuž uvádí následující.

Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 9.1.4. uvedl, že „[t]ento [kalkulační] model slouží pouze k jednotnému a souměřitelnému výpočtu nabídkové ceny a získání závazných jednotkových cen. V žádném případě však nelze jakkoliv dovozovat reálný rozsah plnění z modelových výkonů, které jsou stanoveny zadavatelem v modelu k výpočtu nabídkové ceny.“

Z výše citovaných ustanovení zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil jako hodnoticí kritéria pro jednotlivé části rámcové dohody nejnižší nabídkové ceny na základě vyplnění jednotkových cen dílčích položek příslušných kalkulačních modelů, přičemž tyto zadavatel stanovil v množství, které předpokládá jako množství poptávané na základě dílčích objednávek či prováděcích smluv za období 1 roku plnění, resp. za 4 roky plnění v případě části

K argumentaci navrhovatele, kdy namítá, že stanovená množství dílčích položek kalkulačních modelů neodpovídají reálné potřebě zadavatele a dílčí činnosti budou v realitě realizovány v odlišném množství, přičemž navrhovatel v tomto smyslu odkazuje na porovnávací tabulku, ze které vyplývá, že zadavatel jednotlivé činnosti poptává v řádově odlišném množství, než tomu tak činil v rámci předešlého zadávacího řízení na údržbu veřejné zeleně v období 20212024, Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace i z vyjádření zadavatele (a shodně z rozhodnutí o námitkách) vyplývá, že dílčí položky uvedené v kalkulačních modelech ve stanoveném množství nevyjadřují celkový rozpočet pro rámcovou dohodu, ale jejich účelem je získání objektivně porovnatelných nabídkových cen jednotlivých částí rámcové dohody, přičemž zadavatel již v zadávací dokumentaci uvádí, že u jednotlivých položek stanovil jako předpokládané množství dílčích činností pro 1 rok plnění, resp. 4 roky plnění v případě části 5 rámcové dohody, a současně zadavatel ve svém vyjádření dodává, že množství uvedená u

Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel stanovil hodnotící kritéria v souladu s § 39 odst. 3 písm. a) zákona, když platí, že stanovené položky kalkulačních modelů představují specifikované činnosti, které konkretizují činnosti, které zadavatel definoval jako předmět jednotlivých částí rámcové dohody v zadávací dokumentaci, a to v množství, které zadavatel předpokládá za období 1 roku v případě části 1, 2, 3 a 4 rámcové dohody, resp. 4 let v případě časti 5 rámcové dohody. Úřad dodává, že vzhledem k využití otevřeného řízení za účelem uzavření rámcových dohod je do určité míry pochopitelné, že zadavatel v době zahájení zadávacího řízení není schopen poskytnout přesný objem jednotlivých dílčích činností a vychází pouze z kvalifikovaného odhadu. V tomto smyslu Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0021/2022/VZ, č. j. ÚOHS-09633/2022/161, ze dne

Navrhovatel ve svém návrhu dále napadá nastavení kritérií technické kvalifikace pro části 1, 2,

Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky

Zadavatel v šetřeném případě stanovil pro všechny části rámcové dohody podmínku technické kvalifikace v bodě 7.4.2. zadávací dokumentace, že splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prokáže dodavatel předložením seznamu významných služeb poskytnutých za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Následně v daném bodě zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadovanou minimální úroveň pro jednotlivé části rámcové dohody (k tomu bod 105. a následující odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad k využití možnosti prodloužení referenčního období ve smyslu ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona in fine odkazuje na komentářovou literaturu, dle které „ZVZ (zákon pozn.