ÚOHS S0041/2022 – Národní geoportál územního plánování

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

V části 4. „Předpokládaný předmět veřejné zakázky a doba a místo plnění, předpokládaná hodnota zakázky a varianty nabídek“ bodu 4.1 „Předpokládaný předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky vymezil zadavatel předmět plnění veřejné zakázky mj. následovně: „Předpokládaným předmětem veřejné zakázky je/jsou zejména:

Technická specifikace (Příloha č. 1 zadávací dokumentace)

V bodu II.1.5) „Předpokládaná celková hodnota” oznámení o zahájení zadávacího řízení (a rovněž ve výše specifikované části 4. bodu 4.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky) zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 273 225 300,00 Kč bez DPH.

Z bodu IV.2.2) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast” oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve znění opravy uveřejněné dne 16. 12. 2021, vyplývá, že lhůtu pro podání žádostí o účast zadavatel stanovil do dne 5. 1. 2022 do 10:00 hod.

Dne 4. 1. 2022 obdržel zadavatel od dodavatele – Unicorn Systems a.s., IČO 25110853, se sídlem V Kapslovně 2/2767, 130 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

Rozhodnutím ze dne 18. 1. 2022, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28. 1. 2022 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 28. 1. 2022.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu v plném rozsahu odkazuje i na jím podané námitky, uvádí Úřad níže v rámci shrnutí obsahu návrhu rovněž argumentaci navrhovatele uvedenou nad rámec návrhu v námitkách.

Navrhovatel předně uvádí, že v případě posuzované veřejné zakázky byly zadávací podmínky (zejm. podmínky kvalifikace) stanoveny natolik restriktivním způsobem, že navrhovateli i přes jeho faktickou schopnost nabídnout zadavateli relevantní plnění neumožňují účast v zadávacím řízení. Navrhovatel se neztotožňuje s postojem zadavatele, že ani jednou z navrhovatelem rozporovaných zadávacích podmínek není nikterak omezena možnost navrhovatele podílet se na plnění veřejné zakázky v pozici poddodavatele, spolu s jiným dodavatelem nebo s využitím tzv. „kvalifikačních“ poddodavatelů, neboť zadavatel nebere v potaz mj. skutečnost, že zadavatelem v rozporu se zákonem stanovené zadávací podmínky omezují i účast jiných dodavatelů, se kterými by navrhovatel případně mohl podat společnou nabídku nebo s nimi uzavřít poddodavatelské smluvní vztahy. Současně se navrhovatel neztotožňuje ani s argumentem zadavatele, že navrhovatel neuvedl jakoukoliv konkrétní relevantní zkušenost s realizací významné služby v zahraničí, která by mu údajně nemohla být na základě jeho domněnek zadavatelem uznána. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že „není povinen uvádět své zkušenosti za tím účelem, aby Zadavateli nabídl k posouzení alternativní pohled na doložení kvalifikace. Takovou funkci institut námitek neplní. […] Újma

Co se týče samotného stanovení zadávacích podmínek zadavatelem, navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel vymezil podmínky kvalifikace bez zjevné souvislosti s požadavky na předmět plnění veřejné zakázky a schopnost jeho realizace a zaměřil se na formální označení zkušeností dodavatelů, přičemž v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nespecifikoval podmínky prokázání kvalifikace dostatečně transparentním způsobem, v důsledku čehož v rozporu s § 36 odst. 3 zákona přenesl interpretaci a odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Navrhovatel shrnuje, že podstatou námitek je „poukaz na diskriminační a netransparentní zkratku, spočívající v odkazu na legislativní zakotvení významných dodávek, kterou Zadavatel vymezil své požadavky na zkušenosti dodavatelů. Zadavatelem zvolené přílišné zjednodušení přípravy zadávací dokumentace spočívalo v označení požadavku na zkušenost buď přímo s dodávkou, nebo integrací řady informačních systémů, ať už šlo o systémy konkrétní, nebo spadající do určité legislativně vymezené skupiny, zakotvené v právním řádu České republiky.“ V této souvislosti navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že z rozhodnutí o námitkách „nepřímo plynou tři možné výklady toho, oč Zadavateli vlastně prostřednictvím odkazů na právní předpisy šlo“, a to výklad kvalifikace „jako požadavku na zkušenost s implementací

Nezákonnost zadávacích podmínek spatřuje navrhovatel dále ve skutečnosti, že v případě doložení zahraniční zkušenosti zadavatel vyžaduje prokázání ekvivalence právní úpravy v právním předpise tohoto zahraničního státu s právní úpravou v zadavatelem přímo nebo nepřímo stanoveném českém právním předpise, a to např. formou právního stanoviska. Dle navrhovatele je předmětný požadavek zadavatele nepřiměřeně neurčitý, resp. v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, a ponechává dodavatele v nejistotě ohledně skutečností, které zadavatel vlastně požaduje doložit. Navrhovatel uvádí, že zadavatele žádal, aby objasnil, které konkrétní požadavky na jím odkazované informační systémy shledává klíčové pro schopnost dodavatele plnit předmět veřejné zakázky, tyto však zadavatel neuvedl. Problematické přitom dle navrhovatele je, že zadavatel odkazuje na právní předpisy jako celek, nikoliv na právní normy v nich obsažené, pročež není zřejmý zásadní parametr jejich ekvivalence pro zadavatele. Současně navrhovatel uvádí, že „[t]yto předpisy […] zpravidla neupravují požadavky na vlastní ‚technické‘ parametry těchto systémů a ze zadávací dokumentace a jejích vysvětlení neplyne žádné vodítko k tomu, jak bude

V souvislosti s výše uvedeným pak navrhovatel rovněž akcentuje, že zadavatel na dodavatele disponující zahraniční referencí klade přísnější požadavky než na dodavatele se zkušenostmi získanými v České republice.

Navrhovatel současně podotýká, že požadavek na doložení srovnatelnosti právních předpisů je rovněž v rozporu s § 6 odst. 3 zákona, neboť zadavatel „fakticky vyžaduje doložení pouze (veřejných) zakázek realizovaných v jiném členském státě Evropské unie“, tedy „přímo vyloučil možnost dokládání zkušeností realizovaných mimo Evropskou unii“. V tomto ohledu se pak dle navrhovatele daný požadavek zadavatele jeví jako nadbytečný, neboť „řada

V neposlední řadě pak navrhovatel uvádí, že odkazuje-li zadavatel v kontextu požadavku na doložení srovnatelnosti právních předpisů na § 81 zákona, jedná se o „nepřípustné rozšíření podmínek kvalifikace, neboť dané ustanovení předpokládá v zahraničí získanou kvalifikaci prostřednictvím dokladů vydaných podle právního řádu dané země, nikoliv vytvářených ad hoc samotným dodavatelem“.

Navrhovatel dále konstatuje, že samotná skutečnost, že informační systém byl dodán pro subjekty veřejné správy, poskytovatele základních služeb či jiné „regulované“ subjekty, nepředstavuje z technického hlediska zásadní důvod pro označení dodavatele za kvalifikovaného. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že i v rámci České republiky existují informační systémy soukromých subjektů, které byť nepodléhají zadavatelem odkazovaným právním předpisům, dbají na obdobnou míru zabezpečení (např. pojišťovny či provozovatelé platebních systémů), pročež by i služby spojené s dodávkou informačních systémů těmto subjektům měly být zadavatelem posouzeny jako „dostatečné“ k prokázání kvalifikace. Dle navrhovatele zadavatel nevysvětlil, v čem je zkušenost s dodávkou informačního systému pro veřejnou správu natolik specifická, a dále není zřejmé, jak může být relevantní zkušenost přenositelná ze zahraničí a podle jakých kritérií by zadavatel takovou zkušenost posuzoval. Ve vztahu k možnosti využití zahraniční reference navrhovatel zpochybňuje i požadavek zadavatele na doložení zkušenosti s napojením na základní registry, jenž může splnit pouze reference z České republiky. Současně navrhovatel doplňuje, že vytvoření rozhraní pro napojení na jiný informační systém není doménou pouze základních registrů. Dle navrhovatele nemá tato podmínka kvalifikace souvislost s předmětem veřejné zakázky; odborné schopnosti a zkušenosti lze prokázat i jinými, méně omezujícími způsoby.

Navrhovatel dále považuje za neadekvátní požadavek zadavatele, aby v případě významné služby kategorie 1, konkrétně varianty a1, informační systém současně obsahoval integrační vazby alespoň na 2 ze 4 zadavatelem taxativně uvedených informačních systémů a v případě významné služby kategorie 3 integrační vazby alespoň na 2 ze 3 zadavatelem taxativně uvedených informačních systémů, neboť zadavatelem uvedené informační systémy, zejm.

Navrhovatel také považuje za nepřiměřeně restriktivní požadavek zadavatele na doložení minimálně jedné významné služby (z kategorie 1, 2, 3 nebo 4) spočívající v „zajištění dodávky nebo rozvoje informačního systému, který byl vysoce dostupný z minimálně dvou datových center v odlišných lokalitách“. Zadavatel dle navrhovatele nezohledňuje možnost, že by stejná úroveň dostupnosti mohla být zajištěna i rozdílným způsobem prostřednictvím datového centra v jediné lokalitě (např. dvěma funkčně autonomními celky s vlastním záložním zdrojem energie). Navrhovatel namítá, že zadavatelem uvedené specifické činnosti při návrhu architektury i provozu informačního systému mohou být splněny i v případě varianty uvedené navrhovatelem. Současně má navrhovatel za to, že zdůvodnění požadavku zadavatele týkající se zajištění dostupnosti systému v případě přírodní katastrofy „svědčí opodstatněnosti daného požadavku v technických podmínkách, nikoliv však ve vztahu ke kvalifikaci“.

V případě významné služby kategorie 1 navrhovatel brojí také proti požadavku zadavatele na „samostatnou hodnotu podpory a rozvoje informačního systému 10 mil. Kč za minimální dobu trvání 24 měsíců“, jenž dále zužuje okruh připuštěných významných služeb. Konkrétně navrhovatel namítá, že o tuto dobu se zkracuje délka stanoveného období pro dokončení dodávky informačního systému na dobu od 20. 10. 2013 do 20. 10. 2019, čímž jsou vyloučeny jak relevantní zkušenosti starší, tak i ty nedávné, které by odpovídaly aktuálním standardům v oblasti zabezpečení informačních systémů. Dle navrhovatele tak zadavatel de facto porušil § 79 odst. 2 písm. b) zákona, když neumožnil doložení významných dodávek z posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení.

Navrhovatel dále s ohledem na výše uvedené důvody nezákonnosti kritérií kvalifikace a podmínek jejich prokazování brojí rovněž proti nezákonnosti kritérií pro snižování počtu účastníků zadávacího řízení, a to z důvodu provázanosti těchto kritérií. Podstatou předmětné námitky je přitom skutečnost, že „je možné všechny body dle kritéria A, a tedy téměř polovinu z celkového počtu bodů, získat prostřednictvím pouhých dvou významných dodávek pro subjekty veřejné správy“, což navrhovatel považuje za nepřiměřené, nevyvážené a diskriminační nastavení těchto kritérií se zásadním dopadem na konečný okruh možných účastníků zadávacího řízení. Dle navrhovatele dochází k nepřiměřenému zvýhodnění těch dodavatelů, kteří jsou již zavedenými dodavateli v rámci veřejného sektoru.

Konečně pak navrhovatel namítá zadavatelem (ne)stanovená kritéria hodnocení.

S ohledem na vše shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 28. 1. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS03676/2022/535 ze dne 2. 2. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-03677/2022/535 ze dne 2. 2. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 7. 2. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu”) včetně části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel Úřad od zadavatele dne 7. 2. 2022.2

Zadavatel předně namítá účelovost podaných námitek i návrhu, kterou spatřuje ve skutečnosti, že navrhovatel podal námitky až v poslední den zákonné lhůty pro jejich podání, ačkoliv tak mohl učinit dříve, a to navíc za situace, kdy si je vědom potřeby zadavatele realizovat předmět plnění veřejné zakázky dle časového harmonogramu.

Zadavatel dále uvádí, že ačkoliv navrhovatel materiálně brojí proti zadávacím podmínkám, které dle něj znemožňují užití zahraničních referencí a znevýhodňují zahraniční dodavatele, z průběhu zadávacího řízení je zřejmé, že argumentace navrhovatele je nesprávná, nepravdivá a v rozporu s reálným stavem věci. Zadavatel totiž obdržel celkem 5 žádostí o účast, přičemž v některých z nich byly předloženy zahraniční reference, u kterých zadavatel dosud nezjistil žádný rozpor se zadávacími podmínkami. Nadto navrhovatel nespecifikoval ani jednu konkrétní zahraniční referenci, kterou by disponoval a kterou by mohl uplatnit v zadávacím řízení, ale zadávací podmínky mu v tom zabránily. Navrhovatel tak neprokázal, že mu postupem zadavatele reálně hrozila nebo vznikla újma, v důsledku čehož navrhovatel dle zadavatele není a nebyl aktivně legitimován k podání námitek a návrhu.

Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel brojí především proti stanovení některých zadávacích podmínek pomocí odkazu na konkrétní zákonné instituty vymezující např. jednotlivé druhy informačních systémů a proti požadavku zadavatele na významné služby spočívajícímu v integraci těchto systémů na další zadavatelem odkazované informační systémy. Dle zadavatele však nemohou být zadávací podmínky diskriminační, jelikož působí shodně na všechny relevantní dodavatele, a žádného tedy nedůvodně nezvýhodňují.

Zadavatel se neztotožňuje ani s námitkou netransparentnosti zadávacích podmínek, jelikož v případě zákonných odkazů zadavatel odkazuje vždy na konkrétní institut upravený daným zákonem. Pokud tedy navrhovatel zpochybňuje transparentnost takového vymezení zadávacích podmínek, paradoxně zpochybňuje i celý právní řád České republiky. Zadavatel trvá na tom, že pokud právní předpis definuje určitý druh informačního systému a klade na něj zcela konkrétní požadavky, prostý odkaz na takový zákonný institut je zcela transparentní a co do svého obsahu jednoznačný. Každému relevantnímu dodavateli pak musí být zřejmé, jaké konkrétní požadavky se k jednotlivým druhům informačního systému vztahují.

Dle zadavatele navrhovatel záměrně dezinterpretuje obsah zadávací dokumentace, když tvrdí, že je v ní odkazováno na právní předpisy jako na celek, nikoliv na konkrétní právní normy či instituty v nich obsažené. Zadavatel akcentuje, že pokud na nějakém místě zadávací dokumentace činí odkaz na zákon, vždy tak činí výhradně ke konkrétnímu institutu, přičemž právní úpravou, jejíž obdobnost má dodavatel u zahraniční reference prokázat, je pak v této logice právě právní týkající se konkrétního odkazovaného institutu.

K námitce navrhovatele, že není zřejmé, jak bude zadavatel posuzovat obdobnost zahraniční právní úpravy, resp. jak má být tato prokázána, zadavatel odkazuje na vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, ze kterého dle zadavatele vyplývá rozsah a způsob posuzování obdobnosti právních předpisů zadavatelem, resp. jím ustanovenou komisí. Nadto zadavatel dále ve vyjádření k návrhu uvádí, že požadavek na doložení právního stanoviska (či jiného důkazu o obdobnosti dotčené právní úpravy) ve vztahu k zahraničním referencím za analogické

K možným výkladům účelu kvalifikačních požadavků, které uvedl v návrhu navrhovatel, zadavatel konstatuje, že cíle, které sleduje, není povinen v zadávací dokumentaci uvádět ani odůvodňovat. Za rozhodné považuje zadavatel to, že kvalifikační kritéria nastavil přiměřeně, transparentně, nediskriminačně a v jednoznačném vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Dále zadavatel uvádí, že faktickým účelem kvalifikační požadavků je kombinace všech navrhovatelem uvedených výkladů. Prostřednictvím jednotlivých kvalifikačních kritérií zadavatel ověřuje, zda má dodavatel zkušenost s implementací systému o určitých parametrech, zkušenost s dodávkou informačního systému subjektu veřejné správy a zároveň i zkušenosti se zajištěním souladu s právními předpisy jako takovými. Kombinace požadavků byla právě nastavena tak, aby bylo možné jednoznačně ověřit objektivní schopnost dodavatele plnit předmět veřejné zakázky. Současně zadavatel uvádí, že ke svým jednoznačně stanoveným požadavkům na významné služby připustil možnost jejich prokázání prostřednictvím tzv. rovnocenného řešení, přičemž posouzení této rovnocennosti je na zadavateli, resp. na komisi, která jej patřičně zdokumentuje. Proti případnému vyloučení ze zadávacího řízení se následně může dodavatel bránit a namítat, že rovnocennost byla posouzena nesprávně. I v tomto kontextu se tak dle zadavatele předmětný požadavek jeví jako zcela legitimní.

S tvrzením navrhovatele, že požadavek na doložení minimálně jedné významné služby (z kategorie 1, 2, 3 nebo 4) spočívající v zajištění dodávky nebo rozvoje informačního systému, který by byl vysoce dostupný z minimálně dvou datových center v odlišných lokalitách, může být odůvodněný v rámci technických podmínek, nikoliv však ve vztahu ke kvalifikaci, se zadavatel neztotožňuje, neboť je dle zadavatele na první pohled zcela evidentní, že zkušenost se zajištěním propojení datových center v odlišných lokalitách se podstatně odlišuje od zkušenosti se zajištěním propojení dvou systémů nacházejících se v témže datovém centru (liší se zajištění loadbalancingu, návrh architektury i samotný provoz informačního systému. V případě jednoho datového centra odpadá potřeba zajištění přepínání komunikace mezi datovými centry).

Co se týče navrhovatelem zpochybňované možnosti zadavatele směřovat kvalifikačními požadavky k prokázání toho, že má dodavatel relevantní zkušenosti s dodávkou informačního systému pro subjekty z veřejného sektoru, zadavatel uvádí, že taková zkušenost přináší významná specifika spojená s návrhem systému, s jeho implementací i s poskytováním dalších služeb. Dodávky pro veřejný sektor vyžadují specifický přístup k realizaci dodávek, kdy jednotlivé procesy obecně podléhají větší míře kontroly, než je tomu ve sféře soukromé, a rovněž mj. procesu schvalování. Dodání informačního systému subjektu veřejné správy je nadto spojeno také se zkušeností se zohledněním specifických legislativních požadavků (např. tvorba zásad a postupů provozu, struktura a obsah provozní dokumentace apod.), které se na soukromé informační systémy nevztahují.

Zadavatel dále nesouhlasí, že by zadávací podmínky měly být nastaveny v rozporu s § 73 odst. 6 zákona, neboť zadavatel dle svých slov „jednoznačně stanovil minimální úroveň pro jejich splnění, kterou je nutnost naplnění zcela jednoznačného požadavku zadavatele, aby např. předmětem jedné z významných služeb byla konkrétní kategorie informačního systému

Co se týče námitky navrhovatele ve vztahu k porušení ustanovení § 6 odst. 3 zákona, zadavatel uvádí, že tato námitka navrhovateli materiálně nenáleží, neboť má sídlo v České republice. „I kdyby tedy byla jím tvrzená skutečnost pravdivá, porušení této zásady by na něj nemohlo mít vliv a nemohla mu v souvislosti s tím logicky ani vzniknout újma.“ Současně pak zadavatel konstatuje, že k porušení zásady dle § 6 odst. 3 zákona v zadávacím řízení nedošlo, neboť pokud zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 mluví již zcela obecně o zahraničních předpisech (a nikoliv pouze předpisech států Evropské unie), „de facto tím zadavatel deroguje předchozí užší vymezení této zadávací podmínky a nahrazuje jej širším“.

K námitkám navrhovatele ve vztahu ke kritériím pro snižování počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel mj. uvádí, že ačkoliv „dodavatel může získat až 60 bodů za předložení dvou významných služeb, kde každá z nich naplňuje kumulativně požadavky na významné služby kategorie 1, 2, 3, 4, může dodavatel disponující významnými službami pro účely bodování pouze ze soukromého sektoru získat 50 bodů. Jedinou významnou službou vztahující se výhradně k plnění poskytovanému ve veřejném sektoru je totiž významná služba kategorie 3

K navrhovatelem tvrzeným nedostatkům vymezení hodnotících kritérií zadavatel uvádí, že nebyl povinen konkrétní kritéria hodnocení stanovit již ve výzvě k podání žádostí o účast, ale nejdříve ve výzvě k účasti v soutěžním dialogu, a to s ohledem na výslovné znění ustanovení § 68 odst. 4, § 69 odst. 6 a přílohy č. 6 zákona.

Závěrem vyjádření k návrhu zadavatel konstatuje, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že z rozhodnutí o námitkách vyplývají nové skutečnosti oproti zadávací dokumentaci a jejím vysvětlením, když zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvádí žádné nové skutečnosti, nýbrž pouze odůvodňuje stanovení jednotlivých zadávacích podmínek ve vazbě na vznesené námitky. Takové informace přitom není zadavatel povinen uvádět v zadávací dokumentaci ani v jejích vysvětleních, přičemž se zároveň nejedná ani o informace, které by byly jakýmkoliv způsobem potřebné k vypracování žádostí o účast.

S ohledem na vše výše uvedené zadavatel považuje podaný návrh ve všech bodech za nedůvodný a navrhuje, aby jej Úřad dle § 265 písm. a) zákona zamítl. Alternativně pak zadavatel navrhuje také zamítnutí návrhu z důvodu dle § 265 písm. b) zákona, případně zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-08276/2022/500 ze dne 8. 3. 2022 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-08526/2022/535 ze dne 9. 3. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – ke sdělení, v čem spočívají konkrétní podstatné rozdíly mezi integrací informačního systému na informační systémy uvedené v bodu 2.5.1 přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky a integrací informačního systému na jiné, zejm. soukromé informační systémy, a to z hlediska podstatných odlišností zkušeností dodavatele získaných při realizaci takových služeb, a to včetně uvedení, jaká konkrétní specifika z technického hlediska vykazují informační systémy uvedené v bodu 2.5.1 přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, resp. integrace na tyto informační systémy, jež odlišují integraci na tyto informační systémy od integrace na jiné, zejm. soukromé informační systémy.

Usnesením č. j. ÚOHS-08527/2022/535 ze dne 9. 3. 2022 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat stanoviska obsahující upřesňující informace k otázce, zda „lze službu spočívající v zajištění dodávky nebo rozvoji informačního systému, který byl vysoce dostupný z datového centra v jedné lokalitě se dvěma funkčně autonomními celky s vlastním záložním zdrojem energie, považovat za ekvivalentní službě spočívající v zajištění dodávky nebo rozvoji informačního systému, který byl vysoce dostupný z minimálně dvou datových center v odlišných lokalitách, tj. na různých adresách, a to z hlediska rovnocennosti, nebo naopak podstatných odlišností zkušeností dodavatele získaných při realizaci takových služeb, zejména co se týče zajištění loadbalancingu, návrhu architektury informačního systému, samotného provozu informačního systému a s tím např. související potřeby zajištění přepínání komunikace mezi dvěma datovými centry/dvěma autonomními celky“.

Přípisy č. j. ÚOHS-08513/2022/512, č. j. ÚOHS-08528/2022/535 a č. j. ÚOHS08529/2022/535 ze dne 9. 3. 2022, č. j. ÚOHS-10148/2022/512 ze dne 23. 3. 2022 a č. j. ÚOHS-11114/2022/535 ze dne 31. 3. 20222 (dále jen „žádost o informace dodavatelům“) požádal Úřad dodavatele: •

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 10. 3. 2022 odpověď dodavatele Galileo z téhož dne, ve které dodavatel Galileo uvádí, že „zodpovězení uvedené otázky nespadá do naší kompetence“.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 16. 3. 2022 odpověď dodavatele OR-CZ z téhož dne, ve které dodavatel OR-CZ uvádí, že „[a]no, z technického pohledu považujeme uvedený požadavek za ekvivalentní. Jedinou odlišnost spatřujeme v pohledu bezpečnosti, kdy je vždy bezpečnější mít v případě vysoké dostupnosti rozmístěny servery ve dvou odlišných lokalitách.“

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 20. 3. 2022 odpověď dodavatele EXON ze dne 18. 3. 20224, ve které dodavatel EXON uvádí, že „[n]aší specializací jsou primárně systémy Elektronické správy dokumentů a digitalizace, nikoliv infrastrukturní projekty se silnými požadavky na vysokou dostupnost. Proto se necítíme kompetentní jednoznačně odpovědět na váš dotaz.“

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 25. 3. 2022 odpověď dodavatele TESCO ze dne 24. 3. 2022, ve které dodavatel TESCO uvádí, že „[b]ez kompletní znalosti zadávací dokumentace, a tedy předmětu veřejné zakázky, je velice obtížné na uvedený dotaz odpovědět. Je nutno rozlišovat, zda předmětem dodávky je SW nebo i HW.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 29. 3. 2022 odpověď dodavatele GORDIC z téhož dne, ve které dodavatel GORDIC uvádí, že „bez znalosti konkrétních technologií a dalších informací typu přenosových kapacit či latencí mezi dvěma oddělenými lokalitami nelze být zcela konkrétní, ale obecně je konfigurace dvou fyzicky oddělených datových center komplikovanější, zejména s ohledem na potřebu zajištění dostatečných časových odezev jak při provozu, tak v okamžiku výpadku jednoho datového centra (především zabezpečení včasného přenosu posledních změn před výpadkem).

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 29. 3. 2022 odpověď dodavatele OKsystem z téhož dne, ve které dodavatel OKsystem uvádí následující: „Řešení vysoké dostupnosti pouze v rámci jednoho datového centra má za cíl ochránit provozovanou službu jen proti výpadku některé dílčí části systému, nikoli systému jako celku.

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 8. 4. 2022 odpověď dodavatele Oracle z téhož dne, ve které dodavatel Oracle uvádí následující: „Společnost Oracle Czech s.r.o. je primárně dodavatelem software a Váš dotaz má velký přesah do IT infrastruktury a hardware. Rádi odpovíme podle našich nejlepších zkušeností, doporučujeme ale konzultovat vaši otázku s dodavateli hostingových služeb, jako je například

V návaznosti na žádost o informace dodavatelům obdržel Úřad dne 11. 4. 2022 odpověď dodavatele Softec z téhož dne, ve které dodavatel Softec uvádí, že „zodpovězení uvedené otázky nespadá do naší kompetence“.

V návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-08527/2022/535 ze dne 9. 3. 2022, kterým Úřad správní řízení přerušil s cílem získat stanoviska (blíže viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí), obdržel Úřad dne 16. 3. 2022 vyjádření zadavatele ze dne 15. 3. 20225 označené jako „Návrh na způsob ověření skutkových okolností“ (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne

Zadavatel ve vyjádření ze dne 15. 3. 2022 k požadavku na referenci spočívajícímu v „zajištění dodávky nebo rozvoji informačního systému, který byl […] vysoce dostupný z minimálně dvou datových center v odlišných lokalitách“ předně uvádí, že k jeho splnění postačovalo, aby účastník předložil pouze jednu významnou službu tohoto druhu. Již z tohoto pohledu tak zadavatel považuje předmětný požadavek za „velmi přiměřený a pro skutečně kvalifikované dodavatele snadno splnitelný“. Současně zadavatel dodává, že v šetřeném zadávacím řízení a v paralelně probíhajících zadávacích řízeních, kde byl stanoven obdobný požadavek, obdržel v rámci žádostí o účast „celkem 28 (!) rozdílných významných služeb, které uvedený požadavek splňují“, pročež zadavatel nespatřuje na daném požadavku nic nediskriminačního ani nepřiměřeně restriktivního.

Zadavatel ve vyjádření ze dne 15. 3. 2022 dále uvádí, že předmětný požadavek stanovil „s ohledem na požadavky kybernetické bezpečnosti a klíčový význam poptávaného systému, když je nezbytné, aby byl předmět veřejné zakázky dodán v podobě zaručující vysokou dostupnost (HighAvailability). Toho lze bezpečně dosáhnout pouze tak, že je systém provozován v tzv. geografickém clusteru. To znamená minimálně ve dvou zcela oddělených lokalitách (datových centrech), ve kterých je buď zcela, nebo částečně zdvojený hardware a software, nezbytný pro chod celého systému. Nezbytné také je, aby lokality uvedených datových center byly od sebe dostatečně geograficky vzdálené […]. Výše uvedené totiž představuje prakticky jediný reálně spolehlivý prostředek zajištění odolnosti systému např. proti dlouhodobým výpadkům energie, telekomunikačních sítí či proti lokálním přírodním katastrofám apod.“

Zadavatel dále uvádí, že implementace takového systému „sebou nese určitá specifika. Jde zejména o nutnost propojení dvou systémů, které jsou reálně provozovány desítky až stovky kilometrů od sebe a které navenek představují systém jeden. U takových informačních systému je nezbytné zajistit např. automatické přepínání v případě výpadku jednoho z nich (tzv. failover), replikaci dat do dvou lokalit, tzv. loadbalancing, tedy průběžné řízení zátěže ve dvou lokalitách apod. Implementace těchto procesů je pak v případě provozování informačního systému ve dvou datových centrech v odlišných lokalitách podstatně náročnější (zejm. z technického, technologického, logistického a odbornostního hlediska), než v případě paralelního provozu dvou instancí téhož informačního systému v jednom datovém centru.“

Z výše uvedeného je dle zadavatele zřejmé, že stanovení daného požadavku je „opodstatněné, když ověřuje reálnou schopnost účastníků řízení dodat v rámci veřejné zakázky požadované plnění, přičemž tedy má úzký vztah k předmětu veřejné zakázky“.

Co se týče alternativy k danému požadavku navrhovanou navrhovatelem, zadavatel ve vyjádření ze dne 15. 3. 2022 konstatuje, že „takto získaná zkušenost je podstatně odlišná od zkušenosti potřebné pro realizaci předmětu plnění. […] Dva funkčně oddělené autonomní celky v jedné lokalitě totiž využívají komunikační propojení definované na vrstvě L2 (linkové vrstvě) ISO/OSI modelu, zatímco u geograficky oddělených datových centrech se využívají propojení definované na vrstvě L3 (síťové vrstvě) ISO/OSI modelu. Rozdílné jsou rovněž síťové charakteristiky specifické pro propojení dvou instancí systému fungujících ve dvou datových centrech v odlišných lokalitách, zejména pak latence a doba odezvy. Těmto odlišnostem se přitom musí přizpůsobovat technologie použité na vyšších vrstvách architektury a je vyžadován odlišný přístup v řešení zejména u databázových clusterů, ale i v rámci řešení aplikační platformy.“ K uvedenému zadavatel uzavírá, že geografická vzdálenost přináší „řadu nároků a komplikací jak při návrhu řešení, tak i v rámci jeho implementace a reálného provozu, kterých je dodavatel v případě dvou logických center v jedné lokalitě ušetřen a se kterými tedy v případě realizace referenční významné služby tímto způsobem nebude mít zkušenosti“. Právě z tohoto důvodu je tedy pro zadavatele alternativa navrhovaná navrhovatelem nevhodná, resp. irelevantní.

Závěrem vyjádření ze dne 15. 3. 2022 zadavatel pro případ, že Úřad bude i přes výše uvedená tvrzení zadavatele předmětnou problematiku dále ověřovat u třetích subjektů, navrhuje konkrétní znění jim pokládaného dotazu a současně Úřad žádá, aby oslovil „nikoliv soukromé IT společnosti, které mohou své vyjádření poskytovat s účelovou deformací (kromě jiného i v důsledku aktivity navrhovatele, který o svém návrhu na trhu široce informoval), ale

V návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-08526/2022/535 ze dne 9. 3. 2022 obdržel Úřad dne

Zadavatel ve vyjádření ze dne 29. 3. 2022 sděluje, že mezi integrací informačního systému na některé z kategorií informačních systémů uvedených v bodu 2.5.1 přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky a integrací na jiné, zejm. soukromé informační systémy, je podstatný rozdíl, a to jak z technického hlediska, tak z dalších hledisek, která jsou pro řádnou realizaci předmětu plnění veřejné zakázky zcela zásadní.

V návaznosti na shora uvedené zadavatel předně vysvětluje samotný pojem „integrace“, přičemž v této souvislosti mj. uvádí, že integrace „zahrnuje celou řadu různých propojení, která se mohou systém od systému diametrálně lišit rozsahem, složitostí, použitými technologiemi a řadou dalších parametrů“, přičemž „každé propojení dvou konkrétních systémů je do značné míry jedinečné a jeho realizace vytváří pro dodavatele unikátní zkušenost, kterou nelze ani částečně nahradit propojením jakýchkoliv dvou jiných systémů“.

Zadavatel dále uvádí, že okruhy informačních systémů uvedené v bodu 2.5.1 přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky jsou „centrálními prvky eGovernmentu České republiky a jsou základními pilíři, které jsou sdílené při realizaci informačních systémů podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné

Co se týče jiných informačních systémů, zejm. pak soukromých informačních systémů, zadavatel uvádí, že ačkoliv tyto mohou mít rovněž přesně definované komunikační protokoly, schémata výměny dat a požadavky na kybernetickou bezpečnost, „budou se tyto svým obsahem podstatně lišit od stejných atributů definovaných informačních systémů, a to natolik, že z pohledu zkušeností dodavatele […] nebudou nijak relevantní. Ve většině případů však tyto jiné, zejm. soukromé informační systémy, nebudou mít takové atributy pevně stanoveny vůbec, což opět jen prohloubí odlišnost a nedostatečnost s nimi nabyté zkušenosti.“

Výše uvedené zadavatel ve vyjádření ze dne 29. 3. 2022 demonstruje ve vztahu k Informačnímu systému veřejných schránek, kdy odkazuje na konkrétní technické a jiné požadavky na napojení aplikací (včetně informačních systémů) třetích stran, které jsou stanoveny v Provozním řádu informačního systému datových schránek. Zadavatel uvádí, že zde je „ve vztahu k ISDS stanoveno, na jakých principech a jak musí integrace jiného informačního systému na ISDS fungovat. Tyto zcela konkrétní technické požadavky (např. požadavky na strukturu komunikace […]) jsou pak specifické právě pro ISDS a dodavatel s nimi nemůže získat potřebnou zkušenost při integraci systému na odlišný informační systém.“.

Zadavatel ve vyjádření ze dne 29. 3. 2022 dále konstatuje, že výše uvedené závěry „pak lze zobecnit ve vztahu ke všem okruhům zadavatelem stanovených informačních systémů, kdy každý z těchto okruhů disponuje svými zcela konkrétními technickými a jinými požadavky (obsaženými typicky v provozních řádech daných informačních systémů a jejich technických přílohách), které musí být dodrženy při integraci jakéhokoliv informačního systému na informační systém z tohoto okruhu. Naopak informační systémy stojící mimo stanovený okruh informačních systémů shodné/obdobné požadavky na integraci nekladou, ale uplatní se u nich požadavky jiné, nebo žádné.“

Závěrem vyjádření ze dne 29. 3. 2022 zadavatel konstatuje, že informační systém, který má být na základě veřejné zakázky vytvořen, bude muset být integrován na všechny zadavatelem stanované informační systémy, pročež je pro zadavatele zcela zásadní ověřit, že dodavatel účastnící se zadávacího řízení již disponuje relevantními zkušenostmi s implementací právě takových zcela konkrétních technických a jiných požadavků. „Předmětný požadavek zadavatele na zkušenost s integrací právě na vybrané kategorie informačních systémů je tak zcela legitimní a zákonný, když má vztah k předmětu veřejné zakázky, tímto předmětem je odůvodněn, a zároveň je jeho prostřednictvím ověřována reálná schopnost dodavatelů dodat požadované plnění.“

Přípisem č. j. ÚOHS-15822/2022/535 ze dne 11. 5. 2022 Úřad účastníkům správního řízení oznámil, že ve správním řízení se pokračuje, a to ode dne 21. 4. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022 určil Úřad navrhovateli lhůtu

Navrhovatel se k usnesení č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022 ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Usnesením č. j. ÚOHS-17814/2022/535 ze dne 26. 5. 2022 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 31. 5. 2022 obdržel Úřad nedatovanou žádost navrhovatele o prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-17814/2022/535 ze dne 26. 5. 2022, ve které se účastníci správního řízení mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením č. j. ÚOHS-18489/2022/535 ze dne 1. 6. 2022 prodloužil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to o 6 dnů (tj. do dne 8. 6. 2022).

Dne 8. 6. 2022 obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne (dále jen „podání navrhovatele ze dne 8. 6. 2022“), v němž se navrhovatel vyjadřuje k podkladům rozhodnutí a rovněž k usnesení č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022“.

Navrhovatel předně vyjadřuje politování nad zmeškáním lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022, které bylo zapříčiněno neplněním pracovních povinností ze strany zaměstnankyně navrhovatele odpovědné za distribuci datových zpráv.

Navrhovatel k usnesení č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022 uvádí, že z citovaného usnesení nevyplývá, jaký rozsah informací Úřad od navrhovatele žádá v mezích „sdělení konkrétních dodavatelů, s nimiž navrhovatel zvažoval určitou formu spolupráce za účelem podání žádosti o účast do zadávacího řízení na veřejnou zakázku a kteří by disponovali referencí realizovanou v zahraničí mimo státy Evropské unie a tuto mohli užít při prokazování kvalifikace v rámci veřejné zakázky“. V této souvislosti navrhovatel konstatuje, že ačkoliv

Navrhovatel se v podání navrhovatele ze dne 8. 6. 2022 dále ohrazuje proti „zjevné snaze

Navrhovatel se dále vyjadřuje k jednotlivým namítaným zadávacím podmínkám, přičemž v této souvislosti zejm. opakuje skutečnosti již obsažené v návrhu, resp. námitkách, na které rovněž odkazuje.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k vyjádření zadavatele ze dne 29. 3. 2022, přičemž uvádí, že toto potvrzuje nelogičnost požadavku zadavatele na doložení zkušeností se systémem obsahujícím integrační vazby na alespoň 2 z právě 4 nebo 3 jiných konkrétních systémů.

K srovnatelnosti datového centra rozděleného na dvě funkčně samostatné jednotky s datovým centrem ve dvou různých lokalitách pak navrhovatel uvádí, že Úřadem provedené šetření, resp. odpovědi oslovených dodavatelů prokazují, že „zkušenosti získané při dodávce nebo rozvoji informačního systému napojeného na dvě datová centra, ať již v odlišných lokalitách nebo v jedné lokalitě, jsou vzájemně zastupitelné, tj. že dodavatel se zkušeností s jedním typem řešení bude bez obtíží schopen zajistit i řešení druhého typu“.

V závěru podání navrhovatele ze dne 8. 6. 2022navrhovatel žádá, aby Úřad v souladu s § 263 odst. 3 zákona rozhodl dle petitu jeho návrhu.

Dne 9. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 6. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Na prvním místě se zadavatel vyjadřuje k otázce (ne)ekvivalentnosti služby spočívající v zajištění dodávky nebo rozvoje informačního systému, který byl vysoce dostupný z minimálně dvou datových center v odlišných lokalitách, tj. na různých adresách, službě spočívající v zajištění dodávky nebo rozvoje informačního systému, který byl vysoce dostupný z datového centra v jedné lokalitě se dvěma funkčně autonomními celky s vlastním záložním zdrojem energie. Zadavatel uvádí, že z Úřadem provedeného šetření vyplývá, že názor oslovených subjektů na tuto otázku není jednotný, kdy zhruba polovina oslovených subjektů považuje uvedené významné služby z pohledu zkušeností dodavatele za podstatně odlišné, druhá polovina pak za spíše rovnocenné. Dle navrhovatele je v tomto kontextu nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že většina oslovených subjektů potvrzujících rovnocennost zkušeností dodavatele získaných při realizaci daných služeb poskytla pouze velmi stručné a nijak neodůvodněné odpovědi a že naopak odpovědi subjektů potvrzujících odlišnost zkušeností dodavatele jsou daleko propracovanější a podrobněji zdůvodněné (zejm. vyjádření dodavatele OKsystem, jehož závěry pak plně podporuje i dodavatel

Zadavatel se dále vyjadřuje k otázce údajné diskriminace zahraničních dodavatelů, resp. dodavatelů s významnými službami ze zahraničí. Zadavatel uvádí, že navrhovatel opakovaně tvrdil, že se plánoval účastnit zadávacího řízení s využitím zahraničních poddodavatelů a za využití zahraničních referencí, tato obecná tvrzení však nijak nezdůvodnil, resp. nepodložil.

Co se pak obecně týče veškerých podkladů pro vydání rozhodnutí shromážděných Úřadem, zadavatel konstatuje, že z nich jednoznačně vyplývá zákonnost postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení. Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky nemohou být diskriminačními, neboť mají na všechny relevantní dodavatele shodný dopad, tedy žádného nedůvodně nezvýhodňují oproti ostatním relevantním dodavatelům. Ani zahraniční dodavatelé či dodavatelé se zahraničními referencemi tak nejsou nedůvodně znevýhodněni vůči dodavatelům tuzemským. Ve vztahu k odkazům na právní předpisy zadavatel konstatuje, že ty nemohou být z povahy věci netransparentní, neboť jde „o shodnou situaci, jako kdyby zadavatel ‚vystřihl‘ takovou definici z právního předpisu a doslovně ji přenesl do zadávací dokumentace“. Z podkladů pro vydání rozhodnutí pak dle zadavatele také jednoznačně vyplývá, jaký byl smysl, účel i obsah jednotlivých kvalifikačních požadavků zadavatele, přičemž zadavatel trvá na tom, že výslovné vymezení jejich účelu v zadávací dokumentaci zákon nepožaduje. Pokud pak jde o otázku kvalifikačních požadavků, které se vztahují specificky k informačním systémům, které se vyskytují pouze v rámci veřejné správy, ani tato skutečnost nepředstavuje porušení zákona. Ze zadávací dokumentace totiž dle zadavatele jednoznačně vyplývá, že zadavatel nestanovil „samoúčelný požadavek na to, aby dodavatelé disponovali zkušeností z oblasti veřejné správy, ale že tento požadavek implicitně vyplývá vždy z požadavku jiného, tj. například z požadavku, aby se předmět významné služby týkal informačního systému veřejné správy“.

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel Úřad žádá, aby návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl. Alternativně pak zadavatel navrhuje také zamítnutí návrhu z důvodu dle § 265 písm. b) zákona, případně zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejm. příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl • ve výroku I. tohoto rozhodnutí ve vztahu k části návrhu namítající stanovení požadavku zadavatele na dokládání srovnatelnosti právních předpisů v případě předkládání zahraničních významných služeb v rozporu s § 6 odst. 3 zákona o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona, neboť nebyl podán oprávněnou osobou,

Podle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Podle § 6 odst. 3 zákona nesmí zadavatel omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (díle jen „členský stát“), nebo b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti a) zadávacím podmínkám, b) dobrovolnému oznámení, c) vyloučení účastníka zadávacího řízení, d) rozhodnutí o výběru dodavatele, e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

V úvodu přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „kvalifikační dokumentace“) zadavatel mj. stanovil, že „pokud v (i) rámci požadavků

Úřad uvádí, že navrhovatel v šetřeném případě spatřuje nezákonnost zadávacích podmínek veřejné zakázky ve vztahu k výše uvedené zadávací podmínce obsahující požadavek zadavatele na dokládání srovnatelnosti právních předpisů v případě předkládání zahraničních referencí mj. ve skutečnosti, že požadavek na doložení srovnatelnosti právních předpisů je v rozporu s § 6 odst. 3 zákona, neboť zadavatel „fakticky vyžaduje doložení pouze (veřejných) zakázek realizovaných v jiném členském státě Evropské unie“, resp. „přímo vyloučil možnost dokládání zkušeností realizovaných mimo Evropskou unii“ (viz body 13. a 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v návrhu v souvislosti s výše uvedeným mj. konstatuje, že „[z]adavatel […] nebere v potaz […] skutečnost, že jím v rozporu se ZZVZ stanovené zadávací podmínky omezují i účast jiných dodavatelů, se kterými by Navrhovatel případně mohl podat společnou nabídku nebo s nimi uzavřít poddodavatelské smluvní vztahy“ a že výše uvedená zadávací podmínka je pro navrhovatele „omezující jednak přímo (nemožnost doložit zkušenost mimo EU), jednak nepřímo tím, že vylučuje možnost zapojení zahraničního partnera se sídlem mimo Evropskou unii.“ Zadavatel pak k této námitce ve vyjádření k návrhu uvádí, že navrhovatel v námitkách ani v návrhu „nespecifikoval ani jednu konkrétní zahraniční referenci, kterou by disponoval a kterou by mohl uplatnit v zadávacím řízení, ale zadávací podmínky mu v tom zabránily. Navrhovatel tak neprokázal, že mu postupem zadavatele reálně hrozila či vznikla újma.“

S ohledem na výše uvedené tak Úřad shrnuje, že vyjma samotného možného diskriminačního charakteru zadávací podmínky spočívající v požadavku zadavatele na dokládání srovnatelnosti právních předpisů v případě předkládání zahraničních referencí ve smyslu jejího rozporu s § 6 odst. 3 zákona, a to ve vztahu k dodavatelům s referencemi realizovanými v zahraničí mimo státy Evropské unie, je mezi účastníky správního řízení sporu rovněž o tom, zda navrhovatel je, resp. byl v této konkrétní věci vůbec aktivně legitimován k podání návrhu. Vzhledem k tomu, že aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu je nezbytnou podmínkou pro věcný přezkum namítaných skutečností, přistoupil Úřad v prvé řadě k posouzení právě této otázky.

Úřad v obecnosti konstatuje, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek přitom plynou z § 241 odst. 1 zákona, podle něhož může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním (podlimitní nebo nadlimitní) veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Musí se tedy jednat

Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě není mezi účastníky správního řízení sporu o tom, že by navrhovatel nebyl aktivně legitimován v tom smyslu, že by nebyl dodavatelem dle § 5 zákona, přistoupil Úřad k posouzení pouze druhé z výše uvedených podmínek aktivní legitimace navrhovatele, tj. k otázce „prokázání” hrozby či vzniku újmy na straně navrhovatele nastalé v důsledku stanovení namítané zadávací podmínky zadavatelem.

K tomu Úřad předně konstatuje, že újma je pojem zjevně širší než pojem škoda, a nemusí tak být vyčíslena, postačující je např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli, resp. navrhovateli. Navíc zákonodárce v § 241 odst. 1, resp. § 244 odst. 3 zákona připouští i uvedení pouhé potenciality, tj. hrozby újmy na právech eventuálního dodavatele (stěžovatele, navrhovatele). Současně však Úřad konstatuje, že je třeba přihlédnout k tomu, že ne v každé situaci lze uzavřít, že „je aktivní legitimace dána jen proto, že stěžovatelem je dodavatel a jeho újma spočívá v tom, že se nemůže ucházet o veřejnou zakázku,“ jak je konstatováno např. v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne

Úřad tak v kontextu shora uvedeného konstatuje, že pokud navrhovatel namítá, že požadavek zadavatele na dokládání srovnatelnosti právních předpisů v případě předkládání zahraničních významných služeb je v rozporu s § 6 odst. 3 zákona, neboť, jak vyplývá z úvodu kvalifikační dokumentace, zadavatel v tomto ohledu připouští pouze významné služby realizované ve státech Evropské unie (viz bod 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je zřejmé, resp. nesporné, že uvedené nastavení zadávacích podmínek by navrhovatele jakožto právnickou osobu založenou dle českého práva sídlící v České republice mohlo „ohrozit“ (omezit) pouze v případě, že by sám disponoval referencí realizovanou v zahraničí mimo

Za účelem posouzení reálnosti hrozby a potažmo tedy i možnosti vzniku újmy na straně navrhovatele nastalé v důsledku možného stanovení předmětné zadávací podmínky zadavatelem v rozporu s § 6 odst. 3 zákona tak Úřad navrhovatele usnesením č. j. ÚOHS15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022 vyzval ke sdělení konkrétní reference navrhovatele realizované v zahraničí mimo státy Evropské unie, kterou by navrhovatel mohl užít při prokazování kvalifikace v rámci veřejné zakázky, nebo ke sdělení konkrétních dodavatelů, s nimiž navrhovatel zvažoval určitou formu spolupráce za účelem podání žádosti o účast do zadávacího řízení na veřejnou zakázku a kteří by disponovali referencí realizovanou v zahraničí mimo státy Evropské unie a tuto mohli užít při prokazování kvalifikace v rámci veřejné zakázky. Navrhovatel se však k předmětnému usnesení ve stanovené lhůtě nevyjádřil (viz body 72. a 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Pro úplnost Úřad uvádí, že co se týče podání navrhovatele ze dne 8. 6. 2022, kde se navrhovatel v souvislosti s vyjádřením k podkladům rozhodnutí vyjadřuje v dotčené lhůtě rovněž k usnesení č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022 (viz body 77. až 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze jinak než konstatovat, že ani prostřednictvím tohoto podání není navrhovatelem doložena žádná z výše uvedených skutečností. Ve vztahu ke sdělení „konkrétních dodavatelů, s nimiž navrhovatel zvažoval určitou formu spolupráce za účelem podání žádosti o účast do zadávacího řízení na veřejnou zakázku a kteří by disponovali referencí realizovanou v zahraničí mimo státy Evropské unie a tuto mohli užít při prokazování kvalifikace v rámci veřejné zakázky,“ navrhovatel uvádí, že s ohledem na důvěrnost jednání s potenciálními obchodními partnery nemůže Úřadu poskytnout informace o jejich referencích (blíže viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vztahu ke sdělení „konkrétní reference navrhovatele realizované v zahraničí mimo státy Evropské unie, kterou by navrhovatel mohl užít při prokazování kvalifikace v rámci veřejné zakázky,“ navrhovatel toliko odkazuje na své internetové stránky, kde jsou dle jeho slov uvedeny významné služby poskytnuté objednatelům, kteří s uveřejněním informací o těchto službách souhlasili. K uvedenému Úřad konstatuje, že navrhovatelem tvrzená nemožnost poskytnutí informací o potenciálních obchodních partnerech navrhovatele je zcela irelevantní, neboť navrhovateli nic nebránilo označit tyto informace jako obchodní tajemství. Jak přitom vyplývá z § 271 odst. 2 zákona, dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen činit opatření, aby takové obchodní tajemství nebylo porušeno.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel tedy, jak je zřejmé z výše uvedeného, Úřadu žádnou ze skutečností specifikovaných usnesením č. j. ÚOHS-15859/2022/535 ze dne 12. 5. 2022 nedoložil, nelze dle Úřadu dovozovat předpoklad, že by navrhovatel byl v tomto ohledu dotčenou zadavatelem stanovenou zadávací podmínkou, resp. konkr. jejím tvrzeným rozporem s § 6 odst. 3 zákona, v účasti v šetřeném zadávacím řízení jakkoliv „reálně“ omezen, resp. že by mu v této souvislosti hrozila či vznikla újma. Jinými slovy řečeno, dle přesvědčení Úřadu navrhovatel neunesl své břemeno tvrzení, tím méně pak břemeno důkazní ohledně své aktivní legitimace k podání předmětné části námitek a návrhu, a to pokud jde o újmu, která mu hrozí či vznikla v důsledku tvrzeného nezákonného postupu zadavatele.

S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by navrhovateli tvrzeným nezákonným postupem zadavatele při stanovení dotčené zadávací podmínky uvedené v úvodu kvalifikační dokumentace připouštějící toliko reference realizované ve státech Evropské unie, konkr. rozporem této zadávací podmínky s § 6 odst. 3 zákona (viz bod 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ohrožovala či omezovala, pročež není splněna nezbytná podmínka existence vzniklé či hrozící újmy na právech navrhovatele, a tedy ani není dána (v dotčené části návrhu) aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

S ohledem na výše uvedené dospěl Úřad k závěru, že návrh nebyl v předmětné části podán oprávněnou osobou, a proto rozhodl podle § 265 písm. b) zákona o jeho zamítnutí tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost Úřad na tomto místě uvádí, že co se týče zbývající části návrhu, resp. zbývajících navrhovatelem namítaných skutečností, má Úřad za to, že podmínka pro podání námitek a následně návrhu, jež vyžaduje, aby dodavateli v důsledku domnělého porušení zákona postupem zadavatele hrozila či vznikla újma, je zde naplněna. Navrhovatel v námitkách

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

Podle § 68 odst. 2 zákona zadavatel zahajuje řízení se soutěžním dialogem odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

Podle § 68 odst. 4 zákona zadavatel posoudí soulad žádosti o účast se zadávacími podmínkami a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k účasti v soutěžním dialogu. Výzva k účasti v soutěžním dialogu musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 69 odst. 1 zákona zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele (dále jen „řešení“).

Podle § 69 odst. 5 zákona zadavatel pokračuje v soutěžním dialogu do doby, než rozhodne, zda předložená řešení jsou vhodná. Účastníka zadávacího řízení, jehož řešení není vhodné, ze zadávacího řízení vyloučí.

Podle § 69 odst. 6 zákona o ukončení soutěžního dialogu zadavatel neprodleně informuje účastníky zadávacího řízení a vyzve každého z účastníků zadávacího řízení k podání nabídek na nalezená řešení. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Nabídka musí obsahovat všechny aspekty řešení.

Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední

Podle § 81 zákona v případě, že byla kvalifikace získána v zahraničí, prokazuje se doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.

Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení, pokud tak stanoví v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6

Podle § 111 odst. 2 zákona minimální počet účastníků zadávacího řízení stanovený podle § 111 odst. 1 zákona musí zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž a činí alespoň 3 účastníky zadávacího řízení.

Podle § 111 odst. 3 zákona jako kritéria pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace.

Podle § 111 odst. 4 zákona snížení počtu účastníků zadávacího řízení provede zadavatel podle míry naplnění úrovně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení tak, aby počet vyzvaných účastníků zadávacího řízení odpovídal počtu nebo způsobu jeho stanovení, který uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast.

Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle písm. B) přílohy č. 6 zákona musí výzva k podání nabídek v užším řízení podle § 58 odst. 3 zákona, v jednacím řízení s uveřejněním podle § 61 odst. 11 zákona, v soutěžním dialogu podle § 69 odst. 6 zákona obsahovat alespoň

identifikační údaje zadavatele,

odkaz na uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení,

údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,

lhůtu pro podání nabídek,

způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,

pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 zákona.

Podle písm. E) přílohy č. 6 zákona musí výzva k účasti v soutěžním dialogu dle § 68 odst. 4 zákona obsahovat alespoň

identifikační údaje zadavatele,

odkaz na uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení,

údaje o přístupu k zadávací dokumentaci,

údaje o průběhu dialogu včetně data zahájení dialogu a jazyku, v němž bude dialog veden,

kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.

V části 2. „Charakter zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je uvedeno mj. následující: „Údaje obsažené v této zadávací dokumentaci vyjadřují požadavky zadavatele, které jsou mu známy v době zahájení řízení se soutěžním dialogem. Informace zadavatele uvedené v této zadávací dokumentaci vyjadřují pouze obecný záměr a základní představy zadavatele o plnění veřejné zakázky.

V části 8. „Údaje o kritériích hodnocení“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že základním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky dle § 114 odst. 1 zákona. V předmětné části zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel dále uvedl následující: „V současné době je záměrem zadavatele hodnotit nabídky podané na plnění této veřejné zakázky v její následující fázi dle těchto dílčích kritérií hodnocení: • nabídková cena – objektivně vymezené kritérium hodnocení;

V úvodu přílohy č. 3 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „kvalifikační dokumentace“) zadavatel mj. stanovil, že „pokud v (i) rámci požadavků na technickou kvalifikaci dle této kvalifikační dokumentace či (ii) v rámci pravidel pro snižování počtu účastníků zadávacího řízení dle této kvalifikační dokumentace zadavatel odkazuje na český právní předpis, je možné příslušný kvalifikační požadavek/bodovací parametr splnit s odkazem na obdobný/srovnatelný právní předpis příslušného státu EU, kde byla realizována daná významná služba či daný ICT projekt, který dodavatel předkládá v rámci technické kvalifikace a/nebo pro účely bodování v rámci pravidel pro snižování počtu účastníků zadávacího řízení. Současně dodavatel musí (ve své žádosti o účast) jednoznačně doložit, že tento právní předpis upravuje v rámci příslušného státu EU obdobnou/srovnatelnou právní úpravu s českou právní úpravou, na kterou zadavatel odkazuje v příslušných částech této kvalifikační dokumentace, a to například stručným právním stanoviskem, odborným stanoviskem/vyjádřením správního orgánu apod.“

V bodu 2.5.1 „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ kvalifikační dokumentace zadavatel ke způsobu prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanovil mj. následující: „Dodavatel předloží seznam významných dodávek/služeb (dále společně jen ‚služby‘) poskytnutých za posledních osm (8) let před zahájením zadávacího řízení […].

V části 5. „Omezení počtu účastníků zadávacího řízení“ kvalifikační dokumentace je uvedeno mj. následující: „Zadavatel bude v jednací fázi zadávacího řízení jednat s nejvýše třemi účastníky zadávacího řízení. V případě, že kvalifikaci prokážou více než tři účastníci zadávacího řízení, zadavatel zúží okruh účastníků pro jednací fázi pouze na tři účastníky zadávacího řízení, a to následujícím postupem.

Ve „Vysvětlení/změně zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 13. 12. 2021 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) zadavatel uvedl mj. následující: „Zadavatel přistoupil k tomuto vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 z vlastní iniciativy, kdy si výslovně dovoluje upozornit dodavatele na jeho postoj k zahraničním referenčním zakázkám, resp. k prokazování ‚obdobnosti informačních systémů‘. […]