ÚOHS S0071/2025/VZ – Smlouva o úvěru

Obviněný – obec Prštice, IČO 00282405, se sídlem Hlavní 1, 664 46 Prštice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 20. 12. 2023 smlouvu o úvěru reg. č. 99044048284 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Komerční banka, a.s., IČO 45317054, se sídlem

Podle č. 1.1 smlouvy se vybraný dodavatel zavázal poskytnout zadavateli úvěr. Dle čl. 2.2 smlouvy je zadavatel povinen použít úvěr výhradně ke stanovenému účelu, tj. k nákupu specifikované nemovitosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 23. 8. 2024 podnět ze dne 19. 8. 2024 mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k veřejné zakázce uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, tudíž nepostupoval podle § 219 odst. 1 písm. a) zákona.

Na základě uvedeného podnětu Úřad přípisem ze dne 26. 11. 2024 požádal zadavatele o zaslání vyjádření a o informaci a doložení, zda předmětný úvěr zadavatel čerpal v plné výši a též o souhrnné vyčíslení všech nákladů spojených s poskytnutím úvěru.

V přípisu ze dne 5. 12. 2024 zadavatel mj. uvedl, že výše poplatků za vedení účtu za rok 2024 činí 1 188 Kč (za rok), výše uhrazených úroků činí ke dni 30. 11. 2024 částku 378 433,62 Kč.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

8.

Obviněný uzavřel dne 20. 12. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Dle čl. 2 smlouvy „Úvěr“ a čl. 6 smlouvy činí výše úvěru (jistina) 8 000 000 Kč. Dle čl. 5 smlouvy činí úroková sazba 5,23 % p. a. z jistiny úvěru, přičemž doba platnosti úrokové sazby počala dnem podpisu smlouvy a končí dnem 29. 11. 2026.

V čl. 6 smlouvy je stanoven způsob splácení jistiny a úroků, přičemž bylo ujednáno, že zadavatel se zavazuje splatit jistinu úvěru dle předepsaných splátek ve výši 68 400 Kč (poslední ve výši 65 600 Kč). První splátka je splatná dne 31. 3. 2024 a každá další splátka pak každý poslední den kalendářního měsíce od 30. 4. 2024 do 30. 11. 2033. Dle čl. 6.2 smlouvy je zadavatel povinen hradit vybranému dodavateli úroky z jistiny úvěru ve výše uvedené výši, a to počínaje dnem čerpání. Bylo sjednáno, že úroky budou hrazeny měsíčně, vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, způsobem uvedeným v čl. 6.3 smlouvy.

Z profilu zadavatele1 vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 14. 11. 2024.

Zadavatel v přípisu ze dne 5. 12. 2024 sdělil, že od vybraného dodavatele čerpá úvěr ve výši

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje.

Ve sjednaném období se zadavatel zavázal uradit celkem 117 splátek, každá ve výši 68 400 Kč (poslední ve výši 65 600 Kč), což je v součtu 8 000 000 Kč. Dále se zadavatel zavázal uhradit úroky z jistiny 8 000 000 Kč ve výši 5,23 % p. a., a to měsíčně. Výše uhrazených úroků představuje zisk vybraného dodavatele, přičemž tato částka převyšuje 500 000,- Kč. Úřad má za to, že obviněnému by nepochybně měla být známa cena veřejné zakázky, kterou lze vypočítat jako součet veškerých poplatků, úroků a jiných plateb souvisejících s poskytnutím úvěru dle smlouvy, tj. cena, za kterou mu budou úvěrové prostředky poskytnuty, a tedy rovněž to, že cena veřejné zakázky překročí částku 500 000 Kč, tedy zákonem stanovenou hranici pro uveřejnění smlouvy. Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že již při uzavírání smlouvy zadavateli mělo být zřejmé, že výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 20. 12. 2023, byl obviněný povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 19. 1. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, jelikož předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 14. 11. 2024. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 20. 1. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kompletní smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku, na níž se vztahuje výjimka podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. m) zákona, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na poskytnutí úvěru, přičemž tento typ plnění nejsou zadavatelé v obecné rovině povinni, s ohledem na specifika takového plnění, zadávat v režimu zákona. Nicméně uvedené ničeho nemění na tom, že se stále jedná o veřejnou zakázku i v případě poskytování úvěru pro zadavatele, kdy v daném případě není sporu o tom, že obviněný již v době uzavření smlouvy věděl, že hodnota plnění vůči vybranému dodavateli z hlediska hodnoty příslušenství k poskytnutému úvěru převýší částku 500 000 Kč.

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 14. 11. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena, neboť z obsahu smlouvy lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, předmětu plnění, době plnění a sjednané ceně.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo