ÚOHS S0079/2024 – Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt

Zadavatel – Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem Čs. legií 148/14, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 14. 3. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Přestavba výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2023 pod ev. č. Z2023010599, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 055-163402, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

Dle části 3. „Specifikace veřejné zakázky“ bodu 3.1 „Obsah předmětu veřejné zakázky:“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „rekonstrukce a přestavba bývalého výstavního pavilonu na víceúčelový kulturní objekt. Po provedení úprav bude objekt sloužit jako multifunkční sál pro společenské využití zejména v rámci Národního divadla moravskoslezského.“

Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky.

„Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 16. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení č. 1“ či „rozhodnutí o vyloučení

Proti rozhodnutí o vyloučení č. 1 podal navrhovatel námitky ze dne 31. 8. 2023 (dále jen „námitky proti rozhodnutí o vyloučení č. 1“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 1), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení č. 1 odmítl.

„Oznámením zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 16. 8. 2023 (dále jen „rozhodnutí o výběru č. 1“ či „rozhodnutí o výběru dodavatele č. 1“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to účastníka zadávacího řízení – společníků společnosti „Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G“ sdružující vedoucího společníka

Proti rozhodnutí o výběru č. 1 podal navrhovatel námitky ze dne 31. 8. 2023 (dále jen „námitky proti rozhodnutí o výběru č. 1“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru č. 1“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o výběru č. 1 odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 1 a rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru č. 1 za učiněná v souladu se zákonem, podal dne 11. 9. 2023 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu č. 1 rovněž dne 11. 9. 2023.

„Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z účasti v zadávacím řízení“ ze dne 15. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení č. 2“ či „rozhodnutí o vyloučení

„Rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 15. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o výběru č. 2“ či „rozhodnutí o výběru dodavatele č. 2“) zadavatel opětovně rozhodl o výběru dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. „Oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 15. 12. 2023 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele č. 2“) bylo navrhovateli doručeno dne 16. 12. 2023.

Proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2, resp. oznámení o vyloučení navrhovatele č. 2 a oznámení o výběru dodavatele č. 2 podal navrhovatel námitky ze dne

Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne

Návrh č. 2 směřuje proti nezákonnosti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 a proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2, kdy vypořádání zadavatele je dle navrhovatele v řadě případů „zjevně nekonkrétní, obecné a zcela znemožňuje […] předložit relevantní protiargumentaci“.

Navrhovatel v návrhu č. 2, resp. námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2, které činí nedílnou součástí návrhu č. 2, předně namítá, že rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 jsou rozhodnutími neplatnými, resp. představují nulitní právní úkony, kdy překážkou vydání těchto rozhodnutí je probíhající správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ ve věci návrhu č. 1 a existence stále platného rozhodnutí o vyloučení č. 1 a rozhodnutí o výběru č. 1, tj. „existence stále platných rozhodnutí […] v totožné věci “,

Nadto navrhovatel ve vztahu k rozhodnutí o vyloučení č. 2 namítá, že toto „je zcela nepřezkoumatelné z důvodu absence jakéhokoli věcného odůvodnění, kdy zadavatel uvádí toliko to, že stěžovatel nesplnil zadávací podmínky dle čl. 14.4 […] zadávacích podmínek, a přílohou je zasílán znalecký posudek […] soudního znalce Ing. Martina Džanaje, Ph.D. ze dne

Ve vztahu k rozhodnutí o výběru č. 2 pak navrhovatel nad rámec shora uvedeného konstatuje, že zadavatel spolu s oznámením o výběru dodavatele č. 2 neodeslal výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele dle § 123 písm. b) zákona, přičemž rovněž tato skutečnost dle navrhovatele způsobuje nezákonnost výběru dodavatele Společnost

S ohledem na vše shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 zrušil.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 26. 1. 2024, kdy Úřad obdržel návrh č. 2.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný dodavatel.

Dne 31. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2024“), ve kterém zadavatel konstatuje, že z jednotlivých úkonů navrhovatele, resp. jím podávaných námitek a návrhů „lze identifikovat obstrukční a šikanózní jednání v celém průběhu zadávacího řízení“. Zadavatel akcentuje, že jako „příspěvková organizace zabývající se divadelní činností […] ročně administruje cca 10 zadávacích řízení, z toho 50 % zakázek malého rozsahu“ a že „nemá vyčleněny finanční prostředky na úhradu vysokých nákladů advokátních kanceláří a veškeré úkony v zadávacím řízení […] činí pouze sám, nebo s pomocí společnosti administrátora“. Zadavatel je dle svých slov ve vztahu k navrhovateli, tj. sdružení stavebních subjektů ve velmi nerovném postavení a v kontextu uvedeného apeluje na Úřad, aby ho z moci úřední ochránil před dalším obstrukčním a šikanózním jednáním navrhovatele. Konkrétně zadavatel žádá, aby Úřad využil možnosti mu dané správním řádem a dále ve správním řízení nepokračoval.

Dne 5. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu č. 2“).

Zadavatel předně uvádí, že rozhodnutí ve věci vydané v rámci správního řízení vedeného

K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení č. 2 zadavatel konstatuje, že toto tvrzení navrhovatele se nezakládá na pravdě, neboť souběžně s oznámením o vyloučení navrhovatele č. 2 navrhovatel obdržel oznámení o výběru dodavatele č. 2, jehož součástí je zpráva o hodnocení nabídek. Ze zprávy o hodnocení nabídek, resp. její přílohy č. 3 je pak dle zadavatele „jednoznačně zřejmé, co konkrétně je zadavatelem vytýkáno, vůči jaké […] části nabídky navrhovatele“. Dle zadavatele „doložené zkušenosti prokazovaly pouze zkušenost s realizací částí stavby, nikoli celé budovy“.

Ve vztahu k rozhodnutí o výběru č. 2, resp. oznámení o výběru dodavatele č. 2 zadavatel konstatuje, že „[s]oučástí Oznámení […] bylo posouzení doložených zkušeností stavbyvedoucího, a to jak seznam referenčních staveb, tak hodnocený údaj u všech referencí.

Konečně k tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 zadavatel uvádí, že „se v plném rozsahu vypořádal s opakovanými a nepodloženými námitkami navrhovatele“.

Dne 13. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele ze dne 13. 2. 2024“), v němž vybraný dodavatel konstatuje, že je nadále přesvědčen, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení postupoval zcela transparentně a nediskriminačně a že vyloučení navrhovatele bylo učiněno po právu a v mezích zákona.

Dne 15. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 15. 2. 2024“), ve kterém navrhovatel uvádí, že zadavatel dne 5. 2. 2024 navrhovateli doručil doplnění rozhodnutí o výběru č. 2, resp. oznámení o výběru dodavatele č. 2 o výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Dle navrhovatele se zadavatel tímto postupem snaží napravit nezhojitelnou vadu, kdy nadto je uvedené doplnění zasláno až 10 dnů po podání návrhu č. 2, a navrhovateli je tak zcela znemožněno v rámci předmětného správního řízení uplatnit jakékoli věcné námitky proti posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Navrhovatel uzavírá, že zákon „jakékoli doplňování oznámení o výběru nepřipouští, kdy ust. § 123 stanoví zadavateli jednoznačný příkaz k odeslání

Dne 21. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 21. 2. 2024“), v němž zadavatel zejm. konstatuje, že tvrzení navrhovatele uvedená v jeho vyjádření ze dne 15. 2. 2024 se nezakládají na pravdě a že součástí dokumentu „Doplnění oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 5. 2. 2024 bylo rovněž poučení o možnosti podat námitky, pročež je zadavatel přesvědčen, že k namítanému porušení zákona nemohlo dojít.

Usnesením ze dne 8. 3. 22024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Rozhodnutím ze dne 12. 3. 2024 uložil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení daného správního řízení.

Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 8. 3. 2024 ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 15. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí č. 1“), v němž vybraný dodavatel konstatuje, že na základě informací uvedených ve spise je nadále přesvědčen, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení postupoval zcela transparentně a nediskriminačně a že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo učiněno v souladu se zákonem. Vybraný dodavatel se dále znovu ohrazuje proti tvrzení, že u jeho nabídky došlo ze strany zadavatele k manipulaci s předloženými referenčními zakázkami, a ve věci autorizace

Dne 19. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí č. 1“).

Navrhovatel v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí č. 1 předně odkazuje na obsah návrhu č. 2, námitek proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 a vyjádření navrhovatele ze dne 15. 2. 2024, na kterých dle svých slov bezvýhradně trvá, a dále se ve stručnosti vyjadřuje k některým bodům vyjádření zadavatele k návrhu č. 2, vyjádření zadavatele ze dne 21. 2. 2024 a vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí č. 1.

Navrhovatel uvádí, že z argumentace obsažené ve shora uvedených vyjádřeních zadavatele je zcela zřejmé, že zadavatel zastává toliko jediný způsob vyústění šetřeného zadávacího řízení, a to takový, kdy navrhovatel bude ze zadávacího řízení vyloučen a veřejná zakázka bude přidělena dodavateli Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G. Dle navrhovatele tomuto výsledku zadavatel podřizuje veškeré své procesní úkony, a to bez ohledu na to, zda jsou v souladu se zákonem. V tomto kontextu pak navrhovatel zejm. konstatuje, že co se týče jeho vyloučení ze zadávacího řízení, trvá na tom, že „zadávací dokumentace nestanoví jakýkoli požadavek na fázi výstavby či rekonstrukce budovy či konkrétní věcný rozsah plnění, kdy již samotná rekonstrukce zcela zjevně z principu spočívá v toliko částečném plnění. […] Požadavek na celkovou výstavbu, resp. celou budovu, si zadavatel dodatečně do zadávací dokumentace neoprávněně doplňuje, neboť žádná takováto podmínka v textu zadávací dokumentace uvedena není. Zakázaná změna zadávacích podmínek je jednoznačná.“

Ve vztahu k vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí č. 1 pak navrhovatel zdůrazňuje, že „pokud je argumentováno absencí autorizace [Ing. P. F.] jako osoby usazené, je takováto argumentace zcela mimo předmět projednávané věci, neboť takováto argumentace nebyla důvodem napadeného vyloučení č. 2“.

Usnesením ze dne 20. 3. 22024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení v návaznosti na doplnění správního spisu o další podklady rozhodnutí novou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 20. 3. 2024 ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 26. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne

Dne 27. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém navrhovatel reaguje na vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí č. 2 a konstatuje, že vybraný dodavatel se v rámci uvedeného vyjádření odklání od předmětu správního řízení a že jeho argumentace podporuje důvodnost podaného návrhu č. 2. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že „[p]okud je vybraným dodavatelem argumentováno ve vztahu ke splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 ZZVZ v rámci jeho nabídky, navrhovatel zdůrazňuje, že toto nemohlo být věcně předmětem jeho námitek z důvodu porušení […] příkazu k odeslání posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele […].

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle § 39 odst. 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede a) identifikaci zadávacího řízení, b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení, c) seznam hodnocených nabídek a

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

výsledek hodnocení nabídek.

1. seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

V bodu 10.5 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel ve vztahu k technické kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona stanovil mj. následující: „Tuto technickou kvalifikaci splní dodavatel, který pro plnění předmětu veřejné zakázky disponuje nejméně:

•

V bodu 14.4 „Způsob zpracování hodnotícího kritéria Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil mj. následující: „Za účelem hodnocení nabídek v tomto kritériu je uchazeč povinen ve své nabídce doložit

Z nabídky navrhovatele, konkrétně mj. vyplněné přílohy č. 2.4 „ČP o organizační struktuře technického týmu“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, vyplývá, že navrhovatel na pozici člena realizačního týmu „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ nominoval

Z nabídky navrhovatele, konkrétně vyplněné přílohy č. 2.6 „ČP k hodnocení“ zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že navrhovatel za účelem hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ předložil celkem 5 referenčních zakázek

Zadavatel se na navrhovatele dne 23. 5. 2023 dle § 46 zákona obrátil s „Žádostí hodnotící komise o doplnění dokladů“ z téhož dne, kdy navrhovatel byl vyzván, aby ke všem jím předloženým hodnoceným referencím doložil v citované žádosti specifikovanou dokumentaci (technická zpráva, oceněný soupis prací, stavební deník – list s uvedením osob odpovědných za vedení stavby a alespoň jeden zápis ze stavebního deníku, který sepsal uváděný stavbyvedoucí, a alespoň dva zápisy z kontrolního dne stavby včetně podpisové soupisky osob účastných na kontrolním dni stavby) nebo obdobné dokumenty, ze kterých bude průkazně vyplývat potvrzení (splnění) požadavků zadavatele stanovených v bodu 14.4 zadávací dokumentace veřejné zakázky. Současně zadavatel požadoval objasnění dílčích skutečností vztahujících se k některým těmto referencím. Na citovanou žádost reagoval navrhovatel přípisem ze dne 6. 6. 2023, jehož přílohou byl mj. níže uvedený „Protokol o odovzdaní a prevzatí diela (alebo jeho dokončenej časti)“ ze dne 30. 6. 2022, „Protokol o odovzdaní a prevzatí budovy alebo stavby (alebo jej dokončenej časti) SO 01, 02“ ze dne 12. 9. 2022 a přípis „VEC: Potvrdenie praxe pána [Ing. P. F.] – čestné prehlásenie“ objednatele „Bezručová

V dokumentu „Protokol o odovzdaní a prevzatí diela (alebo jeho dokončenej časti)“ ze dne

V dokumentu „Protokol o odovzdaní a prevzatí budovy alebo stavby (alebo jej dokončenej časti) SO 01, 02“ ze dne 12. 9. 2022 vztahujícímu se k hodnocené referenci č. 2 je jako „Zodpovedný stavbyvedúci“ uveden [Ing. P. F.]. V části „Popis odovzdávaného Diela (alebo jeho dokončenej časti)“ předmětného dokumentu je uvedena „[r]ealizácia železobetónového skeletu vrátane murovacích prác – Polyfunkčný súbor EUROVEA 2, stavby S0 01, 02 a 04).“

V dokumentu „Zápis o odovzdaní a prevzatí stavebného objektu alebo prevádzkového súboru (prípadne dokončenej časti stavebného objektu, alebo prevádzkového súboru“ ze dne

V dokumentu „Zápis o odovzdaní a prevzatí stavebného objektu alebo prevádzkového súboru (prípadne dokončenej časti stavebného objektu, alebo prevádzkového súboru“ ze dne

V přípise „VEC: Potvrdenie praxe pána [Ing. P. F.] – čestné prehlásenie“ objednatele „Bezručová Invest, s.r.o.“ ze dne 2. 6. 2023 vztahujícímu se k hodnocené referenci č. 4 je uvedeno mj. následující: „Na základe Vašej žiadosti Vám týmto potvrdzujeme a čestne prehlasujeme, že p. [Ing. P. F.]

V přípise „Čestné vyhlásenie“ [Ing. M. L.] ze dne 26. 6. 2023 vztahujícímu se k hodnocené referenci č. 5 je uvedeno následující: „Ja dolu podpísaný [Ing. M. L.], v tom čase zodpovedný manažér investora, ako aj kontaktná osoba pre nižšie uvedené stavby vyhlasujem, že

V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele č. 24 je uvedeno následující: „Výše uvedený účastník Společnost YUCON + STANTER + INPEK HOLDING + Adifex – Divadlo

V bodu 1.1 „Předmět znaleckého posudku“ znaleckého posudku č. 079392/2023 soudního znalce Ing. Martina Džanaje, Ph.D. ze dne 14. 12. 2023, jehož objednatelem je zadavatel (dále jen „znalecký posudek ze dne 14. 12. 2023“), je stanoveno, že „[z]adavatel posudku požaduje zjistit, jaká je přesná definice pojmu ‚budova‘, a to i v kontextu s vyhodnocením nabídek

1. část této stavby musí být nad zemí,

musí být převážně uzavřena navenek obvodovými stěnami,

musí být uzavřena navenek střešní konstrukcí.“

V příloze č. 3 zprávy o hodnocení nabídek je dále ve vztahu k posouzení hodnocené reference č. 2 uvedeno, že „[d]le doložených podkladů se jedná o pouhou část stavby SO01 a SO02 (stavebních prací – viz technická zpráva a soupis prací – rozpočet) a nikoliv celkovou výstavbu či rekonstrukci budovy s železobetonovou konstrukcí. Zadavatel tak má najisto potvrzeno nesplnění podmínky pro prokázání zkušenosti doklady doloženými účastníkem v rámci doplnění/objasnění č. 1 a č. 2 a z tohoto důvodu není nutné opětovně vyzývat k objasnění, když výsledek dokládání nemůže být ani jiný a účastník sám v průvodním dopise v objasnění č. 2 ze dne 31. 7. 2023 (a jak je rovněž patrno z příloh tohoto objasnění) uvádí rozsah prací, kdy se však nejedná o stavbu budovy, ale o provedení pouze části budovy (části stavebních prací), a to

V příloze č. 3 zprávy o hodnocení nabídek je dále ve vztahu k posouzení hodnocené reference č. 3 uvedeno, že „[ú]častník doložil v rámci své nabídky pouze referenční list, kde je stavbyvedoucí [Ing. P. F.] uveden mez jinými pěti osobami odpovědnými za odborné vedení a realizaci stavby, cena zakázky odpovídá ceně uvedené v ČP. Jak v čestném prohlášení, tak v životopise má účastník uvedeno, že se jednalo o pouhou část prací – ŽB skelet. V rámci objasnění č. 2 doložil průvodní dopis a jiné než požadované doklady, ze kterých nevyplývá, že se jedná o realizaci budovy dle znaleckého posudku č. 079392/2023, ve smyslu zadávací dokumentace a rozhodnutí úřadu. Zadavatel má tak najisto postaveno, že nemá význam opětovně vyzývat účastníka a zkušenost nemlže být zahrnuta do hodnocení.“

V příloze č. 3 zprávy o hodnocení nabídek je dále ve vztahu k posouzení hodnocené reference č. 4 uvedeno, že „[ú]častník doložil ‚Potvrdenie praxe pána [Ing. P. F.] – čestné prehlášenie‘, ze kterého má vyplývat účast pana [Ing. P. F.] jako stavbyvedoucího. V dokumentu je uvedeno, že se jedná o stavbu se železobetonovou nosnou konstrukcí, cena zakázky odpovídá ceně z ČP.

V příloze č. 3 zprávy o hodnocení nabídek je dále ve vztahu k posouzení hodnocené reference č. 5 uvedeno, že „[ú]častník doložil pouze výňatek z webových stránek, který má pravděpodobně nahrazovat technickou zprávu a opětovně svůj životopis z nabídky.

Dne 5. 12. 2023 vydal Úřad v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHSS0556/2023/VZ ve věci návrhu č. 1 rozhodnutí č. j. ÚOHS-48453/2023/500 z téhož dne (dále jen „rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ“). Ve výroku I. rozhodnutí sp. zn. ÚOHSS0556/2023/VZ Úřad konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, když rozhodnutím o vyloučení č. 1 vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že navrhovatel na základě „Žádosti hodnotící komise o doplnění dalších dokladů a o písemné objasnění předložených údajů“ ze dne 21. 7. 2023 ve stanovené lhůtě nedoložil doklady požadované zadavatelem k objasnění, resp. doplnění nabídky navrhovatele dle § 46 zákona, a z důvodu, že navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky, když ve vztahu k [Ing. P. F.] jakožto členovi realizačního týmu navrhovatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ nedoložil tam zadavatelem požadovaný doklad k odborné způsobilosti, přestože zadavatelem tvrzené důvody vyloučení nebyly naplněny, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ve výroku II. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ Úřad konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona, když učinil závěr o splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky ve vztahu k osobě [Ing. T. V.] jakožto členovi realizačního týmu vybraného dodavatele na pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ a rozhodnutím o výběru č. 1 rozhodl o výběru vybraného dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, ačkoliv splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace dle bodu 10.5 zadávací dokumentace veřejné zakázky ve vztahu k osobě [Ing. T. V.] nebylo řádně prokázáno, když z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel neměl dostatečně zjištěné skutečnosti, resp. nedisponoval dostatečnými podklady, z nichž by bylo možno jednoznačně dovodit, zda vybraným dodavatelem předložená referenční zkušenost

Dříve, než Úřad přistoupí k samotnému meritu věci, považuje za vhodné se na tomto místě stručně vyjádřit k námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2, kdy vypořádání zadavatele je dle navrhovatele v řadě případů „zjevně nekonkrétní, obecné a zcela znemožňuje

K uvedenému Úřad předně v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nejprve konstatuje, že námitky proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad přezkoumal dotčené rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 a dospěl k závěru, že z odůvodnění citovaného rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 2 zákona odmítl jako nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení a výběrem dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Přesto, že lze dle Úřadu shledat určitou stručnost vyjadřování zadavatele v některých bodech odůvodnění citovaného rozhodnutí o námitkách, zcela zjevně nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez jakéhokoli odůvodnění. Současně má Úřad za to, že zadavatel v citovaném rozhodnutí o námitkách postihl ve vztahu ke každému okruhu navrhovatelem vznesených námitek jejich podstatu, resp. gros, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každou jednotlivou dílčí námitkou navrhovatele, nemůže založit nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě daného rozhodnutí o námitkách podat přezkoumatelný návrh (návrh č. 2), na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že námitka navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 není důvodná.

Co se týče samotného merita věci, Úřad opakuje, že návrh č. 2 směřuje proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2, přičemž navrhovatel předně namítá, že tato rozhodnutí jsou rozhodnutími neplatnými, resp. představují nulitní právní úkony, kdy překážkou vydání těchto rozhodnutí je probíhající správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ ve věci návrhu č. 1 a existence stále platného rozhodnutí o vyloučení č. 1 a rozhodnutí o výběru č. 1, tj. „existence stále platných rozhodnutí […] v totožné věci “.

Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

Úřad k tomu uvádí, že výrokem III. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výrocích I. a II. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením splnění podmínek účasti navrhovatelem a vybraným dodavatelem v zadávacím řízení a současně zrušil i všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení vč. rozhodnutí o vyloučení č. 1 a rozhodnutí o výběru č. 1, přičemž uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 3. 2024

Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, že správní řízení se v části návrhu č. 2, ve které navrhovatel namítá nezákonnost rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rozhodnutí o výběru č. 2 z důvodu „existence stále platných rozhodnutí […] v totožné věci “, zastavuje, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V této souvislosti Úřad pro úplnost uvádí, že nelze dát navrhovateli za pravdu v tom, že rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ, resp. tam uloženým nápravným opatřením se procesní stav věci „vrací do stavu ke dni doručení nabídky navrhovatele zadavateli“, neboť na nápravné opatření uložené výrokem III. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0556/2023/VZ je třeba hledět s určitou mírou racionality a číst jej i v kontextu podaného zdůvodnění uložení tohoto nápravného opatření, kdy smyslem bylo zrušit úkony zadavatele spojené s „konečným“ výsledkem posouzení splnění podmínek účasti navrhovatelem a vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, jež vyústily v rozhodnutí o vyloučení č. 1 a rozhodnutí o výběru č. 1 (když toto finální posouzení splnění podmínek účasti projevující se ve jmenovaných úkonech bylo chybné), a nikoliv veškeré úkony zadavatele týkající se ověřování, resp. objasňování údajů a dokladů předložených v nabídce navrhovatele a vybraného dodavatele. Jinými slovy, zcela

Úřad konstatuje, že ve vztahu k otázce (ne)oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, resp. otázce (ne)zákonnosti rozhodnutí o vyloučení č. 2 navrhovatel v návrhu č. 2 dále mj. namítá, že rozhodnutí o vyloučení č. 2 „je zcela nepřezkoumatelné z důvodu absence jakéhokoli věcného odůvodnění, kdy zadavatel uvádí toliko to, že stěžovatel nesplnil zadávací podmínky dle čl. 14.4 […] zadávacích podmínek, a přílohou je zasílán znalecký posudek […] ze dne 14. 12. 2023 […]. Stěžovatel se však vůbec nedozvídá, co konkrétně a vůči jaké konkrétní části nabídky stěžovatele je zadavatelem vytýkáno. Jaký dopad na posouzení splnění podmínek účasti má předkládaný Posudek a jaké konkrétní závěry z jeho existence zadavatel vyvozuje ve vztahu k nabídce stěžovatele.“ Pokud jsou pak dle navrhovatele „zadavatelem vyvozovány jakékoli pro stěžovatele negativní závěry s odůvodněním, že se jedná toliko o ‚část stavby‘ a nikoli o celkovou výstavbu či rekonstrukci budovy s odkazem na Posudek, jedná se o vadné posouzení. Všechna předkládaná referenční plnění jsou zcela relevantní plnění naplňující zadávací podmínku ve smyslu § 2 stavebního zákona, jakožto logickou ucelenou část stavebních prací odpovídající fázi výstavby/rekonstrukce budovy se železobetonovou konstrukcí“.

V souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení Úřad předně v obecnosti uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může ze zadávacího řízení vyloučit výlučně z důvodů zákonem stanovených. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jenž stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. Současně

Ke shora uvedené zásadě transparentnosti Úřad uvádí, že tato je společně se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou z hlavních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a bezmezně dodržovat během celého zadávacího řízení. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 53/2020-84 ze dne

Ve vztahu k odůvodnění vyloučení účastníka ze zadávacího řízení obsaženému v rozhodnutí, resp. oznámení o jeho vyloučení pak z uvedeného vyplývá, že toto odůvodnění musí být učiněno tak, aby z jeho výkladu bylo jasné, z jakého konkrétního důvodu (příp. důvodů) zadavatel daného účastníka ze zadávacího řízení vylučuje a jaké úvahy zadavatele k danému kroku vedly. K tomu Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 85/2016202 ze dne 28. 1. 2019, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[v] souladu s § 60 odst. 2 ZVZ musí odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uchazeče obsahovat konkrétní a přesvědčivé důvody pro vyloučení zájemce, včetně popisu úvah, které zadavatele k vyloučení vedly. Smyslem uvedeného ustanovení je, aby zadavatel vyloučenému uchazeči bezodkladně sdělil, že došlo k jeho vyloučení a z jakého důvodu se tak stalo. Takovou informaci vyloučený uchazeč potřebuje mj. k tomu, aby se mohl proti vyloučení bránit podáním námitek (viz rozsudek

Ve vztahu k šetřenému případu Úřad shrnuje, že z rozhodnutí, resp. oznámení o vyloučení navrhovatele č. 2 vyplývá, že zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona s odůvodněním, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky dle

Na základě uvedeného Úřad předně konstatuje, že se nemůže ztotožnit se shora citovanou námitkou navrhovatele, že se ze strany zadavatele nedozvěděl relevantní zdůvodnění svého vyloučení. Dle přesvědčení Úřadu lze totiž v předmětném případě vycházet z obsahu rozhodnutí, resp. oznámení vyloučení navrhovatele č. 2 ve spojitosti s obsahem rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele č. 2, když oba tyto dokumenty obdržel navrhovatel v tentýž den a když z nich lze dovodit, že zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu, že navrhovatel za účelem hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ nedoložil min. 2 zkušenosti řádného člena týmu – stavbyvedoucího odpovídající požadavkům zadavatele stanoveným v bodu 14.4 zadávací dokumentace veřejné zakázky, když dle zadavatele předmětem žádné z navrhovatelem v tomto kontextu předložených referencí nebyla realizace budovy dle znaleckého posudku ze dne 14. 12. 2023, resp. když v případě hodnocené reference č. 1 a 2 nebyla ani průkazným dokumentem potvrzena osoba stavbyvedoucího. Ačkoliv Úřad připouští, že jistě není z pohledu transparentnosti „ideální“, že důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení není v podrobnostech zachycen v rámci jediného dokumentu, a to právě rozhodnutí, resp.

Co se však týče samotného důvodu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení prezentovaného zadavatelem, Úřad uvádí, že přezkoumal relevantní část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a dospěl k závěru, že rozhodnutí o vyloučení č. 2 nebylo učiněno v souladu se zákonem. K uvedenému konstatuje Úřad následující.

Úřad předně shrnuje, že zadavatel v dotčeném bodu 14.4 zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že pro účely hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ je dodavatel povinen doložit zkušenosti řádného člena týmu – stavbyvedoucího „s realizací staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce

Úřad uvádí, že co se týče výkladu shora citované zadávací podmínky, je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel ve vztahu k hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu „Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ požadoval, aby člen realizačního týmu dodavatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ disponoval zkušeností s výkonem činností stavbyvedoucího, resp. výkonem funkce stavbyvedoucího na stavbě, jejímž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce budovy s železobetonovou nosnou konstrukcí. Úřad akcentuje, že podstatnou skutečností je v tomto kontextu to, že předmětem sporu je zkušenost člena realizačního týmu dodavatele s výkonem funkce stavbyvedoucího, a nikoliv zkušenost, resp. reference samotného dodavatele ve smyslu významné stavební práce dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, kde jednotlivé stavební aspekty zadavatelem požadovaných prací hrají obvykle z hlediska kvalifikovanosti daného dodavatele významnou roli. Ve vztahu k osobě stavbyvedoucího a jeho zkušenosti s výkonem funkce stavbyvedoucího (i při zohlednění toho, jak je zde požadovaná zkušenost popsána) nicméně nelze dovodit, že má jít o zkušenost s určitým stavebním aspektem např. ve smyslu výkonu konkrétní stavební činnosti či provedení konkrétního souboru stavebních prací, neboť zjevně jde primárně právě o onu zkušenost s odborným vedením. Tomu odpovídá i skutečnost, že stavbyvedoucí na stavbě vykonává „dozorující“ činnost, kdy však sám reálně nevykonává jednotlivé dozorované stavební činnosti. Důležité pak také je, že požadovanou zkušenost s výkonem funkce stavbyvedoucího zadavatel časově neohraničil, resp. neomezil v tom smyslu, že by daný člen realizačního týmu dodavatele musel na stavbě vykonávat funkci stavbyvedoucího po celou dobu realizace výstavby nebo rekonstrukce dotčené budovy, a nikoli jen po její určitý úsek. Ostatně v tomto kontextu nelze odhlédnout od skutečnosti, že v praxi se osoby stavbyvedoucích na stavbách v průběhu času běžně mění, kdy současně zejm. na větších či časově rozsáhlejších stavbách se může objevovat současně i více osob stavbyvedoucích, resp. více osob, jež vykonávají věcně náplň činnosti stavbyvedoucího.

V návaznosti na uvedené Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku seznal, že v šetřeném případě lze, minimálně v kontextu dokumentů, jež navrhovatel zadavateli předložil, usuzovat, že [Ing. P. F.] jakožto člen realizačního týmu navrhovatele v pozici „stavbyvedoucí – osoba odpovědná za vedení zakázky“ působil na všech 5 navrhovatelem předložených hodnocených referenčních zakázkách min. po určitý časový úsek jejich realizace ve funkci stavbyvedoucího a že se jednalo o zakázky týkající se staveb, kde byly realizovány výstavby, resp. rekonstrukce budov s železobetonovou konstrukcí (kdy tyto skutečnosti jsou v případě hodnocené reference č. 1 až 3 zřejmé zejm. z protokolů, resp. zápisů o odevzdání a převzetí díla a v případě hodnocené reference č. 4 a 5 z čestných prohlášení zúčastněných subjektů – blíže viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně má Úřad za to, že i toliko z veřejně dostupných informací je zřejmé, že veškeré navrhovatelem předložené hodnocené reference se týkaly staveb budov, když samotnými stavebními objekty byly nákupní (obchodní) centra a bytové domy, resp. obytné komplexy. To, že dané budovy

S ohledem na všechny shora předestřené skutečnosti tak Úřad uzavírá, že důvod tvrzený zadavatelem pro vyloučení navrhovatele předvídaný v zadavatelem aplikovaném § 48 odst. 2 písm. a) zákona není v šetřeném případě dán.

Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele.

K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě rovněž naplněna.

Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel doposud neuzavřel smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

S ohledem na vše shora uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Úřad dále uvádí, že nepřehlíží ani další navrhovatelem namítané skutečnosti související s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, stejně jako skutečnosti související s výběrem dodavatele Společnost Víceúčelový kulturní objekt M + G na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky (blíže viz obsah návrhu č. 2 shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně konstatuje, že posuzování těchto skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nikterak nemohl ovlivnit skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) zákona (viz výrok II. tohoto rozhodnutí), pročež Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí jako nápravné opatření zrušil rozhodnutí o vyloučení č. 2, rozhodnutí o výběru č. 2 a současně i všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, o což ve výsledku navrhovateli šlo. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad považuje případné šetření dalších navrhovatelem namítaných skutečností za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření [jiných než chybného vyloučení navrhovatele ze zadavatelem tvrzeného důvodu dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona] byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost ničeho změnit na tom, že zadavatel nepostupoval v šetřeném zadávacím řízení v souladu se zákonem a že jsou rušeny právě ty úkony, jež byly návrhem č. 2 napadány.

Nad rámec uvedeného nicméně Úřad považuje za vhodné na tomto místě v rámci určitého metodického „návodu“ pro zadavatele v obecnosti uvést, že tento je povinen v rámci postupu v zadávacím řízení dodržovat zákonná pravidla a taktéž základní zásady zakotvené v § 6 zákona, včetně zásady transparentnosti. Při činění jednotlivých úkonů by tedy měl zadavatel dbát na to, aby každý z těchto úkonů sám o sobě dostál požadavkům zákona na něj kladeným a aby byl takový úkon srozumitelný, přehledný a jasný co do jeho obsahu. Pokud by tak např. zadavatel chtěl v dalším postupu v zadávacím řízení opětovně přistoupit k vyloučení některého z účastníků zadávacího řízení, je třeba, aby důsledně odůvodnil takovýto svůj postup v rozhodnutí (oznámení) o vyloučení daného účastníka včetně uvedení, z jakých skutečností zadavatel vycházel, jak tyto hodnotil a proč dospěl k závěru o naplnění zákonných

Obdobná východiska platí i pro rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele. Zákonným předpokladem pro uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem v šetřeném případě je mj. skutečnost, že zadavatel u nabídky vybraného dodavatele provede posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, přičemž jeho výsledek dle § 123 zákona zachytí v oznámení o výběru dodavatele, které je povinen odeslat bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. V šetřeném případě (tj. při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu) tedy musí dle předmětného ustanovení zákona oznámení o výběru dodavatele obsahovat zprávu o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, jenž musí obsahovat seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace, seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil, a výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil. Úřad akcentuje, že účelem právě uvedeného je jasně a přehledně zachytit, zda se vybraný dodavatel stal vybraným dodavatelem po právu, tj. zda tento dodavatel skutečně splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení. Z pohledu zákonných požadavků a dodržení výše zmíněné zásady transparentnosti tak obstojí pouze takové oznámení o výběru dodavatele, které bude obsahovat veškeré náležitosti stanovené v § 123 zákona, kdy pouze oznámení v této podobě poskytne účastníkům zadávacího řízení komplexní přehled důvodů, pro které se stala nabídka vybraného dodavatele nejvýhodnější, případně umožní účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele účinně a kvalifikovaně zpochybnit (v šetřeném případě zadavatel uvedenému nedostál, když spolu s oznámením o výběru dodavatele č. 2 neodeslal výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele). Rovněž ve vztahu k písemné zprávě o hodnocení nabídek Úřad v této souvislosti akcentuje, že v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí písemná zpráva o hodnocení nabídek obsahovat mj. popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení (v tomto kontextu lze dát navrhovateli za pravdu v tom, že zadavatel v příloze č. 3 zprávy o hodnocení nabídek ve vztahu k hodnoceným referencím navrhovatele a vybraného dodavatele uvádí toliko názvy, resp. označení těchto referencí a údaj o tom, zda k nim daní účastníci zadávacího řízení doložili zadavatelem požadované doklady, ale neuvádí již informace rozhodné pro hodnocené údaje týkající se předmětu, resp. věcného vymezení těchto referencí, jejich finančního objemu atd.).

Nad rámec uvedeného Úřad ve vztahu k postupu zadavatele v šetřeném případě při posuzování splnění podmínek kvalifikace či naplnění kritérií hodnocení v kontextu předložených referenčních zakázek poukazuje na skutečnost, že i v rámci tohoto postupu je třeba dodržovat literu zákona a nečinit kroky, jež by činily zadávací řízení nečitelným.

Zadavatel by tak měl při svém následném postupu v zadávacím řízení dbát výše uvedených principů a postupů, neboť jen v případě jejich dodržení bude možné shledat postup zadavatele jakožto zákonný.

Co týče požadavku zadavatele uvedeného ve vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2024, aby Úřad zadavatele z moci úřední ochránil před dalším obstrukčním a šikanózním jednáním navrhovatele a aby využil možnosti mu dané správním řádem a dále ve správním řízení nepokračoval, Úřad pro úplnost uvádí, že předmětné správní řízení bylo zahájeno v souladu s § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu doručením návrhu č. 2 navrhovatele, přičemž navrhovatel splnil veškeré zákonné podmínky s podáním návrhu spojené, a Úřad tak byl povinen se návrhem č. 2 zabývat. Současně Úřad konstatuje, že zákonem a správním řádem jsou vymezeny důvody pro zastavení správního řízení, přičemž Úřad neshledal, že by některý z tam stanovených důvodů byl v šetřeném případě naplněn. Úřad pak pro úplnost dodává, že nemá za to, že by se v případě podání návrhu č. 2 k Úřadu ze strany navrhovatele jednalo o šikanózní jednání či zneužívání práva navrhovatele, naopak navrhovatel dle přesvědčení

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu

Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele č. 2, zvolil Úřad jako opatření k nápravě zrušení samotného rozhodnutí o vyloučení navrhovatele č. 2 a dále rozhodnutí o výběru dodavatele č. 2 jakožto úkonu s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele č. 2 bezprostředně souvisejícího, když zejm. toto bylo činěno při zohlednění vyloučení navrhovatele, a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V návaznosti na zrušení uvedených úkonů zadavatel zvolí v zadávacím řízení další postup, a to v duchu zajištění transparentnosti průběhu zadávacího řízení. Je dále na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, příp. zadávacími podmínkami.

S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých, výše uvedených úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých, výše uvedených úkonů zadavatele učiněných v předmětném

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace, IČO 00100528, se sídlem

Mgr. Martin Horák, advokát, Jandova 208/8, 190 00 Praha

MORYS s. r. o., Korejská 894/9, 702 00 Ostrava