ÚOHS S0121/2023 – Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvis

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka

Dle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky »poskytování služeb ekonomicko-technického poradenství, které bude spočívat ve zpracování podkladových analýz a komplexní podpoře Zadavatele v souvislosti s přípravou, projednáním a přijetím celostátní koncepce provozu mýtného systému v České republice („koncepce

Zadavatel stanovil v bodu 3 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky bez opčního práva (opčního plnění) ve výši 35 000 000 Kč bez DPH za dobu trvání smlouvy.

Z výpisu z elektronického nástroje NEN ze dne 1. 3. 2023 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem čtyři nabídky.

Dne 9. 1. 2023 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – Ernst & Young s.r.o., IČO 26705338, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“) a současně odeslal oznámení o výběru dodavatele účastníkům zadávacího řízení.

Dne 24. 1. 2023 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – CGI IT Czech Republic s.r.o.,

Zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno (zpřístupněno v systému NEN) téhož dne, námitky navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 20. 2. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne (dále jen „návrh 1“).

Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne

Za nejzávažnější porušení zákona navrhovatel považuje postup zadavatele při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele, přičemž odkazuje na podrobnou argumentaci uvedenou v námitkách a doplňuje následující. K požadavku zadavatele dle bodu 6.5.1 zadávací dokumentace na významné služby navrhovatel uvádí, že komplexní analýzy u takto významných projektů zpracovávají standardně opakovaně pouze velké poradenské společnosti. Požadavky zadavatele přitom nemohly být chápány jinak, než že se mělo jednat o ucelenou službu ekonomicko-technického poradenství k jednomu konkrétnímu projektu o uvedené minimální hodnotě CAPEX nákladů, která spočívala ve vypracování komplexní analýzy a která zahrnovala všechny čtyři zadavatelem požadované složky. Zadavatel však podle navrhovatele k vybranému dodavateli přistupoval nepřiměřeně vstřícně, a to zcela v rozporu s běžnými postupy zadavatelů, ale především v rozporu se zadávacími podmínkami, které sám stanovil.

Navrhovatel dále uvádí, že z rozhodnutí o námitkách zjistil, že zadavatel umožnil vybranému dodavateli doložit dodatečné doklady ve dvou podáních, přičemž druhé podání zadavatel obdržel až 2 dny před koncem lhůty pro rozhodnutí o námitkách. Tato dílčí písemná podání mají různé názvy a zjevně se vztahují k různým dílčím úkolům, a tedy se netýkají jednoho uceleného projektu. Zadavatel namísto toho, aby trval na doložení tvrzených komplexních analýz, nebo případně aby vybraného dodavatele rovnou ze zadávacího řízení vyloučil, sám přistoupil zcela nestandardně k výkladu doložených dílčích a zcela zjevně vzájemně nesouvisejících dokumentů, a zcela nepřijatelným způsobem je v rozhodnutí o námitkách interpretoval vůči vybranému dodavateli nepřiměřeně vstřícným způsobem, který ve světle jednoznačného znění bodu 6.5.1 zadávací dokumentace nemůže obstát. Tento velmi extenzivní a zcela neudržitelný výklad vlastních zadávacích podmínek je podle názoru navrhovatele v příkrém rozporu se zněním zadávacích podmínek a je zjevně diskriminační vůči ostatním odborně způsobilým dodavatelům.

V bodě 52. rozhodnutí o námitkách zadavatel identifikuje dva hlavní koncepční dokumenty „Interoperabilita mýta a variantní řešení pro Českou republiku“ a „Interoperabilita systémů elektronického mýtného v Evropském společenství“, které mají být oněmi komplexními analýzami ve vztahu k realizaci konkrétního projektu s investičními náklady min. 1 mld. Kč bez

V souvislosti s bodem 61. rozhodnutí o námitkách navrhovatel zpochybňuje část nabídky vybraného dodavatele týkající se zřízení pracovní skupiny ŘSD, která měla být pověřena koordinací věcí mýtného systému a navrhuje, aby Úřad nabídku vybraného dodavatele v dotčené části prošetřil.

Navrhovatel v návrhu dále také poukazuje na střet zájmů mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, který mohl mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Členem ustanovené hodnotící komise byl mimo jiné i [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který je současně externím pracovníkem poddodavatele vybraného dodavatele. Na hodnocení nabídek se tedy podle navrhovatele podílela osoba, která má úzký vztah k vybranému dodavateli, resp. poddodavateli, a nepochybně tak zjevný zájem na tom, aby právě vybraný dodavatel veřejnou zakázku získal.

Pokud jde o zprávu o hodnocení nabídek, navrhovatel trvá na tom, že tato neobsahuje zákonnou náležitost ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d), bod 1. zákona, tj. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, resp. neobsahuje je v dostatečném detailu, který je nezbytný pro možnost přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky v souladu se stanoveným způsobem hodnocení a zda přidělené bodové ohodnocení skutečně odpovídá hodnoceným údajům. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že zadavatel ve zprávě o hodnocení není povinen uvést všechny hodnocené skutečnosti. Naopak platí, že čím složitější způsob subjektivního hodnocení, tím přísnější požadavky musí být na zadavatele kladeny při obhajobě provedeného hodnocení a při množství uvedených údajů. V tomto směru je zcela zjevné, že nepostačuje uvedení namátkových údajů z nabídek účastníků, a to tím spíše v případě, kdy subjektivní kritéria hodnocení mají v rámci celkového hodnocení váhu 70 %.

16.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 20. 2. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel, • navrhovatel, • vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-07563/2023/512 ze dne 21. 2. 2023.

Usnesením č. j. ÚOHS-09854/2023/512 ze dne 9. 3. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-12965/2023/510 ze dne 3. 4. 2023 Úřad zadavateli nařídil na návrh navrhovatele předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

Zadavatel je přesvědčen, že se v rámci rozhodnutí o námitkách, na které tímto odkazuje, dostatečně podrobně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele 1 a dále, že rozhodnutí o námitkách je zpracováno řádně a přezkoumatelně.

Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele 1 je postavena na nepochopení metody BVA, nikoliv na pochybení zadavatele při hodnocení nabídek. S ohledem na specifičnost metody hodnocení si zadavatel při stanovení zadávacích podmínek dal záležet, aby veškeré informace popsal jasně a srozumitelně. Ze zadávací dokumentace (zejména z bodu 9. a násl.) je zřejmé, že tato metoda klade na dodavatele větší nároky při přípravě nabídky, a to nejen při ověření schopnosti navrhnout inovativní řešení, ale i při schopnosti jasně a srozumitelně popsat a odůvodnit realizovatelnost navrženého plnění (tj. uvést dominantní informace). Právě prostřednictvím těchto dominantních informací dodavatel – tedy nikoliv hodnotící komise a zadavatel – prokazuje, zda je indikované řešení pro dosažení projektových cílů reálné, v praxi ověřené a promyšlené.

K prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem zadavatel uvádí, že k objasnění nabídky a detailní analýze všech podkladů dobrovolně a proaktivně přistoupil ve chvíli, kdy se objevily pochyby o naplnění kvalifikace vybraného dodavatele, tedy až v rámci námitek účastníků řízení. Z dokumentace o zadávacím řízení podle zadavatele vyplývá, že zadavatel obdržel od vybraného dodavatele podrobné objasnění a hlavně konkrétní a obsáhlé podklady prokazující zpochybněné skutečnosti. Zadavatel trvá na tom, že obě referenční služby splňují i požadavek nákladů investice (CAPEX) v dané hodnotě, neboť je zjevné, že systém mýta generuje obrat významně přes několik mld. Kč. V případech obou referencí lze dle zadavatele potvrdit koncepční souvislost k tuzemskému mýtnému systému (včetně unijního přesahu).

Ke střetu zájmů [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], který je externím pracovníkem poddodavatele, zadavatel uvádí, že navrhovatel 1 nepředložil konkrétní důkazy o tom, že by byl [PŘÍJMENÍ 1] ve střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona. Zadavatel odmítá uvažovat tím způsobem, že spojení na úrovni akademické půdy s jednou konkrétní osobou, může samo o sobě prokazovat osobní zájmy člena komise na preferenci určitého dodavatele. Zadavatel dodává, že [PŘÍJMENÍ 1] neměl až do zpřístupnění nabídkových cen a identifikace účastníků žádné povědomí o tom, že nabídku podává vybraný dodavatel, který využívá jako poddodavatele právě České vysoké učení technické v Praze (dále jen „ČVUT“).

Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad dle § 265 písm. a) zákona návrh v plném rozsahu zamítl.

Vybraný dodavatel uvádí, že případné nejasnosti týkající se kvalifikace byly zcela objasněny v rámci dvou výzev k objasnění jeho nabídky, přičemž rozsah poskytnutých dokumentů i míra detailu, ve které vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace, podstatně přesahuje běžnou úroveň prokazování, která je vyžadována právními předpisy a zadavateli v jiných zadávacích řízeních. Vybraný dodavatel doplňuje, že zadávací dokumentace umožňovala dodavatelům prokázat splnění kvalifikace referencemi, které sice byly realizovány pod jednou rámcovou smlouvou, ale měly povahu dílčích plnění na základě individuálních smluvních ujednání s odběratelem a jsou tak považovány pro účely prokázaní kvalifikace za samostatná plnění.

K metodě kvalitativního hodnocení BVA vybraný dodavatel uvádí, že výběr této metody byl proveden v souladu se zákonem a zásadami rovnosti, transparentnosti a účelnosti. Vybraný dodavatel vnímá výtky ostatních uchazečů ke zvolené metodě BVA jako účelové a motivované snahou zbavit se vlastní odpovědnosti za kvalitu svých nabídek. Vybraný dodavatel proto považuje návrh za nedůvodný a navrhuje, aby jej Úřad v plném rozsahu zamítl.

Dne 24. 1. 2023 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – Inoxive s.r.o., IČO 24142719, se sídlem Mezibranská 1579/4, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel 2“) – z téhož dne proti rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 9. 1. 2023.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“), které bylo navrhovateli 2 doručeno (zpřístupněno v systému NEN) téhož dne, námitky navrhovatele 2 odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel 2 považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 20. 2. 2023 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne.

Navrhovatel 2 v podaném návrhu brojí proti oznámení zadavatele o výběru dodavatele, neboť je přesvědčen o tom, že byl nezákonným postupem zadavatele v šetřeném zadávacím řízení opakovaně znevýhodněn.

Z rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele 2 vyplývá, že od vybraného dodavatele obdržel podrobné vysvětlení jím předkládaných referencí „Variantní řešení elektronického mýta v

Ve vztahu k referenci „Interoperable Electronic Toll System in the Czech republic“ navrhovatel dále doplňuje, že jelikož mýtný systém již existoval (byl v provozu od 1. 1. 2007), není možné vztahovat poradenské dodávky realizované v kontextu rozšíření existujícího systému o funkcionalitu EETS ke koncepci mýtného systému jako celku. Takové činnosti je nutné vztáhnout k projektu rozšíření funkcionality existujícího mýtného systému o novou funkcionalitu EETS. Uvedená reference tak dle navrhovatele nesplňuje ani požadavek zadavatele na významnou službu, protože investiční náklady implementace EETS do existujícího národního systému elektronického mýta nepřesáhly 1 miliardu Kč bez DPH.

Navrhovatel dále namítá, že dokumenty, označené vybraným dodavatelem jako „Výstupy pro reference“, existují jako akademické publikace, vydané Českým vysokým učením technickým

Ve vztahu k oběma referenčním zakázkám navrhovatel uvedl následující argumentaci: o zadavatel se snaží mírnit tvrdá kvalifikační kritéria, nastavená v zadávací dokumentaci, o zadavatel tvoří umělou konstrukci, ve které se vyhýbá pojmenování konkrétního strategického projektu objednatele referenčních plnění, ke kterému mají být významné služby vztaženy; o s ohledem na definici významné služby v zadávací dokumentaci není možné přijmout argumentaci zadavatele spočívající v tom, že jakékoli dílčí výstupy činnosti ČVUT, které mají vztah k velice široce pojatému tématu „elektronické mýtné“, je možné zkombinovat a jako ex-post účelově sestavený celek je prezentovat jako „Dílčí plnění“ a „Výstupy pro reference“ odpovídající požadavkům zadávací dokumentace na jeden strategický projekt objednatele, resp. jeden dokončený obchodní případ.

Navrhovatel dále uvádí, že v námitkách požádal zadavatele o způsob verifikace některých informací, které podle zprávy o hodnocení nabídek poskytl vybraný dodavatel. Zadavatel tuto žádost odmítl s tím, že taková povinnost ze zákona nevyplývá. Navrhovatel má za to, že v souladu se základními principy zadávání veřejných zakázek lze povinnost doložit verifikaci informací, na nichž má subjektivní rozhodnutí o veřejné zakázce stát, dovodit i pro případ, že výslovně ze zákona nevyplývá.

Navrhovatel rovněž namítal, že „Dodatečné plnění č. 3“, nabídnuté vybraným dodavatelem nemůže být považováno za dodatečné plnění ve smyslu zadávací dokumentace, předmětu této veřejné zakázky a hodnotící metody BVA. Navrhovatel se na základě své odbornosti v oblasti mýtných systémů domnívá, že je principiálně nemožné, aby řešení bezpečnostní architektury systému elektronického mýtného (dále jen „SEM“), případně konkrétních prvků

S ohledem na výše uvedené navrhovatel 2 navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ o přezkoumání úkonů zadavatele dne 20. 2. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele 2.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel,

Zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-07722/2023/512 ze dne 22. 2. 2023.

Usnesením č. j. ÚOHS-09855/2023/512 ze dne 9. 3. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 30. 3. 2023 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonů – podání sdělení za účelem prokázání, zda se vybraný dodavatel, resp. jeho poddodavatel, podílel na plnění referenčních zakázek, které předložil v rámci prokázání kvalifikace, pro zadavatele a prokázání této skutečnosti.

Dopisem ze dne 31. 3. 2023 a dne 3. 4. 2023 požádal Úřad Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD“) o sdělení za účelem prokázání, zda se vybraný dodavatel, resp. jeho poddodavatel, podílel na plnění referenčních zakázek, které předložil v rámci prokázání kvalifikace, pro ŘSD a prokázání této skutečnosti.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-13358/2023/510 ze dne 5. 4. 2023 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

Ve vztahu k hodnocení nabídek zadavatel sděluje, že zvolená metoda hodnocení i její provedení bylo v souladu se zákonem. Svůj postup zároveň podrobně zaznamenal ve zprávě o hodnocení, která obsahuje veškeré relevantní myšlenky hodnotící komise tak, aby byl postup zpětně přezkoumatelný. Zadavatel tak vyjadřuje přesvědčení, že ve svém postupu nepochybil.

S ohledem na obdobnou argumentaci zadavatele ve vztahu k návrhu 1 Úřad dále odkazuje na obsah vyjádření zadavatele k návrhu 1 (viz výše).

S ohledem na totožnou argumentaci vybraného dodavatele ve vztahu k návrhu 1 Úřad odkazuje na obsah vyjádření vybraného dodavatele k návrhu 1 (viz výše).

K zajištění účelu správních řízení vedených pod sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ a sp. zn. ÚOHSS0123/2023/VZ vydal Úřad z moci úřední usnesení č. j. ÚOHS-13322/2023/512 ze dne

Dopisem ze dne 5. 4. 2023 požádal Úřad ČVUT o sdělení za účelem prokázání, zda se vybraný dodavatel, resp. jeho poddodavatel, podílel na plnění referenčních zakázek, které předložil v rámci prokázání kvalifikace, pro ŘSD a prokázání této skutečnosti.

Dopisem ze dne 11. 4. 2023 Úřad prodloužil na žádost ŘSD lhůtu k doložení požadovaného sdělení.

Dne 11. 4. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém potvrdil, že výstupy předložené vybraným dodavatelem k prokázání předmětných referenčních zakázek zohlednil při úvahách ohledně uzavření dodatků ke „Smlouvě o poskytování služeb souvisejících s provozem systému výkonového zpoplatnění vybraných pozemních komunikací v České republice –

Dne 12. 4. 2023 obdržel Úřad sdělení ČVUT, ve kterém se vyjádřil k prokázání realizace předmětných referenčních zakázek a předložil pracovní programy a rovněž přehledy realizovaných prací ke smlouvě o spolupráci mezi ŘSD a ČVUT v letech 2012 až 2018, které mají dokládat, že dílčí plnění tvořící referenční zakázky byla realizována na objednávku ŘSD.

Dopisem ze dne 18. 4. 2023 požádal Úřad ČVUT o sdělení informací týkajících se působení

Dne 18. 4. 2023 obdržel Úřad sdělení ŘSD, že ČVUT poskytovala kontinuální poradenství související se systémem elektronického mýta zahrnující řadu samostatných dílčích služeb, jejichž výstupem jsou desítky analýz a poradenství zabývající se mj. komplexním řešením systému elektronického mýta.

Dne 24. 4. 2023 obdržel Úřad sdělení ČVUT, že [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], vykonává na Fakultě dopravní jednotlivé úkoly, např. přednesení přednášky v rámci přednáškového cyklu nebo posouzení závěrečné práce, jehož přílohou byly dohody o provedení práce z roku 2022.

Dopisem ze dne 28. 4. 2023 požádal Úřad ČVUT o zaslání všech dohod o provedení práce uzavřených s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], v minulých letech a dále o sdělení k objasnění vzniku vzájemné spolupráce.

Dopisem ze dne 3. 5. 2023 požádal Úřad [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], o poskytnutí informací za účelem prošetření možného střetu zájmů při hodnocení nabídek v zadávacím řízení. Úřad současně požádal [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], o souhlas se zveřejněním dohod o provedení práce uzavřených s ČVUT.

Dne 9. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření ČVUT ke vzniku spolupráce s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], spolu se sdělením, že dohody o provedení práce z uplynulých let jsou uloženy v archivu.

Dne 9. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], k jeho působení na Fakultě dopravní ČVUT a dále k jeho účasti na zadávacím řízení.

Dopisem ze dne 12. 5. 2023 požádal Úřad opětovně ČVUT o zaslání všech dohod o provedení práce uzavřených s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], v uplynulých letech.

Dne 23. 5. 2023 obdržel Úřad od ČVUT dohody o provedení práce z let 2015 až 2022 uzavřené s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1].

Usnesením č. j. ÚOHS-20505/2023/512 ze dne 30. 5. 2023 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel 1 je přesvědčen, že provedené důkazy potvrzují, že Fakulta dopravní ČVUT nerealizovala pro ŘSD dva konkrétní samostatné projekty, kdy by každý zahrnoval zpracování komplexní ekonomické analýzy. Z rámcová smlouvy o spolupráci mezi ŘSD a ČVUT a z přehledů prací za období 2012 až 2018 podle navrhovatele 1 vyplývá, že se jednalo o poskytování ad hoc služeb (zejména účast v expertních skupinách, účast na jednáních a konferencích atd.).

Navrhovatel 1 navrhuje jako důkaz ve správním řízení obsah pořadu České televize „Reportéři

Navrhovatel 1 uvádí, že účast [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], na hodnocení nabídek vyvolává důvodné pochybnosti o neexistenci střetu zájmů s ohledem na téměř 20leté působení u poddodavatele. Navrhovatel 1 se domnívá, že [PŘÍJMENÍ 1] musel být schopen identifikovat nabídku vybraného dodavatele, resp. poddodavatele, nejpozději na počátku pohovoru s projektovým manažerem [JMÉNO 2 A PŘÍJMENÍ 2], kdy měl zadavatele na možný střet zájmů upozornit a minimálně vysvětlit jeho okolnosti. V situaci, kdy [PŘÍJMENÍ 1] své působení u poddodavatele hodnotící komisi a zadavateli zatajil, pak nutně nelze nemít pochybnosti o celém procesu hodnocení nabídek.

Po prostudování vyplněných formulářů jednotlivých účastníků zadávacího řízení, které byly předmětem hodnocení v rámci metody BVA je navrhovatel 1 přesvědčen o tom, že • všichni účastníci zadávacího řízení pochopili zadání stejně, resp. charakter jimi uváděných informací je velmi obdobný, což svědčí o tom, že použitá metoda hodnocení je pro daný typ veřejné zakázky nevhodná, neboť ve většině případů nebylo objektivně možné uvést dominantní informace v podobě vyžadované zadavatelem; zadání zadavatele tedy bylo zmatečné a nesrozumitelné; • ačkoliv navrhovatel 1 ve formulářích uvedl největší portfolio navrhovaných opatření a významných rizik, přesto byl hodnocen nejhůře, což svědčí o nerovném přístupu zadavatele k účastníkům zadávacího řízení; • informace a skutečnosti uvedené ve formulářích vybraného dodavatele nemohou odůvodňovat jeho významně vyšší bodové ohodnocení oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení; nepoměr mezi obsahem nabídek všech účastníků a jejich výsledným hodnocením, kdy byla zdaleka nejlépe hodnocena nabídka, jejíž obsah v žádném případě nijak pozitivně nevybočuje z konkurence ostatních nabídek, musí být zjevný na první přečtení i laikovi v oblasti mýtných systémů; • vybraný dodavatel jako jediný z účastníků zadávacího řízení již ve formuláři „Odborná úroveň“ nabízel konkrétní řešení budoucího výběru mýtného prostřednictvím in-house vztahu se státním podnikem CENDIS s.p., což je v rozporu se zadáním, neboť formuláře měly obsahovat návrhy opatření, nikoliv návrhy řešení, které měly být až výsledkem zpracované koncepce v rámci plnění veřejné zakázky.

Navrhovatel 1 uzavírá, že podklady shromážděné Úřadem potvrzují důvodnost jeho námitek, což je důvodem pro zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele a rovněž pro zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Navrhovatel 2 nejprve zdůrazňuje, že nezpochybňuje metodu BVA jako takovou a současně nechce jakkoli polemizovat s vhodností aplikace metody BVA v tomto zadávacím řízení.

Ve formuláři „Odborná úroveň u projektového cíle č. 1 vybraný dodavatel uvedl, že „posoudí socioekonomickou efektivitu zejména na základě a) možného termínu spuštění, b) naplnění požadavků EU (EETS, REETS)”. Dle navrhovatele 2 je tato informace nepravdivá, protože evropské směrnice v oblasti výběru silničních poplatků a interoperability mýtných systémů žádné požadavky na „REETS” (Regionální evropská služba elektronického mýtného) nekladou.

Navrhovatel 2 dále namítá, že došlo k porušení anonymity hodnocení, když vybraný dodavatel ve formuláři „odborná úroveň“ jako dominantní informaci uvedl, že „provozuje mobilní laboratoř pro měření a analýzu dopravy”. Navrhovatel 2 upozorňuje, že v tomto případě se nejedná o obecné označení typu zařízení, když jediným subjektem spojitelným s tímto pojmem je ČVUT Fakulta dopravní a její „Mobilní laboratoř pro dopravní analýzy”.

Dle názoru navrhovatele zadavatel provedl hodnocení neporovnatelných nabídek, když vybraný dodavatel zvolil při přípravě nabídky strategii uvádění konkrétních elementů

Navrhovatel 2 akcentuje důležitost ověřovací fáze v rámci hodnocení metodou BVA, která je fakticky finálním objektivizačním krokem v procesu hodnocení, protože ověří, že subjektivní hodnocení komise bylo vytvořeno na základě pravdivých informací (objektivně ověřitelných faktů z vnější reality). Z tohoto důvodu navrhovatel 2 své argumenty o nepravdivosti části informací v nabídce vybraného dodavatele a dalších odchýleních zadavatele od principů metody BVA nadále považuje za zásadní pro předmětné zadávací řízení i pro budoucí aplikaci metody BVA v České republice.

S ohledem na výše uvedené považuje navrhovatel 2 postup zadavatele při hodnocení nabídek za protiprávní a přímo diskriminační ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, jelikož zadavatel přistupuje v téže situaci a ve stejných otázkách k některým účastníkům procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým. Navrhovatel proto trvá na svém návrhu, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

Zadavatel je nadále přesvědčen, že Úřad by měl správní řízení neprodleně zastavit v souladu § 257 písm. c) zákona, neboť ze strany navrhovatelů nebyla složena kauce ve výši požadované zákonem, když předmětem správního řízení jsou i konkrétní skutečnosti v rámci tzv. přidané hodnoty, kterou měli účastnící samostatně naceňovat, tudíž tuto část hodnoty zakázky zohlednit pro účely kauce.

K námitce ohledně hodnocení nabídek zadavatel uvádí, že námitky navrhovatelů primárně vycházejí z nepochopení specifické metody hodnocení BVA, kdy např. navrhovatel 2 tvrdí, že metoda BVA je založena „zejména na dojmu o odbornosti“ a oba navrhovatelé metodu BVA obecně označili za netransparentní a v rozporu se zákonem až po ohlášení výsledků zadávacího řízení, když skončili na posledním, resp. předposledním místě. Zadavatel trvá na tom, že zvolená metoda hodnocení i její provedení bylo v souladu se zákonem, přičemž svůj postup podrobně zaznamenal ve zprávě o hodnocení, která obsahuje veškeré relevantní myšlenky hodnotící komise tak, aby byl postup zpětně přezkoumatelný.

K námitce týkající se posouzení technické kvalifikace zadavatel uvedl, že z předloženého pracovního programu dle smlouvy o spolupráci mezi ČVUT a ŘSD vyplývá, že ČVUT v rámci tohoto smluvního vztahu plnilo služby prokazatelně naplňující požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci (např. ekonomické výpočtu, analýza efektivnosti výběru

K domnělému střetu zájmů [PŘÍJMENÍ 1] zadavatel uvádí, že ČVUT ve svém vyjádření ze dne

Zadavatel plně setrvává na svém návrhu, aby Úřad podané návrhy s ohledem na § 265 písm. a) zákona zamítl, alternativně zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení s odkazem na § 257 písm. c) zákona zastavil.

Vybraný dodavatel je přesvědčen, že podklady pro rozhodnutí prokazují, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, zadávací řízení není stiženo žádnou vadou a vybraný dodavatel splnil veškeré zadávací podmínky, což řádně v zadávacím řízení doložil. Vybraný dodavatel na plnění Veřejné zakázky zároveň prohlašuje, že je připraven a schopen plnit řádně veřejnou zakázku v souladu se zadávací dokumentací a svojí nabídkou.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

výsledek hodnocení nabídek.

Zadavatel v bodu 2.2, „Představení metody BVA/BVP“, zadávací dokumentace uvedl, že „bude v rámci metody BVA/BVP hodnotit míru přispění dodavatele k naplnění hlavních projektových cílů, a to dle jasné a srozumitelné nabídky dodavatele (vyplněné přílohy – anonymní formuláře nabídky).“.

V bodu 9.8, „Procesní průběh hodnocení, dodatečné vysvětlení výsledků hodnocení“, zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „s ohledem na v ČR prozatím zřídka používaný koncept

V bodu 9.1, „Hodnotící kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, a to podle následujících kritérií a vah, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

V bodu 9.3.2, „Popis hodnotícího kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že v rámci dílčího kritéria hodnocení „Odborná úroveň“ bude „hodnotit míru přispění dodavatele k naplnění projektových cílů Zadavatele, a to dle nabídky dodavatele – vyplněné

Celková socioekonomická efektivita SEM

Zajištění podpory dodavatelem navržených řešení ze strany dotčených skupin

Zajištění schválení nové legislativy v požadovaném termínu

V bodu 9.4.2, „Popis hodnotícího kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Identifikace a řízení rizik“ bude „identifikace a řízení rizik (Zadavatele) v rámci realizace předmětu veřejné zakázky nebo v rámci využití jejích výstupů, a to z pohledu projektových cílů dle čl. 9.3.2. výše. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 7 této zadávací dokumentace. (…)

V bodu 9.5.2, „Popis hodnotícího kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ bude „invence dodavatelů prostřednictvím dodatečných plnění (která jsou předmětem opčního práva – opčního plnění Zadavatele) a jejich vliv na dosažení projektových cílů dle čl. 9.3.2. výše. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 8 této zadávací dokumentace. (…)

Ve zprávě o hodnocení nabídek je v bodu 28.2 uvedeno následující závěrečné vyhodnocení nabídek dle čl. 9.7 zadávací dokumentace:

Z bodu 28.3 zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že: „Jako ekonomicky nejvýhodnější dle hodnotících kritérií v čl. 9. zadávací dokumentace shledala komise nabídku účastníka č. 4 Ernst & Young s.r.o., IČO: 267 05 338, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město (Praha 1),

Zadavatel v podání ze dne 10. 3. 2023 namítá, že nebyly splněny procesní podmínky řízení, neboť navrhovatelé v daném případě s podáním návrhu nesložili kauci ve správné výši podle § 255 odst. 1 zákona, když opomněli v základu pro výpočet kauce zohlednit část své nabídkové ceny související s tzv. přidanou hodnotou, kterou navrhovatelé nabízeli v rámci samostatného hodnotícího kritéria. Správné výše kaucí měly dle zadavatele u navrhovatele 1 činit 351 535 Kč a u navrhovatele 2 pak 266 056 Kč, ačkoliv na účet Úřadu složili kauci ve výši 325 500 Kč (navrhovatel 1) a 251 456 Kč (navrhovatel 2), které neodpovídají celkové nabídkové ceně za celou dobu plnění veřejné zakázky.

Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0505/2020/VZ ze dne 27. 1. 2021, kde

S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení vedené o návrzích navrhovatele 1 a navrhovatele 2 s odkazem na § 257 písm. c) zákona zastavil.

Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet

Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

Zadavatel v bodu 7.2, „Způsob zpracování nabídkové ceny“, zadávací dokumentace stanovil, že dodavatelé mají část nabídky týkající se nabídkové ceny dodavatele vyplnit a předložit v rámci „druhé“ obálky v elektronickém nástroji, která bude obsahovat vyplněnou přílohu č. 2 zadávací dokumentace – Krycí list nabídky.

V příloze č. 2 zadávací dokumentace – krycím listu nabídky je nabídková cena stanovena jako součet položek uvedených pod písmeny A. a B., tj. ceny za dílo bez DPH (dodání komplexní ekonomicko-technické analýzy v rámci analytické koncepční fáze) a ceny za navazující služby konzultačního poradenství (za 14 měsíců konzultačního poradenství). Pod bodem C. krycího listu je pak uvedena následující „Souhrnná tabulka pro účely hodnocení“:

Oba navrhovatelé při výpočtu výše kauce vycházeli právě z údajů, které vyplnili do pole označeného „Celková nabídková cena bez DPH (tj. součet A + B)“. Navrhovatel 1 složil ve lhůtě pro podání návrhu kauci ve výši 325 500 Kč, tj. 1 % z částky 32 550 000 Kč uvedené pod bodem

Pod bodem D. krycího listu měli dodavatelé vyplnit další tabulku označenou jako „Přidaná hodnota (Invence dodavatele) dle čl. 9.5 zadávací dokumentace“, ve které měli ocenit položky: dodatečné plnění č. 1, dodatečné plnění č. 2 a dodatečné plnění č. 3. V bodu 9.5.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že účelem dílčího kritéria hodnocení „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ je hodnocení invence dodavatele prostřednictvím dodavatelem identifikovaného návrhu dodatečných plnění, které mají přispět k lepšímu naplnění projektových cílů, a to „nad rámec nabídkové ceny dodavatele“, v rámci opčního práva (opčního plnění) zadavatele.“. V bodu 4.10 návrhu smlouvy, jež tvoří přílohu č. 13 zadávací dokumentace, jsou upřesněny podmínky využití opčního práva tak, že zadavatel si dále nad rámec služeb k provedení díla vyhrazuje možnost využití jakékoliv části plnění v rámci kritéria „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ ve smyslu článku 9.5 zadávací dokumentace, a toto právo může zadavatel využít nejpozději do tří let od uzavření smlouvy.

K výpočtu výše kaucí v daném případě Úřad uvádí, že z výše citovaných zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel ve formuláři krycího listu jednoznačně označil, co považuje za nabídkovou cenu dodavatele, tj. součet položek A., „Celková cena za dílo bez DPH (hodnocený parametr)“, a B., „Cena v Kč bez DPH za 14 měsíců konzultačního poradenství (hodnocený parametr)“. Výsledný součet těchto položek zadavatel pod bodem C. krycího listu definoval jako „celkovou nabídkovou cenu“. Z žádného ustanovení zadávacích podmínek naopak neplyne, že ocenění dodatečného plnění by mělo být do celkové nabídkové ceny dodavatele započítáno, když navíc sám zadavatel v bodu 9.5 zadávací dokumentace definoval dodatečné plnění jako plnění jdoucí „nad rámec nabídkové ceny dodavatele“. Skutečnost, že dodavatelé měli v daném případě ocenit i možné plnění poskytované nad rámec předmětu plnění veřejné zakázky (v rámci případného uplatnění opčního práva zadavatele), nemá vliv na výpočet výše kauce, která se stanovuje z nabídkové ceny dodavatele za odebírané plnění, nadto zadavatelem jasně definované v bodu C. krycího listu.

K zadavatelem citovanému rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0505/2020/VZ Úřad uvádí, že se jedná o prvostupňové rozhodnutí, které nezakládá ustálenou rozhodovací praxi Úřadu. Rovněž odkaz na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 63/2018 považuje Úřad za nepřiléhavý, neboť tento řešil způsob výpočtu nabídkové ceny za situace, kdy lze zjistit nabídkovou cenu plnění, nikoliv však otázku započítání případné opce do nabídkové ceny dodavatele.

Úřad tedy uzavírá, že shledal, že procesní podmínky pro vedení řízení byly naplněny, neboť navrhovatelé v šetřeném případě složili kauci v souladu s § 255 odst. 1 zákona, a proto Úřad neshledal důvody pro zastavení řízení podle § 257 písm. c) zákona.

Součástí návrhu navrhovatele 1 byla mj. námitka, že zpráva o hodnocení nabídek (dále také jen „zpráva“) neobsahuje zákonnou náležitost ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona, tj. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, resp. neobsahuje je v dostatečném detailu, který je nezbytný pro možnost přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky v souladu se stanoveným způsobem hodnocení a zda přidělené bodové ohodnocení skutečně odpovídá hodnoceným údajům.

Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že požadavek na transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020). Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne

K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Jak uvedl

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek by měla obsahovat (ve vztahu k dodržení zásady transparentnosti) podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, včetně odůvodnění počtu přidělených bodů, přičemž ze zprávy by mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.

Úřad dále konstatuje, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne

Úřad pro úplnost dodává, že byť se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jejich závěry vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, neboť pojetí hodnocení nabídek, stejně tak výklad zásady transparentnosti, nedoznaly přijetím nové právní úpravy žádných zásadních změn.

Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tudíž vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu včetně uvedení všech údajů, které účastníci zadávacího řízení předložili ve svých nabídkách, a které by dle nich měly být předmětem hodnocení ze strany zadavatele.

Přitom platí, že v případě, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel dále musí všechny tyto hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení popsat v písemné zprávě o hodnocení srovnatelným způsobem (srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in Podešva V., Sommer L., Votrubec

V šetřené veřejné zakázce zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci dílčí kritéria hodnocení nabídek následovně: „Nabídková cena“ s váhou 30 % jako jediné kvantitativní (objektivní) kritérium a dále kvalitativní (subjektivní) kritéria hodnocení „Odborná úroveň“ s váhou 25 %, „Identifikace a řízení rizik“ s váhou 15 %, „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ s váhou

Jak vyplývá z právě uvedeného, v šetřeném případě zadavatel nastavil kritéria hodnocení nabídek tak, že jediné kvantitativní (objektivní) hodnoticí kritérium „Nabídková cena“ s váhou

Úřad se tedy s ohledem na obsah návrhu 1 zabýval tím, zda lze ze zprávy o hodnocení nabídek identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídky v rámci subjektivních

Zadavatel v bodu 2.2, „Představení metody BVA/BVP“, zadávací dokumentace uvedl, že bude v rámci metody BVA hodnotit míru přispění dodavatele k naplnění hlavních projektových cílů, přičemž podstatná hlediska pro hodnocení jsou mj. uvedena v kontrolních listech hodnocení, které tvoří Přílohy č. 9, 10, a 11 zadávací dokumentace. Zadavatel dále stanovil, že hodnotící komise nejprve provede anonymní hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“, a to na základě vyhodnocení informací uvedených ve formulářích, které tvořily přílohy č. 6 až 8 zadávací dokumentace, přičemž účastníci zadávacího řízení tyto formuláře měli vyplnit takovým způsobem, aby informace zde uvedené neumožnily identifikovat konkrétního účastníka.

Projektové cíle zadavatel vymezil v bodu 9.3.2 zadávací dokumentace následovně:

Zadavatel v čl. 9.3 zadávací dokumentace stanovil, že účelem tohoto kritéria je nalezení nejvhodnějších návrhů a opatření pro lepší naplnění projektových cílů zadavatele. Navržená opatření měli dodavatelé odůvodnit z hlediska jejich realizovatelnosti, a to měřitelnými (tzv. dominantními) informacemi, které mají dokládat promyšlenost a realizovatelnost daného návrhu a opatření a jejich efekt k naplnění konkrétního projektového cíle, a to ověřitelným

Ve formuláři ke kritériu „Odborná úroveň“ měli dodavatelé ve své nabídce vyplnit textová pole

Hodnotící komise se jednomyslně shodla na bodovém hodnocení účastníků č. 1, 2 a 3 každého ve výši 6 bodů (nízká až nedostatečná míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. nejnižší možné hodnocení, a u účastníka č. 4 (vybraného dodavatele) ve výši 18 bodů (míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů zadavatele je vyšší než průměrná, ale nedosahuje té úrovně, aby ji bylo možno označit za vysokou), tj. druhé nejvyšší hodnocení z bodovací škály 6 - 12 - 18 - 25 bodů.

Úřad provedl porovnání údajů uvedených účastníky v nabídkách ve formulářích „Odborná úroveň“ (příloha č. 6 zadávací dokumentace) s obsahem zprávy o hodnocení nabídek, a níže se Úřad podrobněji vyjádří pouze k těm částem zprávy o hodnocení, ve kterých shledal nedostatky stran uvedení hodnocených údajů.

Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že účastník č. 2 (BDO Consulting, pozn. Úřadu) ve vztahu k projektovému cíli č. 1 představil konkrétní postup, modely a nástroje při zpracování „detailní analýzy možného zpoplatnění silnic nižších tříd a návrh zpoplatnění systému na další kategorie vozidel“, a to zejména „provedením analýzy zatížení objížďkových komunikací nižších tříd“. Hodnotící komise ocenila jasnou a přehlednou strukturu navrhovaných opatření, včetně navržení konkrétních dílčích opatření, která přímo se zpracováním analýz souvisí. Hodnotící komise dále pozitivně hodnotila „návrh ověřovat vhodná řešení přes tvorbu modelů na základě vstupních dat a to skrze nástroj Qlik, který umožňuje analyzovat dopady v reálném čase“, neboť tímto postupem je možné pružně reagovat na případné neočekávané „změny ve vstupních datech (např. vývoj HDP, získání dotačních prostředků aj.)“. Dominantní informace účastníka č. 2 ve vztahu k projektovému cíli č. 1 zadavatel vyhodnotil jako zcela obecné, když postrádá předchozí zkušenost účastníka s navrhovanými nástroji a jejich vzájemnou kombinací (např. jak konkrétně bude pracovat s informacemi v rámci představeného nástroje Qlik a nastavování „what if“ scénářů).

K hodnocení účastníka č. 2 ve vztahu k projektovému cíli č. 1 Úřad uvádí, že zadavatel rámcově představil návrh k naplnění projektového cíle a poté se vyjádřil ke dvěma z celkem osmi okruhů informací, jimiž účastník č. 2 ve své nabídce na str. 1 a 2 formuláře ke kritériu „Odborná úroveň“ odůvodnil realizovatelnost jím navrženého opatření k naplnění projektového cíle č. 1.

K hodnocení účastníka č. 3 (navrhovatel 1 – CGI IT Czech Republic s.r.o., pozn. Úřadu) zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že představil celkem „7 různých návrhů nebo opatření“ k naplnění projektového cíle č. 1., přičemž hodnotící komise je v zásadě schopna jednoznačně identifikovat strategii účastníka, resp. jaká témata považuje za důležitá. Hodnotící komise konstatovala, že navrhovaná řešení nepřekročila obecný rámec požadavků zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci a nepřináší tak očekávanou významnější invenci ze strany účastníka č. 3. Zadavatel dále uvedl, že účastník č. 3 nepředkládá k žádnému z navrhovaných opatření žádnou konkrétní informaci, která by vypovídala o pozitivním vlivu opatření na naplnění projektového cíle č. 1, a rovněž nepředkládá žádné využitelné dominantní informace.

K právě uvedenému Úřad uvádí, že v případě účastníka č. 3 v dílčím kritériu hodnocení „Odborná úroveň“ zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl žádné údaje uvedené účastníkem č. 3 v nabídce v části formuláře „Odborná úroveň“ věnované návrhům a opatřením k naplnění projektového cíle č. 1, pouze zmínil jejich počet, který však sám o sobě nebyl hodnocen.

Ve zprávě o hodnocení nabídek je uvedeno, že účastník č. 4 (vybraný dodavatel, pozn. Úřadu) ve vztahu k projektovému cíli č. 1 představil „strategie několika opatření i dílčích postupů, jak v rámci nich bude postupovat“. Dle zadavatele se jedná o komplexní, praktický a relativně podrobný popis navrhovaných opatření, čímž účastník č. 4 ukázal jasnou vizi pro naplnění projektového cíle č. 1. Hodnotící komise zejména pozitivně hodnotila „návrh komparace nejen existujících SEM, ale i dalších konceptů (inverzní mýto, nahrazení mýta daní)“ včetně „specifikace konkrétních aspektů, které bude komparační analýza sledovat“. Co se týče dominantních informací, které dle zadavatele podporují a prokazují realizovatelnost navrhovaných opatření, zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že účastník č. 4 disponuje konkrétními „zkušenostmi z obdobných plnění v oblasti SEM“, provozuje „mobilní laboratoř pro měření a analýzu dopravy“ a „disponuje dopravními modely z telematických systémů přímo využitelnými při naplnění projektového cíle“.

K hodnocení účastníka č. 4 Úřad uvádí, že ačkoliv tento ve své nabídce představil „strategii několika opatření i dílčích postupů“, kterou zadavatel vyhodnotil jako „komplexní a podrobný popis navrhovaných opatření“, ve zprávě o hodnocení zadavatel uvedl pouze jediný údaj, a to, že hodnotící komise pozitivně hodnotila „zejména“ návrh komparace existujících SEM.

Ve vztahu k hodnocení dominantních informací účastníka č. 4 Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel ocenil, že účastník č. 4 disponuje „konkrétními“ zkušenostmi s obdobným plněním, ve zprávě je uvedl zcela obecně jako „zkušenosti z obdobných plnění v oblasti SEM“. Ve vztahu k projektovému cíli č. 1 přitom nabídka účastníka č. 4 obdržela jako jediná odpovědi „ANO“ na kontrolní otázky, zda »jsou účastníkem uvedené návrhy a opatření podpořeny ověřitelnými dominantními informacemi« a zda »vyplnil účastník dokument „Odborné úrovně“ převážně konkrétně a měřitelně?«. Lze se jen domnívat, že zadavatel vyhodnotil tyto dle názoru Úřadu ve zprávě o hodnocení nabídek obecně formulované zkušenosti vybraného dodavatele jako konkrétní pouze z toho důvodu, že účastník č. 4 ve své nabídce uvedl, že tyto zkušenosti získal z obdobných projektů v oblasti SEM „pro ŘSD“, tento údaj z nabídky účastníka č. 4 však ve zprávě zaznamenán nebyl. Dále zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl, že dopravní modely, kterými účastník č. 4 disponuje, byly „využité v rámci projektů SEM v ČR“. Tyto upřesňující údaje však ve zprávě uvedeny nebyly a ze zprávy o hodnocení nabídek tedy není zřejmé, na základě jakých konkrétních údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele dospěl zadavatel k závěru, že jím uvedené dominantní informace jsou konkrétní a měřitelné.

Ve vztahu k projektovému cíli č. 2 v nabídce účastníka č. 2 zadavatel uvedl, že předkládá návrh „tvorby komunikačního plánu pro dotčené skupiny a resort“, který blíže neupřesnil a neuvedl žádné relevantní a konkrétní opatření nebo návrhy, které mohou mít dopad na naplnění projektového cíle, pouze obecná sdělení v zásadě uplatnitelná u jakéhokoliv projektu bez návaznosti na projektový cíl č. 2 nebo např. zohlednění specifických aspektů a procesů na úrovni zadavatele (ústředního orgánu státní správy).

Úřad k citovanému textu uvádí, že ve svém hodnocení se zadavatel opětovně zaměřil na to, které údaje v nabídce účastníka č. 2 postrádá, aniž by uvedl, které konkrétní údaje tento účastník nabídl a jak je zadavatel hodnotil. Úřad se přitom neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že „návrh tvorby komunikačního plánu“ nebyl blíže upřesněn a nebyly uvedeny žádné konkrétní návrhy k naplnění projektového cíle, když je v nabídce účastníka č. 2 v části označené „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“ k projektovému cíli č. 2 uvedeno: »V úvodu projektu si potvrdíme “stakeholder matrix” a využitím modelu RACI vydefinujeme způsob zapojení a komunikace s jednotlivými segmenty stakeholderů v jednotlivých fázích projektu a přiřadíme jim adekvátní komunikační a kolaborativní nástroje (TEAMS Room, projektový intranet, pravidelný mailing, kulaté stoly, workshopy atd.).

Ve zprávě o hodnocení nabídek je dále uvedeno, že účastník č. 4 představil celkem „5 dílčích opatření“ k dosažení naplnění projektového cíle č. 2, které hodnotící komise označila za jasné, konkrétní a ukazující poměrně jasnou vizi účastníka č. 4 ve vztahu k projektovému cíli č. 2.

Úřad k hodnocení účastníka č. 4 uvádí, že tento ve své nabídce (jak Úřad ověřil ze str. 1 a 2 vyplněného formuláře „Odborná úroveň“) představil celkem 5 dílčích opatření k naplnění projektového cíle č. 2, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl pouze údaj o „návrhu na založení dedikovaného portálu“, ačkoliv ze zprávy současně vyplývá, že hodnotící komise nějakým způsobem vzala při hodnocení v potaz všechna dílčí opatření uvedená účastníkem č. 4 v jeho nabídce, když je označila za „jasné, konkrétní a ukazující jasnou vizi účastníka ve vztahu k projektovému cíli“. Ze zprávy o hodnocení tak nelze zjistit, jaká další konkrétní opatření

K hodnocení údajů uvedených účastníkem č. 2 zadavatel uvedl, že tento předkládá „konkrétnější harmonogram“, jak zajistí naplnění projektového cíle č. 3. Zadavatel má za to, že navrhovaná opatření poukazují na praktické přemýšlení účastníka č. 2 projevující se schopností přesně identifikovat možné problémy v rámci realizace a navrhnout jejich řešení; v rámci projektového cíle č. 3 zejména „riziko prodlení v rámci legislativního procesu“ a konkrétního návrhu, jak v případě potřeby legislativní proces urychlit. Zadavatel však vytýká účastníku č. 2, že nepředložil žádné specifické informace, ze kterých by se dal jednoznačně určit seznatelný dopad na lepší plnění projektového cíle č. 3, když uvádí pouze obecné konstatování bez provazby na jeho praktickou zkušenost s navrhovaným opatřením nebo jeho dílčími částmi a jím předkládané dominantní informace a návrhy tak nepřekračují rámec obecného tvrzení.

Úřad k výše uvedenému shrnuje, že zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl žádné údaje obsažené v nabídce účastníka č. 2 ve formuláři „Odborná úroveň“ v částech označených „Návrh nebo opatření k naplnění projektového cíle“ a „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“, kterými by zdokumentoval dle jeho slov „konkrétnější“ harmonogram k plnění projektového cíle č. 3 nebo opatření navrhnutá účastníkem k řešení „rizika prodlení v rámci legislativního procesu“. Zadavatel se ve zprávě o hodnocení omezil pouze na výtky stran obecnosti navrhovaných opatření a dominantních informací, aniž by však uvedl, k jakým konkrétním údajům uvedeným v nabídce účastníka č. 2 se tyto výtky vztahují. Ze zprávy tedy vyplývá, jak zadavatel údaje uvedené účastníkem č. 2 hodnotil, ale není z ní patrné, jaké konkrétní údaje (navrhovaná opatření a dominantní informace) předložené účastníkem č. 2 v nabídce byly předmětem tohoto hodnocení, jak stanoví § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že účastník č. 3 předkládá jasné a konkrétní návrhy k naplnění projektového cíle č. 3 („opět celkem 2“), přičemž vykazují stejné kvality jako návrhy účastníka k předchozím projektovým cílům a ukazují jasnou představu účastníka jak projektový cíl č. 3 naplnit. Hodnotící komise se domnívá, že kombinace představených opatření by za určitých okolností mohla mít dopad na lepší naplnění projektového cíle, avšak účastník č. 3 nepředložil dostatečné informace (např. způsob zapojení, frekvence setkání, či bližší proces zapracování připomínek). Hodnotící komise shrnuje, že účastník č. 3 uvádí pouze obecná konstatování bez provazby na jeho praktickou zkušenost s navrhovaným opatřením (např. zmíněné „zapojení dotčených skupin přímo do projektového řízení projektu“).

K právě uvedenému Úřad uvádí, že ačkoliv, jak vyplývá z nabídky účastníka č. 3 (viz str. 3 formuláře „Odborná úroveň“ in fine), účastník č. 3 předložil k naplnění projektového cíle č. 3 celkem 2 návrhy, zadavatel ve zprávě o hodnocení zmínil pouze 1 z nich, tj. zapojení dotčených skupin do projektového řízení, ačkoliv z popisu hodnocení uvedeného ve zprávě vyplývá, že hodnotící komise při hodnocení vzala nějakým způsobem v potaz oba návrhy, když je označila za jasné, konkrétní a ukazující jasnou představu účastníka jak projektový cíl č. 3 naplnit. Zadavatel ve zprávě o hodnocení rovněž nijak nezdokumentoval, jaké konkrétní údaje účastník č. 3 v části nabídky označené „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“ uvedl, a z obsahu zprávy tak nelze ověřit, zda skutečně „nepřekračují rámec obecného tvrzení“, jak tvrdí zadavatel.

Dle bodu 9.4.1 zadávací dokumentace účelem dílčího hodnotícího kritéria „Identifikace a řízení rizik“ je identifikace a řízení rizik, která zadavateli v rámci realizace předmětu veřejné zakázky nebo při využití jejích výstupů hrozí, a to z pohledu projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Zadavatel dále uvedl, že očekává, že dodavatelé v rámci svých nabídek stručně, srozumitelně a jednoznačně popíší rizika, která dle jejich názoru zadavateli hrozí, navrhnou způsob jejich řešení a navržená řešení odůvodní z hlediska jejich realizovatelnosti (měřitelnými informacemi). Podle bodu 9.4.2 je předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria identifikace a řízení rizik (zadavatele) v rámci realizace předmětu veřejné zakázky nebo v rámci využití jejích výstupů, a to z pohledu projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné

Ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ měli dodavatelé ve své nabídce vyplnit

Úřad provedl porovnání údajů uvedených účastníky ve formulářích „Identifikace a řízení rizik“ (příloha č. 7 zadávací dokumentace) s obsahem zprávy o hodnocení nabídek a nedostatky stran uvedení hodnocených údajů shledal zejména v odpovědích na 4. dotaz kontrolního listu, tj. zda popisuje účastník své návrhy a opatření na prevenci vzniku / omezení dopadu rizik jasně a srozumitelně. Níže se Úřad podrobněji vyjádří pouze k těm částem zprávy o hodnocení, ve kterých shledal nedostatky.

Účastník č. 1 ve své nabídce ve vyplněném formuláři „Identifikace a řízení rizik“, jež tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace, identifikoval celkem 3 rizika, která zadavatel ve zprávě

Účastník č. 1 ve formuláři „Identifikace a řízení rizik“ k riziku č. 1 v části nazvané „Návrh nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“ uvedl následující: „1. identifikace strategických elementů variant koncepcí, u kterých existují rizika konfliktu s jinými regulačními politikami

popis těchto rizik jako součást analýzy zvolené koncepce

komunikace zvolené koncepce ostatním resortům, včetně upozornění na riziko

nastavení trvalého procesu pravidelného monitoringu potenciálních konfliktů

Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že ve vztahu k riziku č. 1, definovanému jako „Vznik konfliktu/ů s jinými regulačními politikami státu“, účastník č. 1 nabídl „celkem 4 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“. Hodnotící komise konstatovala, že všechny uvedené návrhy jsou velmi obecné bez konkrétního vztahu k identifikovanému riziku či předloženému odůvodnění.

Úřad k tomu uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl pouze počet navržených opatření k omezení či eliminaci rizika (který sám o sobě nebyl předmětem hodnocení), aniž by však uvedl, jaká konkrétní opatření účastník k eliminaci rizika č. 1 nabídl. Ve zprávě o hodnocení tedy absentují hodnocené údaje spočívající v citaci či alespoň popisu návrhů nebo opatření uvedených tímto účastníkem k eliminaci rizika č. 1, ačkoliv ze zprávy o hodnocení vyplývá, že byly předmětem hodnocení, když byly hodnotící komisí mj. označeny za velmi obecné.

Účastník č. 1 ve formuláři „Identifikace a řízení rizik“ k riziku č. 2 uvedl následující „Návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“: „1. stanovení definičního rámce, který bude jasně popisovat cíle regulace, nástroje, měřitelnost (KPI) výsledků a kontrolních bodů v čase

zavedení procesů hodnocení a reparametrizace v kontrolních bodech

návrh uzákonění automatických mechanismů úprav parametrů“.

Ve vztahu k riziku č. 2, „Pomalé změny parametrů SEM na změny okolního prostředí“, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 1 představil „celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“. Hodnotící komise konstatovala, že i když navrhovaná opatření jsou obecně srozumitelná a částečně mohou naplnit předpokládaný cíl, jejich větší míra obecnosti (zejména opatření č. 2 – „zavedení procesů hodnocení“) brání komisi v jasném potvrzení jejich relevantnosti. Ve vztahu k dominantním informacím, jež měly odůvodnit realizovatelnost navržených opatření k eliminaci rizika č. 2, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 1 neuvádí jakékoliv skutečnosti, ze kterých by komise mohla posoudit realizovatelnost navrhovaných opatření.

Zadavatel tedy stejně jako u rizika č. 1 opět uvedl pouze počet návrhů nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 2 představených účastníkem č. 1 v jeho nabídce, aniž by tato opatření specifikoval. Hodnocené údaje ve vztahu k navrženým opatřením uvedl jen částečně, když

Účastník č. 2 ve vyplněném formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“, jež tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace, identifikoval celkem 5 rizik, která zadavatel ve zprávě o hodnocení citoval, uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a rovněž přiblížil odůvodnění účastníka č. 2, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika. Zadavatel dále ve zprávě o hodnocení vyjmenoval všechny návrhy nebo opatření navržené účastníkem č. 2 k omezení či eliminaci těchto rizik a rovněž dominantní informace, které účastník č. 2 uvedl k odůvodnění jejich realizovatelnosti. Zadavatel tedy ve zprávě o hodnocení uvedl všechny údaje z nabídky účastníka č. 2, které byly předmětem hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Identifikace a řízení rizik“.

Účastník č. 3 ve své nabídce ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ identifikoval celkem 5 rizik, která zadavatel ve zprávě o hodnocení citoval, dále zadavatel uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a rovněž představil odůvodnění účastníka č. 3, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika. Zadavatel rovněž ve zprávě o hodnocení uvedl všechny dominantní informace, které účastník č. 3 uvedl k odůvodnění jejich realizovatelnosti.

Ve zprávě o hodnocení zadavatel uvedl, že účastník č. 3 představil celkem 4 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 1, které definoval jako „Nezajištění politické a odborné shody na koncepci“, a to mj. „předjednání koncepce ve všech klubech Parlamentu a v hospodářském a rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny“ nebo „provedení půlročního setkání a semináře s panelovou diskuzí se stakeholdery“. Vzhledem k popisu rizika č. 1 jsou dle názoru hodnotící komise navrhovaná řešení jasná a srozumitelná.

Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 3 nabídl celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 2, „Časové zpoždění“, a to např. „jednání o koncepci se všemi stakeholdery ve spolupráci se zadavatelem“. I když hodnotící komise seznala, že obecně navrhovaná řešení mohou přispět k eliminaci rizika, vytkla účastníkovi č. 3, že předložil pouze obecný popis, který nedostačuje k jednoznačnému posouzení aplikovatelnosti navržených opatření.

Ve vztahu k riziku č. 3, „Rozdělení kompetencí“, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 3 nabídl celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci tohoto rizika.

Ve zprávě o hodnocení zadavatel uvedl, že účastník č. 3 nabídl celkem 2 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 4, „Daňové a rozpočtové určení“, a to např. „zohlednění zahraničních trendů se zohledněním role EETS“. Hodnotící komise konstatovala, že i když navrhovaná opatření jsou obecně srozumitelná a mohou naplnit předpokládaný cíl, jejich větší míra obecnosti brání komisi v jasném potvrzení jejich relevantnosti.

K riziku č. 5, „Ekonomická krize a zvýšený tlak samospráv“, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 3 představil celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci tohoto rizika, a to např. „uspořádání diskuzí s Asociací krajů a Svazem měst a obcí“, kde vysvětlí právní limity výběru mýtného v EU. Vzhledem k popisu rizika č. 5 jsou dle názoru hodnotící komise navrhovaná řešení jasná a srozumitelná.

Úřad souhrnně k citovanému hodnocení údajů uvedených v nabídce účastníka č. 3 ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek k jednotlivým rizikům vždy uvedl počet návrhů či opatření navržených účastníkem č. 3 k eliminaci daného rizika, ačkoliv ze zprávy nevyplývá, že by zadavatel hodnotil pozitivněji větší počet navržených opatření; z hlediska hodnocených údajů tedy uvedení počtu navržených opatření či návrhů k eliminaci rizik nemá samo o sobě vypovídající hodnotu. Co se týče samotných návrhů či opatření, které účastník č. 3 ve své nabídce uvedl k eliminaci jím definovaných 5 rizik, zadavatel se ve zprávě o hodnocení omezil pouze na namátkové uvedení hodnocených údajů (tj. návrhů nebo opatření k omezení či eliminaci rizika). U rizika č. 1 zadavatel uvedl hodnocené údaje jen ke dvěma ze čtyř návrhů či opatření, které účastník č. 3 ve své nabídce navrhl k eliminaci tohoto rizika, k riziku č. 2 zadavatel citoval jen jedno ze tří navržených opatření, ve vztahu k riziku č. 3 pak zadavatel neuvedl žádné hodnocené údaje týkající se navržených opatření, u rizika č. 4 zadavatel ve zprávě o hodnocení zmínil jen jedno ze dvou navržených opatření a k riziku č. 5 zahrnul do zprávy hodnocené údaje pouze k jednomu ze tří opatření navržených účastníkem č. 3 k eliminaci daného rizika. Přestože ze zprávy o hodnocení nabídek je patrné, že zadavatel opatření navržená účastníkem č. 3 k eliminaci jím definovaných rizik hodnotil, když je mj. označil za obecná postrádající potřebnou míru konkrétnosti, hodnocené údaje, tj. konkrétní návrhy a opatření uvedená účastníkem č. 3 v jeho nabídce, zadavatel do zprávy v převážné míře nezahnul, což je porušením povinnosti uvedené v § 119 odst. 2 písm. d) bod. 1 zákona. Úřad k tomu uvádí, že pokud zadavatel např. vyhodnotil, že opatření navržené účastníkem č. 3 k eliminaci rizika č. 3 nepřekračující rámec plnění, které by měl dodavatel provádět v základu, pak by měl také transparentně uvést, o jaká konkrétní opatření se jedná, aby bylo možné i ze strany všech účastníků zadávacího řízení jako odborníků pohybujících se na relevantním trhu skutečně kvalifikovaně posoudit, zda hodnocení uvedené zadavatelem odpovídá skutečnosti.

Účastník č. 4 ve své nabídce ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ identifikoval celkem 3 rizika, která zadavatel ve zprávě o hodnocení citoval, uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a také představil odůvodnění účastníka č. 4, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika. Zadavatel dále ve zprávě o hodnocení zmínil všechny návrhy nebo opatření navržené účastníkem č. 4 k omezení či eliminaci těchto rizik a do zprávy zahrnul i dominantní informace, které účastník č. 2 uvedl k odůvodnění jejich realizovatelnosti. Zadavatel tedy ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl všechny podstatné údaje z nabídky účastníka č. 4, které byly předmětem hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Identifikace a řízení rizik“.

Hodnotící komise se dle bodu 13. zprávy o hodnocení nabídek, „IDENTIFIKACE A ŘÍZENÍ RIZIK – SOUHRNÉ HODNOCENÍ NABÍDEK“, jednomyslně shodla na bodovém hodnocení účastníků následovně: účastník č. 2 obdržel 3 body (nízká až nedostatečná míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení přispívající k minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik), tj. nejhorší možné hodnocení, účastníci č. 1 a č. 3 obdrželi 7 bodů (míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je průměrná), tj. druhé nejnižší možné hodnocení a účastník č. 4 (vybraný dodavatel) byl ohodnocen 11 body (míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení přispívající