ÚOHS S0123/2022/VZ – Rekonstrukce místních komunikací Hradčanská

Obviněný – obec Vřesina, IČO 00298581, se sídlem Hlavní 24, 742 85 Vřesina (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 7. 6. 2021 „Smlouvu o dílo č. zhotovitele 090569a21“ (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem

Předmětem smlouvy je dle jejího článku III. „Předmět a místo plnění“ komplexní dodávka stavebních prací v rámci realizace stavby „Rekonstrukce místních komunikací Hradčanská,

Obviněný uveřejnil dne 15. 7. 2021 na profilu zadavatele1 smlouvu ze dne 7. 6. 2021 na veřejnou zakázku.

Obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dne 27. 7. 2021 „Dodatek č. 1 smlouvy o dílo“ (dále jen „dodatek“).

Předmětem dodatku smlouvy je změna rozsahu předmětu díla způsobem vyplývajícím z cenové nabídky, která je součástí dodatku.

Obviněný uveřejnil dne 8. 9. 2021 na profilu zadavatele předmětný dodatek ze dne

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 19. 1. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona, c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

Obviněný uzavřel dne 7. 6. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo za účelem realizace veřejné zakázky.

Podle čl. VII. smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 1 286 956,77 Kč bez DPH.

Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 15. 7. 2021.

Obviněný uzavřel dále dne 27. 7. 2021 s vybraným dodavatelem dodatek ke smlouvě o dílo.

Podle dodatku byla cena díla nově sjednána ve výši 1 672 686,38 Kč bez DPH.

Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek na něm byl uveřejněn dne 8. 9. 2021.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 7. 6. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 22. 6. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 15. 7. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Obdobně byl obviněný povinen uveřejnit dodatek ke smlouvě, uzavřený dne 27. 7. 2021, do

Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit nejpřísnější (nejvyšší) pokutu.

V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

Úřad k tomuto uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, a je tedy nutné uložit dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

Úřad k míře závažnosti přestupků obviněného uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu a dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, ale učinil tak až po této lhůtě. Úřad tedy přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na předmět a rozsah smlouvy považuje za závažnější a současně samotné uzavření smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku ke smlouvě.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž celková cena (dle dodatku smlouvy) činí 1 672 686,38 Kč bez DPH (tj. 2 023 950,52 Kč vč. DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

Ve prospěch obviněného Úřad dále zohlednil, že negativní dopady jeho jednání byly do jisté míry eliminovány skutečností, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil dne 15. 7. 2021 a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

Úřad dále přihlédl a jako přitěžující okolnost zohlednil, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, v jehož důsledku byla snížena možnost veřejné kontroly postupu obviněného.

Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.