ÚOHS S0202/2022/VZ – Návrh strategického rámce vysokoškolského vzdělávání pro sek

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 9. 5. 2022 návrh navrhovatele – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha –

Úřad obdržel uvedený návrh dne 9. 5. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

V podaném návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když v zadávacím řízení rozhodl o vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že navrhovatel odeslal podklady pro navazující jednání dvě hodiny po uplynutí zadavatelem stanovené lhůty. Navrhovatel namítá, že se druhý účastník soutěžního dialogu nedostavil na první jednání a vyloučen nebyl, spatřuje tedy v jednání zadavatele porušení zásady rovného zacházení.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel, • navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-15932/2022/523 ze dne 12. 5. 2022.

Dne 20. 5. 2022 a 31. 5. 2022 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele, dne 25. 5. 2022 obdržel na technickém nosiči dat další část dokumentace o zadávacím řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-17865/2022/523 ze dne 26. 5. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede

Úřad po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že v dané věci nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 zákona, tj. nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v zákonné výši, a proto správní řízení vedené ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky podle § 257 písm. c) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle § 255 odst. 2 zákona, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši

Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

Podle bodu 5. „Předpokládaná hodnota, soutěžní cena“ zadávací dokumentace je maximální výše způsobilých nákladů na realizaci projektu stanovena na 2 794 920 Kč a předpokládaná výše soutěžních cen činí celkem až 50 000 Kč.

Dle bodu 6. „Podmínky zadávacího řízení a časový rozvrh soutěžního dialogu“ zadávací dokumentace je zadavatelem zahájené řízení se soutěžním dialogem rozděleno do tří etap.

Z dokumentu „Výzva k pokračování projednávání aspektů veřejné zakázky v soutěžním dialogu – 2. jednání“ ze dne 21. 3. 2022 vyplývá, že navrhovatel byl v rámci 2. etapy soutěžního dialogu vyzván k účasti na druhém jednání soutěžního dialogu, které se mělo konat dne

Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 5. 4. 2022, které bylo navrhovateli doručeno dne 6. 4. 2022 v 9:14 hod.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že základním účelem institutu složení kauce na účet Úřadu je zajistit, aby nebyly podávány neodůvodněné návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele.

Ohledně smyslu a účelu § 255 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že pro zajištění výše uvedeného účelu je kauce v § 255 odst. 1 zákona upravena takovým způsobem, aby výše kauce byla v určitém poměru k hodnotě přezkoumávané veřejné zakázky. V případě, že však navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, pak nastupuje povinnost složit kauci v paušální výši

Úřad dále konstatuje, že ustanovení § 255 odst. 1 zákona hovoří ve vztahu k výši kauce, potažmo ve vztahu k jejímu výpočtu, o nabídkové ceně navrhovatele. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 158/2015 ze dne 1. 7. 2016, v němž bylo řečeno: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky totiž stanoví zadavatel jako předpokládanou výši svého závazku před zahájením zadávacího řízení a její správný výpočet určuje druh zadávacího řízení. Naproti tomu nabídková cena je hodnotou, podle které mají být nabídky hodnoceny a nemusí se odvíjet od celkového závazku zadavatele za celou dobu a za celé plnění dodavatele. Předpokládaná hodnota zakázky a nabídková cena tedy nejsou týmž údajem.“.2 Je přitom zcela zřejmé, že termín „nabídková cena“ má přímou návaznost na samotnou nabídku. Zjednodušeně lze tuto skutečnost vyjádřit tak, že pokud není nabídka, pak neexistuje ani nabídková cena. Jestliže tedy konkrétní dodavatel nepodá do zadávacího řízení

Optikou výše uvedených obecných východisek pro stanovení výše kauce Úřad posoudil, zda došlo v šetřeném případě k připsání kauce na Účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel si pro zadání veřejné zakázky zvolil s ohledem na specifický předmět veřejné zakázky řízení se soutěžním dialogem.

Podle § 255 odst. 1 zákona musí být kauce na účet Úřadu složena ve lhůtě pro podání návrhu.

Úřad návrh navrhovatele obdržel dne 9. 5. 2022 a na svůj účet téhož dne obdržel od navrhovatele platbu ve výši 50 000 Kč. Ačkoliv tedy navrhovatel složil dne 9. 5. 2022, tj. v zákonem stanovené lhůtě, na účet Úřadu kauci ve výši 50 000 Kč, je s ohledem na výše zmíněné zřejmé, že kauce složená v dané výši neodpovídá výši kauce, kterou byl navrhovatel dle § 255 odst. 1 zákona povinen složit na účet Úřadu, pakliže by mělo být v předmětném správním řízení rozhodováno o návrhu navrhovatele. Úřad proto konstatuje, že kauce ve výši, v jaké byla navrhovatelem na účet Úřadu složena, není dostatečnou. Úřad dodává, že do konce zákonné lhůty pro složení kauce, tj. do 9. 5. 2022, navrhovatel v souvislosti s podaným návrhem již žádnou další peněžní částku na účet Úřadu nesložil.

Nad rámec shora uvedeného pak Úřad dodává, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří

Úřad dále poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

S ohledem na skutečnost, že navrhovatel nesložil na účet Úřadu kauci ve lhůtě pro doručení návrhu ve správné výši, Úřad rozhodl podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Česká republika – Technologická agentura ČR, Evropská 1692/37, 160 00 Praha – Dejvice

České vysoké učení technické v Praze, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha – Dejvice