ÚOHS S0225/2022/VZ – Poskytování právních služeb

Obviněný – městská část Praha 17, IČO 00231223, se sídlem Žalanského 291/12b, 163 00

Obviněný uzavřel dne 2. 9. 2021 Smlouvu o poskytování právních služeb s vybraným dodavatelem – Advokátní kancelář Vlček & Partners s.r.o., IČO 03861244, se sídlem

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 29. 10. 2021 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uzavření výše uvedených smluv o poskytování právních služeb. Na základě doručeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného písemné vyjádření k podanému podnětu a související dokumentaci.

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 7 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), zahájil postupem podle § 90 odst. 1 přestupkového zákona a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,

Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 7 přestupkového zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání pokračování v přestupku uložena pokuta ve výši

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu, podal obviněný dne 3. 6. 2022 blíže neodůvodněný odpor (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Usnesením č. j. ÚOHS-18976/2022/511 ze dne 6. 6. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 16. 6. 2022 obdržel Úřad odůvodnění odporu obviněného z téhož dne.

Obviněný v odůvodnění odporu uvedl, že nelze v šetřeném případě dovozovat, že se jedná o služby pravidelné povahy a poukazuje na skutečnost, že u něj docházelo ke změnám personálního obsazení právního oddělení, v jejichž důsledku se měnil rozsah právních služeb, které obviněný potřeboval od externích subjektů. Obviněný je přesvědčen o tom, že se v daném případě jedná o veřejnou zakázku ve smyslu § 19 odst. 3 zákona, neboť obviněný využívá právní služby nahodile dle aktuálních potřeb.

Obviněný se dále s ohledem na aplikaci výjimky uvedené v § 29 písm. k) zákona domníval, že neměl povinnost postupovat v zadávacím řízení. Obviněný uvedl, že je sice pravdou, že předmět smlouvy s Advokátní kanceláří Vlček  Partners s.r.o. zahrnuje i činnosti, které nelze podřadit pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona, avšak obviněný se domnívá, že většinu činností, které zahrnuje předmět uvedené smlouvy naopak pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona podřadit lze.

Obviněný dále uvedl, že dle jeho názoru zákonné podmínky pro hodnocení postupu obviněného jako pokračujícího přestupku nejsou splněny, neboť absentují důkazy, které by svědčily o tom, že záměrem obviněného bylo v obou případech pořizování právních služeb bez provedení zadávacího řízení.

Závěrem se obviněný vyjádřil k výši sankce, kdy má za to, že Úřad při určení druhu správního trestu a jeho výměry dostatečně nepřihlédl k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Současně obviněný Úřadu vytýká, že se dostatečně nezabýval jeho faktickou ekonomickou situací, kdy prostředky uvedené v rozpočtu mají z větší části své konkrétní určení a obviněný s nimi nemůže volně disponovat.

Usnesením č. j. ÚOHS-20662/2022/511 ze dne 21. 6. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 19. 7. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-24165/2022/500 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), v němž výrokem I. rozhodl tak, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 11. 5. 2021 do 2. 9. 2021 uzavřel 2 smlouvy na veřejné zakázky, jejichž předmětem bylo poskytování právních služeb, a to • • dne 11. 5. 2021 smlouvu s AK Jakub Šauer a dne 2. 9. 2021 smlouvu s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o. a zadal tak výše vymezené podlimitní veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí Úřad uložil obviněnému dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 200 000 Kč.

Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí Úřad uložil obviněnému dle 95 odst. 1 zákona o přestupcích v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005

Proti výše uvedenému prvostupňovému rozhodnutí podal obviněný dne 3. 8. 2022 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Obviněný v něm uvádí, že Úřad ve svém rozhodnutí nereflektoval zjištěnou důkazní situaci ve věci, přičemž skutková zjištění jsou dle názoru obviněného zcela nedostatečná a následně Úřad ve věci učinil nesprávné právní závěry.

Předseda Úřadu vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-32645/2022/162 ze dne 30. 9. 2022 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), v rámci kterého výrokem I. zrušil prvostupňové rozhodnutí

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení o rozkladu obviněný zaslal listiny, které při zběžném posouzení podporují argumentaci obviněného, že by některé právní služby mohly spadat pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona a obviněný by tak tyto právní služby nebyl teoreticky povinen zadat v zadávacím řízení. Jelikož byly předloženy nové důkazy, předseda Úřadu napadené rozhodnutí vrátil Úřadu k novému projednání, aby Úřad k těmto důkazům při výpočtu předpokládaného hodnoty přihlédl a zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností.

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že v šetřeném případě se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících

Předseda Úřadu dále uvedl, že jelikož obviněný až v řízení o rozkladu uvedl faktury, průvodky faktur a seznamy provedených činností, jakožto nové důkazy, závěr Úřadu o výpočtu předpokládané hodnoty předmětných zakázek nemusí být správný. Dosud Úřadem zjištěný skutkový stav tak nemůže obstát, a proto musí být věc znovu projednána.

Dle předsedy Úřadu „V novém posouzení věci musí Úřad zohlednit nové důkazy předložené obviněným, posoudit obsah těchto listin a na základě skutečností v nich uvedených znovu vypočítat předpokládanou hodnotu právních služeb. Jinak řečeno, Úřad nově posoudí, zda obviněným zaslané faktury prokazují výjimku dle § 29 písm. k) zákona, a pokud zjistí, že některé služby pod tuto výjimku spadají, nebude příslušné částky do výpočtu přepokládané hodnoty zahrnovat.“

Úřad poté, co mu věc byla vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-35299/2022/511 ze dne 10. 10. 2022 vyrozuměl obviněného o pokračování správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-37004/2022/511 ze dne 21. 10. 2022 Úřad určil obviněnému lhůtu 7 dní, ve které se může vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

Dne 31. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům pro rozhodnutí z téhož dne.

Obviněný ve svém vyjádření rekapituluje, že v řízení o rozkladu předložil podklady, konkrétně faktury, průvodky faktur a seznamy provedených činností za rozhodné období, z nichž jednoznačně vyplývá, že značné množství uhrazených úkonů za právní služby představuje výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona a součet veškerých uhrazených částek rozhodných pro stanovení předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek nepřesahuje částku

Obviněný se vyjadřuje k jednotlivým doloženým fakturám a má za to, že z obsahu předložených podkladů vyplývá, že se nedopustil přestupku, neboť s ohledem na výjimku

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že řízení o přestupku zahájené z moci úřední dne 30. 5. 2022 ve věci možného spáchání pokračování v přestupku obviněným podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se podle § 257 písm. f) zastavuje, neboť v předmětném řízení o přestupku nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 zákona.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízení rozumí: a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

Podle § 21 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby rozhodná u smlouvy na dobu určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, u smlouvy na dobu neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty.

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky a přesahuje hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.

Dle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Dle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení jde-li o právní služby,

které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

Podle § 32 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

Podle § 32 odst. 3 zákona, pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázku a nejde o případ podle odstavce 4, musí ji zadat v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu smíšené zakázky zadavatel stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení.

Podle § 32 odst. 4 zákona zadavatel není povinen smíšenou zakázku zadat v zadávacím řízení, pokud jsou její části objektivně neoddělitelné a a) na jednu z částí se vztahuje výjimka podle § 29 písm. a), b), c) nebo s) nebo b) část veřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a zbývající část je veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269.

Podle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Obviněný uzavřel v průběhu roku 2021 šetřené smlouvy (v podrobnostech viz body 1. a I. odůvodnění tohoto usnesení) a dále dle svých vyjádření hradil obviněný v průběhu roku 2020 a 2021 platby za poskytování právních služeb níže uvedeným dodavatelům, se kterými uzavřel níže specifikované smlouvy či objednávky: o

objednávka OBJ/2021/0156 ze dne 2. 4. 2021, jejímž předmětem bylo právní stanovisko pro valnou hromadu obchodní společnosti Zdravá Sedmnáctka, s.r.o.

Z faktury č. R20/3/112 doručené obviněnému dne 10. 8. 2022 vyplývá, že JUDr. Volánková fakturovala obviněnému částku 2 100 Kč bez DPH představující odměnu za osobní účast na jednání u Městského soudu Praha.

Z faktury č. 201110443 doručené obviněnému dne 18. 8. 2020 vyplývá, že Advokátní kancelář

Z faktury č. 201110583 doručené obviněnému dne 21. 10. 2020 vyplývá, že Advokátní kancelář

Z faktury č. 12020 doručené obviněnému dne 26. 1. 2021 vyplývá, že Mgr. Vrbová fakturovala obviněnému částku 7 000 Kč bez DPH představující odměnu za konzultační činnost.

Z faktury č. 22021 doručené obviněnému 12. 2. 2021 vyplývá, že Mgr. Vrbová fakturovala obviněnému částku 12 000 Kč představující odměnu za konzultační činnost.

Z faktury č. 211110049 doručené obviněnému dne 22. 2. 2021 vyplývá, že Advokátní kancelář

Z faktury č. 32021 doručené obviněnému 22. 3. 2021 vyplývá, že Mgr. Vrbová fakturovala obviněnému částku 20 000 Kč představující odměnu za konzultační činnost.

Z faktury č. 211110129 doručené obviněnému dne 29. 3. 2021 vyplývá, že Advokátní kancelář

Z faktury č. 211110130 doručené obviněnému dne 29. 3. 2021 vyplývá, že Advokátní kancelář

právní rozbor, revize, doplnění a finalizace právního stanoviska ohledně možnosti uplatnění práva na zaplacení smluvních pokut po zhotoviteli víceúčelového sportovního centra Na

67. příprava vyjádření k žalobě za 18 000 Kč bez DPH.

Z důvodové zprávy Předkladu do 76. jednání Rady městské části Praha 17 konaného dne

Z profilu zadavatele dostupném z https://zakazky.repy.cz/contract_display_294.html vyplývá, že nabídku na veřejnou zakázku: „Poskytování právních služeb“ vedenou pod systémovým číslem P21V00000017 podalo 6 účastníků.

Z »Důvodové zprávy k vyhodnocení zadávacího řízení na „Poskytování právních služeb“«

V čl. 6 smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené s AK Jakub Šauer je stanoveno, že: „Smluvní odměna bude hrazena na základě počtu hodin skutečně odpracovaných při poskytování právních služeb Advokátem, přičemž odměna za jednu (1) hodinu služeb je bez

Předmětná smlouva nabyla platnosti dnem podpisu oprávněnými osobami, tj. 11. 5. 2021, a účinnosti dnem uveřejnění prostřednictvím registru smluv. Doba trvání smlouvy nebyla ve smlouvě stanovena.

Podle sdělení obviněného uhradil v období od 11. 5. 2020 do 10. 5. 2021, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření předmětné smlouvy, za poskytování právních služeb následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

Z důvodové zprávy Předkladu do 88. jednání Rady městské části Praha 17 konaného dne

Z profilu zadavatele dostupného z https://zakazky.repy.cz/contract_display_293.html vyplývá, že nabídku na veřejnou zakázku: „Poskytování právních služeb“ vedenou pod systémovým číslem P21V00000016 podali 2 účastníci.

Z »Důvodové zprávy k vyhodnocení zadávacího řízení na „Poskytování právních služeb“« v oblasti občanského práva – stavebnictví a developerské projekty“ Předkladu do 91. jednání

V čl. 6 smlouvy o poskytování právních služeb je stanoveno, že: „Smluvní odměna bude hrazená na základě počtu hodin skutečně odpracovaných při poskytování právních služeb

Předmětná smlouva s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o. nabyla platnosti dnem podpisu oprávněnými osobami, tj. 2. 9. 2021, a účinnosti dnem uveřejnění prostřednictvím registru smluv. Doba trvání nebyla ve smlouvě stanovena.

Podle sdělení obviněného uhradil obviněný v období od 2.9. 2020 do 1. 9. 2021, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření smlouvy, za poskytování právních služeb následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

Úřad k dané věci předně uvádí, že v rámci šetření podnětu vedeného pod sp. zn.

Při opětovném přezkoumání případu Úřad postupoval v návaznosti na závěry předsedy Úřadu a posoudil listinné důkazy předložené obviněným v řízení o rozkladu.

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí mj. uvedl, že „Úřad správně z podkladů předložených obviněným (viz body 41 až 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí) zjistil, že v daném případě se jedná o pravidelné a opakující se právní služby, které obviněný pořizoval minimálně v průběhu roků 2020 a 2021. Úřad správně dospěl rovněž k závěru, že v šetřeném případě se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců.“ A dále uvedl, že „Úřad tedy postupoval při výpočtu předpokládané hodnoty právních služeb správně, a to podle pravidel zakotvených v § 19 odst. 1 písm. a) zákona a odst. 2 téhož ustanovení. Správně postupoval také při výpočtu předpokládané hodnoty, když výslednou částku přepočetl na 48 měsíců, neboť předmětné smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou. Tento způsob výpočtu odpovídá znění § 21 zákona.“ S ohledem na citovaný závěr tak Úřad nepřistoupil k opětovnému posouzení, zda se v šetřeném případě jedná o zakázky pravidelné povahy, neboť předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí jasně potvrdil, že se o zakázky pravidelné povahy jedná.

V daném případě tak je stěžejní znovu posoudit pouze, zda předpokládaná hodnota šetřených smluv stanovená postupem dle § 19 odst. 1 zákona ve spojení s § 21 zákona přesahovala limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, tj. 2 000 000 Kč.

V této souvislosti Úřad zohlednil nové důkazy předložené obviněným v řízení o rozkladu a posoudil, zda obviněným zaslané faktury prokazují uplatnění výjimky dle § 29 písm. k) zákona, tedy posoudil, zda platby realizované vždy 12 měsíců před uzavřením jednotlivých šetřených smluv byly hrazeny za služby stejného druhu, a znovu vypočítal předpokládanou hodnotu šetřených veřejných zakázek.

Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem zákona je ochrana veřejných prostředků prostřednictvím vytváření podmínek pro to, aby byly smlouvy na veřejné zakázky uzavírány v co nejširší hospodářské soutěži. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí

Dle výjimky stanovené v § 29 písm. k) zákona, na kterou se obviněný v případě některých plateb za právní služby odvolává, platí, že zadavatel nemusí veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení v případě, že zadává zakázku na poskytnutí právních služeb při zastupování zadavatele advokátem v soudním, rozhodčím, smírčím či správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů nebo zadává zakázku na poskytnutí právních služeb, které poskytuje advokát při přípravě na shora uvedená řízení nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem některého z výše uvedených řízení.

Z obsahu ustanovení § 29 písm. k) zákona plyne, že zadavatel veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb nemusí zadávat v případě zastupování zadavatele před soudem (či správními orgány, atd.), nebo při přípravě na takové zastupování před soudem (či správními orgány, atd.), které s vysokou pravděpodobností nastane, tj. za situace, kdy – v kontextu daného případu – z jednání smluvních stran je takřka nevyhnutelné, že dojde k jednání před soudem (či správními orgány, atd.), neboť dosavadní jednání stran jsou zcela bezvýchodná a jakákoliv dohoda není pravděpodobná. Navíc tato situace musí objektivně vycházet ze stávajícího jednání mezi stranami, musí být doložitelná a prokazatelná (např. předžalobní výzva jedné ze smluvních stran, ultimativní přípis jedné ze smluvních stran jednoznačně směřující k soudnímu sporu, zápis z jednání se zástupci smluvních stran, ze kterého by plynulo, že s vysokou pravděpodobností dojde k soudnímu sporu v předmětné věci apod.)

Pokud tedy zákon hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu, která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje definici řízení v bodě 1, přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení připravuje (bod 2. výjimky), musí být ten stejný advokát, který následně zadavatele v řízení zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování, jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.

Úřad pro úplnost uvádí, že z obsahu ustanovení § 29 písm. k) zákona je zřejmé, že zákonodárce zamýšlel možnost aplikace citované výjimky z postupu v zadávacím řízení ve striktně stanovených případech při řízení před soudem (či správními orgány atd.) a v případech limitně směřujících k řízení před soudem (či správními orgány atd.). Výše citované ustanovení zákona tak nelze aplikovat na jiné situace, tj. i na případy, kdy jednání smluvních stran aktuálně s vysokou mírou pravděpodobnosti nesměřuje k řízení před soudem, anebo na situace, kdy

Obecně je k možnosti aplikace výjimek zakotvených v zákoně nutno dodat, že ke všem zákonným výjimkám je nutno zaujmout restriktivní výklad, neboť z povahy věci představují postup výjimečný, poněvadž dodavatel poptávaných plnění není vybírán v jasném procesu, který za účelem transparentnosti, nediskriminace, přiměřeného a rovného zacházení stanovuje zákon. V důsledku aplikace výjimky totiž nemusí být (v zákoně výslovně určené) právní služby zadávány postupem podle zákona (tj. v otevřené transparentní hospodářské soutěži, jež je prostředkem k dosažení hospodárného a efektivního vynakládání veřejných prostředků), a proto je třeba uvedenou výjimku interpretovat zužujícím způsobem právě z toho důvodu, aby byla výjimka využívána pouze v explicitně stanoveném zákonném rozsahu.

Úřad pro přehlednost shrnuje, na základě jakých podmínek tedy může zadavatel využít výjimky podle ustanovení § 29 písm. k) zákona. Musí se jednat o takové služby, které poskytuje advokát jako zástupce klienta v konkrétně určeném řízení, resp. se musí jednat o úkony, které tento advokát poskytuje v rámci přípravy na toto řízení či se jedná o úkony, u kterých je konkrétní, reálná a vysoká pravděpodobnost vzniku takového řízení, přičemž v případě úkonů, které nejsou přímo zastoupením, se musí vždy jednat o úkony, které mají konkrétní návaznost na konkrétní a určité řízení.

Zákonodárce dále v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází výběru dodavatele, která předchází samotnému zadání veřejné zakázky a kterou je zadavatel povinen provést.

U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem

Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že pod výjimku ustanovení § 29 písm. k) lze z výše uvedených plateb (viz body 73. a 79. odůvodnění tohoto usnesení) s jistotou podřadit platby za následující úkony: - osobní účast JUDr. Zvolánkové na jednání u Městského soudu Praha za 2 100 Kč bez DPH, - parkovné a cestovné Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. za účelem soudního řízení u Krajského soudu v Brně za 2 572 Kč bez DPH, - výběrové řízení na provozovatele víceúčelového sportovního centra Na Chobotě – žaloba proti rozhodnutí Úřadu – příprava na jednání a jednání Advokátní kanceláře Hartmann,

Z výše uvedeného tak vyplývá, že obviněný uhradil v období od 11. 5. 2020 do 10. 5. 2021, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření smlouvy s AK Jakub Šauer, za poskytování právních služeb, které nespadají jednoznačně pod výjimku uvedenou v § 29 písm. k) zákona, následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

Z výše uvedeného dále vyplývá, že obviněný uhradil v období od 2.9. 2020 do 1. 9. 2021, tj. během 12 měsíců předcházejících uzavření smlouvy s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o., za poskytování právních služeb, které nespadají jednoznačně pod výjimku § 29 písm. k) zákona, následující částky, a to níže specifikovaným dodavatelům:

Úřad tak na tomto místě i s odkazem na závěry předsedy Úřadu uvedené v druhostupňovém rozhodnutí (blíže viz bod 82. tohoto usnesení) shrnuje, že obviněný měl s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona při výpočtu předpokládaných hodnot šetřených veřejných zakázek brát zřetel na skutečnou cenu uhrazenou za pravidelně poptávané služby stejného druhu za posledních 12 měsíců, tedy za období od 11. 5. 2020 do 10. 5. 2021 v případě smlouvy s AK

S ohledem na výše uvedené měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na právní služby následujícím způsobem. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek na právní služby měla být tedy nejdříve vypočítána hodnota, kterou obviněný uhradil za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, tj. v případě smlouvy s AK Jakub Šauer částka 478 793,39 Kč bez DPH a v případě smlouvy s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o. částka 467 443,39 Kč bez DPH. Dále vzhledem k tomu, že shora specifikované smlouvy na právní služby byly uzavřeny na dobu neurčitou, měla být výsledná částka přepočtena na 48 měsíců. Na základě výše uvedeného výpočtu měla být tedy předpokládaná hodnota veřejné zakázky v případě smlouvy o poskytování právních služeb s AK Jakub Šauer stanovena částkou 1 915 173,56 Kč bez DPH, případně upravená o ty změny, které lze očekávat, a v případě smlouvy o poskytování právních služeb s Advokátní kanceláří Vlček & Partners s.r.o. stanovena částkou 1 869 773,56 Kč bez DPH, případně upravená o ty změny, které lze očekávat. V šetřeném případě však ani z uzavřených smluv, ani z jiných podkladů, které má Úřad k dispozici, nijak nevyplývá, že by se rozsah poskytovaných plnění či cena, kterou zadavatel za tato plnění na základě smlouvy má hradit, měly nějakým způsobem měnit. Zadavatel tedy v době uzavírání šetřených smluv dle Úřadu nemohl důvodně očekávat žádné změny, o které by měla být předpokládaná hodnota upravena.

Jelikož předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek nepřesáhla ani v jednom případě částku 2 000 000 Kč bez DPH, jednalo se o veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona, jejichž přepokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH.

Úřad shrnuje, že pokud v šetřených případech předpokládaná hodnota nepřesahovala výši finančního limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, zadavatel neměl povinnost zadat tyto veřejné zakázky v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

Úřad pro úplnost uvádí, že u zbývajících plateb za úkony právních služeb (viz bod 96. a 97. odůvodnění tohoto usnesení) není dle Úřadu jednoznačné, zda tyto lze podřadit pod výjimku stanovenou v § 29 písm. k) zákona, a posouzení těchto úkonů by vyžadovalo další zjišťování skutkového stavu. S ohledem na skutečnost, že po odečtení hodnoty úkonů, jež nepochybně spadají pod výjimku stanovenou v § 29 písm. k) zákona, nedosahovala předpokládaná hodnota šetřených smluv částky 2 000 000 Kč, a s ohledem na zásadu procesní ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu (správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje) se již Úřad nezabýval zjišťováním, zda i další obviněným hrazené úkony lze podřadit pod shora uvedenou výjimku.

S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl o zastavení řízení o přestupku podle § 257 písm. f) zákona, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 zákona.

Úřad dále uvádí, že uložení sankce dle § 269 zákona není možné, jelikož se v šetřeném případě nejedná o přestupek při uveřejňování a nebyly zjištěny ani důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona, neboť v posuzovaném případě byly uzavřeny smlouvy.