ÚOHS S0261/2024/VZ – Telekomunikační služby v síti operátora mobilních telefonů G

Zadavatelé – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, Liberec

V čl. 3.4. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky ze dne 22. 6. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako „(…) poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím sítě mobilního operátora a zajištění veškerých činností souvisejících s poskytováním požadovaných služeb, a to na území České republiky i v zahraničí, v objemu a rozsahu specifikovaném touto zadávací dokumentací a jejími přílohami. Podrobnější specifikace služeb je uvedena v návrhu smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb a jejích přílohách.“

Podle čl. 3.3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dobu 38 měsíců 23 mil. Kč bez DPH.

Podle čl. 13.2. „Lhůta a způsob podání nabídek“ zadávací dokumentace končila lhůta pro podání nabídek dnem 25. 7. 2023.

Zadavatel dne 18. 7. 2023 uveřejnil na profilu zadavatele vysvětlení zadávací dokumentace z téhož dne (dále jen „vysvětlení ZD“), kterým prodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to do

Zadavateli byly do konce lhůty pro podání nabídek doručeny celkem 3 nabídky na veřejnou zakázku, včetně nabídky dodavatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem

Zadavatel dne 14. 2. 2024 rozeslal prostřednictvím elektronického nástroje Oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), kterým rozhodl o výběru nejvýhodnější nabídky, kterou byla nabídka vybraného dodavatele.

Proti oznámení o výběru podal navrhovatel námitky ze dne 27. 2. 2024, které byly zadavateli doručeny téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje (dále jen „námitky“), v nichž navrhovatel namítal, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s mimořádně nízkou nabídkovou cenou (dále jen „MNNC“), kterou dle jeho názoru obsahuje nabídka vybraného dodavatele.

Zadavatel dne 11. 3. 2024 námitky svým rozhodnutím z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. V rozhodnutí zadavatel uvedl, že se zadavatel MNNC zabýval, přičemž zadavatel je povinen provést úvahu, zda nabídka obsahuje MNNC či nikoliv, neboť to dělá zejména kvůli vlastní ochraně. K tomu zadavatel uvádí, že záznam o zkoumání MNNC promítl do protokolu o jednání hodnotící komise č. 1 ze dne 4. 8. 2023 (dále jen „protokol“), který není povinen zveřejňovat. Zadavatel dospěl k závěru, že se v případě nabídkové ceny vybraného dodavatele o MNNC nejedná, a proto nebyl povinen se jí jakkoliv dále zabývat. Námitky směřující k údajným změnám smlouvy považuje za zcela irelevantní, neboť směřují k nastavení zadávacích podmínek, přičemž námitky v tomto rozsahu byly podle § 242 odst. 4 zákona podány opožděně.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 21. 3. 2024 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v oznámení o výběru. Navrhovatel v úvodu shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení, přičemž dále dovozuje, že vydáním oznámení o výběru zadavatel porušil zásadu transparentnosti, jelikož není zřejmé, zda a jak se vypořádal s povahou mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, a to v kontextu konkrétních objektivních pochybností vznesených navrhovatelem.

Navrhovatel uvádí, že si je vědom toho, že institut MNNC slouží primárně k ochraně zadavatele, to ho však nezbavuje povinnosti provést posouzení nabídkové ceny z hlediska

Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 4. 8. 2023 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že výše nabídkové ceny vybraného dodavatele oproti ceně navrhovatele je nižší o částku 1 278 065 Kč bez DPH a oproti třetímu účastníkovi zadávacího řízení pak o částku

Navrhovatel uvádí, že zadavatele upozorňoval, že místa plnění veřejné zakázky jsou se zřetelem k jejich charakteru jakožto zdravotnických zařízení značně specifická, a to s ohledem na jejich stavebně-technické řešení, v nichž je požadováno dostatečné pokrytí signálem pro poskytování služeb elektronických komunikací, tak s ohledem na technická zařízení instalovaná v budovách, která mohou narušovat šíření signálu. I tyto skutečnosti patrně byly důvodem, pro které zadavatel umožnil prohlídku míst plnění, aby měli potenciální dodavatelé dostatek informací nezbytných ke stanovení nabídkové ceny. K čemuž dále dodává, že ačkoliv

Navrhovatel rovněž upozorňuje, že zadavatel byl také žádán o výklad ustanovení čl. II. odst.

Navrhovatel je přesvědčen, že v důsledku postupu zadavatele v souvislosti s prohlídkou místa plnění zadavatel obdržel nabídky, které jsou vzájemně neporovnatelné, a také, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, jelikož nereflektuje nezbytné náklady na dodatečné pokrytí vyplývající z ustanovení čl. II odst. 2.9 přílohy č. 6.1 a náklady na nezbytnou migraci stávajících účastnických čísel do sítě elektronických komunikací provozované vybraným dodavatelem. Z nabídkových cen je dle názoru navrhovatele zřejmé, že vybraný dodavatel nezahrnul do své nabídkové ceny všechny náklady spojené se zahájením plnění předmětu veřejné zakázky, které musí nést oproti navrhovateli jako stávajícímu poskytovateli služeb.

Navrhovatel dále uvádí, že již v rámci svých prvních námitek ze dne 22. 8. 20231 (dále jen „první námitky navrhovatele“) uvedl konkrétní skutečnosti, které mohou poukazovat na

Navrhovatel dále shrnuje, že podle současné rozhodovací praxe Úřadu platí, že v případech, kdy vzniknou pochybnosti o povaze nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké, je v souladu se zásadou transparentnosti nutno odůvodnit, za jakých konkrétních skutečností MNNC nebyla shledána a proč zadavatel nepřistoupil k výzvě ke zdůvodnění výše nabídkové ceny. Navrhovatel však zastává názor, že zadavatel žádné relevantní zdůvodnění navrhovatelem vznesených pochybností neposkytuje, což představuje závažné porušení zásady transparentnosti, jak ji vykládá Úřad v rámci své rozhodovací praxe.

Výše nabídkové ceny vybraného dodavatele a absence náležitého posouzení z pohledu MNNC budí v navrhovateli značné pochybnosti, zda nedošlo ke vzájemné neporovnatelnosti nabídek v důsledku extenzivního využití čl. 12 odst. 12.5 zadávací dokumentace ze dne 22. 6. 2023.

Dle názoru navrhovatele bylo tímto umožněno, aby dodavatelé nepodstatným způsobem zasahovali do závazného návrhu smlouvy, avšak již nebylo vymezeno, jaký zásah je považován za „podstatný“. Navrhovatel dále předestírá úvahu, že vybraný dodavatel tedy mohl stanovit svou nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, aniž by do ní zahrnul veškeré náklady spojené

Navrhovatel tedy zastává názor, že v důsledku toho, že se zadavatel nevypořádal s jeho námitkami vztahující se k MNNC a aplikací čl. 12 odst. 12.5 zadávací dokumentace ve vztahu ke změnám návrhu smlouvy, došlo vydáním oznámení o výběru k porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona a rovněž k porušení ustanovení § 245 odst. 1 zákona, neboť se zadavatel, v konečném důsledku, nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedených v námitkách. Nezákonnost postupu zadavatele je o to závažnější, že MNNC mohla být způsobena akceptováním nepodstatných zásahů do závazného návrhu smlouvy, v důsledku čehož bylo od samého počátku znemožněno, aby zadavatel obdržel vzájemně porovnatelné nabídky. V konečném důsledku tak jde o porušení klíčových základních zásad, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, kdy zadavatel svým přístupem k nastavení zadávacích podmínek způsobil, že byl vybraný dodavatel zvýhodněn oproti ostatním účastníkům řízení.

Navrhovatel podotýká, že namítaná pochybení zadavatele pro něj představují újmu spočívající v nemožnosti ucházet se o plnění veřejné zakázky v řádné hospodářské soutěži a řádném zadávacím řízení v souladu se zákonem, přičemž zároveň mu hrozí vznik majetkové újmy spočívající v ušlém zisku z důvodu nemožnosti podílet se na realizaci předmětu veřejné zakázky, jelikož pokud by došlo k řádném vypořádání námitek navrhovatele, mohl být navrhovatel vybrán k plnění veřejné zakázky.

Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým by konstatoval, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, jelikož se řádně nevypořádal s povahou nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr dodavatele, a dále že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když se nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr dodavatele. Jako opatření k nápravě Úřad ruší oznámení o výběru a jemu předcházející posouzení a hodnocení nabídek.

Úřad obdržel návrh dne 21. 3. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel, • navrhovatel, • vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 3. 2024.

Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení obdržel Úřad dne 2. 4. 2024.

Zadavatel na úvod svého vyjádření shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a následně shrnuje argumentaci navrhovatele uvedenou v návrhu.

Své vyjádření zadavatel strukturuje do dvou částí. První z nich se zaměřuje na posouzení

Podle názoru zadavatele nemůže být nabídková cena vybraného dodavatele objektivně nereálná, jelikož rozdíl mezi nabídkovou cenou vybraného dodavatele a navrhovatele činí pouze 1 278 065 Kč, což je 5,3 %. Z toho vyplývá účelovost návrhu, jelikož navrhovatel nemůže považovat nabídku vybraného dodavatele za mimořádně nízkou, když sám podal nabídku prakticky stejnou. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že MNNC nemůže být dána, a to s poukazem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Zadavatel uvádí, že se MNNC prokazatelně zabýval, přičemž není jeho povinností to uvádět do protokolu o posouzení a hodnocení nabídek nebo oznámení o výběru, jelikož smyslem a účelem institutu MNNC není nadbytečné administrativní zatížení zadavatele, nýbrž funguje jako nástroj zadavatele v případě, kdy nabude podezření, že nabídka není za nabízenou cenu realizovatelná. K tomu zadavatel obsáhle cituje z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS29555/2021/500/ISo ze dne 1. 9. 2021 vydaného ve správním řízení vedeném pod sp. zn.

Zadavatel poukazuje na to, že v průběhu zadávacího řízení byla MNNC kvalifikovaně zkoumána, přičemž zadavatel dospěl k závěru, že se v daném případě o MNNC jednat nemohlo, a proto ani nebyl povinen zkoumat další zákonné znaky MNNC, resp. naplnění znaků pro vyloučení vybraného dodavatele. Poukazuje přitom na protokol, ze kterého dle názoru zadavatele prokazatelně vyplývá, že nabídková cena byla z hlediska MNNC přezkoumávána, a to již 4. 8. 2023. Nad rámec svých povinností zadavatel své závěry také uvedl i v zápisu z jednání hodnotící komise ze dne 4. 8. 2023. K tomu došlo již v době, o které navrhovatel tvrdí, že ke zkoumání MNNC nedošlo.

Ze strany navrhovatele je pak podle zadavatele ustanovení § 113 zákona vykládáno v rozporu s aktuální rozhodovací praxi, přičemž o tom svědčí také skutečnost, že navrhovatel odkazuje na neaktuální rozhodnutí Úřadu. Přesto závěr, který se vyskytuje ve starší judikatuře a který říká, že smyslem MNNC je ochrana zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za kterou není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, je nadále použitelný.

Zadavatel uzavírá, že při zkoumání MNNC nijak nepochybil a postupoval v souladu se zákonem, když nepovažoval a ani dosud nepovažuje nabízenou cenu za nereálnou. Z návrhu navrhovatele je možné dovodit, že institut MNNC vnímá navrhovatel primárně jako sloužící dodavatelům, což je však v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu i Nejvyššího správního soudu.

Druhá část vyjádření zadavatele se zaměřuje na námitky směřující k prohlídce míst plnění a znění návrhu smlouvy. Tyto námitky zadavatel považuje za zcela irelevantní, neboť ve své podstatě směřují proti nastavení zadávacích podmínek, přičemž tyto měl navrhovatel právo a povinnost uplatnit již dříve v průběhu zadávacího řízení, a to ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona, což však neučinil ani on, ani žádný jiný z účastníků zadávacího řízení. Napadání zadávacích podmínek v současné chvíli, respektive po uplynutí lhůty pro podání nabídek je pak ryze účelové, což potvrzuje také Úřad ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-40963/2020/500/ISo ze dne 18. 12. 2020 vydaném ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0398/2020.

Zadavatel je toho názoru, že vše řádně popsal a podal vysvětlení, z jakých důvodů přistoupil k přijetí předmětných opatření. Dále trvá na tom, že neporušil žádnou ze základních zásad zákona a rovněž nepřipustil žádnou změnu, která by způsobila možné navýšení ceny na straně vybraného dodavatele.

Účelovost návrhu zadavatel dovozuje také ze skutečnosti, že navrhovatel je stávajícím dodavatelem předmětu veřejné zakázky pro zadavatele a vzhledem k tomu navrhovatel prosperuje z každého prodloužení realizace právě přezkoumávané veřejné zakázky, jelikož dále poskytuje své služby zadavateli a ten za tyto služby platí. Veškeré kroky navrhovatele jsou tedy dle názoru zadavatele obstrukční, mající za cíl pouze oddálit uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, přičemž takový postup představuje zneužití práva, které nepožívá žádné ochrany.

Závěrem zadavatel žádá, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Usnesením ze dne 5. 4. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 2. 5. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Dne 2. 5. 2024 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí. Úřad usnesením ze dne 3. 5. 2024 prodloužil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do 10. 5. 2024.

Dne 7. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům, v jehož úvodu navrhovatel uvádí, že dále trvá na podaném návrhu a má za to, že podklady rozhodnutí zcela potvrzují vznesené argumenty navrhovatele.

Navrhovatel dále uvádí, že z dostupných dokumentů sice vyplývá, že se hodnotící komise zabývala povahou nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké, avšak pouze v rámci jednání dne 4. 8. 2023 a navíc pouze v kontextu předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Konkrétní námitky navrhovatele byly však vzneseny až v rámci námitek dne

Navrhovatel zdůrazňuje, že se zadavatel dosud nijak nevyjádřil ke konkrétním argumentům, které svědčí o možné MNNC vybraného dodavatele v kontextu nákladů na zajištění dodatečného pokrytí, které bude muset vybraný dodavatel, na rozdíl od navrhovatele, vynaložit za účelem plnění předmětu veřejné zakázky.

Podle názoru navrhovatele zadavatel opomíjí jednu ze základních zásad, a to zásadu transparentnosti a také svou povinnost podle ustanovení § 245 odst. 1 zákona, podle které se musí zadavatel srozumitelně a podrobně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedených v námitkách. Postup zadavatele je proto netransparentní, a tedy nezákonný.

Netransparentnost postupu zadavatele navrhovatel vztahuje i na postup zadavatele, podle kterého nebyly posouzeny změny, které provedl vybraný dodavatel v závazném návrhu smlouvy na základě čl. 12. odst. 12.5. zadávací dokumentace. Prostým porovnáním nelze podle navrhovatele dojít k závěru, zda vybraný dodavatel zasahoval do jednotlivých smluvních ustanovení, neboť do příslušných pasáží, které měly být vyplněny uchazečem o veřejnou zakázku, vybraný dodavatel doplnil taková ujednání, která mohla jednotlivá zadavatelem vymezená ustanovení návrhu smlouvy do značné míry relativizovat či přímo negovat.

Příkladmo navrhovatel uvádí, že v čl. VII. odst. 7.3 přílohy č. 6.1 zadavatel stanovil, že migrace služeb bude provedena bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, což však vybraný dodavatel dle jeho názoru upravil tak, že migrace bude prováděna vždy maximálně po 100 číslech, a to nejdříve 5 pracovních dnů po zadání objednávky zadavatelem.

Dále si zadavatel v čl. VII. odst. 7.2 přílohy č. 6.1 vymínil, že v průběhu migrace bude zachována funkčnost hlasových služeb. Vybraný dodavatel měl toto ustanovení podle názoru navrhovatele modifikovat tak, že v čl. VII. odst. 7.5 uvedl, že vždy mezi půlnocí a šestou hodinou ranní bude poskytování telekomunikačních služeb na dotčených telefonních číslech přerušeno.

Navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel popřel zadavatelem vymezené smluvní ustanovení v čl. VIII. odst. 8.2 přílohy č. 6.1, podle kterého zadavatel požaduje, aby byl uchováván podrobný výpis všech telefonních hovorů na každou SIM kartu v elektronické podobě po dobu nejméně 3 měsíců, když vybraný dodavatel v čl. VIII. odst. 8.5 uvádí, že podrobný výpis všech telefonních hovorů bude uchován pouze po dobu 2 měsíců.

Navrhovatel dále dodává, že v rámci námitek a následně v návrhu namítal, že se zadavatel nijak nevypořádal s otázkou, nakolik byly při posouzení nabídky vybraného dodavatele posuzovány prováděné změny závazného návrhu smlouvy na základě čl. 12 odst. 12.5 zadávací dokumentace. K tomu uvádí, že tímto se zadavatel nijak nezabýval, neboť z protokolu vyplývá

Závěrem navrhovatel vyslovuje názor, že ze strany zadavatele došlo k porušení zásady transparentnosti, když dokumentace o veřejné zakázce neobsahuje informaci, zda a jak se zadavatel (resp. hodnotící komise) vypořádala s povahou MNNC vybraného dodavatele v kontextu konkrétních skutečností uvedených navrhovatelem v rámci námitek, ale ani s povahou změn v závazném návrhu smlouvy podle čl. 12. odst. 12.5 zadávací dokumentace.

Dne 10. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům, v jehož úvodu uvádí, že návrh považuje za zcela věcně neopodstatněný a čistě účelový.

Vybraný dodavatel uvádí, že ačkoliv se navrhovatel domnívá, že poukázal na „objektivní indicie“ ve vztahu k MNNC, v průběhu zadávacího řízení se žádné takové „objektivní indicie“ neobjevily, o čemž svědčí mj. i předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve vztahu k nabídkovým cenám jednotlivých dodavatelů vč. vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel zdůrazňuje, že jeho nabídková cena nijak nevybočuje z pomocných kritérií pro indikaci MNNC.

Podle vybraného dodavatele z návrhu také vyplývá, že navrhovatel buď pouze spekuluje, dopouští se obstrukcí anebo skutkové okolnosti vykládá zcela v rozporu s rozhodovací praxí.

Vybraný dodavatel shrnuje, že předložil vítěznou nabídku, a to na základě pečlivé přípravy, přičemž se sám zúčastnil prohlídky místa plnění dne 13. 7. 2023.

Podle názoru vybraného dodavatele se zadavatel problematikou MNNC v rámci svého rozhodování řádně zabýval.

Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všem vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky rozhodl o podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v rozsahu vymezeném částí návrhu, které nepředcházely řádně a včas podané námitky.

podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele (s výjimkou té jeho části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí), neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle § 241 odst. 1 zákona se podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že • „(…) výše nabídkové ceny vybraného dodavatele a absence jejího relevantního posouzení z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny bude na straně navrhovatele značné pochybnosti, zda ke vzájemné neporovnatelnosti nabídky vybraného dodavatele s nabídkami ostatních dodavatelů nedošlo i v důsledku extenzivního využití čl. 12 odst. 12.5 zadávací dokumentace k Veřejné zakázce“, • „Zadavatel v rámci uvedeného ustanovení zadávací dokumentace k Veřejné zakázce stanovil, že: ‚Smluvní ustanovení obsažená v závazném návrhu smlouvy nesmí účastník zadávacího řízení podstatným způsobem měnit mimo části vyznačené podbarvením.

Úřad uvádí, že výše namítané skutečnosti představují námitky proti zadávací dokumentaci (navzdory tomu, že navrhovatel je opačného názoru – k tomu podrobně viz dále), přičemž pro jejich uplatnění u zadavatele stanoví zákon v § 242 odst. 4 zákona lhůtu do skončení lhůty pro podání nabídek.

V šetřeném případě byla původně lhůta pro podání nabídek stanovena do 25. 7. 2023, přičemž vysvětlením ZD byla prodloužena, a to do 31. 7. 2023. Vzhledem k tomu, že navrhovatel výše uvedené námitky prvně uplatnil až v rámci námitek, které směřovaly proti (dnes již zadavatelem zrušenému) oznámení o výběru dodavatele ze dne 8. 8. 2023 (dále jen „zrušené oznámení“), a znovu pak v rámci námitek ze dne 27. 2. 2024, které směřovaly proti oznámení o výběru, přičemž z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by navrhovatel podal jiné námitky, které by předcházely zrušenému oznámení, resp. oznámení o výběru, Úřad konstatuje, že návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky, a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona (kde se tato podmínka neuplatní). Pro úplnost Úřad doplňuje, že v daném případě nejde o situaci, kdy by navrhovatel uvedené námitky proti zadávacím podmínkám nemohl uplatnit již ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tj. ve lhůtě pro podání nabídek, z důvodu, že případně vady zadávací dokumentace vyšly najevo až později (tj. po lhůtě pro podání nabídek).2

S ohledem na shora uvedené Úřad tedy rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v rozsahu vymezeném výše uvedenými částmi návrhu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost Úřad uvádí, že nepřehlédl, že navrhovatel zdůrazňoval, že se v tomto případě nejedná o námitky proti zadávacím podmínkám, nicméně z obsahu návrhu je zřejmé, že zpochybňuje jednoznačnost pojmu užitého při definování zadávacích podmínek. Za takové situace pak Úřad posoudil podání navrhovatele podle jeho obsahu, ze kterého je zřejmé, že je navrhovatelem zpochybňována zadávací podmínka.

Obiter dictum k této problematice Úřad však uvádí, že i kdyby výše uvedené námitky navrhovatele nesměřovaly vůči zadávacím podmínkám, ale představovaly pochybnost navrhovatele, zda by smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem byla v souladu se zadávacími podmínkami, pak Úřad uvádí, že nezjistil, že by ze strany vybraného dodavatele bylo do textu závazného návrhu smlouvy (tj. do přílohy č. 6 zadávací dokumentace „Smlouva o poskytování telekomunikačních služeb“, do přílohy č. 6.1 zadávací dokumentace „Vymezení předmětu

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

V čl. 3. „Druh a předmět veřejné zakázky“, bodě 3.3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno, že: „Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dobu 38 měsíců činí 23 mil. Kč bez DPH.“

V čl. 10. „Hodnocení nabídek“, bodě 10.4 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že: „Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny provede zadavatel v souladu s § 113 zákona.“

V čl. 17. „Další podmínky a vyhrazená práva zadavatele“, bodě 17.7 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že: „Při posouzení nabídky může v případě nejasností zadavatel požádat o písemné vysvětlení nabídky či zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.“

V čl. 17. „Další podmínky a vyhrazená práva zadavatele“, bodě 17.8 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že: „Hodnotící komise vyřadí nabídku účastníka výběrového řízení a zadavatel následně vyloučí toho účastníka, který nesplní podmínky či nezdůvodní mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“

Z části E. „Posouzení nabídky účastníka T-Mobile Czech Republic a.s. z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a zadávacích podmínek“ protokolu vyplývá, že: „Nabídka byla posuzována také z hlediska výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Dne 14. 2. 2024 doručil zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, kterým rozhodl o výběru nejvýhodnější nabídky, kterou byla nabídka vybraného dodavatele. V oznámení o výběru je uvedeno, že: „Při jednání hodnotící komise bylo také konstatováno: Nabídka byla posuzována také z hlediska výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnotící komise přihlédla též k předpokládané hodnotě zakázky stanovené zadavatelem a konstatovala, že celková nabídková cena za 38 měsíců plnění nevykazuje známky mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 ZZVZ.“

Úřad předně uvádí, že MNNC se podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem a účelem tohoto institutu je primárně ochrana zadavatele před uzavřením smlouvy s dodavatelem, který s cílem získat výhodu v rámci hodnocení nabídek uvede takovou cenu, za níž není schopen plnění veřejné zakázky řádně realizovat, v důsledku čehož může dojít ke zmaření realizace veřejné zakázky, případně k navýšení celkové ceny plnění (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j.

Zákon v této souvislosti dále ukládá zadavateli povinnost vyžádat si zdůvodnění od dodavatelů v okamžiku, kdy přítomnost MNNC skutečně zjistí. Zadavatel pak musí účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze v případě, kdy z objasnění/zdůvodnění MNNC vyplývá, že • nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, • nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy

Jak dovodila i judikatura správních soudů (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016), „zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj ‚podezřele výhodných’ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.“.

V této souvislosti Úřad toliko dohlíží na to, aby podmínky, za kterých je výběr dodavatele prováděn, byly férové pro všechny účastníky, přičemž v tomto smyslu posuzuje především dodržení zásady transparentnosti, která v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky.

V šetřeném případě je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že zadavatel se MNNC vybraného dodavatele zabýval. To vyplývá již z protokolu, ve kterém bylo konstatováno, že se, s přihlédnutím k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, o MNNC nejedná. Výše uvedené zadavatel také promítl do oznámení o výběru, které bylo doručeno účastníkům zadávacího řízení. V návaznosti na tento závěr zadavatel nepřistoupil k zaslání výzvy vybranému dodavateli ke zdůvodnění MNNC.

Úřad – aniž by hodnotil, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně obsahovala MNNC – k právě uvedenému v prvé řadě zdůrazňuje, že je to právě zadavatel, jehož úkolem, a zároveň odpovědností je posouzení veškerých rizik vyplývajících z existence MNNC vybraného dodavatele. Tato konstrukce ostatně koresponduje s výše uvedenou judikaturou správních soudů, podle které Úřad kontroluje toliko rámec, v němž se výběr provádí, nikoliv kvalitu výběru, přičemž není oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotitelů, jelikož pouze tyto osoby jsou odborně způsobilé posoudit veškeré otázky, a to včetně ceny a její adekvátnosti. V tomto duchu není úkolem Úřadu posuzovat otázku, zda nabídka vybraného dodavatele vůbec obsahovala MNNC. Úřad proto posuzoval předmětný případ právě touto optikou.

Úřad se proto v prvé řadě zaměřil na posouzení, zda vůbec mohli zadavateli vyvstat nějaké pochybnosti o výskytu MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Po přezkoumání příslušných dokumentů je Úřad toho názoru, že zadavatel při prvotním posuzování nabídek neměl indicie, které by svědčily o tom, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC. Tento závěr Úřad zakládá na několika faktorech. V první řadě se jedná o skutečnost, že rozdíl mezi nabídkovou cenou vybraného dodavatele a předpokládanou hodnotou činí zhruba 0,25 %. Ani po

K právě uvedenému je rovněž nezbytné podotknout, že je obecně známé, že cenotvorba v případě mobilních telekomunikací na tuzemském trhu vykazuje značné rozdíly (event. v nabídkách v zadávacích řízeních), které nelze racionálně odůvodnit jinak, než že se jedná pouze o obchodní strategii jednotlivých dodavatelů.

Vzhledem k výše uvedenému pak Úřad konstatuje, že po přezkoumání rámce, v jakém probíhal výběr nejvhodnější nabídky, neshledal, že by nabídka vybraného dodavatele vykazovala znaky MNNC, proto nelze ani konstatovat, že by byl postup zadavatele, který dospěl ke stejnému závěru jako Úřad, stižen netransparentností. Zadavatel jak v protokolu, tak v oznámení o výběru transparentně zachytil svůj závěr o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla identifikována jako mimořádně nízká, z čehož vyplývá, že se zadavatel MNNC před odesláním oznámení o výběru prokazatelně zabýval. K tomu zadavatel navíc jednoznačně uvedl, že vodítkem mu byla také předpokládaná hodnota veřejné zakázky, která byla prakticky shodná s nabídkovou cenou vybraného dodavatele (rozdíl mezi nabídkovou cenou vybraného dodavatele a předpokládanou hodnotou činil 57 055 Kč, v situaci, kdy předpokládaná hodnota byla stanovena na 23 mil. Kč, a jde tedy o rozdíl

Navrhovatel však namítá, že zadavatel transparentně neodůvodnil, proč nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkou nepovažoval ani na základě pochybností vznesených ze strany navrhovatele, tj. jeho argumentace, že vybraný dodavatel do své nabídkové ceny nezahrnul všechny náklady spojené s náklady na dodatečné pokrytí, náklady na nezbytnou migraci všech stávajících účastnických čísel do sítě elektronických komunikací provozované vybraným dodavatelem, náklady spojené se zahájením plnění na všech místech plnění veřejné zakázky, s odkazem na jejich specifický stavebně-technický charakter zdravotnických zařízení, a s ohledem na instalovaná technická zařízení, která mohou narušovat šíření signálu.

I přes to, že se navrhovatel snaží navodit dojem, že výše uvedenými námitkami uvedl „konkrétní skutečnosti, které mohou zakládat povahu nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké“, se kterými se zadavatel žádným způsobem nevypořádal, hodnotí Úřad namítané skutečnosti jako nikoliv konkrétní, ale právě naopak, jako obecné. Navrhovatel nijak nespecifikuje, proč jsou místa plnění, mimo to, že jsou zdravotnickými zařízeními, stavebně specifická v tom smyslu, že by doložil či alespoň tvrdil, že je tento aspekt významný pro právě

Pro úplnost Úřad doplňuje, že rozhodnutí o námitkách považuje Úřad za souladné se zákonem, kdy se zadavatel přezkoumatelně vyjádřil ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem.

Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, podle které vybraný dodavatel do své nabídkové ceny nepromítl všechny náklady spojené se zahájením plnění předmětu veřejné zakázky, které musí nést oproti navrhovateli jako stávajícímu poskytovateli služeb elektronických komunikací, dospěl Úřad k obdobnému závěru, tedy že pouhé obecné konstatování nemůže založit důvodnou pochybnost zadavatele o tom, zda nabídková cena neobsahuje MNNC, jelikož navrhovatel neposkytuje žádné konkrétní vodítko, na jehož základě by bylo možno o MNNC uvažovat. Obdobně se Úřad také staví k námitce, která směřuje k tvrzení, podle kterého vybraný dodavatel do své nabídkové ceny nezahrnul nezbytné náklady na dodatečné pokrytí podle čl. II odst. 2.9 přílohy č. 6.1, jelikož ta je také pouhým obecným konstatováním navrhovatele, bez jakékoliv návaznosti na konkrétní okolnosti, které by mohly, byť i jen potenciálně, vyvolat v zadavateli důvodnou pochybnost o MNNC (navrhovatel neuvádí, jaké technické řešení je třeba nasadit, jaké náklady měl ve vztahu k němu on sám, když začínal poskytovat plnění pro zadavatele atd.).

Posouzení adekvátnosti ceny z hlediska MNNC v zadávacím řízení přísluší, v souladu s výše uvedenými závěry soudů, výhradně zadavateli, pro kterého je to možnost ochrany před nabídkami, které mohou být „podezřele výhodné“. Stejně tak je odpovědností zadavatele, aby nabídky a nabídkové ceny z pohledu MNNC posoudil a v případě, že jsou dány pochybnosti, aby tyto postupem podle § 113 zákona odstranil. V šetřeném případě se zadavatel nabídkou vybraného dodavatele z pohledu, zda neobsahuje MNNC, prokazatelně zabýval, avšak nedospěl k podezření, že by nabídka vybraného dodavatele MNNC obsahovala. Navrhovatel pak ve svých námitkách a svém návrhu podává pouze obecná konstatování, aniž by poukazoval na jakékoliv konkrétní aspekty či důvody, které by mohly vyvolat na straně zadavatele důvodné pochybnosti o tom, zda je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká (a v návaznosti na to na straně Úřadu pochybnosti o tom, že zadavatel při posuzování nabídky vybraného dodavatele z hlediska přítomnosti MNNC nedodržel zákonný rámec pro toto posouzení).

Úřadu přísluší pouze kontrola rámce, ve kterém zadavatel provádí výběr nejvýhodnější nabídky, přičemž posouzení nabídkové ceny přísluší pouze zadavateli. Jak také uvádí předseda

Pouze pro úplnost Úřad dodává, že nepřehlédl argumentaci navrhovatele stran neumožnění jiného termínu konání prohlídky místa plnění. Z dokumentace o veřejné zakázce však nevyplývá, že by některý z dodavatelů brojil proti této skutečnosti svými námitkami. Lze tedy mít za to, že předmětná situace pro nikoho nepředstavovala překážku v účasti v zadávacím řízení. Zakládat pouze na této skutečnosti domněnku, že v některé z nabídek nemusí být promítnuty všechny potřebné náklady (a to aniž by měl navrhovatel povědomí o tom, zda o náhradní termín žádal vybraný dodavatel či jiný potenciální uchazeč o veřejnou zakázku), je proto ryze spekulativní. Proto ani tato okolnost nemohla v zadavateli vzbudit důvodné podezření, že by nabídková cena některého z uchazečů měla vykazovat znaky MNNC.

Při hodnocení konkrétních okolností případu Úřad nepřehlédl ani argumentaci navrhovatele vznesenou zejména v průběhu vedeného správního řízení, podle které vybraný dodavatel do těch částí návrhu smlouvy, do kterých byl oprávněn doplňovat, doplnil taková ujednání, která mohla modifikovat smluvní ustanovení vymezená zadavatelem. Navrhovatel uvedl také 3 konkrétní příklady. Úřad příklady uváděné navrhovatelem posoudil z hlediska předmětu tohoto řízení, tj. namítané MNNC vybraného dodavatele, k čemuž uvádí následující.

Podle navrhovatele bylo ustanovení čl. VII „Přenesení telefonních čísel, migrace služeb“ odst.

Další konkrétní argumentace navrhovatele směřuje k ustanovení čl. VII „Přenesení telefonních čísel, migrace služeb“ odst. 7.2 přílohy č. 6.1, podle které: „[o]bjednatel požaduje, aby ze strany Poskytovatele došlo k přenosu stávajících účastnických čísel do vlastní sítě. Poskytovatel zajistí transformaci stávajících účastnických čísel do vlastní sítě (…) tak, aby byla zachována funkčnost hlasových služeb.“ Podle navrhovatele došlo ze strany vybraného dodavatele k modifikaci tohoto ustanovení, a to tím, že v čl. VII „Přenesení telefonních čísel, migrace služeb“ odst. 7.5 přílohy č. 6.1 vybraný dodavatel do příslušné pasáže doplnil ustanovení, podle kterého „[v] naplánovaný den přenesení telefonních čísel mezi 0:00 až 2:00 hodin deaktivuje stávající operátor SIM kartu ve svých systémech, proběhne přenos a nejpozději v 6:00 hodin ráno je SIM karta aktivována v systémech nového operátora (v období mezi půlnocí a šestou hodinou ranní je přerušeno poskytování služeb).“ Navrhovatel usuzuje, že vybraný dodavatel nesplnil cit. požadavek zadavatele, když během přenosu čísel nezajistí nepřetržitou funkčnost hlasových služeb. V daném případě však Úřad nečte ustanovení čl. VII „Přenesení telefonních čísel, migrace služeb“ odst. 7.2 přílohy č. 6.1 tak, že by funkčnost hlasových služeb musela být zachována nepřetržitě, po celou dobu migrace. Taková podmínka ze znění citovaného ustanovení nevyplývá, neboť zadavatel hovoří toliko o zachování funkčnosti hlasových služeb, nikoliv o nepřetržitému zachování funkčnosti hlasových služeb.

Třetí zpochybnění souladu vybraným dodavatelem doplněných ustanovení přílohy č. 6.1 směřoval navrhovatel na ustanovení čl. VIII. „Výpisy, fakturace“ odst. 8.2, podle kterého „[p]oskytovatel vyhotoví podrobný výpis všech odchozích spojení na každou 1 SIM kartu v elektronické podobě s tím, že každý výpis za ten který měsíc bude umístěn nejméně po dobu

Ze všeho výše uvedeného Úřad usuzuje, že předmětné argumenty navrhovatele obsažené ve vyjádření k podkladům jsou v právě řešeném případě irelevantní. Úřad neshledal, že by příslušné pasáže, doplněné vybraným dodavatelem v příloze č. 6.1, měly způsobit neporovnatelnost nabídek spočívající v nedovolených změnách závazného návrhu smlouvy.

Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel svým postupem neporušil zásadu transparentnosti, jak tvrdí navrhovatel v návrhu, jelikož zadavatel v souladu s § 113 odst. 1 zákona provedl posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru, přičemž neidentifikoval, že by nabídková cena vybraného dodavatele MNNC obsahovala. Tento postup zadavatel také transparentně zachytil v příslušné dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž nebyl povinen toto své rozhodnutí dále odůvodňovat a zároveň z ničeho nevyplývá, že by zadavatel měl mít důvodnou pochybnost, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, natož pak, že nastal některý z „povinných důvodů“ pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona.

S ohledem na vše shora uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Krajská nemocnice Liberec, a.s., Husova 357/10, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec

Mgr. Martin Doleček, advokát, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., Na strži 2102/61a, 140 00 Praha

T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4