ÚOHS S0275/2022/VZ – Hlasové a datové služby prostřednictvím mobilních sítí GSM p

Zadavatel – město Rýmařov, IČO 00296317, se sídlem náměstí Míru 230/1, 795 01 Rýmařov (dále jen „zadavatel“) ─ jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 13. 4. 2022 uveřejněním Výzvy k podání nabídek ze dne

Dle titulní stránky zadávací dokumentace se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby.

Dle čl. 2 odst. 2.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „[...] poskytování hlasové a datové služby prostřednictvím mobilních sítí pro město Rýmařov a další přistupující organizace – obce, organizace a účastníky, uvedené v čl. č. 1.1 Zadávací dokumentace na dobu určitou od 31.07.2022 do 31.07.2026.“

Jak je patrné ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 16. 5. 2022 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek 1“), zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky, a to nabídku společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00

Zadavatel provedl hodnocení nabídek, které zachytil ve zprávě o hodnocení nabídek 1, přičemž rozhodl o výběru dodavatele, a to Vodafone Czech Republic a.s. (viz Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 17. 5. 2022) 6.

Dne 26. 5. 2022 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti hodnocení nabídek a Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 17. 5. 2022 (dále jen „námitky 1“).

Rozhodnutím ze dne 1. 6. 2022, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitkám 1 v plném rozsahu vyhověl.

Zadavatel následně provedl nové hodnocení nabídek, které zachytil ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 1. 6. 2022 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek 2“), přičemž rozhodl o výběru dodavatele, a to Vodafone Czech Republic a.s. (viz Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 1. 6. 2022)7.

Dne 14. 6. 2022 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti hodnocení nabídek a rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele 2 (dále jen „námitky 2“).

Rozhodnutím ze dne 20. 6. 2022, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky 2 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 6. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 30. 6. 2022.

Návrh primárně směřuje proti hodnocení nabídek zaznamenanému ve zprávě o hodnocení nabídek 2, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel provedl hodnocení nabídek v rozporu se zadávacími podmínkami, když nevybral ekonomicky nejvýhodnější dílčí cenovou nabídku navrhovatele v položkách C, D, F a G a nepřidělil těmto dílčím položkám plný (nejvyšší) počet bodů, přestože nabídková cena navrhovatele byla u těchto položek ve výši 0 Kč, tj. ekonomicky nejvýhodnější, čímž měl zadavatel dle navrhovatele porušit § 39 zákona. Zároveň je dle navrhovatele postup zadavatele při hodnocení nabídek v rozporu s § 6 zákona, zejm. se zásadou transparentnosti a přiměřenosti. Navrhovatel má současně za to, že rozhodnutí o námitkách je v rozporu s § 245 odst. 1 zákona a taktéž § 6 zákona, zejm. se zásadou transparentnosti a přiměřenosti.

Navrhovatel v prvé řadě v návrhu namítá, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když nesprávně vyhodnotil námitky 2 navrhovatele a nezrušil provedené hodnocení nabídek zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek 2. Dle názoru navrhovatele totiž jím předložená nabídka byla ekonomicky nejvýhodnější a pokud by zadavatel provedl hodnocení nabídek v souladu se zákonem a hodnotícími kritérii stanovenými v zadávací dokumentaci, musel by rozhodnout o výběru navrhovatele jako vybraného dodavatele.

Navrhovatel v návrhu shrnuje svoji argumentaci v námitkách 2. Dle navrhovatele zadavatel v rámci hodnocení nabídek zaznamenaného ve zprávě o hodnocení nabídek 2 chybně hodnotil nabídku navrhovatele u položek C, D, F, G, když každé z těchto položek přidělil nula bodů, a to přesto, že nabídkové ceny navrhovatele byly u dotčených položek ekonomicky nejvýhodnější (nejnižší) oproti nabídkám ostatních účastníků zadávacího řízení. Dle navrhovatele měl zadavatel jeho nabídce přidělit u položky C – 5 bodů, u položky D – 4 body, u položky F – 5 bodů, u položky G – 4 body. Celkem tedy měla jeho nabídka získat 74,66 bodů, tj. o 18 bodů více, než kolik jí přidělil zadavatel.

Zadavatelův postup je dle navrhovatele v rozporu se v zadávací dokumentaci stanovenými hodnotícími kritérii, když v čl. 10 odst. 10.1. zadávací dokumentace je stanoveno, že „[k]aždé

Dle názoru navrhovatele musí vybraná nabídka s nejnižší cenou hodnocené dílčí položky bez potřeby jakéhokoliv dalšího posuzování či přepočítávání získat v rámci daného kritéria nejlepší možné hodnocení, tj. plný počet bodů odpovídající váze daného kritéria. Všechny ostatní hodnocené nabídky musí získat počet bodů dle stanoveného vzorce, a to nižší než maximální, který z logiky věci může získat pouze ekonomicky nejvýhodnější nabídka.

Navrhovatel dále konstatuje, že „[...] samotná skutečnost, že nelze dělit nulou, nutně fakticky vylučuje možnost, aby Zadavatel dospěl jakýmkoliv výpočtem k uvedenému (zdůrazňujeme, že

Dále se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým bodům odůvodnění rozhodnutí o námitkách 2.

K postupu zadavatele, kdy vybrané nabídce s nejnižší dílčí nabídkovou cenou přidělil bodovou hodnotu, která se pro nabídku navrhovatele v rámci položek C, D, F a G na základě provedeného výpočtu rovnala hodnotě 0 bodů, navrhovatel namítá, že takový postup je v rozporu se základním hodnotícím kritériem, které si zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil, a to kritériem ekonomické výhodnosti. Dle navrhovatele vada v hodnocení vznikla v důsledku vadného postupu zadavatele, když v zadávací dokumentaci pro hodnocení nejnižší nabídkové ceny uvádl pouze to, že tuto cenu zadavatel vybere. Dle navrhovatele v zadávací dokumentaci ani jinde v zadávacích podmínkách již není stanoveno, že i nejnižší nabídková cena bude vypočtena stanoveným vzorcem. Dle navrhovatele pro takový postup není ani z logiky věci důvod, když v takovém případě je v čitateli i jmenovateli stanoveného vzorce stejná hodnota téže nabídky.

Dále navrhovatele konstatuje, že pokud by platil výklad předmětné části zadávací dokumentace, jenž zastává zadavatel, tj. že i nejnižší nabídková cena se hodnotí podle stanoveného vzorce, mohla by vzniknout situace, kdy horší nabídka získá více bodů v rámci daného dílčího kritéria než výhodnější nabídka8. Dle navrhovatele je tak správnou aplikací hodnotícího kritéria postup, při kterém zadavatel vybere nejnižší nabídkovou cenu v rámci daného dílčího kritéria a té rovnou přiřadí maximální počet bodů odpovídající váze položky.

K tvrzení zadavatele ohledně otázky dělení nulou (kdy dle zadavatele je obecně známé, že nulu ani nulou dělit nelze) navrhovatel konstatuje, že ji až do rozhodnutí o námitkách 2 neřešil, jelikož ji z hlediska znění zadávacích podmínek nepovažoval za relevantní.

Dle navrhovatele správnost jím navrhovaného postupu potvrzuje i skutečnost, že v příloze „Krycí list“ k zadávací dokumentaci (v podobě formuláře) se při vložení hodnoty „0,00 Kč“ zobrazí znak „- Kč“, z čehož navrhovatel dovodil, že použití „- Kč“ bylo zadavatelem aplikováno záměrně z důvodu, že není třeba nulovou hodnotu dosazovat do vzorce.

K tomu navrhovatel dodává, že nikdy nežádal vysvětlení zadávací dokumentace a ani v námitkách 1 a 2 nenapadal vadnost tabulky, nejasnost zadávací dokumentace v případě ne/aplikace vzorce k určení počtu bodů přidělovaných nejnižší dílčí nabídkové ceně, a to z důvodu, že až do rozhodnutí o námitkách 2 nepochyboval, že jeho výklad zadávacích podmínek je v souladu se zamýšleným postupem zadavatele.

K odkazu zadavatele na zásadu transparentnosti pak navrhovatel uvádí, že je to právě zadavatel, kdo se jí má řídit v rámci zadávacího řízení. Zároveň navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že nulu nelze dělit, když „jakýmkoliv nenulovým číslem dává výslednou hodnotu nula, což je plně korektní výsledek.“

Navrhovatel se dále vyjadřuje i k následující argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách 2: „[s] námitkou Stěžovatele, že z hodnotících kritérií uvedených ve Výzvě bez jakékoliv pochybnosti vyplývá, že není možné, aby nabídky s různými cenami získali v rámci uvedených položek shodný počet bodů, zadavatel souhlasí. Tuto premisu je však možné použít pouze za situace, kdy by ani jedna z nabídek uchazečů neobsahovala nulovou cenu.“.

K argumentaci zadavatele, že značným nadceněním jednoho z dílčích hodnotících kritérií a podceněním jiných vede v konečném důsledku k tomu, že nabídky není skutečně ekonomicky nejvýhodnější, navrhovatel uvádí následující. Je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky a odpovídá za pravidla hodnocení. Dle navrhovatele tak zadavatel mohl při stanovení hodnotících kritérií pracovat přímo s vlastní cenou (a nikoliv s udělováním bodů za dílčí nabídkové ceny), aby cenu mohl transparentně násobit a sčítat (včetně zohlednění

Navrhovatel dále uvádí, že pro hlasové tarify 2 a 3 zadavatel sám v zadávací dokumentaci připustil předložení nabídek tarifů s volnými jednotkami, které mohou účastníci zadávacího řízení navýšit nad stanovený minimální limit. K tomu navrhovatel podotýká, že z vah stanovených hodnotících kritérií je zřejmý význam jednotlivých položek pro zadavatele (položka B, resp. E má stejnou bodovou váhu jako položky C a D dohromady, resp. F a G dohromady, tj. dotčené „doplňkové“ služby mají stejnou váhu jako základní tarify).

K výše uvedenému navrhovatel doplňuje, že nabídl tarify s navýšenými volnými jednotkami nad stanovenou minimální mez, resp. neomezené tarify, kdy ceny všech minut a SMS jsou tak již zohledněny přímo v paušálním poplatku, a podotýká, že takové tarify jsou zcela běžné a obecně je nabízí i ostatní operátoři, jenž figurují na daném trhu. Navrhovatel počítal s tím, že nabídne vyšší dílčí nabídkovou cenu u položek B a E, a to právě díky tomu, že váhy položek

Dále navrhovatel oponuje zadavateli a uvádí, že na základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nahlíží právě jako na celek, nevztahuj jej pouze k jednotlivým dílčím položkám, jak uvádí zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2. K tomu navrhovatel uvádí, že v důsledku toho akceptoval skutečnost, že v některých dílčích položkách bude jeho nabídka méně výhodná než nabídka konkurence a v jiných bude naopak výhodnější.

K tvrzení zadavatele, že by doplňkové služby k tarifům 2 a 3 ani možná nevyužil (resp. že důležitým bylo pro zadavatele získat výhodnou nabídku na základní tarif a v tomto ohledu je navrhovatelova nabídka pro zadavatele nejméně ekonomicky výhodná), navrhovatel namítá, že takový argument zadavatele nemůže obstát, neboť v takovém případě, kdy by zadavatel do hodnocení nabídek zahrnul i položky s poměrně významnou vahou, které ani nehodlá využít, by se jednalo o postup v rozporu se zákonem. Navrhovatel však podotýká, že se nedomnívá, že v tomto kontextu měl zadavatel jakýkoliv úmysl postupovat v rozporu se zákonem, nýbrž je však toho názoru, že zadavatel se tímto vyjádřením snaží snížit význam položek C, D, E a G oproti významu, jaký jim přikládal při zahájení zadávacího řízení. Dle navrhovatele je tak toto tvrzení zadavatele účelové, přičemž jeho záměrem je přisoudit nabídce navrhovatele horší postavení, než jí dle stanovených hodnotících kritérií náleží.

Závěrem navrhovatel odkazuje na svou argumentaci v námitkách 2, kterou dle jeho názoru zadavatel nedostatečně vypořádal.

V závěru návrhu navrhovatel s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti žádá zrušení rozhodnutí o námitkách 2 a uložení povinnosti zadavateli řádně provést nové hodnocení nabídek.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 30. 6. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-22299/2022/535 ze dne 1. 7. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-22300/2022/535 ze dne 1. 7. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 7. 7. 2022 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu ze dne 4. 7. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a ve dnech 7. 7. 2022 a 20. 7. 2022 dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Zadavatel nejprve ve svém vyjádření shrnuje procesní postup v zadávacím řízení týkající se hodnocení nabídek a vyřizování následně podaných námitek navrhovatele.

Ve vztahu k námitkám obsaženým v návrhu navrhovatele zadavatel předně odkazuje na čl. 10 odst. 10.1 zadávací dokumentace a konstatuje, že při hodnocení nabídek postupoval podle předem stanoveného vzorce v zadávací dokumentaci, kdy porovnal mezi sebou obdržené nabídky, vybral nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, tj. v případě namítaných dílčích položek

Zadavatel má za to, že navrhovatel chybně vykládá pojmy „nejnižší nabídková cena“ a „bodová hodnota nabídky“. K tvrzení navrhovatele, že nejnižší nabídková cena byla vypočtena vzorcem definovaným v zadávací dokumentaci uvádí, že „[v]zorec definovaný ve Výzvě slouží pouze a jen k výpočtu bodové hodnoty, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria ve vztahu k ostatním předloženým nabídkám. Nejnižší nabídková cena (cena

Zadavatel konstatuje, že navrhovatel se domáhá přidělení maximálního počtu bodů v jednotlivých dílčích kritériích, když jeho nabídka (v těchto položkách) je v porovnání s ostatními ekonomicky nejvýhodnější. K tomu zadavatel dodává, že navrhovatel však již neřeší, jak by postupoval při hodnocení ostatních nabídek, při aplikaci stanoveného vzorce, tj. neřeší, že by vzorec uvedený v zadávací dokumentaci nebyl při navrhovatelem navrženém postupu aplikovatelný a zadavatel by neměl, jak ostatní nabídky hodnotit.

Zadavatel dále vyvrací tvrzení navrhovatele ohledně neplatnosti premisy zadavatele, že není možné, aby „nabídky s různými cenami získaly v rámci uvedených položek shodný počet bodů, je možné použít pouze za situace, kdy by ani jedna z nabídek uchazečů neobsahovala nulovou cenu,“ neboť když by jedna nabídka v dílčích položkách obsahovala nulovou hodnotu, druhá nabídka hodnotu jedna a třetí nabídka hodnotu 3, následně by do stanoveného vzorce byla do čitatele dosazena nulová hodnota první nabídky, došlo by se k stejnému výsledku pro druhou i třetí nabídku, tj. výsledek by se rovnal nule. Dle zadavatele je tak výše uvedená premisa pravdivá (nulu ani nulou dělit nelze, resp. lze, ale s výslednou hodnotou nula).

Dále zadavatel uvádí, že neporušil zásadu transparentnosti a zadávací podmínky nedefinoval tak, že by znemožnil jejich přesnou aplikaci. K tomu dodává, že při zpracování zadávací dokumentace a zejména při stanovení příslušného vzorce vycházel z nepřípustnosti nulové ceny v zadávacím řízení. Dle zadavatel tak činili i ostatní účastníci zadávacího řízení.

Dále dle vyjádření zadavatele by se v případě, kdy by postupoval podle navrhovaného postupu navrhovatele, tzn. přidělit navrhovateli plný počet bodů a ostatním uchazečům nulový počet bodů , dostal „[...] do situace, kdy by nebylo možné reflektovat větší či menší úspěšnost jiných nabídek v porovnání s nejvýhodnější nabídkou Navrhovatele.“ Takový postup by dle názoru zadavatele byl rovněž v rozporu s podmínkami zadávací dokumentace a zákonem (konkrétně v rozporu s § 39 odst. 1 zákona a základními zásadami stanovenými v § 6 zákona, především zásadou transparentnosti).

K tvrzenému názoru navrhovatele o irelevantnosti otázky dělení nulou zadavatel uvádí, že se s touto tezí nemůže ztotožnit, jelikož navrhovateli „[...] muselo být zřejmé, že v případě jeho nulové nabídky týkající se dílčího hodnotícího kritéria sabotuje předem stanovený vzorec a takovým jednáním dojde k nemožnosti hodnotit nabídky ostatních uchazečů.“ K tomu zadavatel podotýká, že navrhovatel během zadávacího řízení nevyužil možnost vysvětlení zadávací dokumentace stanovenou v § 98 zákona.

K tvrzení navrhovatele ohledně ekonomicky nejvýhodnější nabídky navrhovatele zadavatel konstatuje, že jej považuje za zavádějící, neboť v důsledku nadcenění jednoho z dílčích hodnotících kritérií, a naopak podceněním jiného není jeho nabídka tou ekonomicky nejvýhodnější. K tomu zadavatel dodává, že o této skutečnosti není pochyb, když nabídka navrhovatele byla v konečném důsledku vyšší od nabídky vybraného dodavatele o 1 158 000 Kč. Zadavatel ve vztahu k uvedenému zdůrazňuje, že smyslem a základním účelem zákonné úpravy zadávacího řízení je hospodárné, efektivní a účelné vynakládání veřejných prostředků, přičemž v rámci nakládání s majetkem obce je také nutné dodržovat § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dle názoru zadavatele nelze kritérium ekonomické výhodnosti vztahovat k jednotlivým položkám, neboť je základním kritériem, které je v rámci jednotlivých dílčích kritérií a jednotlivých položek zohledněno tak, aby celková cena za předmětnou veřejnou zakázku byla pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Zadavatel k tomu dodává, že při stanovování dílčích kritérií zohlednil, které položky jsou pro něho zásadní a tím mají také zásadní vliv na celkového hodnocení nabídek a ekonomickou výhodnost, a to stanovením váhy k jednotlivým dílčím položkám. U napadených položek C, D, F G je zřejmé, že tyto jsou doplňkovými službami k tarifům 2 a 3, u kterých stanovil vyšší (téměř dvojnásobnou) váhu než u namítaných položek.

K tomu zadavatel doplňuje, že nepovažuje neuvedení možnosti nevyužití doplňkových služeb za postup v rozporu se zákonem, přičemž konstrukce doplňkových služeb u hlasových tarifů mobilních operátorů je specifickou oblastí a jejich nevyužití je zcela běžnou záležitostí.

Zadavatel závěrem konstatuje, že jeho postup byl odůvodněný, transparentní, srozumitelný a nediskriminační. Zároveň dle zadavatele, pokud by navrhovatel akceptoval nepřípustnost nulové ceny v zadávacím řízen (např. oceněním jednotlivých dílčích nabídkových cen na

Zadavatel setrvává na závěrech uvedených v odůvodnění rozhodnutí o námitkách 2 a uzavírá, že postupoval v souladu se zadávacími podmínkami a zákonem.

Dne 18. 8. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-28334/2022/500 z téhož dne, jímž zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení zde vedeného správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-28409/2022/535 ze dne 18. 8. 2022 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě k tomu určené, ani později v řízení, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 26. 8. 2022 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, které však Úřadu nebylo doručeno ve stanovené lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení č. j. ÚOHS-28409/2022/535 ze dne 18. 8. 20229. S ohledem na § 261 odst. 1 zákona k takovému vyjádření není možné přihlédnout.10

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Úřad nejprve považuje za vhodné se stručně vyjádřit k rozhodnutí o námitkách 2, neboť navrhovatel v návrhu napadá rozpor rozhodnutí o námitkách 2 s § 245 odst. 1 zákona, resp. § 6 zákon, zejm. zásadou transparentnosti a přiměřenosti.

Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky 2 směřovaly proti postupu zadavatele souvisejícímu s hodnocením nabídek obdržených v předmětném zadávacím řízení zachyceným ve zprávě o hodnocení nabídek 2 a jako takové byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách 2 a dospěl k závěru, že zadavatel postihl gros námitek, když z rozhodnutí je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup za souladný se zákonem, přičemž zadavatel na námitky a jednotlivé argumenty navrhovatele reagoval i dostatečně podrobně a transparentně. Rozhodnutí o námitkách 2 je tudíž v souladu s § 245 odst. 1 zákona, stejně jako s § 6 zákona.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákona nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 53 odst. 6 zákona platí, že pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 a §114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Dle čl. 3 zadávací dokumentace zadavatel požaduje zabezpečení standardních textových služeb v rámci jednotlivých tam vymezených hlasových tarifů (1 až 4) spolu s některými službami k těmto tarifům se vážícími a taktéž jednotlivé tam vymezené datové služby prostřednictvím jednotlivých datových tarifů v daném ustanovení zadávací dokumentace vymezených. Mimo jiné tak zadavatel požaduje hlasový tarif 2, tj. „Tarif se 100 volnými minutami volání v ČR a EU (mimo VPN) včetně minimálně 50 SMS v ČR“, resp. „hlasový tarif s min. 100 volnými minutami volání v ČR a EU (mimo VPN) včetně min. 50 SMS v ČR a EU.“ Ve vztahu k tomuto tarifu zadavatel dále stanovil, že „požaduje, aby Uchazeč ve své nabídce uvedl

Dle čl. 10 zadávací dokumentace zadavatel stanovil základním hodnotícím kritériem ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž současně stanovil dílčí hodnotící kritéria vztahující se k jednotlivých požadovaným hlasovým tarifům (1 až 4), společným položkám k těmto hlasovým tarifům a datovým tarifům. Pro hlasové tarify 2 a 3 stanovil v rámci hodnocení dle ekonomické výhodnosti následující dílčí kritéria:

Dle čl. 9 zadávací dokumentace má být nabídková cena „zpracována a členěna dle jednotlivých kritérií,“ přičemž „[j]ednotlivé ceny budou vyplněny do krycího listu – příloha č. 1 krycího listu – hodnotící tabulka.“

V čl. 10 odst. 10.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[h]odnocení nabídek bude provedeno bodovací metodou. Pro výsledné hodnocení nabídek použije zadavatel bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová

Pro hlasový tarif 2 zadavatel v čl. 10 odst. 10.1.2. zadávací dokumentace stanovil následující postup ve vztahu k formě hodnocení nabídek:

Nejnižší nabídková cena

Nejnižší nabídková cena

Odchozí SMS v

Odchozí SMS v

Odchozí SMS v

Úřad předně uvádí, že hodnocení nabídek je jednou z klíčových fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že podle § 119 odst. 1 zákona je zadavatel povinen provést hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel je přitom povinen nastavit pravidla pro hodnocení zahrnující kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení a váhu nebo jiný matematický vztah

Požadavek na transparentní průběh hodnocení nabídek plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Podstatou zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.

Navrhovatel napadá hodnocení v zadávacím řízení obdržených nabídek zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek 2, zejména způsob a výsledek hodnocení těchto nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií C, D, F a G dle čl. 10 zadávací dokumentace (vztahujících se k hlasovým tarifům 2 a 3 zadavatelem vymezeným v čl. 3 zadávací dokumentace), neboť jej má za nezákonné. Úřad tak i s ohledem na výše uvedené posuzoval, zda postup zadavatele při hodnocení nabídek podaných v zadávacím řízení je souladný nejen se zadávacími podmínkami jako takovými, ale i se zákonem a jeho základními zásadami.

Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je poskytování hlasové a datové služby prostřednictvím mobilních sítí GSM, kdy zadavatel požaduje zabezpečení služeb v rámci jednotlivých hlasových tarifů 1 až 4 spolu s některými službami k těmto tarifům se vážícími a taktéž datových služeb prostřednictvím jednotlivých datových tarifů, přičemž ve vztahu k jednotlivým dílčím službám zadavatel stanovil své požadavky (vše blíže vymezené v čl. 3 zadávací dokumentace). Pro hlasové tarify 2 a 3 zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na minimální množství volných minut volání a SMS v ČR a EU, kdy pro hlasový tarif 2 požaduje min. 100 volných minut a min. 50 SMS, pro hlasový tarif 3 min. 200 volných minut a min. 50 SMS. Současně ve vztahu ke hlasovým tarifům 2 a 3 zadavatel požaduje nabídku, resp. nacenění minut nad rámec základního tarifu a SMS nad rámec základního tarifu (blíže viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel nadefinoval rozsah hlasových tarifů 2 a 3 minimálním množstvím volných minut a SMS zahrnutých v rámci daných (základních) tarifů, nicméně toto množství volných jednotek nelimitoval vrchní hranicí, tedy nepožadoval pouze určité (omezené) množství volných minut a SMS v rámci daného tarifu, ale dal možnost dodavatelům nabídnout v rámci tohoto tarifu jakýkoliv počet volných minut a SMS nad stanovenou minimální hranici. Zadavatel tak dodavatelům umožnil nabídnout tarify taktéž

Zadavatel si v zadávací dokumentaci určil základním hodnotícím kritériem ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž současně stanovil dílčí hodnotící kritéria s příslušnou váhou v procentech. Ve vztahu k hlasovému tarifu 2 zadavatel stanovil tři dílčí hodnotící kritéria v položkách B, C a D, konkrétně hodnotící kritérium B – „Měsíční platba za min. 100 volných min. volání v ČR a EU (mimo VPN) včetně min. 50 SMS v ČR a EU“, hodnotící kritérium C – „Odchozí volání do mobilních sítí, pevných sítí v rámci ČR a EU (mimo VPN) ‐ účtování 1+1 nad rámec“ a hodnotící kritérium D – „Odchozí SMS v ČR nad rámec tarifu“, kterým přidělil váhu

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že pokud by byl v rámci hlasového tarifu 2 a hlasového tarifu 3 jakožto základní tarif nabídnut neomezený tarif, tj. tarif s neomezeným množstvím volných minut a SMS, tak bude jeho cena naceněna v položkách B a E v rámci měsíční paušální platby, přičemž položky C, D, F a G, v nichž mají být naceněny minuty a SMS nad rámec základního tarifu, budou z logiky věci nulové.

Ze zprávy o hodnocení nabídek 2 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 3 nabídky, a to nabídku navrhovatele, společnosti Vodafone Czech republic a.s. a společnosti O2 Czech Republic a.s.

Ze zprávy o hodnocení nabídek 2 i z vyjádření zadavatele k návrhu dále vyplývá, že zadavatel při hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritériích C, D, F a G postupoval tak, že využil stanoveného vzorce (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy nejprve z obdržených nabídek vybral nabídku s nejnižší dílčí nabídkovou cenou (v projednávaném případě se jednalo o nabídku navrhovatele v hodnotě 0 Kč), kterou následně dosadil do čitatele stanoveného vzorce, přičemž hodnocené nabídky postupně dosazoval do jmenovatele stanoveného vzorce a v závěru vypočtené hodnoty vynásobil váhou daného dílčího hodnotícího kritéria. Dle uvedeného výpočtu zadavatel postupně každé nabídce přidělil bodové hodnoty, které byly v případě hlasových tarifů 2 a 3 u položek C, D, F a G u všech nabídek totožné, a to „0 bodů“ (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Uvedeným postupem však zadavatel snížil průhlednost a kontrolovatelnost zadávacího řízení a učinil hodnocení nabídek netransparentní, jelikož výše popsaný výsledek hodnocení nabídek zachycený ve zprávě o hodnocení nabídek 2 nereflektuje skutečnost, že účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách ve vztahu k jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím C, D, F a G nenabídli stejnou cenu. Jak bylo výše uvedeno, účastníci zadávacího řízení v rámci dílčích nabídkových cen u hlasového tarifu 2 a 3 zadavateli nabídli rozdílné ceny, kdy navrhovatel v nabídce u položek C, D, F a G uvedl cenu 0 Kč, kdežto další dva účastníci zadávacího řízení nabídli shodně u daných položek [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ] Kč. Je tak patrné, že navrhovatel zřetelně ve vztahu k dotčeným položkám nabídl nižší, tzn. výhodnější, cenu než ostatní účastníci zadávacího řízení, resp. cenu nejnižší. Přesto všichni tři účastníci zadávacího řízení obdrželi v každém z dotčených dílčích hodnotících kritériích stejné bodové ohodnocení, a to 0 (nula) bodů. Jinými slovy, ač zjevně tedy navrhovatel v dané položce nabídl nejnižší cenu, tj.

K tvrzení zadavatele, že při zpracování zadávací dokumentace a zejména při definování vzorce pro vypočítání bodového hodnocení v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií vycházel z nepřípustnosti nulové nabídkové ceny v zadávacím řízení, Úřad uvádí následující. Úřad předně podotýká, že to byl sám zadavatel, kdo po podání námitek 1 ze strany navrhovatele zrušil původní hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení (zachycené ve zprávě o hodnocení nabídek 1), neboť sám konstatoval, že pochybil, když nereflektoval nulovou hodnotu položek C, D, F a G v rámci nabídky navrhovatele, o čemž však nevyslovil pochybnost, a následně provedl nové hodnocení nabídek při zohlednění nacenění 0 Kč u daných položek v rámci nabídky navrhovatele. Sám zadavatel tedy tímto postupem jasně připustil dílčí nabídkovou cenu 0 Kč do zadávacího řízení. Nadto je třeba říci, že zcela jistě neplatí, že vždy a za všech okolností je dílčí nulová nabídková cen nepřípustná, když v některých případech je možnost ocenit položku v nabídce částkou 0 Kč legitimní, neboť vychází z objektivních příčin, resp. dokonce je očekávatelná (jako je tomu mimo jiné v šetřeném případě). Nelze totiž nereflektovat ustálené obchodní a cenové praktiky dodavatelů používané v běžném obchodním styku na dotčeném relevantním trhu. Právě v případě poskytování hlasových a datových služeb, jež jsou předmětem projednávané veřejné zakázky, je obvyklé, že jednotlivé služby jsou u různých dodavatelů nabízeny odlišnými způsoby, což se také projevuje ve způsobu jejich oceňování. Jde totiž o služby, kde jsou jejich dílčí složky různě provázány, tudíž často dochází k ocenění hlavní služby tak, že se v její ceně promítne i hodnota doplňkových služeb (jako v právě projednávám případě u neomezených tarifů).15 K tomu je třeba akcentovat, že, jak již bylo dovozeno výše, možnost nabídnout a nacenit (v položce B, resp. E) neomezený tarif v nabídce podávané do dotčeného zadávacího řízení byla podle zadávacích podmínek veřejné zakázky přípustná, kdy z logiky věci je poté nezbytné nacenit „doplňkové služby“ v rámci položek C, D, F a G hodnotou 0 Kč. Dle Úřadu tak v daném případě potenciálním dodavatelům (včetně navrhovatele) nic nebránilo, aby ve své nabídce položky ohledně doplňkových služeb v rámci nacenění zahrnuli pod základní hlasové tarify 2 a 3

Současně je třeba podotknout, že se v případě nacenění položek B, C a D, resp. E, F a G výše uvedeným způsobem nejedná o nadcenění některé z položek a podcenění položek jiných, jak tvrdí zadavatel, ale reálné nacenění nabízeného plnění, kterým je neomezený tarif krytý měsíční paušální platbou naceněnou v položkách B a E (jež bude z logických a legitimních důvodů vyšší než např. u tarifu se 100 volnými minutami a 50 SMS), kdy v případě položek C,

Pokud jde o argumentaci zadavatele, že by doplňkové služby (minuty a SMS nad rámec základního tarifu) možná ani nevyužil a že pro něj bylo primární získat nabídku na základní hlasové tarify 2 a 3, resp. výhodné ceny pro tyto tarify, pak Úřad předně musí připomenout, že je to právě zadavatel, kdo vymezuje, jaké plnění poptává a jaká hodnotící kritéria využije (resp. co je pro něj podstatné hodnotit a jakou tomu přikládá váhu), tedy je to právě zadavatel, kdo odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Zadavatel vymezil předmět plnění tak, že u hlasových tarifů 2 a 3 zahrnul pouze požadavek na minimální počet volných minut a SMS, kdy nelimitoval dodavatele v nabízení tarifů s více volnými minutami a SMS, přičemž současně deklaroval, že bude požadovat (využívat) i minuty a SMS nad rámec daného minima.

Úřad tedy shrnuje, že zadavatel při hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti, resp. že hodnocení nabídek zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek 2 je netransparentní, když účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách nenabídli stejnou cenu položek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií C, D, F a G, ale i přesto obdrželi v daných dílčích hodnotících kritériích stejné bodové ohodnocení, a to 0 (nula) bodů, tj. i přes rozdílnou dílčí nabídkovou cenu dané položky obdrželi všichni účastníci zadávacího řízení v hodnotícím kritériu vztahujícímu se k dotčené položce stejný (nulový) počet bodů, tudíž zadavatel při hodnocení nabídek nepostupoval v souladu s § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále uvádí, že pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona je třeba, aby jednání zadavatele, jímž porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, ovlivnilo nebo by bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Úřad tedy přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. K tomu

V šetřeném případě hodnotící komise sestavila pořadí nabídek, dle kterého se nabídka navrhovatele umístila s celkem 58,66 body na 3. místě v pořadí. Druhý účastník v pořadí získal celkem 70,81 bodů a vítěz celkem 73,93 bodů. Všechny nabídky získaly v každém z dílčích hodnotících kritérií C, D, F a G 0 (nula) bodů. Hodnotící kritéria C, D, F a G však mají v součtu celkovou váhu 18 %, tj. v přepočtu dle zadávací dokumentace 18 bodů. Z uvedeného je zřejmé, že takovýto počet bodů je schopný při jejich přidělení některé z nabídek obdržených v zadávacím řízení ovlivnit pořadí nabídek v rámci jejich hodnocení (ve vztahu k čemuž je třeba připomenout, že s účastníkem zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, nemusí být vždy uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, protože stále může být ze zadávacího řízení vyloučen, tedy i pořadí ostatních nabídek obdržených v zadávacím řízení je významné a může mít v konečném důsledku vliv na výběr dodavatele). Nelze tedy vyloučit, že nezákonný postup zadavatele při hodnocení nabídek měl vliv na výběr dodavatele a že při novém hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení by mohl být vybrán jiný účastník zadávacího řízení.

Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona,

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval při hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když nabídkám všech účastníků zadávacího řízení v rámci každého z dílčích hodnotících kritérií C, D, F a G dle čl. 10 zadávací dokumentace, v nichž má být hodnocena nabídková cena dané služby, přiřadil stejný počet bodů, a to „0“ (nula), ačkoliv účastníky zadávacího řízení nabízená dílčí cena je v rámci jednotlivých dotčených dílčích hodnotících kritérií rozdílná, tj. i přes rozdílnou dílčí nabídkovou cenu dané služby obdrželi všichni účastníci zadávacího řízení v hodnotícím kritériu vztahujícímu se k této službě stejný (nulový) počet bodů, čímž se stalo hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení netransparentním, přičemž takový postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Nad rámec výše uvedeného právního posouzení Úřad upozorňuje, aby zadavatel důsledně zvážil, jakým způsobem bude v zadávacím řízení dále postupovat. Zadavatel by v této souvislosti zejména měl zvážit, zda nastavená hodnotící kritéria mohou obstát i při reflektování běžných obchodních zvyklostí a praktik na relevantním trhu, a to zejména ve smyslu možnosti (při nastavení požadavků na předmět veřejné zakázky tak, jak jsou zadavatelem aktuálně stanoveny) nabídnout jako základní hlasové tarify neomezené tarify, což nutně vede k ocenění doplňkových služeb cenou 0 Kč. Jinými slovy, zadavatel by se měl zamyslet, zda se při zohlednění komplexu stanovených zadávacích podmínek (a ve smyslu zde šetřeného případu) stanovená hodnotící kritéria a zejm. způsob výpočtu bodového ohodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií nemohou jevit jako nevhodná pro daný předmět plnění, která ani nemusí ve svém souhrnu ohodnotit ekonomickou výhodnost podaných nabídek.

Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona předně uvádí, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval při hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když nabídkám všech účastníků zadávacího řízení v rámci každého z dílčích hodnotících kritérií C, D, F a G dle čl. 10 zadávací dokumentace, v nichž má být hodnocena nabídková cena dané služby, přiřadil stejný počet bodů, a to „0“ (nula), ačkoliv účastníky zadávacího řízení nabízená cena je v rámci jednotlivých dotčených dílčích hodnotících kritérií C, D, F a G rozdílná, tj. i přes rozdílnou dílčí nabídkovou cenu dané služby obdrželi všichni účastníci zadávacího řízení v hodnotícím kritériu vztahujícímu se k této službě stejný (nulový) počet bodů, čímž se stalo hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení netransparentním, přičemž takový postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při hodnocení nabídek podaných v zadávacím řízení, Úřad jako opatření k nápravě zvolil právě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku (zachyceného ve zprávě o hodnocení nabídek 2) a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Nabytím právní moci výroku II. tohoto rozhodnutí se tedy zadávací řízení vrací zpět do fáze hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení. V návaznosti na zrušení uvedených úkonů Úřad opětovně doporučuje zadavateli, aby zvážil svůj další postup v zadávacím řízení.

S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

město Rýmařov, náměstí Míru 230/1, 795 01 Rýmařov

T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha